Hlavní navigace

Andrej Miklánek: Trojka bude mít co vysílat i po olympiádě

12. 8. 2008
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Zatímco nad financováním třetího programu Slovenské televize, sportovního okruhu Trojka, zatím visí otazník, s naplněním vysílání by tento program neměl mít problém ani po ukončení Letních olympijských her v Pekingu. Alespoň to tvrdí projektový manažer Trojky Andrej Miklánek, s nímž jsme hovořili těsně před zahájením olympiády. Rozhovor pro server DigiZone.cz probíhal v Bratislavě na Kamzíku, kousek od stejnojmenného televizního vysílače.

Trojka odstartovala společně s Letními olympijskými hrami v Pekingu. Jak liší její olympijské vysílání od analogového programu STV 2?

Smyslem Trojky je vůbec poprvé v historii televizního vysílání na Slovensku a především v rámci Slovenské televize nabídnout olympijskou alternativu. To znamená, že programová struktura olympijského vysílání Dvojky je strukturovaná tak, jako by Trojka vůbec neexistovala. Je to model, který jsme použili při minulých letních olympijských hrách v Aténách 2004, nebo přede dvěma lety v Turíně. Primárně sleduje vystoupení slovenských sportovců a to nejdůležitější, co se na olympiádě děje. Dvojka má samozřejmě povinnost zohledňovat i další programové tipy, než je sport. Ten ale bude tvořit drtivou většinu jejího programu, šestnáct až osmnáct hodin denně. Trojka naproti tomu nabízí alternativu, v tom samém čase nabízí jiný program. Alternativa to je i v dramaturgickém slova smyslu. Pokud na Dvojce poběží přenosy z individuálního sportu, na Trojce bude kolektivní a naopak. Trojka bude dávat přenosy takových sportů, u kterých vynikne vysílání ve vysokém rozlišení, jako jsou koňské závody, plážový volejbal, skoky do vody a různé estetické sporty, které vždycky zůstanou ve stínu sportovních „taháků“. Z pohledu diváka, konzumenta, vzniká neskutečný komfort. Může si vybrat, na jakém programu STV bude olympiádu sledovat.

Andrej Miklanek 1

Předpokládám, že během olympiády se vysílání Trojky neomezí na sedm hodin denně, jak to stojí v její licenci od Rady pro vysílání a retransmisi.

I projekt Trojky rozlišuje v rámci roku 2008 dvě fáze vysílání. První je od 8. do 24. srpna, kdy probíhá olympiáda a Trojka bude vysílat nonstop, čtyřiadvacet hodin denně. Druhá fáze je od 25. srpna do 31. prosince, kdy budeme vysílat sedm hodin denně – od 17 do 24 hodin.

Kromě vysílání ve standardním rozlišení nabízí Trojka olympiádu také v HD verzi. To je poměrně drahá záležitost. Kdo zaplatí například její vysílání v satelitní platformě SkyLink?

Z hlediska HD obsahu bych trošku oponoval názoru, že to je drahé, protože ve vysokém rozlišení budeme vysílat pouze obsah, který v této kvalitě přijmeme z Pekingu a jenom ho posuneme dál. Do Bratislavy nám jde HD obsah v rozlišení 780 bodů a přes naši optickou trasu jsme schopni ho v nezměněné kvalitě poslat dál. To, na co narážíte, souvisí spíš s produkcí HD signálu z domácích událostí, tedy takových, kde my sami vyrábíme signál, a toho samozřejmě v tuto chvíli nejsme schopni. Nejen že nedokážeme vyrobit HD signál s našimi přenosovými vozy, ale dokonce máme problém garantovat všechno vysílání ve formátu 16:9 a nevyhneme se proto u některé výroby formátu 4:3. Ale olympijské vysílání v HD kvalitě pro nás nebude příliš finančně náročné, protože se v podstatě „svezeme“ s vývojem HD technologie a nabídkou HD signálu od jiných partnerů.

