Hlavní navigace

Boj o pásmo 3,5 GHz či o kmitočty pro Škodovku. Jaké jsou připomínky k podmínkám aukce 5G kmitočtů?

Autor: Depositphotos
Velcí i menší operátoři, ČEZ, Sazka, Škoda Auto či Huawei poslali své připomínky k podmínkám chystané aukce 5G kmitočtů. O co jim jde?
David Slížek
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

Ačkoli vláda s příjmem z aukce 5G kmitočtů už v letošním roce nepočítá, její příprava jede dál. Své připomínky do konce prodloužené lhůty veřejné konzultace poslalo celkem 28 subjektů, jeden termín nestihl. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) materiály zveřejnil na svém webu.

Z dokumentů vystupují na povrch hlavní neuralgické body nových podmínek, které ČTÚ zpracoval po tlaku ministerstva průmyslu a obchodu, odstoupení bývalého předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka a instalaci nové předsedkyně Hany Továrkové.

Změna principu aukce, který podle původních podmínek měl spočívat ve vyhrazení části spektra v pásmu 700 MHz pro potenciálního nového operátora, rozšíření podmínek pro národní roaming i na operátory, kteří získali kmitočty v pásmu 3700 MHz, nebo vyhrazení 40 MHz v pásmu 3400–3440 MHz pro průmyslové podniky – to jsou body, na které míří většina podnětů.

Nabízíme vám výběr hlavních bodů z připomínek jednotlivých firem a organizací, které se ve veřejné konzultaci sešly.

České Radiokomunikace

České radiokomunikace (ČRa) ve svých připomínkách (PDF) kritizují zrušení vyhrazení části pásma 700 MHz pro nového operátora, které bylo zakotveno v předchozích podmínkách aukce. „Bez vyhrazení spektra v pásmu 700 MHz pro Nového operátora je ekonomicky zcela nereálné, aby tyto kmitočty získal nový operátor. Tudíž je velice nepravděpodobné, aby plnohodnotný operátor, který by mohl reálně naplnit cíle výběrového řízení, vůbec vznikl. Nastavené podmínky vedou k modelu s několika provozovateli lokálních 5G sítí zcela závislými na podmínkách a cenách národního roamingu stávajících mobilních operátorů – je zcela nereálné, aby za těchto podmínek mohl být deklarovaný cíl aukce naplněn,“ píše firma.

Navrhuje proto vyhrazení 2 × 10 MHz v pásmu 700 MHz pro nového hráče a také to, aby pro něj ČTÚ vyhradil až 100 MHz v pásmu 3500 MHz (formou opce nákupu za vyvolávací cenu). Zároveň by měl platit spektrální limit 2 × 20 MHz pro nového a 2 × 10 MHz pro stávající operátory v pásmu 700 MHz a 100 MHz pro nového a 60 MHz pro stávající v pásmu 3400–3800 MHz.

Situace by pak po aukci podle ČRa mohla teoreticky vypadat takto:


Teoretické rozložení sil v pásmu 700 MHz


Teoretické rozložení sil v pásmu 3700 MHz

ČRa také navrhují oddělení aukce na kmitočty v pásmu 700 MHz od aukce v pásmu 3500 MHz. Nejdřív by podle tohoto návrhu měla dražit „sedmistovka“ a v druhém kole kapacitní pásmo 3500 MHz.

MMkrize lavy

PODA

Potenciální zájemce o aukci, operátor PODA, navrhuje (PDF) upravit dobu trvání závazku národního roamingu tak, aby „během ní mohlo dojít obvyklými tržními procesy k obměně koncových uživatelských zařízení u zákazníků na zařízení umožňujících komunikaci s 5G sítí Oprávněného zájemce o národní roaming“. Argumentuje tím, že většina uživatelů dnes 5G zařízení nemá.

