Co od halvingu čekat, je pro Bitcoin prospěšný, je vůbec dlouhodobě udržitelný a proč na něm vlastně Bitcoin lpí?
Aktuální halving bude v pořadí třetí, dělí nás od něho něco přes 800 bloků, přinese snížení odměny za vytěžený blok na 6,25 BTC a odehraje se s vytěžením bloku s pořadovým číslem 630 000, k čemuž by mělo dojít někdy mezi 11. a 12. květnem. První halving proběhl 29. listopadu 2012 s blokem 210 000 a většina lidí mu tehdy nevěnovala pozornost.
Ta část, která mu pozornost věnovala, se zhruba půl na půl dělila na optimistické zastánce teorie nabídkového šoku a část, která s napětím sledovala, jestli síť takovou ránu vůbec přežije (odměna se snížila z 50 na pouhých 25 bitcoinů za blok) a mineři se na to jednoduše nevykašlou. Cena jednoho bitcoinu se tehdy pohybovala okolo 12 dolarů, což představovalo 40% slevu oproti „all time high“ a pěkně reflektovalo důvěru v budoucnost sítě.
Nejen, že Bitcoin první halving úspěšně přežil, ale několik měsíců poté začala jeho cena prudce růst, začátkem roku 2013 se přehoupla přes 200 dolarů, aby v první masové bitcoinové horečce na krátko v listopadu vystřelila až na 1200 dolarů za BTC. To vše jen proto, aby se po krátkém propadu a výstřelu až na 1380 dolarů v prosinci mohla cena prudce propadnout po hacku burzy Mt.Gox a následně řadu měsíců klesat až na 150–170 dolarů za BTC, odkud se Bitcoin vrátil zpátky na vrchol opět až několik měsíců po následujícím halvingu (10. července 2016), který přišel s blokem 420 000, a předznamenal tak bitcoinovou horečku roku 2017.
Význam halvingu
Když tajemná entita se jménem Satoshi Nakoamoto v říjnu 2008 zaslala do e-mailové konference s honosným názvem The Cryptography Mailing List rozpracovanou verzi svého návrhu digitální měny Bitcoin, setkala se převážně s negativním ohlasem. Nedůvěru budila řada aspektů jeho návrhu, mezi nimi i způsob vynucování vzácnosti a práce s inflací decentralizované měny, kterou vlády od určitého momentu její adopce již neměly být schopné zastavit.
Ač se to při pohledu na cenový kurz Bitcoinu vůči fiat měnám od jeho skromných počátků do současnosti nemusí na první pohled tak jevit, Bitcoin zatím je a za našeho života též zůstane měnou inflační. Jeho roční inflace je ke dnešku prakticky stejná jako inflace české koruny, tedy okolo 3,6 procenta (v případě BTC je to 3,64 % přesně). To v praxi znamená, že každý den je k současným přibližně 18,3 milionu bitcoinů připojeno dalších 1800, které byly čerstvě „vytištěny“ coby odměna minerům za potvrzené bloky. Zatímco u koruny ale inflace poslední dva roky vytrvale stoupala a vzhledem k aktuálnímu dění na domácím i světových trzích nelze očekávat v nejbližší době změnu k lepšímu, u Bitcoinu již za týden klesne na 1,8 %.
Někdy se poněkud mylně hovoří o tom, že Bitcoin má konečnou fixní zásobu 21 milionů BTC, to je ale určité zjednodušení. Ve skutečnosti je to tak, že se v důsledku periodicky se opakujících halvingů množství Bitcoinů ustálí přibližně na hodnotě 20 999 999,9 BTC a nějaké drobné. Podstatnou vlastností této pravidelně se snižující emise je, že z dlouhodobého hlediska významně zpomaluje množství nových bitcoinů uvolňovaných do oběhu. Zatímco dnes je vytěženo (a teoreticky by tak mělo být v cirkulaci, což v praxi není) asi 18 milionů a 363 tisíc BTC, tedy přes 85 % cílové zásoby, a na jejich vytěžení stačilo méně jak 11 let, na zbývající necelé tři miliony bude potřeba přibližně 120 let a ve finále stejně bude vytěženo méně než těch proklamovaných 21 milionů BTC.
