Dají se v Česku vyhrát volby díky tématu digitální ekonomiky? „O tom silně pochybuji. U nás se vyhrávají volby na základě poplatků ve zdravotnictví nebo skrze migranty,“ myslí si poslanec za hnutí ANO a bývalý šéf českého Microsoftu Ivan Pilný. Téma „digitálu“ podle něj na voliče nefunguje, což je i jeden z důvodů, proč se mu nevěnují ani politici, i přes jasně měřitelné výsledky a výhody celé oblasti.
Pilný se zúčastnil debaty na Mezinárodní konferenci Digitální Česko v Šebkově paláci v Praze. Říká, že se mezi poslanci a zástupci státu snaží vytvářet „ostrůvky pozitivní deviace“ právě ve vztahu k digitální agendě. Zatím to je těžký boj.
„Strategie, které vyrábí stát, jsou pohledem do zpětného zrcátka,“ myslí si Pilný. „Vše je decentralizované, ministerstva se mezi sebou nedokáží domluvit,“ navazuje a poukazuje například na tvorbu strategie a čerpání dotací na rychlý internet.
Třetím problémem jsou pak podle poslance a bývalého manažera „legislativní špagety“ – novely novel zákona a další komplikovanosti. Z toho pak vznikají takzvané e-špagety. Služby státu postavené na digitálních technologiích jsou zrcadlem legislativy jako takové.
E-stonsko
Z absence historického zašmodrchání naopak těží vzor všech e-governmentů – Estonsko. „Po pádu Sovětského svazu jsme měli šanci začít úplně od začátku, navíc jsme neměli žádnou ropu či zemní plyn,“ uvedla na konferenci Anna Piperal z Estonska.
Popis toho, co e-government v této zemi se 1,3 miliony obyvatel znamená, je výmluvný. Elektronická občanka ID-card má penetraci 94 procent, mobilní verze Mobile-ID je na 20 procentech. Prostřednictvím této technologie lze obstarat drtivou většinu kontaktů se státem, on-line není možné realizovat pouze svatby, rozvody či prodeje majetku.
V Estonsku se podle oficiálních údajů daně vyplní a odešlou do tří minut. Elektronické volby vyjdou dva a půl krát levněji, digitální podpisy ušetří dvě procenta HDP ročně, efektivita policie narostla o 50 procent a například elektronické recepty o třetinu snížily fronty ve zdravotnických zařízeních. Občané navíc mohou volit přes internet i z jiných zemí a Estonsko vybudovalo i elektronickou kartu pro cizince a zahraniční firmy.
Podle Anny Piperal e-government znamená „vysokou transparentnost vládnutí“ a „kompletní redefinici vládních procesů“. „Pro podporu elektronického státu musí vláda a zástupci země přemýšlet úplně jinak. Zásadním klíčem je mimo jiné zjednodušení služeb,“ říká Piperal.
Offline Česko
Vize takzvaného E-stonska je ještě obsáhlejší. Stát by měl umět dokonale pracovat s daty, která má. Když například občan země bude mít dítě, nebude muset se státem nic řešit, protože to stát bude vědět a veškeré procesy se hned elektronicky „propíší“. Podobně je to s platbami, samozřejmě elektronickými. Při platbě za zboží či službu se peníze zapíší obchodníkovi a automaticky se odešle daň. Vše se do budoucna zohlední v rámci „účetnictví“ občana.
Estonsko by díky této praxi a připravenosti chtělo do budoucna těžit v nastupujících oblastech typu průmysl 4.0, kybernetická bezpečnost, vzdělávání na „digital skills“, chytrá města, real-time ekonomice (výše popisovaný příklad s platbami) či zahraniční obchod.
V Česku se na vládní úrovni příliš v digitálním směru postupovat nedaří. Předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák například zmínil, že strategie Digitální Česko nefunguje tak, jak by měla. Dodal také, že by si „politici měli uvědomit, jak sexy oblastí digitální ekonomika je“ a že „ty věci [nástup digitálu] se stejně stanou.“
Europoslankyně Dita Charanzová (nezávislá za ANO) konstatuje, že se „u nás debata o digitální oblasti smrskla na nepovedené státní IT projekty a zakázky.“ „Potřebujeme, abych si při zařizování nové občanky – jak je má nedávná zkušenost – nemusela brát dva dny dovolenou,“ říká. Česko patří mezi nadprůměrné země v oblasti využívání moderních technologií a internetu, v oblasti e-vládnutí se ale rok od roku propadá a patří k nejhorším zemím Evropské unie.
Změna podmíněna digitálně
Debaty na pražské konferenci se zúčastnil i bývalý viceguvernér České národní banky a bývalý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, který si novou digitální dobu zvolil za nové téma. „Digitální revoluce je obří příležitostí pro náš byznys a pro expanzi do světa, zásadně se zvětšují tržní možnosti,“ myslí si. Zároveň zmiňuje hrozby pro zavedené podniky s tím, že pro udržitelnou budoucnost je potřeba změna, která „je digitálně podmíněná“.
Otázkou samozřejmě je, co by stát v dalším rozvoji zásadní oblasti současnosti i budoucnosti měl dělat. Receptů a inspirace ze světa je mnoho, od zmiňovaného Estonska po americké či izraelské státní investice do riskantních projektů.
Podle skeptiků to u nás nebude tak jednoduché. Začít by se ale mohlo s několika poměrně jednoduše realizovatelnými body: e-občankami (ministerstvo vnitra projekt chystá, více o tom brzy v článku), otevřenými daty či platformou, která taková data umožní využívat a stavět na nich služby a aplikace.
„Proč by měl stát vyvíjet vlastní aplikace? Má udělat nějaký datový hub a API a vše zpřístupnit,“ dodává Filip Dřímalka z EF1.