Chce také od ČTÚ pojistku pro případ, že by se novým operátorům moc nedařilo. ČTÚ má podle navrhované připomínky před koncem závazku národního roamingu posoudit, jestli se soutěž na trhu skutečně zlepšila (jestli tedy noví operátoři jsou dostatečnou konkurencí), a pokud by to tak nebylo, má mít možnost závazek národního roamingu prodloužit. Stát se tak má v rámci nových podmínek pro držitele přídělů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz nebo v podmínkách nového výběrového řízení na tyto kmitočty (závazek národního roamingu má totiž skončit ve stejné době jako příděly vysoutěžené v roce 2014 v těchto pásmech). Podle PODA je totiž „třeba počítat i s tím, že Oprávněný zájemce může čelit překážkám, které způsobí, že výstavba jeho vlastní infrastruktury a budování příslušné klientské základny bude probíhat pomaleji, než je nyní předpokládáno“.

Jednou z takových překážek může podle PODA být kumulace kmitočtů u několika málo subjektů – podmínky totiž zmírnily původně navrhovaná omezení převodu přídělů v pásmech 700 a 3500 MHz. „Budou-li v důsledku toho rozsáhlá práva ke kmitočtům získaným v tomto Výběrovém řízení kumulována u jednoho nebo několika málo subjektů – například u Stávajících operátorů – bude pro nového operátora velmi těžké takto nakumulovanému potenciálu konkurenčně čelit. I z tohoto důvodu může vybudování jeho samostatného postavení trvat déle a vyžadovat dodatečný národní roaming nad rámec zde upravené lhůty,“ argumentuje PODA.

PODA také navrhuje upravit národní roaming tak, aby se týkal kromě stávajících pásem 800, 900, 1800, 2100 a 2600 MHz také draženého pásma 700 MHz. To má novým operátorům dále pomoci pokrýt 5G službami v pásmu 700 MHz větší část populace bez nutnosti stavět vlastní síť.

PODA také navrhuje doplnit odstavec, který by stávajícím operátorům zakázal do smluv o národním roamingu vkládat dodatečné poplatky nad rámec jednotkových cen a skutečně vynaložených nákladů (ty by měl operátor navíc prokázat položku po položce). Má to být obrana před tím, aby velcí operátoři nezatěžovali virtuální operátory řadou bariér. „Tyto bariéry mají mnohdy podobu různých propojovacích poplatků, či poplatků za zřízení přístupu, které jsou naceněny v řádech milionů Kč, aniž by takovým částkám, byť vzdáleně, odpovídaly skutečně vynakládané výdaje. Jedná se o obchodní praktiku, jež je velmi rozšířená a která má podstatný dopad na současnou nemožnost virtuálních operátorů vybudovat konkurenceschopnou nabídku služeb na základě velkoobchodního přístupu.“

PODA také navrhuje, aby se v případě podnikatelského seskupení více firem, které už mají nějaké příděly kmitočtů, mohl dražby zúčastnit jen ten subjekt, který je ke dni přihlášky do aukce držitelem všech těchto kmitočtů. Po dobu přídělu v pásmech 700 a 3400 MHz to tak navíc má zůstat. Podle PODA se tím má zabránit tomu, aby operátor spekulativním převodem kmitočtů na jiný subjekt v rámci skupiny prakticky mohl sabotovat závazek národního roamingu. PODA proto navrhuje také rozšíření definice tzv. stávajících operátorů na držitele pásma 1800, 2100 a 2600 MHz.

PODA navíc jako připomínku připojila rozsáhlou právní obhajobu rozšíření povinnosti národního roamingu. Reaguje v ní i na „protiargumentaci, kterou lze očekávat“. Podobný rozbor by se dal čekat spíše od ČTÚ než od jednoho z potenciálních účastníků aukce.

Sazka

Sazka kritizuje (PDF) vymezení 40 MHz pro účel Průmyslu 4.0. „Není vůbec jasné, jak a kdy bude s tímto spektrem naloženo. Zda bude účelně využito, aniž by to ohrozilo investice účastníků aukce,“ píše.

Požaduje také opětovné vyhrazení 20 MHz v pásmu 700 MHz pro nového operátora, změnu spektrálních limitů (60 MHz pro stávající a 120 MHz pro nové operátory), prodloužení závazku národního roamingu na celou dobu přídělu spektra nebo povinný přístup k páteřní infrastruktuře stávajících operátorů, včetně povinnosti umožnit kolokaci na stávajících BTS a nabídnout novým operátorům místa po případně rušených BTS.

Vzhledem ke koronavirové krizi navrhuje Sazka také posunutí aukce minimálně na příští rok, s jejím vyhlášením 26. února 2021.

Škoda Auto

Automobilka podporuje (PDF) příděl kmitočtů pro využití průmyslovými firmami, ale žádá v pásmu 3500 MHz místo slibovaných 40 MHz aspoň 100 MHz. „Určité technické požadavky týkající se např. minimální latence a maximální přenosové rychlosti či další ochranné, bezpečnostní a zákonné požadavky komerční operátoři bezdrátových služeb prostě nemohou splnit. To znamená, že průmyslové podniky budou muset spravovat své vlastní místní 5G sítě, stejně jako nyní spravují používání bezdrátových sítí,“ argumentuje.

Podle automobilky je v továrně potřeba provozovat síť zcela odděleně od běžného mobilního provozu, aby měl průmyslový datový provoz dostatečnou prioritu, výkon a odolnost proti výpadkům. Vypočítává také požadavky na kapacitu sítě, přes kterou se má do vyráběných aut nahrávat software:


Svou připomínku poslala i firma Siemens, která ovšem nic nenamítala, ale jen vyjádřila podporu vyčlenění 40 MHz pro průmyslové použití.

T-Mobile

ČTÚ bezprecedentním způsobem porušuje své zákonné povinnosti, pravidla Evropské unie o státní podpoře a popírá tržní logiku, začíná se svými připomínkami (PDF) T-Mobile. „Nejškodlivější a nejvíce diskriminační aukční podmínky v EU“ by se podle operátora měly změnit velmi výrazně.

T-Mobile kritizuje navrhované podmínky pro národní roaming, které podle něj výrazně zvýhodňují nové operátory. Kritizuje to, že o národní roaming mají mít možnost žádat operátoři s příděly v pásmu 3700 MHz. „Toto je nejen protiprávní retroaktivní změna aukčních podmínek pásma 3,7 GHz, jehož aukce proběhla v roce 2017, ale také poskytnutí výhody na selektivním základě, což zakládá nezákonnou státní podporou v rozporu s článkem 107 SFEU,“ píše magentový operátor. „Hodnota spektra získaného na základě předchozí aukce pásma 3,7 GHz se v důsledku navrhovaných podmínek pro nadcházející aukci podstatně zvýší, aniž by držitel pásma 3,7 GHz byl nucen vynaložit dodatečné finanční prostředky nebo se nové aukce vůbec zúčastnit,“ dodává s tím, že jde podle něj o nedovolenou státní podporu vybraným hráčům a že ČTÚ navrhuje faktickou změnu podmínek aukce z roku 2017.

Kritizuje také požadavky na rozvoj sítí, které mají noví operátoři splnit. „… pouze 10% pokrytí populace z nich činí oprávněné zájemce o národní roaming a 20% pokrytí populace do 30. června 2025 postačí k udržení si výhody národního roamingu. Tuto povinnost lze navíc splnit zavedením 5G pevných bezdrátových sítí, což povede k povinnosti poskytovat národní roaming operátorům zcela bez vlastní mobilní sítě.“

T-Mobilu se nelíbí ani navrhovaná rezerva 40 MHz pro průmyslové podniky. „Neexistuje žádná poptávka ze strany průmyslu, která by nemohla být uspokojena nabízenými řešeními mobilních operátorů,“ namítá s tím, že 5G sítě umožňují pomocí technologie tzv. network slicing vytvářet vedle veřejných sítí také separátní privátní kampusové sítě. Navrhuje proto, aby rezervace části spektra v pásmu 3500 MHz pro průmysl byla zrušena a pro tyto účely stát případně vyhradil například pásmo 3800–4200 MHz. „Umístění těchto aplikací do jiných pásem výrazně zvýší všeobecnou efektivitu využití těchto spektrálních pásem, poskytne k dispozici nepoměrně větší množství spektra (až 400 MHz) a umožní vznik skutečných 5G sítí v pásmu 3.x GHz při zajištění jejich maximálního výkonu co do kvality a kapacity.“

Operátor napadá i navržené spektrální limity v pásmu 3500 MHz (60 MHz pro stávající a 100 MHz pro nové operátory). „Spektrální limity navržené pro stávající operátory v pásmu 3.x GHz, které ve svém důsledku znamenají, že žádný ze stávajících operátorů nemůže získat minimální efektivní šířku pásma 80 MHz.“

O2

Ani O2 nesouhlasí (PDF) s vyčleněním pásma 3400–3440 MHz pro průmyslové podniky. Napadá mimo jiné argument, že podobně na to šlo Německo, které v aukci vyčlenilo pro Průmysl 4.0 celkem 100 MHz. „Dosavadní zkušenosti a kroky v Německu ale ukazují, že nešlo o správně zvolený postup. Tyto kmitočty se aktuálně v Německu ve větším měřítku zamýšleným způsobem nevyužívají, přestože od vytvoření podmínek již uplynulo dostatečné množství času. Předpokládané záměry se tak dosud nenaplňují, přestože je Německo obecně průmyslově a technologicky rozvinutější zemí. Dosavadní zkušenosti navíc nenasvědčují tomu, že by se tento trend měl v Německu v následujících letech výrazně změnit. Kritika vůči německému modelu je oprávněná a společnost O2 je přesvědčena, že nabídky řešení pro aplikace v Průmyslu 4.0 budou ze strany držitelů tohoto pásma vznikat přirozeně na základě působení tržních mechanismů a vzájemné interakce nabídky a poptávky,“ namítá operátor. O2 podobně jako T-Mobile navrhuje „britskou cestu“ vyčlenění pásma nad 3800 MHz nebo zakotvení povinnosti poskytovat průmyslovým podnikům velkoobchodní nabídku.

Podobně jako ostatní operátoři také nesouhlasí s povinností národního roamingu, a to zejména pro držitele kmitočtů v pásmu 3700 MHz. „Ve své podstatě jde o zpětné či dodatečné udělení práva, respektive výhody, která ale nebyla součástí předchozího výběrového řízení na kmitočty z pásma 3600–3800 MHz, a tedy není ani součástí kmitočtových přídělů udělených na základě tohoto výběrového řízení. Pokud se držiteli přídělu zakládají nějaká nová práva anebo povinnosti spojená s uděleným přídělem (v tomto případě právo na čerpání národního roamingu), pak se tak může dít jen v souladu se zákonem o elektronických komunikacích.“ U národního roamingu pro držitele kmitočtů v pásmu 3500 MHz pak požaduje zpřísnění podmínek. „Změna by měla spočívat v požadavku na větší rozvoj vlastní sítě – vyšší počet základnových stanic (pokrytí) a dalšími kvalitativními parametry.“

O2 také napadá nižší spektrální limit v pásmu 3500 MHz pro stávající operátory. „Loňské experimentální vysílání a testování sítě 5G v pásmu 3,5 GHz společností O2 v Kolíně právě s omezeným rozsahem využitého bloku rovněž jasně prokázalo, že pro co nejefektivnější využití bude v tomto primárním 5G pásmu potřeba bloků o velikosti 100 MHz a více. Stejné výsledky ukazují i zahraniční testy a zkušenosti.“

Operátor také navrhuje „vzhledem ke stávající pandemické situaci, která má velmi nejasný budoucí průběh a bezprecedentním způsobem změnila celosvětovou ekonomiku, investorská očekávání a ochotu k investicím, sektor elektronických komunikací nevyjímaje,“ snížení vyvolávacích cen o polovinu. Navrhuje také, aby doplatek za získané kmitočty mohli operátoři zaplatit v několik splátkách do devíti let od udělení kmitočtů.

Vodafone

Ani Vodafone s povinností národního roamingu nesouhlasí (PDF). „Jestli bude uložena povinnost národního roamingu, měla by se vztahovat pouze na subjekty, které v této aukci získají přístup ke kmitočtům v pásmu 700 MHz. Pro ostatní subjekty, které nesplňují definované požadavky na prohloubení infrastrukturní soutěže pro NR, existuje v aukci i závazek velkoobchodní nabídky, kterou mohou využít,“ píše.

Operátor také upozorňuje, že z podmínek není jasné, jestli se oprávněný zájemce o národní roaming může kvalifikovat pokrytím klasickými mobilními službami (hlas, SMS, data), nebo zda stačí i pokrytí tzv. fixním mobilním internetem. „Cílem Výběrového řízení je podle definice Úřadu ovlivnit situaci na mobilním trhu, a není možné, aby zájemce o národní roaming plnil vstupní podmínku pokrytí prostřednictvím pevné služby.“ Podle Vodafonu by také do národního roamingu neměly být zahrnuty služby 5G, jeho povinnost by měla být stanovena na kratší dobu a neměl by obsahovat cenovou regulaci.

Operátorovi se také nelíbí spektrální limity v pásmu 3400–3800 MHz. „Všem účastníkům aukce by mělo být umožněno získat spektrum o rozsahu 100 MHz, v každém případě však minimálně 80 MHz.“

K plánovanému vyčlenění 40 MHz pro průmyslové použití Vodafone namítá, že mu nepředcházela žádná analýza či diskuse, jako například ve Velké Británii nebo v Německu. „Ve Spojeném království Ofcom na základě diskuse uzavřel, že v podmínkách Spojeného království není takové vyčlenění odůvodněné (především na základě závěru, že náklady obětované příležitosti – opportunity costs – jsou při vyčlenění vysoké oproti jiným možným alternativám využití spektra průmyslem). Naproti tomu v Německu došlo k vyčlenění, ale i tam to bylo na základě detailní analýzy potřeb, alternativ a podmínek takto vyčleněných kmitočtů. V praxi není využití rozsáhlé (a tedy lze vážně pochybovat o efektivním využití těchto kmitočtů).“ Místo vyčlenění navrhuje povinnost „umožnit využití kmitočtů průmyslovými společnostmi v rámci průmyslových zón či „campusů“ (industriální parky) malého územního rozsahu, přičemž držitelem přídělu by byl provozovatel vzešlý z aukce.“

Operátor také navrhuje, aby do podmínek aukce byly přidány podmínky pro sdílení aktivních prvků sítě. Jde o dlouhodobý spor – Vodafone už před lety napadl sdílení sítí mezi T-Mobilem a O2/CETINem. Navrhuje také změnit definici stávajícího operátora tak, aby pod ni spadali všichni operátoři, kteří už nějaké kmitočty drží, a to včetně pásem 410 MHz a 450 MHz nebo 3700 MHz. To by znamenalo, že by se stávajícím operátorem stal například i Nordic Telecom nebo PODA.

CETIN

CETIN veřejně oznámil, že by se aukce chtěl zúčastnit a mobilní síť posléze provozovat na velkoobchodním základě. Ve svých připomínkách (PDF) protestuje proti tomu, že mu podmínky vstup do aukce znemožňují. ČTÚ totiž stanovuje, že seskupení firem, jehož členem je stávající operátor, se může aukce účastnit právě jen prostřednictvím tohoto operátora a příděl kmitočtů v pásmu 700 MHz může také po celou dobu držet jen tento stávající operátor. „ČTÚ by mohl v logice co nejmenšího zásahu do fungování Podnikatelského seskupení pouze uložit držiteli přídělu vždy zajistit, že povinnosti vázané k příslušným kmitočtům budou plněny v rámci Podnikatelského seskupení. K tomu není třeba (a proto to není ani ospravedlnitelné) určovat, že spektrum může získat pouze Stávající operátor z Podnikatelského seskupení.“

Nordic Telecom

Také Nordic Telecom ve svých připomínkách (PDF) napadá vyčlenění 40 MHz pro průmyslové podniky. Kritizuje nekoncepčnost takového kroku a to, že k němu neproběhla žádná analýza, zda je vůbec potřeba.

Kvůli zrušení vyhrazení části pásma 700 MHz pro nového operátora si podle Nordicu tyto kmitočty nejspíš rozdělí jen stávající operátoři, nikdo nový o ně zájem mít nebude „Je to dáno jednak tím, že hodnota zablokování vstupu nového plnohodnotného operátora na trh na straně stávajících operátorů zřejmě násobně přesahuje hodnotu tohoto pásma z pohledu případného čtvrtého operátora, a jednak tím, že by se mohl dostat do přímé konkurence s operátory, kteří (díky národnímu roamingu) by mohli vstoupit na trh s mnohonásobně nižšími vstupními investicemi,“ píše operátor.

