Že kolem Země obíhá spousta vesmírného smetí, není žádná novinka – na oběžnou dráhu už byly vyslány tisíce satelitů a jejich počet roste, loni jich lidé vyslali víc než jakýkoliv předchozí rok. Celkem prý na orbitu pobíhá přes 13 tisíc tun člověkem vytvořených věcí. Odborníci dnes na oběžné dráze sledují skoro 37 tisíc objektů, podle Evropské vesmírné agentury (ESA) se ale počet těch větších než centimetr přehoupl přes jeden milion.
Jejich srážka s funkčním satelitem může způsobit značné škody, nebo ho úplně odepsat. Přístup do vesmíru a informace z něj jsou přitom obrovský byznys a zanesenou oběžnou dráhu musí řešit každý, kdo ho chce využívat. S řešením, které by se mohlo během pár týdnů začít testovat, přišli i Češi. Jde o specifický plán a neobvyklou skupinu. Zahrnuje totiž možnost střílet po nefunkčních satelitech laserem a stojí za ním skupina středoškoláků a jejich projekt LASAR.
„Družice je postavená a už nezáleží jen na nás, ale na straně SpaceX, na povětrnostních a dalších podmínkách. My jsme na start připraveni,“ říká Simon Klinga, vedoucí týmu. Ve skutečnosti říct přesný termín startu ani nemůže, ani to, jestli už je družice na místě určení – jen potvrzuje skutečnost, že směrem do Spojených států už byla z Čech vyslána.
Hovoří o takzvaném cubesatu, zařízení o stranách 10 × 10 × 11,3 centimetru a hmotnosti přibližně 1200 gramů skrývající řadu technologií. Je vybaveno letovými počítači, fotovoltaickými panely a bateriemi pro napájení i zařízeními pro radioamatérskou komunikaci. Skrývá gyroskopy i magnetometry, ty mají sloužit k přesnému měření rotace satelitu i změn, které by mohl cubesat způsobit. Obsahuje fotodiodový detektor. Ten má za cíl měřit vlastnosti a energetické ztráty laserového paprsku po průchodu zemskou atmosférou. Nese odražeče, sondy, dozimetry i kameru pro snímkování Země i testování vlivu laseru. Podle týmu půjde celkově o patnáctý český satelit vypuštěný na oběžnou dráhu.
Projekt LASAR je jedním z finalistů kategorie Mladá krev v letošním ročníku ankety Křišťálová Lupa – Cena českého Internetu. Jak hlasování dopadlo, se dozvíte 28. listopadu na stránkách Lupy.
Souhrn těchto technologií má zajistit odraz silného laserového paprsku (a měření jeho dopadů a změn), který v ideálním případě zajistí něco jako restart. Když bude paprsek nasměrovaný na nefunkční satelity, mohl by je opět „nahodit“. Pokud se zaměří na vesmírný odpad, mohl by jej z oběžné dráhy úplně odstranit. Laser by měl zvládnout takové smetí částečně vypařit, zpomalit a nasměrovat tak do atmosféry, kde shoří. Není to jednoduché, satelity se pohybují rychlostí desetinásobně vyšší než kulka vystřelená ze zbraně.
LASAR na začátku tvořil pětičlenný tým středoškoláků, kromě Klingy byli jeho součástí Boris Brovkin, Richard Nikel, Anna Krebsová a Viktor Adámek. Dnes jde o organizaci o 35 lidech a „nábory chceme zase brzy otevřít“, říká Klinga.
Projekt LASAR je podporován také v rámci Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. Jde o iniciativu Akademie věd České republiky, která si klade za cíl rozšířit zapojení AV ČR do kosmického výzkumu, včetně vazeb na průmysl, a jeho propagace ve společnosti.
K nápadu tým přiměla družice Planetum-1 pražského planetária, která přestala komunikovat kvůli softwarové chybě. Týmu došlo, že by bylo dobré ji restartovat podobně jako počítač. Co není možné ze Země, rozhodli se provést ve vesmíru.