Otázku jsem myslel tak, že pro satelitní SkyLink bylo třeba zajistit prostor na transpondéru a HD program vždycky zabere větší prostor. Kdo platí za pronájem tohoto prostoru? Ten musí být poměrně drahý.

Na to vám celkem přesně neumím odpovědět. Vím, že tyto věci standardně objednáváme, ale nemyslím si, že to je zase tak velký cenový rozdíl. Náročnost HD vysílání je především u produkce signálu, tam to bývá klíčová položka v rozpočtu. A to se nás teď netýká.

Zaznamenal jsem taky zprávu, že Trojka v HD vysílá i v jednom z bratislavských multikin. Čí to byl nápad?

Myslím, že to vzniklo na podnět některého z našich partnerů. Je to vyloženě marketingová otázka.

Jaké zázemí má Trojka přímo v sídle Slovenské televize v bratislavské Mlynské dolině? Funguje její redakce odděleně od ostatních programů, nebo sporťáci vytváří servis pro všechny kanály STV?

Sportovní redakce zabezpečuje výrobu a vysílání sportu jako takového, bez ohledu na to, na kterém ze tří programů STV se vysílá. Na Jedničce jsou sportovní Góly, body, sekundy a výjimečně nějaké další pořady, na Dvojce do teď velká většina sportovních přenosů a teď k tomu přibyla Trojka. Čili redaktoři sportu nerozlišují, zda pracují pro Jedničku, Dvojku nebo Trojku, a ani tak nejsou rozlišováni vedením televize. Co se týká prostorového členění, je samozřejmě zájem, aby redakce sportu a administrativní zázemí sdílelo nějaké společné prostory, a s mírnými komplikacemi k tomuto cíli směřujeme.

Má Trojka vlastního ředitele nebo intendanta?

Programová struktura, která byla schválena teprve nedávno na zasedání Rady STV před třemi týdny, říká, že Trojce šéfuje pan Kollár, jehož pozice je nazvaná „šéfredaktor sportovní redakce“ a je na prvním stupni řízení. Tedy na stejné úrovni jako programový ředitel celé STV, obchodní ředitel nebo ředitel výroby. To je velká systémová změna oproti dosavadnímu stavu, kdy sportovní redakce spadala pod zpravodajství. Existovala společná redakce zpravodajství, sportu a publicistiky. S nástupem Trojky byl takový stav neudržitelný. Pod vyčleněného šéfredaktora sportu dnes spadají tři větve: vedoucí redakce sportu, intendant, což je vlastně vedoucí oddělení vytváření programu sportu, a sportovní producent, který zastřešuje tvorbu a přemosťuje komunikaci mezi sportovní redakcí a ředitelstvím výroby. Redakce sportu se pak člení na přenosy, publicistiku, zpravodajství a má svoji vnitřní strukturu. Ředitelství tvorby programu sportu obnáší licenční oddělení, oddělení koordinace s Evropskou vysílací unií (EBU), oddělení pro koordinaci tras, marketing, web, teletext a produkční oddělení.

Andrej Miklanek 4

Kolik lidí celkově pracuje pro Trojku? Pokud se to vůbec dá specifikovat, když většina z nich pracuje i pro ostatní dva programy STV?

To je právě záludnost té otázky. Televizní program vzniká v koordinaci více složek, přičemž ředitelství Trojky s lidmi, kteří tento program naplňují, jsou jen jednou částí. Můžeme hovořit o 30 až 35 redaktorech, o přibližně desetičlenném administrativním aparátu, a to je vlastně primární část odpovědi na vaši otázku. Potom jsou to samozřejmě kameramani, režiséři, techničtí pracovníci, kteří jsou z části v interním a z části v externím prostředí. Pokud bych měl říci jedno sumární číslo, tak by to bylo okolo osmdesáti lidí.

Generální ředitel STV Štefan Nižňanský minulý týden pro deník Sme naznačil, že Trojka by se časem mohla spojit se zamýšleným zpravodajským kanálem a už v příštím roce by mohla vysílat dvanáct hodin denně. Existuje nějaká bližší představa, jak by se sportovní přenosy skloubily s pravidelnými zpravodajskými blo­ky?