Zpochybňuje také nastavení spektrálních limitů v pásmu 3400–3800 MHz, ovšem z poněkud jiných důvodů než stávající operátoři. „Stávající nastavení limitů spoléhá na to, že noví operátoři uplatní poptávku alespoň po třech blocích spektra. Takový scénář není ale vůbec jistý,“ píše Nordic. „Společnosti Nordic Telecom i PODA mají již příděl v pásmu 3,7 GHz z minulé aukce. Nordic Telecom je navíc omezen pouze na poptávku 1 bloku, PODA sice může poptávat až tři bloky, ale to by znamenalo minimální investici 420 mil. Kč,“ dodává. Při nedostatečné poptávce ze strany nových operátorů by tak podle Nordicu mohli stávající operátoři dohromady získat celý dražený úsek pásma 3440–3600 MHz. Navrhuje proto zvýšení spektrálního limitu pro nové operátory na 120 MHz.

Operátor také navrhuje, aby ČTÚ z podmínek vypustil nutnost provozovat sítě ve standardu 5G, nebo detailně popsal, co tímto pojmem myslí. „Takový požadavek představuje porušení zásady technologické neutrality, se kterou počítá i již přijatý a účinný EECC. Je na podnikatelích, aby rozhodli o tom, jaké sítě budou v daném kmitočtovém pásmu rozvíjet dle požadavků svých zákazníků.“ Ze stávající definice 5G sítí v seznamu definic je podle Nordicu nejasné, „jaké všechny parametry a funkcionality dle vyjmenovaných specifikací 3GPP/ETSI musí případně síť operátora splňovat. Tyto  specifikace obsahují bezpochyby i standardy pro situace, které pro české operátory nemusí být z obchodního pohledu smysluplné.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Úřad Karla Havlíčka zaslal k novým podmínkám tři připomínky (PDF). Navrhuje, aby ČTÚ stanovil všem operátorům souhrnný spektrální limit v pásmech po 1 GHz na 2 × 30 MHz. „S ohledem na skutečnost, že pásma 700, 800 a 900 MHz mají do jisté míry podobné charakteristiky (a budou v dohledné době všechna využitelná i pro sítě 5G), nepovažujeme za vhodné, aby v těchto komerčních pásmech pod 1 GHz docházelo k neefektivnímu hromadění spektra u jednoho hráče,“ zdůvodňuje to úřad. Takový limit by ovšem výrazně omezil přístup stávajících operátorů do aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz.

Ministerstvo průmyslu také s odvoláním na koronavirovou epidemii navrhuje, „aby potenciální nový hráč vstupující na trh měl dostatečnou možnost získat spektrum jak v pásmu 700 MHz, tak v pásmu 3,4–3,6 GHz. V případě, že tento nový hráč v rámci aukce nezíská spektrum v druhém z nabízených pásem, doporučujeme, aby měl možnost z aukce odstoupit s minimální penalizací“.

Třetím návrhem je obecná žádost, aby podmínky aukce umožnily „transparentní přístup ke sdílení sítí mezi operátory“.

Ministerstvo vnitra

Připomínky ministerstva vnitra (PDF) se týkají zejména podpory PPDR komunikace pro záchranné složky v pásmu 700 MHz a jejího zabezpečení. Úřad například navrhuje, aby mohl od provozovatele prioritního PPDR (BB-PPDR) požadovat „eliminaci technologií, ke kterým vydá NÚKIB varování“ nebo aby vnitro muselo dávat souhlas s případným převodem kmitočtů v síti, která bude hostovat PPDR provoz. „V případě, že NÚKIB vydá varování k technologiím, které Povinný poskytovatel ve své síti provozuje, zavazuje se neprodleně provést se souhlasem Oprávněného zájemce prokazatelná bezpečnostní opatření, pokud provedená opatření nebudou účinná, tak tyto technologie na své náklady ze sítě odstranit.“

Huawei

Čínská telekomunikační firma chce (PDF) z podmínek aukce vyřadit odkaz na budoucí implementaci evropského toolboxu pro bezpečnost v 5G sítích. „Vzhledem k tomu, že v současné době není rozhodnuto, zda vůbec k implementaci EU Toolboxu do platné právní úpravy dojde, popřípadě v jakém rozsahu a formě tato implementace bude, není vhodné v hlavním dokumentu spekulativně odkazovat na znění tohoto dokumentu v souvislosti s požadavky na zabezpečení,“ píše.