Aby se satelit LASARsat dostal tam, kde nyní je (ať už je to kdekoliv), stálo to celkem dva miliony korun. Přitom práce funguje na dobrovolné bázi, místo na raketě má LASAR zdarma. „Na jedné raketě do vesmíru leží zhruba 150 družic a občas se stane, že někdo něco třeba nestihne připravit. Pak vznikne volné místo, které se někdy nabízí za míň peněz, někdy zdarma jednomu z partnerů. A takto se místo na raketě SpaceX dostalo české firmě Spacemanic, a v rámci spolupráce ho nabídli nám,“ vysvětluje Klinga.
Což ovšem znamenalo extrémně málo času na zprovoznění toho, co bylo dosud pouze nápad. „Sestavení v takové časové dotaci je docela náročné,“ popisuje Vojta Dvořák, další člen týmu, a spolu s Klingou mluví asi o třech měsících od zjištění, že zařízení z Česka skutečně může letět, až po odeslání družice. „Tušíme, že to možná byla nejrychleji v Česku postavená družice,“ dodává.
Až družice na orbitě opravdu bude, začne LASAR s testy. V podstatě si osahá tamní prostředí, a než se začne laserem na družice pálit, bude to pravděpodobně trvat řadu měsíců. „Jak efektivní ten způsob bude, to se teprve zjistí,“ vysvětluje Ondřej Heigl z LASARu. Mimochodem vysokoškolák, přitom stále platí, že většina týmu navštěvuje střední školu. „To, co funguje na zemi v laboratoři a co reálně budeme schopni provádět nahoře, můžou být hodně odlišné věci. Dostat laser nahoru, zaměřit, zasáhnout, to se všechno bude zkoušet,“ doplňuje ho Klinga.
„Můžeme přijít na spoustu dalších aplikací. Restart je jedna věc, zpomalování částeček kosmického smetí druhá, ale pomocí laserů jde komunikovat. To se už ve světě dělá, není to nic nového, ale zároveň ten trh v této oblasti ještě není saturovaný,“ popisuje Klinga. NASA už pomocí laseru přenesla na vzdálenost zhruba 30 milionů kilometrů krátké video.
Až bude LASARsat na oběžné dráze, odstartují kromě pokusů taky osvětové plány mladého projektu. Pracovníci se chtějí soustředit na vlastní vrstevníky. LASAR tak založil spolek DoSpace a pod jeho hlavičkou připravuje vědeckopopularizační aktivity směřované na střední či základní školy, kde žáci a studenti budou moct například přijímat radiové vlny z LASARsatu. Nebo využívat aplikaci, která mimo jiné ukáže, kde se český satelit právě nachází. Jemným odstartováním popularizace je vítězství i v mezinárodní studentské soutěži Future Port Youth, kterou podle organizátorů sledovalo na 2,3 tisíce studentů z Česka i ze světa.
Zatím, tedy vedle popularizace vesmíru a vědy, LASAR zajímá hlavně zmíněné smetí. Totiž, už srážka s objektem o velikosti kolem jednoho centimetru dokáže vyřadit satelit z provozu a mohla by i prorazit ochranné štíty Mezinárodní vesmírné stanice. Podle Klingy kvůli atmosféře může být jednou výhodnější nesměřovat laser ze Země a ve vzdálenější budoucnosti by se dal postavit i větší laser na oběžné dráze na „daleko větších družicích“. Jejich vývoj ale zatím stojí před řadou překážek.
Další plány mají přibývat, stejně jako partneři, a má prý jít o velká jména, i když ne přísně technologická. Na projektu družice se zatím veřejně podílí i laserové centrum HiLASE, Pražské planetárium, výrobce družic Spacemanic, společnost SkyFox Labs, Výzkumný a zkušební letecký ústav, TechSoft Engineering a finančně jej podpořil mimo jiné Klášterní pivovar Porta Coeli, díky čemuž se trošku jeho piva do vesmíru dostane také.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU