Hlavní navigace

CESNET: Výroční zpráva za rok 2002

7. 3. 2003
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jako každý rok i letos mapuje loňské dění v české akademické síti průběžná zpráva. Pečlivějším čtenářům jistě neuniklo, že si ji lze již nějaký ten pátek stáhnout ze stránek CESNETu. Tento článek je určen těm, kteří nechtějí pročítat celou obsáhlou publikaci, ale přesto je zajímá, co se v CESNETu událo.

Postavení CESNETu na české internetové scéně je velmi specifické. Je nejstarším poskytovatelem internetového připojení v České republice, zároveň však v současnosti jednou z nejmodernějších sítí. Troufám si říci, že pro většinu uživatelů je dnes již pouze tím druhým. Přesto minulý rok přinesl oslavu historickou – český Internet měl deset let. CESNET se této oslavy zhostil důstojně a podařilo se mu probojovat se s touto zprávou i do hlavních zpravodajských relací.

Pod zkratkou CESNET se však neskrývá pouze připojení vysokoškoláků a jejich akademických kolegů k Internetu. Jde také o sdružení vyvíjející a především zastřešující výzkumnou činnost v oblasti Internetu a souvisejících oborech. Jeho zakladateli a hlavními uživateli jsou české vysoké školy a Akademie věd ČR. Samotné připojení k Internetu je pak pouze jednou z jeho činností, byť nepochybně velmi specifickou. Proto byla rozvoji sítě (provozované pod názvem CESNET2) stejně jako v minulých letech věnována značná pozornost. Došlo k nákupu většího počtu neosvícených optických vláken, která jsou osazena vlastní technikou. V souvislosti s tím došlo k realizaci vysokorychlostních záložních linek tak, aby klíčové přístupové body sítě disponovaly minimálně jednou kvalitní zálohou (vznikly tak tři kruhové sítě). Hlavním problémem při rozšiřování páteřní optické sítě se ukázala být především realizace poslední míle v dané lokalitě, tím se tedy Česká republika neliší od zbytku světa.

Páteřní síť pak dlouhodobě vykazuje vytížení mezi 10 až 13 procenty, což je velmi kvalitní výsledek. Zde je však nutno si uvědomit (což zpráva konkrétně dokládá), že jde o průměrné hodnoty. Špičkové zatížení (např. v řádu sekund) však často dosahuje hodnot výrazně vyšších. Pokud jde o externí konektivitu, je zajímavé, že z mezinárodního pohledu CESNET2 dvakrát více dat poskytl, než sám z Internetu získal, z pohledu propojení s ostatními českými poskytovateli hovoří statistika také lépe pro CESNET2.

Jak jsme již řekli, není CESNET pouze sama síť CESNET2, ale také řada aktivit kolem ní se točících. Jednou ze strategických oblastí zájmu jsou pochopitelně optické sítě. Ačkoli by se mohlo zdát, že náš příspěvek do této oblasti nemůže být vzhledem k nákladnosti těchto technologií nijak závratný, bylo dosaženo řady zajímavých výsledků. Především u přenosů na velké vzdálenosti bez zesilovačů a regenerace. Významné věci byly také zaznamenány u přenosů s použitím pouze jedné barvy, které mají poměrně široké další uplatnění.

Pro ostatní uživatele českého Internetu je asi nejzajímavější technologie IPv6. CESNET se stal členem evropského sdružení 6NET, navíc již disponuje „opravdovou“, tedy netunelovanou, IPv6 konektivitou, a to do NIX.CZ i zahraniční. Nejde však pouze o protokol samotný, jeho nasazení je pochopitelně vázáno na konkrétní aplikace i připravenost samotného hardware. Jedním z konkrétních výsledků je vývoj špičkového hardwarového akcelerátoru směrování COMBO6. Sympatickým aspektem programu IPv6 je také to, že se zvyšuje počet aktivně se podílejících studentů, a též snaha prezentovat výsledky široké veřejnosti např. na stránkách serveru www.ipv6.cz.

