Po půl roce je hotovo. Ministerstvo kultury posílá na vládu upravené zákony o České televizi, Českém rozhlase a poplatcích. Když loni v září představilo první návrh, ozvaly se proti němu soukromé televize i podnikatelé.
Z paragrafového znění mediální novely vyplývá, že v něčem ministerstvo ustoupilo, v něčem ne. Chystaný zákon sice zvyšuje poplatky a rozšiřuje definici přijímačů, Česká televize ale nakonec nedostane tolik peněz navíc a bude muset dodržovat limity pro sponzoring.
V České republice je teď několik set tisíc domácností, které neplatí televizní nebo rozhlasové poplatky, neboť nemají žádný klasický přijímač. Podle zákona by se od ledna 2025 za přijímač považovalo jakékoliv zařízení umožňující sledovat nebo poslouchat jakkoliv šířené vysílání, včetně internetového streamu.
I nadále ale domácnosti budou platit jenom jeden poplatek bez ohledu na počet přijímačů. Takže domácnost, která teď platí za televizor, nemusí přihlašovat ještě další zařízení. Česká televize a Český rozhlas budou mít právo dohledávat neevidované poplatníky i pomocí údajů od poskytovatelů připojení k internetu.
Co se dozvíte v článku
Jak vysoké budou poplatky
Televizní poplatky by od ledna 2025 měly být 150 Kč měsíčně, zvýší se tedy o 15 Kč. Původní záměr byl 160 Kč. Rozhlasové poplatky se mají zvýšit o 10 Kč na 55 Kč měsíčně, v tomto ohledu se tedy oproti původnímu plánu nic nezměnilo.
„Zvýšení poplatků bude mít nepatrný proinflační dopad, neboť poplatky za veřejnoprávní televizní a rozhlasové vysílání mají zastoupení ve spotřebním koši s váhou asi 0,65 procenta,“ uznává ministerstvo v důvodové zprávě.
Od rozhlasového a televizního poplatku budou i nadále osvobozeny osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou. Stejně tak bude i nadále od rozhlasového a televizního poplatku osvobozena fyzická osoba, jejíž čistý příjem za kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima.
Co si myslíte o návrhu, aby se platily televizní a rozhlasové poplatky za jakékoliv zařízení umožňující sledovat nebo poslouchat jakkoliv šířené vysílání?
Zákon zavádí zvyšování poplatků podle inflace. Vláda nařízením zvýší rozhlasový poplatek o 6 % a televizní poplatek o 6 % vždy k 1. červenci kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž součet inflace za předcházející roky od posledního zvýšení rozhlasového nebo televizního poplatku překročí 6 %. Výše rozhlasového a televizního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Zvýšení poplatků už nebude projednávat parlament.
Podniky a organizace budou platit poplatky podle počtu zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Vůbec žádné poplatky nebudou muset hradit živnostníci, organizace a podniky do 24 zaměstnanců. To je posun oproti první verzi, kde byl horní limit pro osvobození od poplatků jen pět zaměstnanců. Kdo má víc než 500 zaměstnanců, bude hradit stonásobek základní sazby, tedy 15 000 Kč, resp. 5500 Kč měsíčně. V původním návrhu toto pásmo začínalo až na více než 1000 zaměstnancích.
Firmy nebudou platit za televizní přijímače, které jsou výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací související s těmito procesy.
Návrh výpočtu televizních poplatků pro firmy
|
0–24 zaměstnanců |
poplatky nehradí |
|
25–49 zaměstnanců |
pětinásobek poplatku |
|
50–99 zaměstnanců |
desetinásobek poplatku |
|
100–199 zaměstnanců |
dvacetinásobek poplatku |
|
200–249 zaměstnanců |
třicetinásobek poplatku |
|
250–499 zaměstnanců |
sedmdesátinásobek poplatku |
|
500 a více zaměstnanců |
stonásobek poplatku |
Zůstala zachována povinnost pro leasingové společnosti, které pronajímají dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač (tedy například autorádio). Takový podnikatel bude platit rozhlasový nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek.
Omezení sponzoringu
Ve vysílání České televize a Českého rozhlasu zůstane zachován prostor pro vysílání reklamy v současném rozsahu. Česká televize tedy bude moci vysílat reklamu jen na ČT2 a ČT sport. Nadále bude výnosy z reklam na ČT2 přeposílat do Státního fondu kultury.
Novinkou je zavedení limitu pro sponzorské vzkazy. Čas vyhrazený oznámením o sponzorování programů a pořadů ve vysílání České televize nesmí přesáhnout v souhrnu 260 hodin za kalendářní rok, což odpovídá 85 % stavu z roku 2023. Čtvrtinu výnosů ze sponzorských vzkazů zároveň ČT bude muset každého čtvrt roku přeposlat do Státního fondu kultury.
