Hlavní navigace

Bitva o dial-up: přichází úder

16. 6. 2006
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 29
Český Telecom dostál své hrozbě a ve středu oznámil, že od 15. července hodlá selektivně zvýšit koncové ceny za dial-up. Týká se to těch jeho konkurentů, kteří nesouhlasili s jeho návrhy ohledně snížení terminačních poplatků bez snížení koncové ceny. Uživatelé, zatažení do těchto sporů, by tak mohli platit až o 29 haléřů za minutu více než dosud.

Již počátkem června jsem zde na Lupě, v článku s názvem Dial-up: poslední bitva vzplála?, psal o dalším konfliktu, který se rozhořívá kolem dial-upu. Vlastně to ani není žádný nový konflikt, ale jen další pokračování stále stejného sporu, který vznikl už v roce 2002 a týká se tzv. „Internetu zdarma“. Tedy modelu, kdy volající uživatel platí jen telefonní poplatky a Český Telecom (ČTc) z nich určitou část přenechává internetovému providerovi. Předmětem sporu pak pochopitelně je právě to, jak se obě strany o inkasované hovorné podělí.

Zdražení?

Zatím posledním krokem v celém sporu, ke kterému došlo ve středu tento týden, je oznámení ze strany Českého Telecomu, že od 15. července 2006 zvyšuje minutovou cenu pro dial-up, pokud se zákazník připojuje přes některé konkrétní alternativní operátory. V tiskové zprávě je to ale formulováno jinak  – ne že ČTc zdražuje, ale že

Někteří alternativní operátoři způsobili zdražení dial-up Internetu svým zákazníkům

Od 15. července 2006 připravil Český Telecom nové ceny vytáčeného připojení na Internet, ve kterých zohlednil částky požadované alternativními operátory. Tímto krokem se u některých operátorů mění koncové ceny. Od uvedeného data se tedy bude lišit cena pro volání na čísla 971 xxx xxx podle toho, ve které síti vytáčený Internet probíhá.

V tiskové zprávě přitom ČTc neříká, komu a jak ceny zvyšuje. Nicméně na jeho webu už visí 11. dodatek k ceníku [DOC, 233 kB] a v něm jsou příslušné informace k nalezení. Takže jak vše vypadá?

Nejprve si řekněme, že nově se v ceníku dial-upu objevují tři různé „cenové kategorie“, a rovnou si ukažme, jak vypadají minutové ceny pro tyto kategorie.

ve špičce (bez DPH) ve špičce (vč. DPH) mimo špičku (bez DPH) mimo špičku (vč. DPH)
Internet – ostatní poskytovatelé I 1,10 Kč 1,31 Kč 0,40 Kč 0,48 Kč
Internet – ostatní poskytovatelé II 1,05 Kč 1,25 Kč 0,35 Kč 0,42 Kč
Internet 1,00 / 0,90 Kč 1,19 / 1,02 Kč 0,35 /0,30 Kč 0,42 / 0,36 Kč

nové ceny dial-upu

K předchozí tabulce je třeba dodat, že minutové ceny dial-upu se až dosud lišily také podle toho, jaký cenový program (tarif) měl volající u Českého Telecomu. Nově tato závislost u prvních dvou kategorií odpadá, zatímco u třetí (ve smyslu uvedené tabulky) zůstává. Proto v posledním řádku jsou uvedeny dvě různé ceny: vyšší platí pro toho, kdo má tarif Telefon Standard či Mini, nebo jejich „Expres“ varianty, a nižší ceny pro ty, kdo mají ostatní tarify.

Kdo patří kam?

Teď ale k důležité otázce: kteří operátoři spadají do té které cenové kategorie, ve smyslu výše uvedené tabulky? Tisková zpráva ČTc v tomto ohledu zarytě mlčí, stejně jako jeho tiskové oddělení. Ale ceník samozřejmě mlčet nemůže, a tak vyjmenovává alespoň přístupová čísla. Jejich přidělení konkrétním operátorům lze dohledat v databázi Českého telekomunikačního úřadu. Zde je výsledek.

„Ostatní poskytovatelé I“:

Ostatní poskytovatelé II

  • 971 107 412: CL-NET s.r.o.

