Manažeři Českého rozhlasu ve středu poprvé představili nezávislý posudek plnění veřejné služby. Připravilo ho šest zahraničních expertů z Evropské vysílací unie (EBU), kteří se zajímali o program rozhlasu, jeho fungování a dojmy zaměstnanců. „Je pro nás vždycky výhodné mít zpětnou vazbu nikoliv zevnitř Českého rozhlasu, kde už jsou všichni ovlivněni provozem, ale zejména od třetích stran a odborníků, kteří se celý život pohybují v oblasti médií veřejné služby. EBU takovouto možnost nabízela, jako první touto analýzou prošla Česká televize asi před dvěma nebo třemi lety,“ přiblížil na zasedání Rady Českého rozhlasu generální ředitel René Zavoral.
O expertízu požádal rozhlas loni s cílem zjistit, kde má při plnění veřejné služby rezervy. „Dva cíle považuji za zásadní a důležité. Zaměstnanci musí vědět, že nevytvářejí rozhlas pro sebe a komunitu svých 1400 kolegů, ale pro všechny občany České republiky. Hodnotitelé nám vytkli, že cílová skupina, kterou oslovujeme prostřednictvím našich stanic, je stále stejná. Pokud máme podíl na trhu 23 procent, máme určitě velké mezery. Jsou ve společnosti cílové skupiny, které Český rozhlas zatím neoslovuje, a to je velká výzva,“ zdůraznil ředitel.
Šestici expertů současná poslechovost Českého rozhlasu jako celku zarazila. V západních zemích mají veřejnoprávní média často mnohem větší zásah na trhu. „Hned při první schůzce těch 23 procent podílu na trhu označili za špatný výsledek. Za něco, s čím by médium veřejné služby nemělo být spokojeno,“ poznamenal Zavoral. „Ano, pro médium veřejné služby je kvalita vždycky to první, to je jasné, a nikdy na ni nerezignujeme. Ale existuje tu zákonná povinnost platit rozhlasový poplatek a musí nás zajímat, kolik posluchačů na trhu oslovujeme. V tuto chvíli je to pouze necelá čtvrtina, a to se mi nelíbí,“ dodal.
Ačkoliv portfolio Českého rozhlasu tvoří čtyři celoplošné stanice, čtyři digitální kanály, 14 regionálních studií a vysílání do zahraničí, všechny nahánějí v podstatě téhož posluchače. „Když jsem se díval na sociodemografickou skupinu, jsou to lidé s vyšším vzděláním, vysokoškoláci, žijí ve větších městech a podobně. Kde jsou ale stanice, které osloví posluchače se základním vzděláním, nebo stanice pro posluchače z venkova?“ ptal se řečnicky Zavoral. „Pro sebe beru jako dlouhodobý cíl, že rozhlas má být veřejnou službou pro všechny posluchače. Tomu musí přizpůsobovat obsah, respondenty ve vysílání, které používá, a tak dále.“
V praxi by se měla například stanice mluveného slova ČRo Plus „názorově rozkročit“ a upravit složení respondentů a komentátorů, aby oslovovala i další posluchače. Generální ředitel to uvedl na dotaz radního Tomáše Kňourka, který se zajímal o to, zda zahraniční experti posuzovali třeba úroveň názorové plurality. Jejich pohled se však s ohledem na vysílání v českém jazyce týkal spíše procesů v rozhlase a redakčního rozhodování.
Experti vydali několik vzájemně provázaných doporučení, jak fungování Českého rozhlasu vylepšit. Měl by zvýšit znalost svého publika a vyhodnocovat, jaké náklady se pojí se získáním každé tisícovky posluchačů.
Měl by také představit silnou vizi své služby veřejnosti, aby bylo jasné, čím se liší od konkurence na trhu a co nabízí posluchačům. Od toho se odvine strategie pro každé oddělení rozhlasu.
Větší podporu by měli dostat talentovaní zaměstnanci, jejich inovace a nápady. Rozhlas by si měl ujasnit odpovědnost managementu a odpovědnost Rady Českého rozhlasu. Hodnotitelé také doporučili, aby připravil kampaň za zvýšení rozhlasového poplatku, zvýšil příjmy z prodeje svých služeb a prodával reklamu na webu.
Inovace Českého rozhlasu se zahraničním expertům líbily. Vysílání Radiožurnálu například naladíte i v HbbTV.
Pochvalu si naopak rozhlas vysloužil za univerzální dostupnost vysílání na různých platformách. Oceněna byla společenská odpovědnost rozhlasu, například sbírka Světluška nebo projekt Ježíškova vnoučata. Spokojenost zahraniční experti projevili s nezávislostí redakčního rozhodování. Líbil se jim i kontakt s posluchači, například v podobě regionálních debat ČRo Plus. Pozitivní ohlas měly inovativní projekty i to, jak rozhlas na webu informuje o sobě samém. Hodnotitelé dále vyzdvihli funkci rozhlasového ombudsmana a mezinárodní ocenění za kvalitu tvorby.
Pokud by se někdy měnil zákon o Českém rozhlase, současný generální ředitel by se zřejmě nebránil zavedení principu obvyklého v západních zemích, takzvané charty veřejné služby. Jde o dokument uzavřený mezi veřejnoprávním médiem a parlamentem nebo kontrolním orgánem, který vymezuje na dobu několika let cíle veřejné služby. „Za tím účelem má pak médium stanovený rozpočet a kontroluje se, jak je ta charta realizována,“ nastínil Zavoral. „Sepsání jakési společenské smlouvy může do budoucna některé věci vyjasnit,“ řekl.
Manažerka pro strategický rozvoj Českého rozhlasu Martina Poliaková při prezentaci před radními uvedla, že do několika měsíců vznikne návrh na efektivní měření úspěšnosti pomocí tvrdých dat. Rozhlas chce také zjišťovat poslechovost pořadů přes Spotify nebo YouRadio. Chystá se práce s talenty, aby z rádia neodcházeli za lepším. „Pořád myslíme na posluchače a jsme ochotni podle jejich očekávání proměňovat programovou skladbu,“ podotkla Poliaková. Hledají se cesty, jak oslovit většinu publika, která rozhlas ještě neposlouchá.
Celý dokument bude veřejný od 18. června, kdy ho rozhlas představí ve svém pražském sídle i ve vysílání. Na části doporučení od zahraničních hodnotitelů už manažeři pracují, jiná zaberou delší dobu. Funkční období generálního ředitele Reného Zavorala vyprší v roce 2022.
Jaké stanice Českého rozhlasu posloucháte?
