Na úvod jedno konstatování. Klientem Expandie jsem už poměrně dlouho, doposud jsem byl s poskytovanými službami byl maximálně spokojen, neboť způsob komunikace a otevírací doba podniku nesmírně vyhovují jedné z mých mnohých charakterových vad a to nechávání všeho až na poslední chvíli. Termín je prostě termín, pokud ho splním dříve, tak to vypadá, že jeho splnění bylo jednoduché, pokud ho překročím tak to zase vypadá, že jsem lajdák. Nejinak tomu bylo i v neděli 28.2.99 – přiblížil se termín úhrady povinného ručení za auta (a jiná vozidla), i když ten byl fakticky až 1. března, protože poslední únorový den připadl na neděli.
Část první – neděle
V onu inkriminovanou neděli usedám na téměř každodenní večerní seanci s Internetem (od určité doby je to podstatně oblíbenější způsob trávení večera, než sledování televizních zpráv a reklam), u vědomí blížícího se termínu se připojuji k síti a než se pustím do pravidelného monitoringu sítě přistupuji na Expandia banku. Po chvíli hledání nacházím odkaz na platby povinného ručeni, link mne hodí na příslušnou stránku pojišťovny, po kratší orientaci nacházím ten správný postup a jedu. SPZ, kubatura, majitel, adresa, rodné číslo (na co proboha potřebují rodné číslo? To je snad posedlost tvůrců většiny aplikací!) a nakonec vybírám způsob platby přes Expandii, certifikace a je hotovo, jde se pojistit ještě přívěsný vozík. Systém mi vystavuje doklad o zaplacení, jenž je dočasnou náhradou za obvyklý ústřižek, opravdové potvrzení platby slibuje pojišťovna poslat poštou. Ten večer ještě nakupuji knihu na Vltavě a platím své dceři Tereze obědy do školní jídelny. Všechno probíhá normálně, za chvilku přijde z Vltavy potvrzení objednávky, zadání příkazu k úhradě obědů končí po certifikaci a stisku tlačítka OK a nový expandistům známou obrazovkou prázdného formuláře příkazu k úhradě. Tolik neděle večer.
Část druhá – Zápletka – pondělí večer
Okamžitě po příchodu ze zaměstnání a přivítání s manželkou, dítětem, psem a morčetem mi dcera zle vyčinila, že nedostala ve školní jídelně oběd, protože nemá na obědovém účtu žádný kredit. Snažím se jí vysvětlit, že tedy asi nebyl na jejím obědovém účtu žádný zůstatek z minulého měsíce, že peníze dorazí určitě dnes a zítra už to bude v pohodě. Nicméně červíček hlodá a první vložená adresa po připojení na síť je klient2.ebank...... tedy připojení přes GTS, které se mi osvědčuje jako zpravidla rychlejší. Jak jistě tušíte Daleká cesta má, marné volání. Zavěšuji modem, a vytáčím 0800/124100, bezplatná linka Exbanky, milá slečna mi vysvětlí, že se musím hlásit přes adresu https://klient1.eb…, to httpS je prý moc důležitý. Znovu se připojuji, hlásím se do banky přes IBM a je dost husto, ale jde to. V soupisu plateb s hrůzou zjišťuji, ze povinné ručení neuhrazeno, po příkaze na obědy se taky slehla zem a jediná provedená platba je úhrada Kč 169 za knížku z Vltavy. Znovu telefon do Expandie, jiná milá slečna mi vysvětlí, ale až po testu inteligence (verze prohlížeče, jeho nastavení .....) , že včera večer probíhal údržba, a že to mám zkusit znovu. Já na ni, že povinné ručeni mělo být zaplaceno včera, a že z automatické komunikace mezi platebními systémy Expandie a Pojišťovny vypadlo potvrzení o včasném a řádném provedení úhrady. Ona na to (ta slečna) že ji tedy mám zavolat na jiné číslo (normální 02/… (žádný 0800)), že se to pokusí se mnou vyřešit. Znova to teda připojuju, projdu celou anabazi vyplňování položek u pojišťovny (za auto a vozík) současně konverzuji z mobilu s expandistickou slečnou a dostávám se k vstupu do Expandie, píšu klientské číslo a autentizační kód, tisknu tlačítko Přihlásit a nic. Mezitím vysvětluji exslečně, že neprovedená úhrada není můj problém, ať si to vyřeší Exbanka s Pojišťovnou (já nic, já muzikant, mám potvrzeni). Slečna nejistá, žádá mne o číslo účtu, kam se to má zaplatit, já nevím, ji napadne, že to bude na složence z minulého roku, já hrabu složenku a ejhle, číslo účtu tam je. Ale do Pragobanky. Slečnu opouštím s tím, že zítra budu hovořit nejméně s jejím generálním ředitelem a ten bude následně hovořit s generálním ředitelem Pojišťovny. Zavěšuji mobil (24minut) a najednou se objevilo okno Ebanky s předvyplněnými údaji, nachystané pro certifikaci. Dokončuji celou operaci několika hmaty, potom pořizuji příkaz na zaplacení obědů a jdu si po další práci.
