Už za tři týdny přijede do Prahy Andrew Keen, autor knihy „Internet není odpověď“, přezdívaný „svědomí internetu“. Ještě před jeho příjezdem jsme mu položili několik otázek, které přibližují některá jeho východiska. Ale nejlepší bude, když ho uslyšíte a hlavně uvidíte na vlastní oči, protože už 21. října bude mít dlouhou přednášku na Czech Internet Foru 2015.
Jste jedním z nejznámějších kritiků digitální společnosti. Myslíte, že negativní dopady internetu převažují nad těmi pozitivními?
Nemyslím, že negativ je víc než pozitiv. Ale mnoho lidí se zaměřuje jen na kladné dopady internetu, zatímco já se ve své práci zaměřuji na ty záporné. Proto to může často vzbuzovat klamný dojem, že ten poměr vidím obráceně. Nicméně život bez internetu si nedovedu představit, hlavně bez e-mailu, který můj život proměnil zásadněji než jakákoliv jiná technologie.
Každá změna přináší pozitivní i negativní důsledky. Není zkrátka přirozené, že každá revoluce způsobuje i negativní externality?
Ech, co to jsou „negativní externality“? Samozřejmě, že součástí každé změny je dobré i zlé, ale to neznamená, že každá změna je k lepšímu. Vynález jaderných zbraní je přece jen něco jiného než většina lékařských objevů. Snažím se především zdůraznit, že si dostatečně neuvědomujeme velkou část problémů, které digitální revoluce přinesla. Ve své práci poukazuji na to, že klíčové výzvy současnosti – jako nezaměstnanost, rostoucí nerovnost a neustálý dohled – jsou zčásti důsledkem digitální revoluce.
Tvrdíte, že internet prohloubil nerovnost. Ale podle mnoha statistik je životní úroveň lidstva nejlepší v historii. Co je důležitější?
To víte, vždycky lze najít statistiku, která dokáže, co potřebujete. Myšlenka, že nám nikdy nebylo lépe, nezní moc přesvědčivě. Samozřejmě, některé aspekty našich životů, jako třeba snadnost komunikace a pohodlí elektronického nakupování, se zlepšují. Zato žijeme ve stále nerovnějším světě, kdy stále užší a užší skupina lidí kontroluje většinu majetku a moci. Technologie nabourává zaměstnanost a soukromí se stále rychleji zdá jako artefakt dávné minulosti. To mi nepřipadá jako něco, co by dokazovalo, že se kvalita života většiny lidí zlepšila.
Často také mluvíte o rizicích způsobených koncentrací moci v rukou gatekeeperů a internetových monopolů. Přesto jednotlivec neměl nikdy větší možnosti ovlivnit své okolí jako v dnešní době. Nebo se mýlím?
Ne, nemýlíte se. Pro výjimečné osobnosti je to skvělá doba. Problém je, že většina lidí není výjimečných. Většina z nás je průměrných a jak tvrdí americký ekonom Tyler Cowan, „průměru odzvonilo“. Takže ano, výjimečné osobnosti opravdu mohou utvářet své prostředí („tvořit svou vlastní historii“), ale pro 99 % obyčejných lidí se kvůli tomu svět nestal lepším místem.
Co jsou klíčové problémy, se kterými se digitální ekonomika a společnost musí vypořádat?
Především bychom se měli zaměřit na to, abychom zajistili, že nové technologie budou vytvářet (spíše než nahrazovat) pracovní místa, diverzifikovat (spíše než koncentrovat) blahobyt, a abychom vytvořili místa, v jejichž stínu by se jednotlivci mohli skrýt před neustálým dozorem.
Pokud internet není odpověď, co jí je?
Odpovědí je lépe vyladěná digitální společnost – mix regulace a inovací. Neregulovaný model pod značkou Silicon Valley tažený pravověrnými libertariány, jako je Peter Thiel, v současné době nefunguje. Potřebujeme životaschopný operační systém pro propojené 21. století. Takový dneska nemáme.
Slyšel jsem, že vás ovlivnili Škvorecký, Hašek nebo Kafka. Proč zrovna oni? Máte nějaký zvláštní vztah k české kultuře?
Ano, vždycky jsem si přál být Švejkem na kolečkovém křesle, které by tlačila moje paní domácí. Doufám, že se mi to někdy splní.