Do zbývající (nejnižší) cenové kategorie tak spadá Český Telecom sám, a s ním nutně i všichni ostatní operátoři, kteří dial-up na terminačním modelu nabízí. Ti se tedy zřejmě s ČTc dohodli na snížení terminačních poplatků bez snížení koncové ceny. Nebo že by jejich objemy generovaného provozu byly tak malé, že ČTc na nich nezáleží? Naopak Tiscali a Volný (dříve Czech On Line), kteří požadovali, aby se snížení terminačních poplatků promítlo i do snížení koncové ceny, se dostali do nejvyšší cenové kategorie. Spolu s nimi pak i bývalý Contactel (dnes patřící GTS Noveře) a Seznam.

Proč?

Ke správnému docenění výše uvedených řádek je vhodné si alespoň stručně zrekapitulovat, jak vše vzniklo a vyvíjelo se.

Úplně na počátku uživatelé platili za svůj dial-up ve složkách: jednu část (za telefonní poplatky) tehdejšímu SPT Telecomu a druhou svému ISP. Byl to pak sám Český Telecom, kdo do praxe prosadil „jednosložkový model“, posléze pokřtěný na „Internet zdarma“. To proto, že eliminoval druhou složku (platby ISP), takže zákazník platil jen telefonní poplatky. Z nich pak ČTc přenechával určitou část příslušným ISP – nejprve ve formě provizí (procentuálního podílu na výnosech), které si stanovoval sám, ale později ve formě terminačních poplatků, které posléze začal Český telekomunikační úřad (ČTÚ) regulovat.

A tady došlo k prvotnímu problému: v roce 2001, svým cenovým rozhodnutím 04/PROP/2001, stanovil regulátor výši terminačního poplatku (fakticky: absolutní výši podílu pro ISP) na 34 haléře za minutu ve špičce (8 haléřů mimo špičku). ČTc se to velmi nelíbilo, ale ještě tolik neprotestoval.

Jenže v květnu 2002, svým cenovým rozhodnutím 03/PROP/2002, regulátor své předchozí rozhodnutí přehodnotil a přiznal ISP vyšší terminační poplatky: 47, resp. 17 haléřů. Postupoval přitom tak, že vzal tehdejší koncovou cenu dial-upu a tu rozdělil ve stejném poměru, v jakém se operátoři dělí v případě hlasových služeb. Tady už ale ČTc „nevydržel“ a pokusil se o dosti nestandardní krok: rozhodl se přenést celý terminační poplatek na koncového zákazníka (Zvrácená logika Telecomu):

V případě, že váš poskytovatel připojení k Internetu (ISP) bude připojen do sítě jiného operátora (OLO), bude vám vždy vyúčtována částka, kterou Český Telecom musí dle cenového rozhodnutí ČTÚ zaplatit tomuto operátorovi.

Takže ČTc si chtěl sám nechat celou koncovou cenu, a to, co z ní měl původně odvést pro ISP, chtěl naúčtovat navíc tomu zákazníkovi, který se odvážil připojit přes někoho jiného. Celé to pojmenoval „Internet Plus“ a byl to vlastně úplně nový model připojování k Internetu (podrobněji).

Jenže tento jednostranný krok ČTc se tehdejšímu regulátorovi hodně nelíbil a zatrhl mu ho. A následně udělal dvě opatření:

  • svým cenovým rozhodnutím 02/2002 vzal do té doby platné koncové ceny do regulace, čímž je „zafixoval“,
  • spolu s Asociací provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) ustavil Fórum pro vytáčený přístup k Internetu, které mělo hledat možná řešení (nové modely vytáčeného přístupu k Internetu).

Jak to pokračovalo dále, si pravidelní čtenáři Lupy snad ještě vzpomenou (jinak viz článek Fórum pro vytáčený přístup k síti Internet). Fórum sice nějaké návrhy připravilo, ale do praxe se je nedařilo uvést. A tak v prosinci roku 2003 regulátor, ve snaze napomoci nějakému dalšímu smysluplnému vývoji, „odblokoval“ zafixované koncové ceny dial-upu.