Nedokážu na tuto otázku odpovědět.

Vy sám na to nemáte názor?

Mám na to názor, ale nepřipadá mi v tuto chvíli korektní ho tlumočit.

Přijde mi zajímavé, že na start Trojky přispěla slovenská vláda devadesáti miliony korun ze státního rozpočtu. To by se v České republice stát nemohlo, komerční televize by se okamžitě obrátily na antimonopolní úřad.

Neuspěly by.

Myslíte?

Jsem si tím jistý. Ta situace je kvalitativně úplně jiná. Je nepopulární obhajovat státní dotaci a jakékoli přidělení takové dotace vytváří mnoho otazníků. Častokrát úplně legitimních otázek s racionálním podtónem. Nelze porovnávat možnosti České televize a STV, když ČT z koncesionářských poplatků přijme přibližně čtyřikrát více peněz než STV. Přitom určité konstantní typy nákladů, jako jsou telekomunikační náklady a přenosová technika, jsou pro obě televize stejně drahé. Dokonce pro nás dražší. STV je ve smyslu přijatého zákona o pozemním digitálním vysílání povinna do roku 2012 obsadit veřejnoprávní multiplex čtyřmi programovými službami. To je zákonná povinnost, před kterou je televize v tuto chvíli postavená, bez toho, že by tento zákon řešil její financování. Z tohoto pohledu je nevyhnutelným a jediným možným krokem, aby se třetí programová služba, dejme tomu sportovní, spustila v roce 2008, nejpozději v roce 2009. Podotýkám, že STV pracuje s rozpočtem ve slovenských korunách okolo 2,2 až 2,3 miliardy ročně. Když k tomu připočítáme těch 90 milionů korun na rozjezd Trojky od státu, efektivita využití těchto zdrojů, i se všemi otázkami, které jsou legitimní, je plně porovnatelná s kteroukoliv jinou veřejnoprávní televizí, včetně té české.

Ale je problém, že Markíza a její vlastník provozují na Slovensku kabelový a satelitní program Galaxie sport, a ti na jeho start žádnou státní dotaci nedostali.

Problém je v tom, že to není dotace, ale smlouva se státem, kterou se STV zavázala k odvysílání přesného počtu vysílacích hodin v jasné programové struktuře. Jsou to takové pořady, o které prokazatelně komerční televize na Slovensku nejeví zájem. Galaxie sport je právnická osoba se sídlem v České republice a její vlastnická struktura není relevantní právní argument.

Někde jsem zaznamenal, že Trojka chce vysílat i hokejovou NHL.

Taky že bude. Také anglickou fotbalovou Premier League. Ale NHL a Premier League nejsou vysílané žádným subjektem, který má sídlo na Slovensku, a to je rozhodující argument. Určitá část obyvatel je sice může sledovat v nabídce kabelových a satelitních televizí, ale práva na tyto soutěže byla na Slovensku zatím prodána pouze neexkluzivně a STV měla možnost o těchto právech jednat. STV se samozřejmě bude snažit vyhýbat při sestavování programu přímým střetům. Budeme si vybírat jiné zápasy než Galaxie sport, ať půjde o Premier League nebo NHL. V zásadě se budeme snažit vyhnout přímé konfrontaci.

Ptám se na to proto, že generální ředitel televize Nova Petr Dvořák na letošní Českokrumlovské mediální konferenci prohlásil, že například závody formule 1 nemají na veřejnoprávní televizi co dělat, protože jsou výsostně komerční záležitostí. Ale světový fotbalový šampionát podle něj má vysílat veřejnoprávní televize, protože je pro komerční kanály příliš riskantní. Co si o tom myslíte?

