Pohled na grafické znázornění umístění 50 zemí z celého světa v rámci Indexu digitální evoluce je zajímavý hlavně tím, že konečně máme nějaký výzkum, kde zmiňují Českou republiku.
Jediným zásadním problémem – kromě jisté povrchnosti použité metodiky – je, že Česko najdete v části „stall out“, tedy mezi zeměmi, které ztratily tah na branku. Zeměmi, kde se podařilo získat vysokou úroveň digitální evoluce, ale aktuálně ztrácejí tempo a je zde velké riziko pádu.
Digital Evolution Index (DEI) je odvozen z řady faktorů a jak název napovídá, týká se hlavně toho, jak daleko se určitá země nachází v digitální evoluci. Roli hrají poptávka a nabídka, inovativnost a přístup institucí. Co hlavně, není až tak důležité, jaký je momentální stav, ale zda se situace zlepšuje. Právě změny mezi roky 2008 až 2013 jsou základem výše uvedeného grafického znázornění.
V něm jsou jednotlivé země rozdělené do čtyř zón. „Stand out“ jsou takové, které v minulosti vykazovaly vysokou míru růstu a daří se jim růst držet. „Stall out“ se dostaly na vysokou úroveň evoluce, ale ztrácejí síly a je zde riziko pádu. „Break out“ mají potenciál růstu a také šanci dostat se do „stand out“. A konečně „Watch out“, kde najdete země s řadou možností a překážek v cestě, majících nízká skóre jak u aktuálního stavu, tak vývoje. Některé z nich dokáží problémy překonat, ale některé zůstanou stát na místě.
Česko najdete v „Stall out“ části a nelze si nepovšimnout, že mezi zeměmi v této skupině je na poměrně vyšší úrovni sestupu, než většina ostatních (až na Nizozemí, které je na tom paradoxně hůře, ale má vyšší aktuální index). A také to, že aktuální výše indexu je poměrně nízká. Česko je v absolutní pozici na 31. příčce (Slovensko na 36. pozici) z padesáti zemí.
Těsně pod průměrem
V konkrétnějším hodnocení Česka zmiňují, že skoro polovina populace v roce 2012 něco online nakoupila, a banky, které rozšiřují digitální služby, aby bojovaly s nízkým počtem internetových finančních transakcí. Zmíněn je také „CzechAccelerator“ coby projekt dávající internetovým, mobilním a bezdrátovým společnostem přístup k expertům pro strategii a marketing.
Což, tak trochu, ukazuje na úskalí podobných projektů, tedy velmi povrchní hodnocení a odtrženost od reality. O metodice se na webu projektu nedozvíte o moc víc, než že vycházela z analýzy dat sebraných z veřejných i soukormých zdrojů. V potaz je třeba brát také značné zpoždění – údaje za rok 2012 přeci jenom vypovídají o době před třemi lety.
Přesto mohou být podobné věci inspirující a prospěšné – Česko je v oblasti poptávky poměrně těsně pod průměrem, v oblasti dodávky naopak výrazně nad průměrem. Stav institucí je mírně podprůměrný. Výrazně podprůměrný je ale stav inovací – tam s 27,35 body proti 49,25 průměru opravdu výrazně zaostáváme.