Pražské studio Warhorse – necelých osmatřicet milionů korun. United Islands – více než 1,7 milionu korun. To jsou jen dva příklady toho, kolik lze na crowdfundingových serverech získat s dobrým projektem během jednoho měsíce. Objem celé globální ekonomiky, kterou na podobných službách živí drobní přispěvatelé, se během posledních tří let vyšplhal na pět miliard dolarů.
V tuzemsku se první taková služba objevila před třemi lety v podobě Fondomatu. Ten už se dnes zaměřuje spíš na pomáhání startupům s financováním. „Tehdy jsme ale měli docela úspěch a jsme rádi, že jsme otevřeli dveře projektům jako třeba HitHit a dalším,“ tvrdí Joe Wakeford z aktuálního týmu Fondomatu.
Aktuální úspěšnost projektů na tuzemských crowdfundingových serverech se pohybuje kolem padesáti procent. „Od listopadu 2012 prošlo HiHitem 278 projektů, z toho 120 jich bylo úspěšných,“ vysvětluje Jana Ecksteinová ze serveru HitHit. Podobný poměr mají i u konkurenčního Startovače, který odstartoval loni v dubnu. „Momentální úspěšnost je u ukončených projektů úspěšnost 48,5 procent,“ tvrdí Martin Brykner ze Startovače.
Muzika, knihy, občas věda
Největší záseky na tuzemských crowdfundingových serverech jsou zatím především z hudební branže. Rekord drží letošní kampaň pořadatelů United Islands of Prague, kteří vybrali 1,7 milionu na otevření nové scény.
V tomto případě crowdfunding nebyl jediným kanálem, kterým do festivalové kasy přitékaly peníze. Přesto měl zásadní vliv na podobu letošního ročníku. „Uvědomili jsme si, že cíl letošních United Islands – hlavní scénu v Kinského zahradě, naplníme pouze tehdy, pokud zapojíme do financování festivalu diváky,“ říká jeden z hlavních pořadatelů David Gaydečka.
Názory na nejúspěšnější crowdfundigovou kampaň se ale různí. „Za nejúspěšnější tuzemskou kampaň považujeme čínskou akci kapely Mňága a Žďorp, která vybrala 581 tisíc korun,“ vysvětluje Brykner s tím, že ve Startovači považují akci pořadatelů United Islands spíš jen za dobré PR.
Úspěšné jsou ale i knižní kampaně. Na Startovači uspěl cestopis Dominika na cestě (298 tisíc korun) a na HitHitu zase třeba Miloš Čermák s knihou Lovestory ve výtahu (181 tisíc korun). Zaujal a víc než 360 tisíc korun vybral i projekt podmořské vědecké laboratoře pro výcvik kosmonautů a nebo záchranářů.
Bez podpory to nejde
Stejně jako v běžném byznysu, i na této scéně platí, že ne všechny nápady jsou úspěšné. „Pomocí crowdfunding jsme se pokoušeli získat finance na uspořádání první iPhone Art výstavy v Česku. Dárci si pak měli odnést fotografie z výstavy. Nakonec to ale nedopadlo,“ tvrdí pořadatelka Jasna Sýkorová s tím, že svou roli v neúspěchu hrála pravděpodobně nešťastně nastavená výše příspěvků.
„Crowdfunding je velmi svébytná metoda, kde se autor po dobu kampaně musí proměnit i na producenta a marketéra svého díla,“ vysvětluje Brykner a dodává, že úspěšný projekt musí splňovat tři podmínky – zajímavý produkt s příběhem, působivou a nápaditou prezentaci a dobře zvládnutou komunikaci.
Právě komunikace je častým kamenem úrazu. „Pokud si někdo myslí, že vystaví svůj podnikatelský záměr a celý internet se bude moct zbláznit, aby mu pomohl, tak to prostě není,“ komentuje Roman Baroš z brněnského projektu Nakopni.me. Některé crowdfundingové servery zpočátku projektům i pomáhaly.
„Prvním projektům jsme pomáhali všem, nyní už musíme vybírat, koho zpropagujeme. Všem ale dáváme promo na Facebooku a Twitteru,“ vysvětluje Ecksteinová, která na projektu spolupracuje s bývalým novinářem Pavlem Eichlerem.
Za své služby si tuzemské crowdfundingové servery berou od tří do devíti procent. „Tři procenta platí v případě, že platby jdou prostřednictvím textových zpráv a devět procent účtujeme v případě bankovních převodů, Paypalu nebo platebních karet,“ vysvětluje Brykner s tím, že v případě neúspěchu projektu se vrací všechny peníze.
Kickstarter a další klony
Fungující tuzemské servery dohromady posbíraly necelé dvě desítky milionů korun. Globální symbol crowdsourcingu letos v březnu pokořil jednu miliardu. Dolarů. Úspěšné projekty málokdy zapadnou. Ať už jde třeba o chytré hodinky Pebble nebo o projekt virtuální reality Oculus Rift, který si nedávno koupil Facebook za dvě miliardy.
Na Kickstarteru jsou ale úspěšní především herní vývojáři. Úspěšnost projektů je sice řadí až na šesté místo, vydělávají ale největší sumy. Většina z úspěšných posbírala víc než jeden milion dolarů.
O síle komunity se letos přesvědčilo i tuzemské Warhorse Studio vedené Danielem Vávrou. Tomu se pro své středověké RPG Deliverance: Kingdom Come podařilo vybrat za měsíc víc než trojnásobek původně požadované částky. Naopak se svou hrou Darklands neuspěli tuzemští mobilní herní vývojáři z Mingle Games.
Podobných serverů jako Kickstarter jsou stovky. V magazínu Inc. sestavili loni zajímavý diagram, který by měl pomoci (a nebo ještě víc zmást) případné zájemce o peníze od fanoušků svého projektu.
Podpořme společně média
Komunitní forma financování projektů už se začíná prosazovat i na mediální scéně. Bývalý srbský novinář Sasa Vucinic totiž loni založil server IndieVoic.es, který se specializuje na podporu nezávislých novinářů a blogerů.
Nechceme jen vytvořit a podpořit opravdu nezávislá média. Chceme i více zapojit čtenáře. Tím, že média nebude vlastnit jen pár vyvolených, se může změnit celá scéna,
řekl Vucinic v rozhovoru pro magazín Netokracija. Momentálně na něm 30 tisíc dolarů shání připravovaný tuzemský zpravodajský měsíčník Reportér.
Crowdfunding má ale potenciál i mimo startupovou a komunitní scénu. Zajímat se o něj začali i bruselští úředníci. Iniciativa European Crowdfunding Network už se snaží propagovat komunitní financování i proto, že odhady účinků služby jsou pro ekonomiku víc než zajímavé.
Na polovinu prosince se dokonce chystá velká evropská crowdfundingová sešlost v Paříži. Právě tam by se měla dát dohromady pravidla pro zacházení s novými možnostmi v rámci Evropské unie.
