Hlavní navigace

Český broadband v roce 2009

8. 3. 2010
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 29
Za loňský rok přibylo v ČR na 97 tisíc nových ADSL přípojek, což je o 30 tisíc více než za rok 2008. Během 4Q 2009 také po dlouhé době znovu vzrostl počet přeprodaných ADSL přípojek, a naopak poprvé poklesl počet zpřístupněných místních smyček. Celková penetrace broadbandu dosáhla cca 21,6 procenta, což nás stále řadí pod průměr EU.

Předminulý týden byl týdnem zveřejňování finančních a provozních výsledků za rok 2009. A to nejen v mobilním sektoru, jehož výsledky jsem se zabýval v předchozím článku, ale i v sektoru pevném. Konkrétně jde o Telefóniku O2 Czech Republic, která dominuje na poli ADSL, a o tuzemské UPC, které je největším poskytovatelem kabelového Internetu v ČR (a jeho provozní výsledky zveřejnil v rámci svých výsledků jeho americký vlastník, společnost Liberty Global).

Díky těmto dvěma zdrojům – a s trochou odhadů a dopočtů  – si tak můžeme udělat poměrně přesnou představu o situaci na celém tuzemském trhu s broadbandem ke konci loňského roku. A vlastně nejen pokud jde o pevný broadband, ale i ten mobilní.

Jak se dařilo ADSL?

Začít můžeme u ADSL, kde je situace asi nejpřehlednější, resp. kde jsou dostupné velmi přesné údaje – díky tomu, že prakticky veškeré ADSL je prodáno buď přímo Telefónikou O2 CR samotnou, pod její vlastní značkou (z jejího pohledu jako tzv. maloobchodní ADSL), nebo jde o „přeprodané ADSL“, které je z pohledu Telefóniky velkoobchodním ADSL. Případně jde o ADSL realizované na zpřístupněné místní smyčce (LLU), která je ale také pronajatá od Telefóniky.

Na následujícím obrázku vidíte čtvrtletní přírůstky všech zmiňovaných variant ADSL.

čtvrtletní přírůstky ADSL

Z tohoto obrázku je patrné určité oživení  prodejů ADSL v poslední době, počínaje koncem roku 2008. Ještě lépe je to vidět na následujícím obrázku, který ukazuje přírůstky (v součtu přes všechny varianty) za celé kalendářní roky. Zde je jasně vidět, jak za předchozí roky roční přírůstky klesaly, ale za rok 2009 došlo k obratu a ke zvýšení počtu ročních přírůstků.

rocni prirustky ADSL

Je ale otázkou, zda to lze vnímat také jako oživení poptávky, protože zde určitě hrají velkou roli různé akční nabídky a slevy, kterými Telefónica svým způsobem zákazníka tlačí do toho, aby si ADSL pořídil. Na druhou stranu je možné a pravděpodobné, že poptávku posílil také nástup nahého ADSL. Jenže to je dostupné jen od 11. května 2009, a tak se nemůže podílet na největším vzepětí prodejů kolem prvního kvartálu 2009.

Když už jsme ale u nahého ADSL: přestože formálně odstartovalo již 11. května 2009, a tedy ještě během druhého čtvrtletí, v provozních výsledcích Telefóniky se objevuje až od třetího čtvrtletí. A od té doby se mu celkem daří, viz následující obrázek.

nahé ADSL

Zajímavé je také následující srovnání: Telefónice za poslední loňské čtvrtletí přibylo 26,4 tisíce nových (maloobchodních) přípojek, ale 32,3 (62,1 – 29,8) tisíc přípojek nahého ADSL. To znamená, že nejméně 5,9 tisíce (32,3 – 26,4) připadlo na „konverze“, kdy se nějaká již dříve pořízená ADSL přípojka zbavila hlasových služeb.

Přeprodej se vrací!

Vraťme se ale ještě zpět k prvnímu obrázku: na něm je snad nejzajímavější „překřížení“ křivek s přeprodejem (zelené) a se zpřístupněnými místními smyčkami (LLU, žluté), ke kterému došlo v posledním loňském čtvrtletí (viz pravá spodní část prvního obrázku). To znamená, že zatímco doposud se „lépe dařilo“ zpřístupňování místních smyček (LLU), v posledním loňském čtvrtletí se již „lépe dařilo“ naopak přeprodeji. Ještě lépe je to vidět na následujících obrázcích, které ukazují počty přeprodejů a zpřístupněných smyček v absolutních počtech i jako čtvrtletní přírůstky.

počty přeprodejů
počty LLU

Z těchto obrázků je také patrné, co znamená ono „lépe dařilo“: přeprodaných ADSL přípojek dosud ubývalo, tempem od cca 1 do 4 tisíců čtvrtletně, zatímco zpřístupněných místních smyček přibývalo. Ale čím dál tím méně – až jich za poslední kvartál asi 600 ubylo. A přeprodaných ADSL přípojek naopak cca 1000 přibylo.