Svoji pevnou pozici mají v CESNETu také multimediální přenosy. Ať již ve formě populární sítě Mbone, která umožňuje skupinové adresování, či jiných standardů. Hlavní využití je v současné době stále v oblasti konferencí či specializovaných odborných akcí, multimediální přenosy však již pronikají také do výuky, jak je možno vidět např. v Brně. Řada přenosů z konferencí je volně dostupná široké veřejnosti (vzhledem k potřebné přenosové kapacitě však poněkud problematicky). Díky spolupráci s Českým rozhlasem bylo spuštěno kvalitní (MP3 128 kb/s) internetové vysílání doprovázené i některými dalšími akcemi.

Silnou skupinou v rámci CESNETu je také MetaCentrum, které sdružuje česká superpočítačová střediska. To je pochopitelně napojeno na jiná podobná centra ve světě. V rámci jednoho ze soutěžních projektů tak byl vytvořen tým čítající stroje ze 14 států s celkem 7345 procesory. Jedním jeho účastníkem byla také v Anglii umístěná PlayStation 2 běžící pod Linuxem. Navíc – pokud si někdo myslí, že se např. kapacita páteřní linky Praha-Brno nedá rozumným způsobem zaplnit, může mu být tato akce důkazem toho, že to opravdu lze. Náročnost distribuovaných výpočtů je totiž v tomto směru opravdu velmi vysoká.

Nejen experimentální, ale i praktické výsledky má projekt hlasových služeb. Kromě pokusů s IP telefonií a jejím směrováním totiž dochází ke stále širšímu nasazování těchto služeb do rutinního provozu mezi jednotlivými institucemi a jejich ústřednami. Výsledkem je možnost komunikovat zdarma s připojenými institucemi (i v zahraničí např. CERN) či nejlevnější možnou metodou s ostatními.

Služby s garantovanou kvalitou (QoS) jsou zajímavé i z komerčního pohledu; jejich realizace tzv. end-to-end však není nikterak jednoduchým a zcela uspokojivě vyřešeným problémem. Výsledky v této oblasti jsou zajímavé také z pohledu chování protokolu TCP ve vysokorychlostních sítích a důsledky byť jen minimální ztrátovosti např. na náročné multimediální přenosy.

Řada z těchto projektů je řešena také na úrovni celého GÉANTu. V této souvislosti je vhodné zmínit podíl na projektu SCAMPI, což má být robustní škálovatelná platforma pro monitorování Internetu. Je dobré také připomenout, že CESNET patří k těm sítím, které jsou do GÉANTU fyzicky připojeny rychlostí 10 Gbit/s. V tomto směru tedy patří mezi páteřní uzly, byť není využito zdaleka celé kapacity linky. Pro klasický IP přenos je vyhrazen „pouhý“ 1 Gbit/s.

Významnou roli sehrává CESNET také v oblasti koordinace budování elektronické podpory pro studenty, především dálkové (dnes se skrývá nejčastěji pod názvem kombinované) formy studia. Vznikl také příslušný server věnovaný této problematice na adrese elearning.ces­net.cz. Osobně se domnívám, že v této oblasti mají české vysoké školy (zvláště některé) opravdu co dohánět. Celý projekt (a problém) je však svým způsobem vázán na vysokorychlostní přístup k Internetu v domácnostech.

CIF - osobnosti

V rámci CESNETu dochází i k celé řadě dalších výzkumů, ať je to zkoumání přenosových statistik směrovačů, či zjišťování řešení přístupu k SCSI jednotkám přes IP. Významným problémem především lokálních sítí se stává jejich bezpečnost a zabezpečení proti útokům zvenčí. Zajímavou aplikací je také provázání NTP serveru na státní etalon času.

Seznam aktivit CESNETu není úplný, poskytuje však základní nástin oblastí, kterými se toto sdružení zabývá. Bližší informace naleznete v již zmiňované výroční zprávě. Můžete si také přečíst příslušné posudky oponentů, které se k projektu vyjadřují pochvalně. Autorovi těchto řádků nepřísluší jakkoliv výsledky CESNETu kritizovat. Přesto z čistě subjektivního pohledu musí praktickou funkčnost sítě CESNET2 jako takové hodnotit velmi kladně, stejně tak ty teoretické oblasti, ve kterých se alespoň částečně orientuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem serveru Lupa. Jeho specializací jsou poskytovatelé připojení a technické aspekty Internetu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).