Hlavní navigace

Český Facebook v číslech: jak obstojí obvyklá tvrzení a mýty?

11. 12. 2012
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Facebook
Jak vypadá průměrná stránka na českém Facebooku? Které statusy jsou nejúspěšnější a kdy dává největší smysl publikovat příspěvky? Podívejte se na výsledky analýzy, která popisuje, jak se na Facebooku chovají čeští uživatelů a správci stránek.

Použili jsme data a vzorky z více než 23 tisíc českých facebookových stránek a téměř 120 tisíc uživatelských účtů a nabízíme odpověď na několik častých otázek nebo na různá tvrzení, která se v souvislosti s Facebookem považují za samozřejmá.

„Kolik fanoušků pro stránku potřebujeme?“ Čím menší smysl tato otázka dává, tím častěji ji lidé kladou, především při startu kampaně nebo když s marketingem na Facebooku začínají. Pojďme si tedy říct, kolik fanoušků je v českém prostředí mimořádný úspěch. Naším monitorovacím nástrojem Social Insider sledujeme více než 23 tisíc facebookových stránek. Do analýzy jsme se ovšem rozhodli zařadit pouze ty, které byly v posledním měsíci aktivní – to je přes 11 tisíc stránek.

Text byl původně publikován na blogu Data Boutique, přetiskujeme jej se souhlasem autorů.

Takto vypadá distribuce fanoušků mezi stránkami: Průměrně má aktivní facebooková stránka 4 169 fanoušků. Je tu ovšem zádrhel – více než 90 % stránek má méně fanoušků, než je průměr v našem datasetu. Ze své podstaty je totiž metrika průměru extrémně náchylná ke zkreslení, které způsobí ojedinělé mimořádně vysoké nebo mimořádně nízké hodnoty. A to je právě případ počtu fanoušků.

Přesnější metrikou je zde medián – střední hodnota. Polovina stránek má více fanoušků než toto číslo, polovina méně. Medián počtu fanoušků je pro české stránky 356 – tedy téměř dvanáctkrát méně než průměr. Existuje totiž pár extrémně úspěšných stránek, které průměr posunou výrazně vysoko. Ostatně klasické zobrazení pomocí pomoci pěti hodnot mluví samo za sebe.

Zkreslení ještě lépe vynikne, pokud zobrazíme histogram počtu fanoušků, kde je nerovnoměrná distribuce zcela jasně vidět.

Toužíte stále po nějakém referenčním bodu? Může jím být například hodnota 10 tisíc fanoušků – pokud je vaše stránka alespoň takto velká, patří mezi top 7 % českých stránek.

Kolik reakcí je úspěchem

Abychom zjistili, jak se stránkám daří svými statusy získávat reakce, vytvořili jsme dva datasety: první obsahoval 195 náhodně vybraných stránek z těch, které mají více než 10 tisíc fanoušků, druhý pak 190 stránek, které jsou podle počtu fanoušků mezi spodním a horním kvartilem (tedy ze všech aktivních existuje čtvrtina stránek, které mají méně fanoušků, a čtvrtina, která má víc). Ze zmiňovaných stránek jsme pomocí Facebook API stáhli příspěvky stránek. Pro top pages to bylo téměř 54 tisíc příspěvků, pro “průměrné” stránky více než 50 tisíc.

Pokud jde o top stránky, průměrně mají u příspěvku 106 likes a 7,5 komentářů – pokud vůbec nějaký like příspěvek získal – cca 15 % jich zůstalo bez reakce. Ovšem jen přibližně 20 % příspěvků má alespoň průměrný počet likes. I tady proto použijeme raději hodnoty medián, které mají lepší vypovídací schopnost: střední hodnota pro “to se mi líbí” je 19, pro komentáře 1. Horní kvartil (nejúspěšnějších 25 % příspěvků) má 6 a více komentářů.