Zdůrazněme si tento moment znovu: koncové ceny dial-upu byly určitou dobu regulovány, a to od října 2002 (skrze cenové rozhodnutí 02/2002) do prosince 2003, kdy bylo předchozí cenové rozhodnutí 02/2002 zrušeno rozhodnutím 02/2003. Od té doby, tedy od konce roku 2003, Český Telecom určoval koncové ceny dial-upu (v terminačním modelu) sám, dle vlastního uvážení. Jak tyto ceny rostly, jsem se snažil ukázat již v minulém článku:

  • v květnu 2005, v souvislosti s „regulační smrští“, se hodinová cena u hlavních tarifů (Standard) nezměnila, ale dosti výrazně zdražily různé balíčky a speciální tarify (podrobněji),
  • v květnu 2006 došlo na minutové ceny: ČTc srovnal dosud rozdílné ceny během prvních deseti minut a za další minuty. Cena hodinového souvislého připojení (v rámci tarifu Standard) stoupla o plných 21,7 procenta, z 20,7 Kč na 25,2 Kč, podrobněji.

Český Telecom dnes uvádí, že koncové ceny naopak průběžně klesají. Najdeme to i v jeho nynější tiskové zprávě, kterou zdůvodňuje zdražení:

Ukončení regulace v oblasti terminace u vytáčeného připojení k Internetu umožnilo napravit situaci, kdy ceny pro koncové zákazníky průběžně klesaly, ale ceny za propojení mezi operátory zůstávaly stále ve stejné výši.

A ještě si přisazuje argumentem s finanční ztrátou:

Český Telecom je bohužel nucen zohlednit jimi požadovanou cenu za propojení dial up v koncové ceně pro zákazníka. Vyhoví tak přání některých alternativních operátorů udržet si vysoké zisky a zároveň pokryje dlouhodobou finanční ztrátu z těchto volání."

Připusťme tedy na chvíli, že ČTc má pravdu a koncové ceny skutečně průběžně klesají. Pak se ale nutně nabízí následující otázka: jestliže tyto koncové ceny nejsou od konce roku 2003 regulovány a ČTc si je tedy určuje sám, proč je dále snižuje, a prohlubuje tak údajnou finanční ztrátu, která mu tím má vznikat? Celou dobu, od roku 2002, hlasitě argumentuje tím, jak jsou terminační poplatky vysoké, jak na nich doslova krvácí a prodělává – ale proč pak ještě (dle vlastních slov) zlevňuje?

O co tady jde?

To, co je skutečným předmětem nynějšího sporu, jsem naznačoval již v úvodu článku: jde o dělení koláče (výnosů z dial-upu), který se sice stále sesychá a zmenšuje, ale stále ještě je natolik zajímavý, aby se vyplatilo usilovat o co největší sousto z něj.

Alternativní operátoři nejsou dost silní na to, aby si prosadili zvětšení svého sousta, resp. svého podílu. Tedy terminačních poplatků za internetový dial-up. Ale ČTc se nyní zřejmě cítí dost silný na to, aby si prosadil naopak zvětšení svého podílu (skrze snížení terminačních poplatků, které musí platit alternativcům). Do dubna 2005 mu v tom ale bránila tehdejší rozhodnutí regulátora, která stanovovala minimální výši terminačních poplatků právě na dnes skutečně používaných 40, resp. 15 haléřů.

Naděje svitla Českému Telecomu právě v dubnu 2005, kdy regulátor v rámci tehdejší „regulační smršti“ vydal i rozhodnutí 05/PROP/2005, kterým stanovil novou minimální výši terminačních poplatků (od 19 do tří haléřů). Tomuto rozhodnutí ale tehdy používané poplatky (40 a 15 haléřů) vyhovovaly, protože nebyly nižší než nově stanovené minimální poplatky.

Český Telecom se chtěl dohodnout s alternativci, že jim bude platit méně (na terminačních poplatcích), zatímco oni naopak bránili své pozice a trvali na dodržení předchozí dohody. ČTc nepomohlo ani to, když začal platit jen novou minimální cenu, bez dosažení nové dohody (ČTÚ dal v následném sporu za pravdu alternativním operátorům). Čas zde zcela výjimečně hrál proti němu a naopak pro alternativce. Ti ještě nabídli ČTc určitý kompromis – že se přece jen spokojí s poněkud menším soustem, ale jen pokud rozdíl nespolkne ČTc sám, ale naopak jej plně promítne do snížení koncových cen. Jenže to by znamenalo, že jeho sousto se nijak nezmění.