Četl jsem tato vyjádření i komentář šéfredaktora sportovní redakce ČT Otakara Černého ve vašem rozhovoru, kde mu dává za pravdu a odvolává se na dobré vztahy s vedením Novy. V zásadě se s tím dá souhlasit, ale vždycky je třeba zohlednit parametry daného trhu. Specifikem slovenského trhu je to, že je jednoduše malý, a proto komerční televize u nás z úplně objektivních důvodů sport dlouhodobě nevysílají. U nás je situace kvalitativně jiná než v České republice, kde některé typy sportovních přenosů, například formule 1 nebo fotbalové Euro, jsou předmětem konkurenčního souboje a zásah státu do tohoto boje by opravdu nebyl správný. U nás tomu tak není, situace je jiná – existuje jediný zájemce o tyto přenosy, Slovenská televize. Otázka stojí tak, že buď tyto přenosy koupí STV, nebo nikdo. Takže se neděje to, že by Markíza měla o něco zájem a STV je v konkurenčním boji s ní zvýhodněna státní dotací. A co se týká komerčnosti těchto typů zahraničních akvizic, nejkomerčnějším produktem letošního roku bylo fotbalové Euro, takže bych si dovolil oponovat názoru, že by fotbalový šampionát nebyl výsostně komerční záležitostí. Jakýkoli fotbal je komerčním produktem. Samozřejmě je jím i formule 1.

Andrej Miklanek 2

Řada diváků si stěžuje, že ačkoli platí koncesionářské poplatky, Trojku nebude moci sledovat. Podobná kritika zaznívá i v České republice na adresu České televize a kanálu ČT 4 Sport.

Ano, s touto výhradou se dá souhlasit, ale opět vycházejme z legislativního prostředí, které je v tuto chvíli relevantní. Slovenská republika se stejně jako Česká republika zavázala nejpozději v roce 2012 definitivně vypnout analogové televizní vysílání, a postupuje ve smyslu harmonogramu digitalizace, což je vládou schválený dokument. Jinými slovy, ta fáze, v níž jistá část lidí nemá možnost přijímat digitální vysílání, je nevyhnutelným krokem při přechodu na zemské digitální vysílání v každé zemi. Situace, kdyby STV investovala svoje prostředky, které mají charakter veřejných zdrojů, do analogového vysílání Trojky, by představovala daleko větší zlo než toto řešení. S onou výhradou se dá souhlasit, opravdu je na polemiku, že jistá část lidí částečně platí za to, k čemu v tuto chvíli nemá přístup, ale je to nevyhnutelná součást přechodu na digitální vysílání. Tato situace nastala všude, kde se přecházelo na digitální vysílání. STV to může ovlivnit jen částečně, protože harmonogram přechodu na DVB-T je vládní materiál. Kromě toho v našem zákoně je koncesionářský poplatek definovaný jako poplatek za služby poskytované Slovenskou televizí a Slovenským rozhlasem. Takže argument, že když nemám přístup k Trojce, nebudu platit poplatky, je v tomto smyslu trošku vytržený z kontextu.

Tlačí ale STV na to, aby začala co nejdříve řádně vysílat v DVB-T? Česká televize aktivně vypíná analogové vysílání ČT 2, aby uvolnila kanály pro veřejnoprávní multiplex i další digitální sítě. STV v tomto smyslu nic nedělá a čeká na přechodný multiplex pro všechny analogově vysílající televize, který má podle zákona odstartovat až v roce 2011. Není to pozdě?

Nemám přehled o těchto aktivitách STV. Vím, že spolupracuje s Telekomunikačním úřadem, ale nedokážu přesně popsat tyto aktivity a argumentovat vám. Ale opět bychom asi skončili u peněz. Nevím, zda má STV potřebné finanční zdroje a odkud je vezme. Předpokládám, že v tom může být z pohledu STV kámen úrazu. Nyní STV hospodaří s deficitním rozpočtem.

Ví se třeba, jestli Trojka bude součástí onoho přechodného multiplexu pro všechny současné slovenské televize?

Předpokládám, že tam bude.