Pro vizualizaci jsme zvolili tzv. krabicový graf. Ten je v marketingových prezentacích možná poněkud neobvyklý, ale pro naše účely maximálně vhodný. V grafu máme totiž možnost “…posoudit a porovnat jak centrální tendenci dat, tak jejich rozptýlenost. Navíc pomoci tohoto grafu posuzujeme zešikmení a přítomnost odlehlých hodnot (outlliers) (…) Krabička obsahuje 50 procent dat. Je rozdělen mediánem na dvě části. Její dolní hrana je určena dolním (prvním kvartilem) a horní hrana třetím kvartilem,” říká Jan Hendl v svém Přehledu statistických metod zpracování dat. Podotýkám, že my jsme jsme zvolili zobrazení bez tzv. podezřelých hodnot, jak zde, tak v dalších případech.

Jan Hendl: Přehled statistických metod zpracování dat

(Poznámka: Více přístupný popis krabicového grafu naleznete v blogpostu Václava Nováka K čemu je nám krabicový graf? Karmické zkoumání)

U průměrných stránek platí, že jejich příspěvky mají průměrně 6 likes a 0,89 komentářů. Pokud se bavíme o mediánu, mají tyto stránky 3 “to se mi líbí” na příspěvek a 80 % příspěvků zůstává zcela bez komentáře.

Obrázky stále vedou

Že od fanoušků získáte nejvíc reakcí díky obrázkům nebo fotkám, o tom jste už pravděpodobně slyšeli. Už jenom proto, že obrázky jsou v newsfeedu lépe vidět, takže díky nim máte lepší šanci, že si vás fanoušci vůbec všimnou. Data to potvrzují.

V obou našich vzorcích se statusům obsahujícím obrázek dařilo nejlépe – měly vyšší rekordní počet “to se mi líbí” i všechny souhrnné hodnoty – medián i kvartily. A zatímco celkově je mezi příspěvky stránek cca 45 % statusů s fotografií, mezi nejúspěšnějšími statusy jsou 4 příspěvky z 5 právě fotografie.

A jak je to s délkou statusu? Často citovaná rada říká: Čím kratší FB status je, tím více reakcí si získá.

Vzorkem nám při ověřování bylo 195 Top Pages a jejich 54 tisíc příspěvků. Dále jsme zvolili ty úspěšnější posty, tedy ty, které měly alespoň 19 “to se mi líbí”. Ukázalo se, že kratší statusy měly výraznější úspěch pouze v případě fotografií. A protože fotografie patří mezi nejpopulárnější používané formáty, statistika je zkreslená.

Délka statusu tedy není pro úspěch statusu stěžejní, především pokud jde o další používané formáty – čistě textové statusy a odkazy ven z Facebooku. Tam naopak platí, že větší délka příspěvku má na počet reakcí pozitivní vliv. Většinou totiž vysvětlí uživateli, proč by vůbec měl kliknout.

Kolik lidí o vás mluví?

Aktivitu fanoušků ve vztahu ke stránce vystihuje souhrnná metrika “mluví o tom”. Od okamžiku, kdy ji Facebook před rokem zavedl, má každý možnost na první pohled posoudit, jak živá příslušná stránka je. A nabízí se otázka obdobná té z úvodu: “Kolik lidí by o nás mělo mluvit?”

Vztah velikosti stránky a hodnoty “mluví o tom” jsme zkoumali na stejném vzorku stránek, jako v případě reakcí na statusy.

Ukázalo se, že u menších stránek je obecně poměr údaje “mluví o tom” a počtu fanoušků příznivější než u Top Pages. To si můžete vyložit tak, že stránkám se daří lépe vyvolat reakci fanoušků.

Pro menší stránky se medián blíží pěti procentům, nejvyšší hodnota je cca 24 % fanoušků, kteří o stránce mluví. O nejúspěšnější stránce ze vzorku Top Pages mluvilo 15 % fanoušků, medián v tomto datasetu se pohybuje kolem 2 %.

Správci stránek už se přizpůsobili

Ještě před rokem platilo – stránky a fanoušci se na Facebooku míjejí. Administrátoři přispívali převážně přes den, ale uživatelé přicházeli večer. V neděli facebookové profily ožívaly, firemní stránky ale přispívaly prakticky výhradně v týdnu.

