Hlavní navigace

Bitcoinové burzy ve světle statistiky. Odkud na ně přichází nejvíc transakcí?

Autor: Depositphotos
Karel Wolf

Kryptoměnové burzy, zejména kustodiální spotové trhy, určují nejen cenu, ale i to, jak většina lidí bitcoin a kryptoměny vnímá. Pojďme se na ně dnes podívat podívat bez emocí, čistě s pomocí statistiky.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Tento článek není dlouhý, místo slov nechávám tentokrát promlouvat raději čísla a zdržím se obvyklého osobního komentáře na nezbytné minimum. Data za mě nashromáždila a během svého posledního webináře poskytla společnost Chainalysis. Jedna z těch sice velmi úspěšných, ale v kryptoměnové komunitě trochu opovrhovaných společností, které založily kariéru na tom, že pomáhají vládním agenturám, policii, finančním institucím a dalším subjektům rozplétat předivo veřejného blockchainu. Je to mimochodem tatáž společnost, která pomohla rozklíčovat vetší část podvodných aktivit na Mt. Goxu, stejně tak jako odhalit veškeré školácké chyby a diletantismus jeho tehdejšího ředitele Marka Karpelese.

Burzy a směnárny tvoří momentálně nejaktivnější druh služeb v kryptoměnové ekonomice, to je věc, kterou nějak intuitivně tuší většina lidí, kteří se v oblasti pohybují. Věděli jste ale, že mohou (vyjádřeno objemem ve fiat penězích) za 90 % veškerého provozu, který je na bitcoinový blockchain poslán jednotlivými službami?

Aktivních kryptoburz (kustodiálních  i non-kustodiálních), které Chainalysis registruje, je dnes v provozu 397, od ledna do června letošního roku z nich odešly jen bitcoiny za 64 miliard dolarů, přičemž dosud nepřekonaný rekord nastolila Binance, když v jeden moment burzu opustil balík bitcoinů za 16 miliard dolarů. Pro jistotu připomínám, že se stále bavíme jen o čistém „on-chain volume“, tedy objemu transakcí na blockchainu, který se na rozdíl od zobchodovaných objemů (speciálně u centralizovaných kustodiálních služeb) špatně falšuje.

Odkud na burzy přichází většina bitcoinů?

Pokud jste hádali, že od minerů, tak chyba lávky, respektive jste se zpozdili o sedm let, neboť toto naposledy platilo v roce 2012. Pokud dnes mineři zásobují burzy 5 % bitcoinů, které měsíčně přijmou, tak jim hodně fandíte. Darknet market, kterému je často připisovaná zásluha o první masovější adopci bitcoinu, dosahoval v časech své úplně největší slávy 25 % objemu, dnes je jeho podíl prakticky zanedbatelný (což může souviset i s lepší edukací kriminální sféry) a totéž platí pro další nelegální aktivity, jako je financování terorismu, praní špinavých peněz či obcházení sankcí, tedy přesně ty aktivity, kvůli kterým jsou dnes kryptoburzy pod silným regulatorním tlakem.

Největší objem transakcí (okolo 75 %) mířících na burzy pochází opět z jiných burz (investiční příležitosti či arbitráže). Pokud jde ale o zmiňované minery, ukazuje se jiná zajímavá věc. Nikoho asi nepřekvapí, že posílají část vytěžených bitcoinů na burzy, zajímavé ale je, že zhruba čtvrtina ze zaslaného objemu bitcoinů míří opačným směrem – a to od burz zpátky k minerům. Proč mají mineři něco takového zapotřebí? Vypadá to, že někteří pool operátoři raději využívají pro distribuci zisku mezi své členy burzu jako prostředníka, než aby si tuto zodpovědnost vzali na své triko.

Jsou burzy na jednotlivých kontinentech stejně důvěryhodné?

Pokud lze soudit pouze z toho, jaká je jejich ochota přijímat prostředky z identifikovaných podvodů, kriminálních aktivit a ochoty se zapojit do praní špinavých peněz, tak rozhodně nikoli. Velký pozor je třeba si dávat zejména v případě latinskoamerických burz, kde tvoří kryptoměny pocházející z nelegální činnosti 11 % veškerého přijatého objemu. Dobrá zpráva je, že jde o určitou světovou anomálii. V USA je to například méně jak procento (oficiálně 0 %), v Evropě procento, v Rusku, na Ukrajině, v Turecku a Jižní Africe procento a v regionu Asie–Pacifik dvě procenta. Globální celosvětový průměr vychází také na dvě procenta.

Když už jsme u těch statistik za jednotlivé regiony, burzy mají i další zajímavá lokální specifika. Pět procent přijatých bitcoinů (z objemu v hodnotě 4 miliard dolarů) evropskými burzami tvoří bitcoiny dodané obchodníky, respektive platebními branami. To je procentuálně jednoznačně nejvíce, objemově je na tom podobně (resp. ještě o něco lépe) pouze Severní Amerika (hrubým odhadem 1,5 % z celkového objemu bitcoinů za 23 miliard dolarů). Podíl miningu na přítoku bitcoinů na burzy je v globálním měřítku zanedbatelný, za jednotlivé regiony to dohání Rusko, Ukrajina, Turecko a Jižní Afrika co do procentuálního poměru (12 % z objemu bitcoinů za 3 miliardy dolarů) a v absolutních číslech pak oblast Asie–Pacifik (700 milionů z objemu 23 miliard dolarů).

Tipli listopad2

Pokud jde o vůli podílet se na nelegální činnosti, větší ochotu projevují menší burzy. Ty nejmenší od ledna do června přijaly 3 % bitcoinů pocházejících z nelegálních činností a odeslaly 6 % svých zdrojů kriminálním protistranám. U středně velkých burz to bylo 1 % vůči 4 % odeslaným, u velkých 2 % vůči dvěma procentům odeslaných a u 10 největších burz 1 % vůči 1 % odeslaných. Statistiku trochu kazí fakt, že jediná (nejmenovaná) burza z top 10 odeslala během prvních šesti měsíců roku kriminálním protistranám bitcoiny za 203 miliony dolarů. 1,5 milionu, které tvoří oněch 6 % objemu nejmenších burz, v takovém světle pak zdaleka nevyznívá tak zlověstně.

Další data ke vztahu chování burz a jejich velikosti jen stručně. Z malých burz míří 6 % odesílaných prostředků na P2P směnárny, 5 % na darknet market, 1 % na gambling stránky, 2 % platebním službám a prakticky nic na scam. U středně velkých burz jsou to 4 % pro P2P směnárny, 3 % darknet market, 1 % platebním službám, 1 % na gambling stránky a 1 % na scam. U velkých burz míří 3 % na P2P směnárny, 1 % na darknet market, 1 % platebním službám, 1 % scamům a gambling je pod měřitelnou hranicí. U 10 největších burz jsou to 2 % na P2P směnárny, 1 % platebním službám, 1 % scamům a prakticky nic na gambling stránky nebo darknet market.