To ale bude znamenat další zvýšené náklady na šíření signálu pro STV.

V této chvíli je dohodnuto, že Trojka bude v DVB-T v Košicích a Prešově, jedná se o Bratislavě a Banské Bystrici, což jsou v tuto chvíli tři největší města na Slovensku (den po tomto rozhovoru STV potvrdila, že se Trojka objeví v experimentálním vysílání DVB-T v Bratislavě a Banské Bystrici, ale pouze v kompresním standardu MPEG-4, pozn. red.). Tento proces by měl pokračovat.

České diváky zajímá, zda se také budou moci legální cestou dostat k vysílání Trojky.

Není to žádný technický problém, spíš právní. V tom, že licence pro sportovní přenosy mají teritoriální omezení a nakupují se pro konkrétní území. Já si například u sebe doma v Bratislavě naladím přes satelit program ČT 4 Sport a můžu na něm sledovat německou fotbalovou Bundesligu. Pro mou velkou radost, ale s vědomím, že to je nelegální, protože pochybuji, že by Česká televize nakupovala práva i pro území Slovenska. Ale toto vysílání není problémem ČT, spíš operátora služby. Stává se to běžně. Když STV vysílá na Dvojce formuli 1, a tento program je dostupný pro českého diváka na velké části území České republiky, vždycky komunikuji s vlastníkem vysílacích práv, aby vypínal satelitní karty českých služeb pro příjem STV 2, protože by narušoval práva televize Nova, která formuli nakupuje exkluzivně pro české území. Zatím se to řeší takto ad hoc. Je to velmi komplikovaná věc a sám jsem zvědavý, jak se bude dál řešit. Je to otázka licencí.

Čeští operátoři sami tvrdí, že Trojku nezařadí do svých nabídek, protože na to nemají souhlas STV. Ale spousta prodejců satelitní techniky v České republice prodává přístupové karty ke slovenské satelitní službě SkyLink, jejíž součástí je Trojka, dokonce i v HD verzi. Tyto karty by se ale měly prodávat pouze na území Slovenska a pouze občanům Slovenska, kteří platí koncesionářské poplatky.

Tady je podle mě třeba rozlišovat dvě věci. Otázka je, zda může občan Slovenské republiky platit tyto poplatky a používat kartu SkyLink i na území jiného státu, ne jen na Slovensku.

To je problém, který řeší i Češi žijící v zahraničí.

Podle mého názoru tuto kartu v zahraničí používat nemůžou. Nebo přesněji, můžou jen pro jistý typ pořadu bez licenčních omezení. Ne ke sledování sportovních přenosů s teritoriální licencí, např. Premier League s licencí Slovenské televize. Ta v tomto případě platí pouze pro území Slovenska, na jiném než slovenském území je v rozporu s licenčními podmínkami.

Taky si to myslím. Ptali jsme se na názor právníků, a ti říkají, že pokud nejde o území České republiky, tedy české ambasády v zahraničí, je používání těchto karet nelegální.

Ano. Může tuto kartu použít na území, které patří zemi, pro kterou je tato služba poskytována. Třeba na lodi plující pod slovenskou vlajkou nebo na území slovenské ambasády, ale jinak ne.

Olympiáda je mimořádnou sportovní událostí, u které je jasné, že budete mít co vysílat. Jenže budete mít čím naplnit sportovní kanál, až olympiáda skončí?

Z toho vůbec nemám žádné obavy. Jednak proto, že se jedná o sedmihodinové vysílání. V této chvíli vysílá Dvojka v průměru tři hodiny sportu denně. Takže se nejedná o nijak dramatický nárůst produkce. Spíš naopak, máme problémy s akcemi, které bychom rádi vysílali živě, ale spadají do času, který nemáme napsaný v licenci. Řešíme to s Radou pro vysílání a retransmisi. Ale určitě program zaplníme.

Nebojíte se, že se diváci Trojky namlsají vysílání ve vysokém rozlišení (HDTV) a když jim ho po olympiádě vypnete, budou vás kritizovat?