Abychom zjistili, zda tato domněnka platí i dnes, podívali jsme se na čas, ve kterém stránky publikují – opět na rozděleném vzorku Top stránek a průměrných stránek. Ukázalo se, že poměr příspěvků v jednotlivých dnech je poměrně vyrovnaný, a to v obou kategoriích stránek.

Administrátoři se dnes již snaží svými statusy dělat společnost fanouškům po celý týden – možná jim k tomu pomohl nový nástroj samotného Facebooku, tedy možnost publikovat statusy v libovolný čas (naplánovat si je předem).

A ještě poznámka na okraj – všimněte si, že stránky, které mají fanoušků více, jsou obecně při komunikaci s nimi o něco aktivnější. Příspěvků vypublikují více, i když rozdíl není závratný.

Televizní prime time je i facebookový

S časem publikace příspěvku úzce souvisí také hledání vhodného času během dne, kdy si příspěvky získají nejvyšší pozornost fanoušků – a nejvíc reakcí.

Při zanesení počtu příspěvků stránek do časové osy se ukázala nejen tendence administrátorů publikovat příspěvky spíš odpoledne, ale také to, že úspěšnější příspěvky se na zdi stránky objevují spíš později.

Nejvíce příspěvků s vysokým počtem “to se mi líbí” pak bylo publikováno mezi 19. a 20. hodinou. Rozdíly v době publikování platí u všech kategorií stránek a po celý týden, výraznější jsou u velkých stránek a také během pracovního týdne.

Jak aktivní jsou lidé na Facebooku?

Dle údajů Facebooku má tato síť více než 3,8 milionu českých uživatelů. Zajímalo nás, kolik z nich něco v posledním půl roce napsalo na nějakou stránku.

Použili jsme pro to přibližně 4 miliony příspěvků od uživatelů ze stránek, které monitorujeme prostřednictvím Social Insideru. Ukázalo se, že na 23 tisících námi sledovaných stránek za poslední půl rok nechalo nějaký komentář 668 tisíc unikátních lidí, z toho jen jednou komentovalo přibližně 332 tisíc uživatelů.

Následující řádky jsou jen spekulací. Mohou ale inspirovat další snahu o lepší zmapování prostředí největší sociální sítě.

Pokud se na facebookových stránkách objeví komentáře od “jen” necelých 700 tisíc uživatelů, kolik aktivních lidí na Facebooku vůbec je?

Vzali jsme přibližně 120 tisíc otevřených aktivních profilů, tedy lidí, kteří vše, co napíší na Facebook, dávají veřejně k dispozici a přitom na jejich účtu jsou k dispozici příspěvky. Z nich 61 tisíc nikdy nic nekomentovalo na fanouškovských stránkách a necelých 37 tisíc komentovalo více než jednou.

Pokud bychom vycházeli z tohoto poměru, znamená to, že přibližně polovina aktivních uživatelů přispívá na FB stránky. A pokud máme na Facebooku necelých 670 tisíc unikátních komentujících, pak by aktivních profilů mohlo být přibližně jen 1,4 milionu.

BRAND24

A ještě jednou k publikování uživatelů: Jako vzorek nám tentokrát posloužila tisícovka náhodně zvolených otevřených účtů, ze kterých jsme získali více než 82 tisíc statusů publikovaných na zeď. Z nich ovšem pouze 16 704 příspěvků nevytvořila facebooková aplikace, sami uživatelé tedy publikovali jen zhruba 20 % svých statusů.

Jak už zaznělo, jedná se jen o spekulaci založenou na datech, která máme k dispozici. Skutečný obrázek má jenom Facebook. I kdyby se ale podobná čísla někdy potvrdila, neznamená to zdaleka, že Facebook je mrtvé místo plné robotických statusů. Jen je komunikace zde jiná, než by se na první pohled mohlo dle jednoduchých marketingových příruček zdát.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor působí jako Head of R&D ve společnosti Socialbakers, zároveň vede Studia nových médií na FF UK.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).