Význam tohoto designu, který je v principu stejně tak chytrý, jako je v konkrétní realizaci nahodilý, pěkně shrnul v roce 2012 pro Bitcoin Magazine Vitalik Buterin, tehdy ještě coby významný bitcoinový proponent:
„Hlavní důvod, proč se tak děje, je snaha uchovat inflaci pod kontrolou. Jednou z hlavních slabin fiat měn kontrolovaných centrálními bankami je to, že banky mohou v případě potřeby vytvořit tolik peněz, kolik chtějí, a pokud jich budou tisknout příliš, zákon nabídky a poptávky povede k tomu, že se jejich hodnota začne propadat velice rychle,“ píše. Popisuje tak jev, který bohužel neznají jen země s hyperinflačními měnami, ale kterého jsme byli svědky poslední dva roky, když byla ekonomika na svém mnohaletém vrcholu, a který ještě akceleroval nyní po jejím propadu, a to navzdory tomu, že žijeme v té „šťastnější části světa“ s fungujícím západním finančním systém.
„Bitcoin na druhé straně je navržen tak, aby simuloval chování komodity, jako je zlato. Existuje pouze omezené množství zlata na světě a s každým vytěženým gramem je stále těžší a těžší získat nové. Důsledkem této omezené zásoby je to, že zlato uchovává svoji funkci jako mezinárodní směnné médium a uchovatel hodnoty déle než 6 tisíc let a je zde naděje, že Bitcoin zafunguje totožně,“ dodává.
Ponechme teď stranou, nakolik je příměr ke zlatu validní. Halving je každopádně tedy důležitý zejména proto, že poskytuje předvídatelnost emise a vynucuje v dlouhodobém měřítku vzácnost měny, což je někdy (podle mého názoru mylně, dokazuje to ostatně osud řady alternativních kryptoměn) uváděno jako základní hodnota Bitcoinu coby aktiva.
Halving vs. bezpečnost sítě
Halving má ale také významný dopad na mechanismus zabezpečení sítě, což byl od počátku hlavní důvod, proč se vůbec děje nějaký minig. Nebudeme zde zacházet do podrobností toho, jak funguje bitcoinový Proof of work konsensus, tomu jsme se věnovali již mnohokrát. Důležité pro nás je, že těžaři jsou odměňováni za každý potvrzený blok novými bitcoiny a odměnami z potvrzených transakcí.
Zatímco poplatky za potvrzené transakce nyní činní podle dat Coin Metrics v průměru asi 0,012 % dolarové hodnoty transakce, a mají tak z hlediska bezpečnosti (nepočítáme-li jejich funkci anti DDoS ochrany) zcela zanedbatelný význam, s dalším půlením emise nových bitcoinů její význam poroste, případně porostou rizika spojená s chybně nastaveným security budgetem sítě (rozpočet na bezpečnost sítě, která je v zájmu všech participujících stran).
Pokud po třetím halvingu nezačne dramaticky růst dolarová hodnota Bitcoinu, může také dojít k přehodnocení celého významu minerů a přeskupení současného rozložení sil. K tomu ostatně došlo již v případě halvingů předchozích. Zatímco dříve se ale jednalo především o profesionalizaci miningu a hon za extrémní efektivitou, nyní by se mohlo ukázat, že budoucí páteř sítě nemusí nutně tvořit mineři, tak jak je chápeme dnes. Do oboru se mohou vrhnout další participanti ekosystému, kteří dříve buď neexistovali, nebo zdaleka neměli takový vliv, a pro které minig nebude primárně zdroj obživy, ale řekněme spíše ochranou investic. Z toho by pro změnu vyplývaly nové otázky spojené jak s bezpečností, tak s decentralizací celého systému.
Souboj titánů – Stock to flow vs. teorie efektivních trhů
Z předvídatelnosti emise a vynucené vzácnosti měny, ale také ze zkušenosti s obdobím, které s jistým odstupem následovalo po obou předchozích halvinzích, ale hlavně také kvůli prakticky od počátku existujícímu příměru Bitcoinu ke zlatu, vznikla a stále nalézá velké množství přívrženců teorie korelace cenového vývoje BTC k tzv. stock to flow.
Stock to flow představuje ukazatel, který udává poměr mezi existující zásobou nějaké komodity a přírůstkem nových jednotek. Aktuální hodnota S2F u Bitcoinu je 18 / 0,657, tedy 27 (zaokrouhleno 18 milionů BTC a roční přírůstek 0,657 milionu), což je více, než má většina vzácných kovů s výjimkou zlata, kde je tato hodnota přes 60 (185 000 tun / 3000 tun roční přírůstek). Tento poměr je významný v tom, že ukazuje, jak je daná komodita náchylná na změny v harmonogramu její produkce. Čím vyšší tento poměr je, tím méně je cena zranitelná výkyvy v její „výrobě“. Nic více, nic méně.