Vysvětlení tohoto jevu je zřejmě třeba hledat ve změně působení „alternativních“ operátorů na poli ADSL. Původně se totiž jednalo o klasické alternativní operátory, přicházející hlavně z pevného sektoru. Tedy o firmy jako je VOLNÝ či České radiokomunikace. Jejich zájmem ale nebyl ani tak přeprodej ADSL, jako spíše budování vlastních sítí, na bázi zpřístupněných místních smyček, pronajatých od Telefóniky. A tak se své zákazníky spíše snažili migrovat z přeprodávaného ADSL do těchto vlastních sítí. Proto předchozí pokles přeprodejů, a naopak růst zpřístupněných místních smyček.

Tento trend se ale začal lámat již někdy v roce 2008, s příchodem silných hráčů, kteří neměli potřebu budovat vlastní pevné sítě na bázi zpřístupněných místních smyček, ale vyhovoval jim spíše přeprodej. Takovým hráčem byl T-Mobile, který začal nabízet přeprodávané ADSL již s počátkem roku 2008. Do jeho marketingu se výrazněji opřel až v loňském roce, kdy také převzal ADSL zákazníky Českých radiokomunikací (a posléze, již od ledna 2010, uvedl na trh integrovaný produkt  2v 1, zahrnující nahé ADSL i mobilní služby).

Ke zvrácení celé trendu (a růstu předprodejů) přitom stačilo najít odbyt pro řádově jednotky tisíc (přeprodaných) ADSL přípojek. Proti  tomu, kolik jich za jednotlivá čtvrtletí prodala sama Telefónica (na maloobchodním trhu), je to ale stále jen zlomek. A tak posilování pozice Telefóniky jako dominantního hráče na trhu s ADSL vlastně nadále pokračovalo. Jakou měrou (měřenou podílem maloobchodních prodejů ADSL na veškerém ADSL, tj. malo- a velkoobchodním + LLU), ukazuje následující graf:

podíl Telefóniky

Kabel vs. ADSL

Jak již zaznělo v úvodu, koncem února zveřejnila své výsledky za rok 2009  i americká společnost Liberty Global, která je vlastníkem českého UPC. A v rámci svých výsledků pravidelně zveřejňuje i jeho provozní výsledky.

Jak se tedy dařilo českému UPC na poli kabelového Internetu? To ukazuje následující obrázek, s celkovým počtem přípojek od UPC:

počty přípojek od UPC

UPC ale samozřejmě není jediným poskytovatelem kabelových internetových přípojek. Na trhu působí řada dalších subjektů, včetně společnosti RIO Media jako dvojky. Jejich provozní výsledky ale nejsou dostupné, a tak lze příslušné podíly jen odhadovat. Východiskem mohou být údaje, které publikovalo ČTÚ naposledy ke konci roku 2007, kdy napočítalo celkem 309 000 přípojek kabelového Internetu. Jestliže ke stejnému datu mělo samotné UPC 249 000 přípojek, pak by to odpovídalo podílu na úrovni cca 80 %. Pokud by si udrželo stejný podíl i do dnešních dnů, pak by při jeho 362 000 přípojkách mělo být na trhu (ke konci 4Q 2009) celkem cca 450 000 přípojek kabelového Internetu.

To je stále méně než 777 500 ADSL přípojek celkem (v součtu přes maloobchodní i velkoobchodní a na bázi LLU). Kabel by tak celkově dosahoval někam na 58 procent ADSL, co do počtu přípojek.

Vraťme se ale ještě ke srovnání jen mezi UPC a Telefónikou (a jejími maloobchodními přípojkami, neboli těmi, které prodala koncovým zákazníkům sama). Stav jejich vzájemného souboje, pokud jde o přírůstky za jednotlivá čtvrtletí, ukazuje následující obrázek. Z něj je patrné, že díky určitému oživení prodejů ADSL od konce roku 2008 přišlo UPC o zajímavý náskok před Telefónikou – když první tři kvartály roku 2008 prodávalo čtvrtletně více kabelových přípojek, než Telefónica těch na ADSL.

UPC vs. Telefonica

Zajímavé je také srovnání toho, jak moc si UPC a Telefónica vzájemně „lezou do zelí“, když UPC nabízí pevné telefonní linky (službu UPC Telefon), a Telefónica zase televizi (službu O2 TV). Toto vzájemné srovnání ukazuje následující obrázek, podle něj je vítězem vzájemného klání UPC.