A tak to zatím dopadlo tak, jak jsem popisoval již v úvodu: podobně jako v roce 2002, snaží se i nyní Český Telecom přenést finanční břímě terminačního poplatku na koncového uživatele. Pravda, nyní to není přesně celý tento poplatek, jako v roce 2002, ale jen jeho část, o kterou se pře s alternativci. Ale i tak je to část dost významná.

Jak reagují alternativci?

Reakce alternativních operátorů se podle očekávání nese v ostrém protestním tónu, volajícím po regulačním zásahu:

Společnosti Tiscali a Volný, přední poskytovatelé internetových služeb, vyzývají české regulační orgány, aby zasáhly proti oznámenému zvýšení cen za vytáčený přístup k Internetu pro koncové uživatele Českého Telecomu.

Protože Český Telecom jako jediný kontroluje cenu přístupu koncových uživatelů, jedná se o zjevné porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, a my očekáváme, že příslušné regulační orgány takový postup dominantního operátora zakáží," uvádějí společnosti Tiscali a Volný ve společném prohlášení.

Oba alternativci se včera svorně ohradili i proti tomu, jak ČTc vše prezentoval vůči veřejnosti:

Tiscali a Volný se proto ohrazují i proti způsobu, jakým Český Telecom prezentoval změnu své cenové politiky prostřednictvím zavádějící mediální kampaně, která přesouvá vinu za zvýšení koncových cen na alternativní operátory. Byl to však výlučně Český Telecom, kdo o zdražení rozhodl, a nikoliv alternativní operátoři, kteří mu nabízeli oboustranně ekonomicky i obchodně akceptovatelné smírné řešení.

Jak reaguje regulátor?

Skutečnost, že Český Telecom sám určuje ceny svým přímým konkurentům (v rámci dial-upu na terminačním modelu) je skutečně kuriózní a doslova si koleduje o problémy. Věc je navíc o to komplikovanější, že internetový dial-up, na úrovni propojení mezi operátory, není v ČR zařazen do žádného z relevantních trhů, které nyní regulátor zkoumá. Takže striktně vzato odvětvový regulátor v tuto chvíli ani nemá moc možností, jak zasáhnout do samotné příčiny sporu (o výši terminačních poplatků).

Regulátor (ČTÚ) však ještě včera sám zareagoval na středeční tiskovou zprávu ČTc a „vyvázal se“ z řešení následků celého sporu o výši terminačních poplatků, neboli ze zvýšení koncových cen. Podstatu problému, tedy spor o výši terminačních poplatků, přímo neřešil:

Ceny za službu dial-up Internet pro koncové uživatele nejsou ČTÚ regulovány, a to v souladu se závěry z provedené analýzy příslušného relevantního trhu.

Důvodem zvýšení koncových cen u volání na některá přístupová čísla je různá výše ceny za ukončení (terminaci) dial-up Internet volání v sítích alternativních operátorů, kterou bude Český Telecom, a.s. těmto operátorům hradit, a kterou zohledňuje v ceně pro koncového uživatele."

Podstatné je hlavně regulátorovo celkové hodnocení toho, co se stalo:

BRAND24

Podle názoru ČTÚ je takový postup společnosti Český Telecom, a.s. při úpravě některých cen za dial-up internetové volání a jejich stanovení v rozdílné výši pro případy volání do sítí různých alternativních operátorů možný."

Takže to, že by ČTÚ v roce 2006 zasáhl podobně jako ČTÚ v roce 2002, asi nelze po takovéto reakci moc očekávat.

A co na vše řekne antimonopolní úřad? Na to si nejspíše nějaký ten měsíc počkáme. Mezitím bude o osudu českého dial-upu rozhodovat sám uživatel, svou volbu přístupového čísla, které bude používat. Ať chtěl, nebo nechtěl, byl do celého sporu zatažen. Tedy jen pokud už včas neutekl od dial-upu někam hodně daleko pryč.

Dopadne na vás zdražení dial-upu?

  • Ne, dial-up už nepoužívám vůbec.
    85 %
  • Ne, dial-up používám jen zcela výjímečně.
    7 %
  • Ne, dial-up používám, ale budu volat přes levnější operátory.
    1 %
  • Ano, dial-up používám a budu volat i nadále před dražší operátory.
    4 %
  • Dial-up používám občas a na ceně mi (až tolik) nezáleží.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).