Česká televize i Český rozhlas budou mít zakázanou jakoukoliv formu reklamy třetích stran na svých webech, a to včetně videopřehrávače na iVysílání nebo v aplikacích. Jedinou výjimkou bude to, když je obchodní sdělení přímo součástí pořadu. Televize i rozhlas mohou propagovat své vlastní produkty, například knihy nebo záznamové nosiče.
Memorandum o veřejné službě
Hranice veřejné služby bude vymezovat nový dokument, memorandum uzavírané na dobu pěti let mezi Ministerstvem kultury a Českou televizí, respektive Českým rozhlasem. Tato forma umožní konkrétnější formulace a zadání, než jaké ukládají obecné paragrafy zákonů.
První memoranda musí generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu předložit do šesti měsíců od účinnosti zákona, tedy do konce června 2025. Obsah memoranda musí schválit Rada České televize, respektive Rada Českého rozhlasu. Schválené znění pak podepíše ministr kultury. Pokud by generální ředitel memorandum nedodržoval, bude to důvod pro jeho odvolání z funkce.
Posouzení nových služeb
Pokud budou chtít manažeři veřejnoprávních médií zavést novou službu nebo významně změnit nějakou stávající, musí takový záměr povinně dát k veřejné konzultaci, přičemž na připomínky nesmí být méně než 60 dnů. Projekt poté představí Radě České televize, respektive Radě Českého rozhlasu.
Dokument musí obsahovat popis nové významné služby, odůvodnění pro její zavedení, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh televizního nebo rozhlasového vysílání.
Rady si zřídí pětičlenné poradní orgány zhruba po vzoru současných dozorčích komisí. Zasednou v nich odborníci schopní zhodnotit dopady zavedení služby z ekonomického nebo společenského pohledu.
Průhlednější účetnictví
Radní se nově budou moci účastnit zasedání dozorčích komisí, které mají právo nahlížet do účetnictví a mohou také žádat informace a dokumenty od odpovědných zaměstnanců. S ohledem na další zákony budou zároveň vázáni mlčenlivostí, nemohou tedy „vynášet“ dílčí informace ze smluv.
Sloučí se výroční zprávy o činnosti a hospodaření, přičemž v samostatné části musí povinně obsahovat informaci o naplňování požadavků vyplývajících z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání, a dále o naplňování požadavků na transparentnost finančních vztahů.
V účetnictví budou rozlišeny činnosti veřejné služby a činnosti, které veřejnou službou nejsou. Česká televize i Český rozhlas musí vést oddělené vnitřní účty odpovídající různým činnostem, rozlišit náklady a výnosy na základě zásad analytického účetnictví a jasně tyto zásady stanovit.
Další postup
Návrh zákona nyní posoudí vládní legislativci, pak bude zařazen na program jednání vlády. Očekává se, že by ji měla schválit na některém z červnových zasedání. Dalším krokem by bylo první čtení zákona na červencové schůzi sněmovny, ta je v plánu od 8. do 14. července. Po tomto prvním čtení se novely ujmou sněmovní výbory a zpracují případné pozměňovací návrhy. V září by mohlo být druhé čtení, v říjnu závěrečné třetí. Po schválení ve sněmovně musí zákon ještě posoudit Senát a podepsat prezident.
Vládní politici jsou optimističtí, a přestože nevylučují opoziční obstrukce při jednání sněmovny, stále předpokládají účinnost zákona od 1. ledna 2025.
Postoj opozice
Hnutí ANO a SPD zvýšení poplatků odmítají, obě opoziční formace je chtějí zrušit a financování České televize i Českého rozhlasu převést pod státní rozpočet.
„Až se vrátíme do vlády, budeme rušit koncesionářské poplatky a hledat jiné způsoby financování Českého rozhlasu a České televize. Třeba prostřednictvím státního rozpočtu,“ vyjádřila se loni na podzim stínová ministryně kultury Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Zároveň dodala, že kvůli citlivé povaze tématu by o tom nejprve jednala se všemi stranami a pokoušela se najít shodu.
Radikálnější přístup dlouhodobě prosazuje SPD. „Navrhujeme úplné zrušení koncesionářských poplatků a prosazujeme přeměnu České televize a Českého rozhlasu na státní příspěvkové organizace se zákonem pevně stanoveným rozpočtem a s hospodařením kontrolovaným Nejvyšším kontrolním úřadem,“ oznámil loni v září Tomio Okamura.
Chci odebírat newsletter