ČEZ

Státní energetický obr v připomínkách (PDF) stejně jako ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje možnost odstoupení z aukce bez sankcí, pokud by to vypadalo, že operátor získá kmitočty jen v jednom pásmu. „Požadujeme, aby bylo každému zájemci, který se účastnil již od prvního kola aukce a předložil nabídku minimálně na 2 × 10 MHz v pásmu 700 MHz a minimálně 80 MHz v pásmu 3400–3600 MHz, poskytnuta možnost odstoupit bez sankce z aukce v případě, že nebyl vybrán jako vítězný uchazeč minimálně na 2 × 10 MHz v pásmu 700 MHz a minimálně 80 MHz v pásmu 3400–3600 MHz.“

Podobně jako MPO také navrhuje stanovení spektrálního limitu pro pásma 700, 800 a 900 MHz. „V ČR činí existující spektrální příděly v pásmech 800 a 900 celkem 2 × 65 MHz. Společně s nabídkou v 700MHz pásmu (2 × 30MHz) tedy bude v ČR celkem 2 × 95 MHz v subgigahertzových pásmech použitelných pro 5G, a spektrální limity by se proto měly vázat ke kombinaci přídělů v pásmech 700, 800 a 900 MHz, ne pouze k pásmu 700 MHz.“

ČEZ také navrhuje snížení minimálních cen a revizi benchmarků, na kterých jsou založeny, úpravu lhůty pro národní roaming tak, aby po jeho skončení pokračoval aspoň ve 2G a 3G, nebo explicitní povolení sdílení sítí nového operátora s jinými hráči, a to včetně možnosti vynucení sdílení, pokud by se nový operátor nedokázal s jiným hráčem dohodnout.

VNICTP

Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICTP) se ve svých připomínkách (PDF) soustředí na velkoobchodní nabídku a podporu její vymahatelnosti. „V současné době velkoobchodní referenční nabídky rozhodně neumožňují běžným alternativním a virtuálním operátorům efektivně a udržitelně působit na trhu, což je možné demonstrovat i tím, že velkoobchodní referenční nabídku po celou dobu jejího trvání využilo 0 operátorů,“ konstatuje.

Navrhuje také rozšíření pásma vyčleněného pro průmysl z 40 na 100 MHz nebo výrazné zrychlení pokrývání železničních koridorů.

ISP Alliance

Sdružení požaduje (PDF) rozšíření závazku velkoobchodní nabídky ze stávajících operátorů na všechny účastníky aukce, tento závazek by navíc neměl být podle připomínky časově omezený. ISP Alliance také chce rozšířit definici stávajícího operátora na držitele kmitočtů v pásmu 3700 MHz.

Český telekomunikační klastr

Spolek navrhuje (PDF) úpravu rozvojových kritérií v pásmu 700 MHz, konkrétně odstranění výjimky, podle které operátor, který získá blok A1 (2 × 10 MHz), nemusí pokrývat tzv. bílá místa, pokud by to znamenalo neúměrně vysoké investiční náklady. Navrhuje také prodloužení závazku národního roamingu o dva roky do 30. 6. 2031 nebo prodloužení závazku velkoobchodní nabídky na celou dobu přídělu.

Radek Zajíc

Český evangelista IPv6 ve svých připomínkách (PDF) bojuje za doplnění podmínky poskytování služby přístupu k internetu jak pomocí protokolů IPv4, tak IPv6. „Operátor, který službu přístupu k síti Internet s využitím protokolu IPv6 nenabízí, aktivně brání svým zákazníkům využívat zdroje, které jsou dostupné jen z IPv6 internetu: k IPv6 Internetu nelze přímo přistoupit např. z mobilního telefonu nebo modemu, který má od operátora aktivní službu pouze s protokolem IPv4,“ argumentuje. „V současné chvíli ale žádný z českých operátorů sítí LTE na svých veřejně dostupných službách protokol IPv6 nenabízí, ačkoli v zahraničí se technologie pro nasazení IPv6 v sítích založených na standardech 3GPP a IETF8 osvědčily. Např. více než 96 % zákazníků T-Mobile U.S., který IPv6 nabízí od roku 2012, aktivně IPv6 využívá,“ dodává.