V březnu 2019 se objevila statistická analýza, která se pokouší za pomoci lineární regrese dát do souvislosti vývoj tohoto ukazatele s cenou Bitcoinu a dává rovnítko mezi poměr S/F a vzácnost komodity. Jejím hlavním závěrem bylo, že tento ukazatel silně koreluje s celkovou tržní kapitalizací dané komodity a má pro něj dokonce predikční hodnotu. Podle jejího autora, jehož skutečné jméno neznáme a který si říká Plan B, S2F model v případě Bitcoinu předvídá ve čtyřech letech po halvingu průměrnou hodnotu 100 tisíc dolarů za BTC a pohalvingovou cenu na hodnotě okolo 55 tisíc dolarů, čemuž zatím mnoho nenasvědčuje.
Vedle zastánců se okamžitě vyrojila řada odpůrců, samotná korelace totiž ještě nic nevypovídá, neboť může být čistě náhodná. Problém je, že S2F u Bitcoinu vykazuje s cenou také kointegraci, ta již úplně náhodná být nemůže. Další z protiargumentů říká, že z minulého chování (potažmo na základě pouhých dvou datapointů) nemůžeme dělat smysluplné predikce, obzvláště pokud se celý ekosystém navíc od doby předchozích dvou halvingů změnil prakticky k nepoznání.
Nejsilnější protiargumenty jsou ale založeny především na teorii efektivních trhů, která byla vyvinuta jako pokus popsat chování kurzů akcií. Teorie je založena na myšlence, že trhy zpracovávají informace efektivně, což znamená, že informace se rychle promítají do cen.
Vzhledem k tomu, že Bitcoin dnes tvoří jeden z nejefektivnějších trhů vůbec a emisi má zcela předvídatelnou, a pokud víme, že cena odpovídá poměru S2F a jak tento poměr bude vzrůstat, měli bychom také vědět, jak poroste jeho cena, a nakupovat jej předem, až do okamžiku, kdy se budoucí cena neprojeví v ceně dnešní. Budoucí cena, pokud je trh dostatečně likvidní, což dnešní bitcoinový trh je (například cenové arbitráže mezi burzami prakticky již nedávají smysl), by tedy měla být již započítána a růst ceny BTC v budoucnu nemůže reflektovat změnu ve S2F. Očekávání citelného růstu by se navíc měla odrážet na derivátových trzích, což se také příliš neděje.
Plan B na to argumentuje tím, že teorie efektivních trhů nezapočítává faktor rizika, které měli investoři v minulých letech výrazně přeceňovat (poměr rizika ztráty k průměrným ročním výnosům), a obrací tak část některých protiargumentů proti nim samotným. Otázkou je, zda nejde spíš o druh kognitivního zkreslení, které je způsobeno zpětným pohledem, to by ale bylo spíše téma na samostatný článek.
Když se ale podíváme na dlouhodobý graf cenového vývoje bitcoinu vůči dolaru s ročními svíčkami a zlogaritmujeme si jej, zjistíme, že se relativní cenový růst této komodity postupně viditelně zpomaluje, což se závěry S2F analýzy, jakkoli se jeví ze statistického pohledu validní, příliš nekoresponduje. Cenový vrchol po prvním halvingu představoval 9100% nárůst, při druhém halvingu se ale již cena zvedla „jen“ o 2800 %.
V neposlední řadě je také potřeba zmínit, že v době druhého halvingu ještě prakticky neexistoval likvidní bitcoinový derivátový trh (byť první neregulované derivátové produkty již existovaly). Dnes je situace úplně jiná, na trhu jsou navíc k dispozici plně regulované derivátové nástroje. To na jedné straně představuje skvělý hedgeovaný nástroj například pro minery, kteří se tak dostávají do pozice leteckých společností na trzích s ropou nebo zemědělců na trzích s pšenicí, na straně druhé divokou kartu, která může budoucí vývoj cenového kurzu ovlivňovat mnohem více, než by bylo mnoha lidem milé.
Na (téměř) dokonale konkurenčním trhu určuje cenu především průnik nabídky a poptávky na Marshallových nůžkách a do poptávky dnes zasahuje podstatně více faktorů než jen naivní očekávání.