Část třetí – mezihra
Poměrně nudná a nevýrazná část mého příběhu sestává z každodenního Terezčina otravovaní s nezaplacenými obědy a manželčina popichování, abych se šel s tím Internetem bodnout, kolik to stojí peněz, že kdyby to zaplatila složenkou, tak už by to dávno bylo. Této kritice čelím kamennou tváří a obecnými poukazy na bordel v bankovním sektoru, případně v kanceláři školní jídelny. Zachovávám přehnaný klid a hlavně slepě důvěřuji svému bankovnímu domu, že napodruhé všechny úhrady provedl a celý týden si to v Exbance ani NEZKONTROLUJU. V mém přesvědčení mne utvrdí poštou doručené potvrzení o provedení plateb povinného ručení.
Část čtvrtá – vyvrcholení
K vyvrcholení celé anabáze dochází v pondělí 8.března v odpoledních hodinách. Iniciátorem je plačtivý telefonát mého dítěte, že jí kuchařky zase nedaly oběd a co víc, pracovnice v kanceláři jídelny to doplnila peprnější poznámkou o insolvenci rodinného rozpočtu. A pak to jde ráz na ráz. Připojit síť, přihlásit se na Expandii, podrobný výpis plateb, obědy NIC! Telefon 0800/124 100, slečna milá, odkazuje na reklamační oddělení 02/....... Další telefon tedy na reklamační oddělení, moje trpělivost je na nule a asertivita plynule přechází v nasertivitu. Pracovnice pod náporem mých argumentů a výčitek ani nepožaduje, abych jí do telefonu sdělil klientské číslo a autentizační kód (zajímavý postřeh, doteď to vždycky chtěli, zahalujíc se mlžením o nepřístupnosti účtu) a podle jména vyhledává můj účet a k mému naprostému překvapení mi sděluje, že uvedená platba v systému není (rozuměj, že jsem ji tam nezadal) a tudíž se se mnou nemá o čem bavit. Moje poukazy na fakt, že pokud je počítačový systém pod silným tlakem (a to v neděli 28.2. v noci i během pondělka 1.3. nepochybně byl) je možné cokoli, s naprostou jistotou v hlase odmítá (ó, jak jí její víru závidím) a tím prakticky celá záležitost končí. Příkaz není, není tedy co reklamovat, je to tvrzení proti tvrzení, já jsem ho zadával (dokonce 2×), oni ho v databázi nemají, hotovo, konec. Tím by to skončilo, kdyby asi o dva dny později sama od sebe nevolala jiná pracovnice banky s omluvou za neprovedení plateb povinného ručení. Taktéž, bez znalosti klientského čísla autentizace se mnou hovoří na dané téma, seznamuje mne s faktem, že i platby povinného ručení provedené v pondělí se považují za včas uhrazené, ptá se na jiné škody. Seznamuji ji s causou školní obědy, projevuje lítost a ptá se zda-li mi tím vznikla nějaká finanční újma, já na ni že ne, akorát že dítě přes týden nedostávalo obědy a mezi členy mé rodiny silně poklesla důvěra v Internet (oni totiž rozlišují pouze co je před klávesnicí (já) a co je za klávesnicí (všechno ostatní)), ona mezitím prověří databázi nezrealizovaných příkazů k úhradě, předmětný příkaz nenachází a s omluvami se loučí.
Část pátá – poučení
Poučení pro mne je jediné – společně s SM tvrdím Nikdy Ničemu Nevěř a od teď si budu v Expandia Bance všechno kontrolovat a kontrolovat a kontrolovat. A poučení pro bankéře? Ať si ho najdou sami!
Starší, související články:
