Hlavní navigace

Češi a připojení k Internetu, léta páně 2006

2. 11. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Kolik neznámých lidí, které denně potkáváte, má vůbec připojení k Internetu? Podle čísel Českého statistického úřadu je k Internetu připojeno 27 procent českých domácností. Ve srovnání s vyspělým světem jde o zoufalé číslo. Co brání větší penetraci připojení? Jaký typ připojení dominuje? A jak si vedou Češi jako jednotlivci?

nedávném článku rekapitulujícím výsledky šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) v oblasti využívání informačních technologií českým národem jsme hovořili především o výskytu počítačů ve společnosti. To je základní předpoklad pro úspěšnou existenci domácností i jednotlivců v online světě. Druhou premisou je připojení k Internetu, a právě na to se dnes zaměříme.

Připojení k Internetu

Neuškodí opět připomenout graf, který nám říká, že vybavenost domácností připojením k Internetu roste. Oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku se ve druhém čtvrtletí roku 2006 připojuje k Internetu o osm procentních bodů více domácností. Celkem je tedy připojeno 27 procent tuzemských domácností (1,12 mil.).

Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k Internetu

Graf: Vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k Internetu Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 2003 ,2004, 2005, 2006 Pozn. č. 1: Osobní počítač zahrnuje všechny typy osobních počítačů: tj. stolní počítač (klasický nepřenosný počítač), přenosný počítač (notebook) a palmtop (PDA). Pozn. č. 2: Vysokorychlostní připojení (ADSL, připojení přes kabelovou televizi, bezdrátové připojení, WiFi, vysokorychlostní mobilní připojení atd.): připojení umožňující vyšší přenosovou rychlost dat (144 kbit/s a v­íce).

Znatelný nárůst zaznamenalo během zmíněného období vysokorychlostní připojení (144 kbit/s a více). Z pětiprocentního podílu na přelomu let 2004 – 2005 se nyní těší z čísla třikrát vyššího. Jaké další typy připojení jsou v domácnostech zastoupeny?

České domácnosti - typy připojení

U již připojených domácností vede zmíněný broadband s 56,7 procenty, na druhém místě je ale stále překonaný dial-up (34,8 procent). I přes relativně vysoké číslo podíl dial-upu rapidně klesá a zvláště letos zaznamenal propad: v roce 2003 měl podíl 82 procent, v roce 2004 to bylo 69 procent a loni 63 procent.

Skoro pětinový podíl má nyní kabelové připojení. 18 procent domácností se připojuje bezdrátově, ve 13,5 procentech domácností byste nalezli ADSL. ISDN dosáhlo skoro na 7 procent, přes mobilní telefon se připojuje 4,5 procenta domácností vysokorychlostně a 3,5 procenta domácností nízkorychlostně.

Jaké domácnosti vysokorychlostní Internet užívají? Stejně jako u počítačů a informačních technologií záleží na skladbě rodiny a prostředí. Přestože rozdíly už nejsou tak velké, stále platí, že Internetu se daří spíše tam, kde jsou děti. V lokalitách s převahou vyhrávají místa s vyšší hustotou obyvatel – hlavní město (69,5 procent). Přes šedesát procent se ještě dostaly domácnosti z Jihomoravského (66,1 procent), Královehradeckého kraje (63,4 procent) a z Vysočiny (60,3).

Důvody, proč nemají Internet

Připojení k Internetu má 27 procent českých domácností, přitom počítač vlastní 36 procent domácností. Jaké důvody uvádějí domácnosti pro to, že mají PC bez připojení?

  • Mají přístup k Internetu někde jinde (40,9 procent),
  • poplatky za připojení jsou příliš vysoké (31,7 procent),
  • jiné důvody (14,2 procent),
  • vysoké náklady na vybavení nutného připojení (13,7 procent),
  • nemají možnost připojit se způsobe, jakým chtějí (12,3 procent),
  • nevědí, k čemu by jim Internet byl (nemají pro něj využití) (9 procent),
  • nedostatek znalostí, jak s Internetem pracovat (6,1 procent).

Ve skupině domácností s PC nevybavených připojením nezapustil Internet kořeny; více než polovina lidí uvádí, že jim stačí přístup k Internetu mimo domov (nejspíš v práci) nebo nevědí, jak a proč s Internetem pracovat či jak se jím bavit. Pro nezanedbatelnou část lidí jsou relevantní důvody pro nepořízení Internetu finanční. Mnohdy pochopitelně nejde o objektivní fakta, nýbrž o subjektivní názory a dojmy respondentů, vyplývající z neznalosti či „bojácnosti“ před něčím novým. Co z toho vyplývá? Prostor pro osvětu je stále velký.

Mezinárodní srovnání

Jak jsme na tom ve srovnání s cizinou (srovnáme-li k Internetu připojené domácnosti, kde alespoň jeden člen je ve věku 16 – 74 let)? Jednoduše řečeno, jsme velmi podprůměrní. Na záda vyspělých zemí hledíme z povzdálí ziskem 29 procent. Tabulku vede s pro nás neuvěřitelnými 86 procenty Jižní Korea (přitom jsou zde počítána data z roku 2004), druhý je Island a třetí Nizozemsko. Nejblíže je nám Polsko a Lotyšsko, Slovensko na Českou republiku ztrácí šest procentních bodů. Náskok civilizovanějších zemí ilustruje „bláznivé“ srovnání se Spojenými státy – přestože tamější výsledky pocházejí z roku 2003 a naše jsou staré pár měsíců, poráží USA Česko poměrem 55:29. Desítky promarněných let se prostě musí odrazit…

Domácnosti - mezinárodní srovnání připojení

Jednotlivci a Internet

Od domácností přejděme k jednotlivcům. Jaké hlavní výsledky výzkum ČSÚ přinesl?

  • Uživatelů Internetu je více mezi muži než ženami a více mezi mladšími než staršími.
  • Stejně jako v případě použití počítačů je Internet nejvíce používán studenty (93 procent), mladými lidmi ve věku 16 – 24 let (78 procent) a jednotlivci s vysokoškolským vzděláním (78 procent).
  • Nejméně používají Internet jednotlivci ve věku 65 a více let (3 procenta).
  • Nezanedbatelný vliv na počet uživatelů Internetu má i lokalita, kde jednotlivec žije. Ve městech je podíl uživatelů Internetu vyšší, než je tomu na venkově.
  • 81 procent uživatelů Internetu (2,86 mil. jednotlivců) jsou pravidelní uživatelé Internetu, tj. pracují s Internetem alespoň jednou týdně.
  • 41 procent uživatelů Internetu používá Internet každý den nebo téměř každý den.
  • Uživatelé Internetu nejčastěji používají Internet doma (70 procent), dále v práci (45 procent) a ve škole (20 procent).
Jednotlivci - připojení

Bez necelých tří procent skoro každý druhý Čech někdy okusil Internet. U mužů je to přesně 50 procent, průměr snižují ženy. Zajímavé může být, že v této statistice „někdy použili Internet“ jsou na tom lidé se základním vzděláním (33,5 procent) lépe než spoluobčané se vzděláním středním bez maturity (26,5 procent) a vedou také ve srovnání pravidelných uživatelů (25 procent ku 13 procent).

Nejen v oblasti vzdělání se ale vyskytlo překvapení. Je tu také jedno zajímavé zjištění mezi věkovými skupinami; zde ve využívání Internetu samozřejmě bez výjimky vedou mladší generace – pozoruhodné je ale to, že když už starší občané k Internetu přičuchnou, mají větší sklon stát se jeho pravidelnými uživateli. Tak například z uživatelů Internetu ve věkové skupině 55 – 64 let je podíl těch pravidelných 81,3 procent, zatímco ve skupině 45 – 54 je to 79,2 procent a ve skupině 35 – 44 let ještě o něco málo méně. Je to statisticky zanedbatelné, anebo střední a postarší generace, která Internet vyzkoušela, jej už neopouští? U mladší sorty lidí (25 – 34, 16 – 25 let) a té úplně nejstarší toto pravidlo neplatí.

Mezi Evropany si vedeme lépe

Data ČSÚ nám opět umožňují mezinárodní srovnání, následující graf znázorňuje procento jednotlivců ve věku 16 až 74 let, kteří používají Internet alespoň jednou týdně. V tomto žebříčku jsou zahrnuty pouze státy Evropy, a tak první místa opanují severské země a státy Beneluxu. Nás může těšit, že jednotlivci z českých zemí se v tomto srovnání posunuli výrazně dopředu a přiblížili se evropskému průměru. Přeskočilo nás Slovensko o devět procentních bodů, za námi zůstalo Lotyšsko, Španělsko, Maďarsko, Irsko, Portugalsko, Itálie a další…

Jednotlivci - mezinárodní srovnání

Dočkáme se důchodců na Internetu?

Předchozí uvedená data jsou důvodem k optimismu, přestože mezinárodní srovnání nám poměrně drsně otevírá oči – například v počtu k Internetu připojených domácností se opravdu nacházíme v nepříliš renomovaném společenství. Oproti civilizovanějším zemím nám ve vývoji citelně chybí promarněné roky… Otázkou tedy je, zda a kdy se na českém Internetu dočkáme třeba nové skupiny seniorů, která (žel) nyní téměř neexistuje.

BRAND24

Uživatelé Internetu by nástupem seniorů tak už sice nejspíš ztratili glanc prominentní skupiny spotřebitelů s průměrně vyšším vzděláním a příjmy (tedy tím, čím jsou zajímaví pro inzerenty) oproti běžnému obyvatelstvu, pro e-komerci by to však znamenalo jen otevírání nových možností.

A této oblasti se dotkneme ve třetí a poslední rekapitulaci výsledků výzkumu ČSÚ – příště si povíme, co vlastně uživatelé na Internetu dělají. Zda nakupují, jak komunikují a co si myslí o e-govermentu.

Využíváte mobil pro připojení k Internetu? Jakým způsobem?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vede MEDOBOS s.r.o., je Copywriter.cz a dělá weby pro Benešov i Říčany.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).