Vzhledem k penetraci HD přijímačů ve slovenských domácnostech nebojím.

Šéfredaktor sportovní redakce ČT Otakar Černý nedávno pro DigiZone.cz naznačoval, že kvalita programu Trojky bude po olympiádě sporná. Tvrdí, že na Slovensku řada sportů není na takové úrovni jako v Česku, naplnit program Trojky podle něj bude těžké. Navíc pokud by měla od příštího roku vysílat už dvanáct hodin denně. I tehdy to vysílání zaplní?

Výhrady pana Černého chápu, osobně jsme o tom vedli během mítinků Evropské vysílací unie (EBU) dlouhé debaty. Jeho názor se neopíral ani tak o to, že by vysílání Trojky nebylo čím zaplnit, ale zda bude obsah dostatečně atraktivní, protože slovenská fotbalová, basketbalová a volejbalová liga je limitovaná ekonomickými podmínkami, v nichž se pohybuje. Těžko v této chvíli soudit. Čísla sledovanosti a podílu na trhu u ČT 4 Sport podle mne dosáhne i Trojka (první den vysílání dosáhla Trojka podle serveru Mediálne.sk podílu na trhu 0,5 procenta, pozn. red.), ale to je to nejpodstatnější. Porovnávání kvality domácích soutěží v Čechách a na Slovensku je cestou do slepé uličky a nerad bych se do pouštěl, nemluvě o tom, že ani tato kvalita nemusí mít přímý dopad na sledovanost, protože kromě kvality rozhoduje u diváka i silný národní akcent. V tom je sport fantastickým fenoménem. Každopádně smyslem Trojky je opravdu zaplnit díru na trhu a využít marketingově to, že doplníme nejlepší domácí sport zahraničními akvizicemi. To je jediná cesta. Být druhou Galaxií nemá smysl.

Asi nejtěžší otázkou je, kde je ta hranice smysluplné podpory menšinového sportu a kde už začíná neefektivní vynakládání zdrojů na výrobu pořadu, který má zanedbatelnou diváckou odezvu. Tato otázka je legitimní a řeší ji každá veřejnoprávní televize. Není vyřešená, je to věčný problém veřejnoprávních televizí a netýká se zdaleka jen sportu. Můžeme se bavit o menšinovém vysílání pro různé hendikepované skupiny a menšiny, o regionálním vysílání a podobně. Jde o to, abychom konkrétním pořadem oslovili konkrétní cílovou skupinu. I když je tato skupina menší, ale trefíme ji přesně, můžeme teoreticky mluvit o veřejnoprávním poslání. Jiná čísla ve smyslu sledovanosti můžete očekávat, pokud vysíláte fotbalový zápas na jedné straně a sestřih z vyloženě menšinového sportu na straně druhé. To by však nemělo znamenat, že menšinový sport se na veřejnoprávní obrazovku nikdy nedostane. Je třeba hledat styčné body hodnocení efektivity využití zdrojů. Budeme se muset s tímto klíčovým problémem nějak vyrovnat, podobně jako ČT 4 Sport. Už krátký časový úsek vysílání Trojky sám na mnohé otázky odpoví.

Se startem ČT 4 Sport se řada diváků začala ptát, kdy zmizí sport z vysílání ČT 2. Kdy začne mizet sport z vaší Dvojky a přesune se výhradně na Trojku?

Až bude mít Trojka takovou penetraci, že se to bude moci udělat. Naším cílem je, aby nikdo o sport nepřišel. V tuto chvíli je penetrace Trojky odhadovaná přibližně na 60 procent domácností, což je, pokud se nemýlím, více než u ČT 4 Sport po roce a půl jeho existence. Čili my v tuto chvíli nebudeme měnit sport na Dvojce a s přesunem na Trojku budeme čekat až na chvíli, kdy budeme mít garantováno, že úbytek diváků, kteří by mohli potenciálně přijít o sport na STV, bude zanedbatelný.

Andrej Miklanek 3

V České republice existuje vyhláška ministerstva kultury, podle níž musí běžet všechny důležité sportovní přenosy jako olympiáda nebo fotbalový šampionát na volně přístupném, zdarma šířeném televizním programu. Platí nějaká podobná vyhláška i na Slovensku?

Nejsem si jistý, zda máme tento právní imperativ. Přemýšlím, co by se dělo, pokud bychom práva na olympiádu nezískali. Zda by to znamenalo porušení zákona. Domnívám se, že ne.

Tak pokud by je získala Markíza nebo Jojka…

Ale pokud by je nekoupil nikdo? Což na Slovensku bylo na spadnutí v případě Mistrovství světa ve fotbale přede dvěma lety, kdy STV získala vysílací práva asi dvě a půl hodiny před výkopem prvního zápasu.

Ale zase mnohem levněji než třeba Česká televize.

Ano, ale není možné srovnávat čísla v absolutních hodnotách. Při obchodování s televizními právy se vždy zohledňuje i síla konkrétního trhu, takže STV vždy kupuje práva laciněji než ČT a ta zase levněji než německé ARD a ZDF. V každém případě, cena za fotbalové MS 2006 v Německu byla pro STV jeden z nejlepších dealů v historii, měli jsme je téměř zadarmo.

Těch devadesát milionů korun, které získala STV na rozjezd Trojky od státu, vydrží na jak dlouho?

Pevně věříme, že do konce kalendářního roku. Je to smlouva se státem, kterou se STV zavázala k tomu, že odvysílá určité pořady v určitém objemu a vysílací struktuře. V tuto chvíli máme vyřešený rok 2008.

Jak to bude s financováním Trojky příští rok?

To je otázka pro pana generálního ředitele. Jedná se o tom, ale myslím, že kdybych na to odpověděl, možná bych říkal víc svůj názor a na to nejsem celkem kompetentní.

Ale zřejmě se znovu využije smlouva se státem.

Tak když si vezmete současné financování STV, a jeho základní tři pilíře, tak je předpoklad, že se budou snažit hledat nějaké takové dodatečné zdroje.

Jste projektovým manažerem Trojky, z STV ale odcházíte. Proč a kam?

To je příliš osobní otázka, která podle mě nesouvisí se samotným obsahem a vysíláním Trojky. Jsem projektově zaměřený a jednak jsem se snažil ovlivnit některé kandidáty na generálního ředitele STV, aby si projekt Trojky s dominantním zaměřením na sport do svého projektu dali, a jednak jsem se potom snažil vypracovat projekt, na základě kterého by mohla být STV udělena účelová dotace, respektive mohla být uzavřená smlouva se státem. V tuto chvíli Trojka startuje, pomůžu jí v rozběhu, budu v ní během olympiády a tím projektová fáze řízení Trojky končí.

Po olympiádě tedy v STV končíte?

Dohodl jsem se na ukončení pracovního poměru k 31. srpnu, ale s tím, že to není žádné bouchnutí dveřmi. Zůstávám v pozici konzultanta Trojky a budu se dále podílet na její tvorbě, ovšem s tím, že za to už neponesu osobní odpovědnost.

Kam odcházíte, pokud to není tajné?

BRAND24

Není, ale nerad bych to zveřejňoval touto formou. Zdálo by se mi to nekorektní vůči STV. Máme před sebou olympijské hry, což bude enormní vypětí personální, technické… Rozvíjet v tuto chvíli podobné úvahy mi přijde vůči kolegům nekorektní.

Fotogtrafie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz (snímky se dají kliknutím zvětšit)

Měla by ČT 4 Sport také usilovat o práva k přenosům hokejové NHL nebo fotbalové Premier League?

  • Ano, určitě!
    28 %
  • Bylo by to pěkné.
    33 %
  • Spíše ne.
    6 %
  • Rozhodně ne, nechal bych je komerčním sportovním kanálům.
    22 %
  • Je mi to jedno.
    10 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).