Ilustrace: Nenad Vitas
SPP, neboli Software Protection Platform, je jedním z vylepšení nového operačního systému od Microsoftu. Ano, přesně té Visty, která je tak diskutována, kritizována a odborníky na slovo vzatými i nikým neptanými řešena, jak jsem již nedávno poznamenal. V podstatě je to pokračování předchozích snah o ochranu systému před masivním pirátstvím. Připomeňme jen, že snah, které prozatím vždy vyzněly do prázdna, ať už se dotyčná technologie jmenovala jakkoliv.
Redaktor serveru Microsoft Watch (který dnes patří pod eWeek) se ve svém textu nedávno rozpochyboval o tomto ochranném mechanismu, který ho donutil ověřovat pravost operačního systému Vista při běžných činnostech, jako je stahování ovladačů. To už tady bylo dříve, ostatně uživatelé Windows XP tuto funkci při návštěvách webů Microsoftu dobře znají. Nicméně ochrana Visty umožňuje v případě selhání operační systém „deaktivovat“. V takovém případě má uživatel měsíc na jeho novou aktivaci, jinak se mu z počítače stane hromádka nepoužitelného plechu v hodnotě desítek tisíc. Kontrola se přitom umí provádět i tak, že si jí uživatel nevšimne, respektive na ni nemusí být upozorněn.
OK. Pirátů je hodně a je třeba proti nim bojovat. Ofenzivní ochrana sice není podle všech úplně košer, ale budiž. Jenže Microsoft už má se svým systémem licencí jeden vroubek. Ten se týká těch, kteří si pořídili „rodinnou slevu“ na licence a v dobré víře za dobré peníze dostali neplatné instalační klíče. Problém se sice vyřešil, respektive je v řešení, ale ukázal na fakt, že systém správy těchto klíčů na straně výrobce není dokonalý. A že se občas může zmýlit.
Zkusme zkombinovat oba předchozí poznatky (tedy že Vista volá domů a že vydané klíče jsou občas od špatných zámků) a přidat malinko fantazie. Poslyšte příběh zkázy.
Jednoho krásného dne, asi tak za půl roku až za rok ode dneška, kdy budou Windows Vista běžná asi tak jako Pendolino v Ostravě, se ověřovací systém rozhodne, že ho nebaví život. Nemluvím o selhání hardwaru, to se dá snadno vykompenzovat a Microsoft s ním počítá, ale o chybě v programech, které ověřování a (de)aktivaci spravují. V důsledku toho budou během relativně krátké doby některé počítače s novým operačním systémem deaktivovány. Povězme, že se problém bude týkat jen některých klíčů, ale i tak postihne řádově miliony počítačů.
I když Microsoft nedostatek objeví a odstraní, ověřovací server bude zaplaven požadavky na novou aktivaci a v důsledku toho se odporoučí znova. Při velkém zatížení jakéhokoliv systému stoupá jeho chybovost, a tak po nahození začne systém odmítat aktivace, které byly vyvolány onou chybou. Systém, a v důsledku toho i počítače, aniž by jejich uživatelé tušili, co se děje, se začne motat v nekonečné smyčce. V ní setrvá v nejhorším případě měsíc.
Pak nastane antipirátská tma. Omylem deaktivovaným Vistám vyprší čas určený pro obnovení licencí a jejich uživatelé se kvůli SPP stanou majiteli nepoužitelného železa. První, co napadne ty technicky vyspělejší, bude sehnat crack. Totéž udělají i správci informačních technologií v organizacích pouze s tím, že tomu budou říkat „oprava“. Možná že příslušný nástroj vydá osobně Microsoft, kdo ví. Tím pádem celá snaha o ochranu operačního systému poputuje za svými staršími sestřičkami. Totiž na smetiště.
Předchozí pohádka byla opravdu pohádka. Přidal jsem té fantazie více, než jsem měl, a stvořil tím kostru katastrofického filmu, ale i ty katastrofické filmy stojí občas na reálných nohou. Obávám se, že prozatím poslední pokus o ochranu operačního systému před neplatícími uživateli pomocí Internetu a speciálních – i když místních – serverů má jen dva možné konce. Buď bude prolomen, a nebo ublíží těm, kterým neměl. Otázka je, co přijde dříve.
ČLÁNKY DO MAILU