Dva roky informací chtěla Austrálie uchovávat o aktivitách uživatelů na Internetu, kompletní historii používání webů i sociálních sítích (aktuálně se uchovává pouze 180 dní a jde pouze o transakční data, nikoliv detailní záznamy). Těžko představitelné rozšíření pravomocí bezpečnostních složek by navíc mohlo přinést i povinnost předat hesla a vedle sociálních sítí velmi konkrétně sledovat i cloudové služby, včetně práva přístupu k informacím v takovýchto službách uložených (kompletní návrh najdete v tomto pdf). Vše samozřejmě s odvoláním na „urgentní potřebu řešit vývoj v prostředí bezpečnosti“.
Vlna kritiky a kontroverzní povaha celého návrhu je ale aktuálně důvodem toho, že vše bylo odloženo, velmi pravděpodobně tak, aby se vše vrátilo zpět až po blížících se volbách. Sidney Morning Herald minulý měsíc doslova napsal, že „změny v zákonech by mohly znamenat konce online soukromí“ a také upozorňuje na další logický a očekávatelný vývoj, tedy situaci, kdy takto široce dostupná data o občanech budou předmětem zájmu firem, lobbingu, krádeží a prodávání.
Australská Nadace pro soukromí (Australian Privacy Foundation) upozorňuje, že už teď je Austrálie zemí s rekordním množstvím odposlechů dat. A pokud dojde k schválení plánovaného rozšíření, nabude vše rozměru všudypřítomného šmirovacího státu.
Není asi nijak překvapující, že plány na rozšíření státního šmírování se objevily v roce 2010 poté, co stát svolal utajovanou schůzku mezi vládou a tamními telekomunikačními operátory. Vládní agentury na něm informovaly o požadovaném rozšíření informací udržovaných o uživatelích internetu, hlavně v podobě detailního záznamu o místech na Internetu, které uživatel používá. A také identifikaci uživatele, včetně zjištění čísla jeho pasu. Australský Fairfax se tehdy pokoušel získat konkrétní informace, ale ani na základě Zákona o svobodném přístupu k informací se nedařilo – konkrétní informace dostal, ale vše podstatné bylo perfektně začerněno.
ČLÁNKY DO MAILU