UPC Telefon vs. O2TV

Kolik je v ČR broadbandu?

Na závěr se pokusme ještě o určitý součet přes všechny u nás používané varianty broadbandu, tak abychom se dostali k odhadu celkového počtu broadbandových přípojek v ČR (ke konci loňského roku). Správně: vysokorychlostních přípojek.

Nejjednodušší je to samozřejmě u ADSL, kde se snadno dopočítáme poměrně přesných čísel. Stačí nám sečíst počet „maloobchodních“ ADSL přípojek (tj. těch, které prodala koncovým zákazníkům sama Telefónica), dále počet těch „velkoobchodních“ (tj. přeprodaných), a také počet zpřístupněných místních smyček. Pokud to uděláme, vyjde nám 775 tisíc ADSL přípojek ke konci roku 2009.  Sice jsem přitom vyšli z předpokladu, že všechny zpřístupněné místní smyčky byly použity na ADSL, což nemusí nutně být pravda – ale vzniklá chyba by měla být relativně malá.

Odhadem si musíme pomoci i u kabelu, což jsme vlastně udělali již výše: extrapolací 80% podílu UPC z konce roku 2007 nám vyšlo, že ke konci roku 2009 by v ČR mělo být na 450 tisíc přípojek kabelového Internetu.

U WiFi přípojek je situace nejsložitější, protože neexistuje žádná jejich přesná statistika. ČTÚ naposledy publikoval svůj odhad ke konci roku 2007 (v rámci druhé analýzy relevantního trhu s broadbandem), který zněl na 520 tisíc. Novější odhad, ke konci roku 2008, pochází od sdružení Internet pro všechny – a tento jsem si dovolil extrapolovat až ke konci roku 2009 (s výsledkem cca 630 tisíc WiFi přípojek), nemaje k dispozici žádné lepší údaje. Skutečnost samozřejmě může být jak o dost vyšší, tak třeba i nižší.

U mobilního broadbandu jsem v souladu s metodikou ČSÚ započítal jen CDMA a UMTS přípojky. Ty první u nás nabízí jen Telefónica a U:fon. A zatímco u Telefóniky je jejich počet znám poměrně přesně (148 500 ke konci roku 2009), v případě U:fona je znám jen údaj o cca 60 000 uživatelích datových služeb ke konci loňského března (viz tento článek). I když je otázkou, zda se vždy jedná o broadband, protože může jít i o zákazníky využívající pomalejší datové služby sítě CDMA 1×RTT.

U UMTS lze vzít za základ 50 700 zákazníků resp. přípojek, které Telefónica O2 hlásila ke konci loňského roku (viz předchozí článek). Počty UMTS (FDD) uživatelů u zbývající  dvou operátorů asi můžeme prozatím zanedbat. Jinak je tomu u UMTS TDD alias 4G v případě T-Mobile, kde bychom zanedbávat neměli – ale zde zase nemám k dispozici žádná relevantní čísla. Takže jako konzervativní spodní odhad jsem použil 148,5 + 60 +50,7 =  cca 260 tisíc.

Konečně u optických sítí jde opět o „střelbu od boku“, neboli o odhad, pouze extrapolující vývoj za předchozí rok. Přesnější čísla bohužel nemám k dispozici. Pokud je někdo máte, prosím o jejich doplnění v diskusi k článku.

Výsledek ukazuje následující obrázek.

broadband dle technologii

Pokud všechny varianty broadbandu sečteme, vyjde nám, že ke konci roku 2009 mělo být v ČR cca 2,265 milionu broadbandových (správně: vysokorychlostních) přípojek.

roadband celkem

To by odpovídalo penetraci broadbandu na úrovni 21,6 procenta (tj. po vztažení k počtu obyvatel: na 100 obyvatel připadá cca 21,6 přípojky). Samozřejmě s připomenutím, že toto číslo je z části postaveno na reálných údajích, a zčásti na pouhých odhadech.

UX DAy - tip 2

A jak bychom na tom byli v mezinárodním srovnání? Takové, které by bylo vztaženo ke stejnému období (ke konci roku 2009) ještě není k dispozici. Relativně nejčerstvějším je zřejmě přehled od EU, datovaný k červenci 2009, který vidíte na následujícím obrázku.

broadband dle EU

I kdybychom ale zanedbali časové rozdíly (hodnoty k červenci 2009 a ke konci roku 2009), stále bychom s penetrací na úrovni 21,6 procenta nestačili ani na průměr celé EU, který je (podle obrázku) 23,9 %.

Pořídili jste si v roce 2009 nějakou broadbandovou přípojku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).