Proč chcete být generální ředitelem České televize?
Na tuto otázku jsem odpovídal už mnohokrát. Je to pro mě výzva, určitá profesní meta. Už přede dvěma lety, kdy jsem se dostal do finále výběrového řízení na generálního ředitele ČT, jsem se v podstatě začal připravovat na to, že to chci zkusit znovu. Jenom jsem nečekal, že další příležitost přijde tak brzy. Myslel jsem si, že další volba ředitele ČT přijde dříve než za šest let, ale to bude že už za dva roky, to jsem opravdu nečekal. Nepředpokládal jsem, že Jiří Janeček odejde tak, jak to učinil. Nicméně už přede dvěma lety jsem si řekl, že to zkusím znovu, protože ČT vnímám jako pozitivní médium. Hodně jsem se o ni zajímal a myslím, že za ty dva roky jsem se posunul v tom, co o ní vím.
Píšete to i ve svém aktuálním projektu. Znamená to, že jste se oproti minulé kandidatuře připravoval mnohem více a podrobněji?
Určitě, věnoval jsem tomu celé ty dva roky. Nebylo to ovšem jenom o přípravě projektu, ale také o poznávání lidí z ČT. Myslím si, že kromě pana Bradáče jsem druhý z té pětice finalistů, kdo zná nejvíc prostředí ČT, byť jsem zvenčí.
Přede dvěma lety jste kandidoval z pozice výkonného ředitele hudební televize Óčko, letos jste před volbou na tuto funkci rezignoval a z Óčka po téměř devíti letech odešel. Myslíte si, že to zvyšuje vaši šanci na zvolení? Je to z vaší strany taktický krok?
Ne, chtěl jsem se stát naprosto nezávislým kandidátem. Přece jenom sounáležitost s mediální skupinou Mafra, která vlastní televizi Óčko, tak nezávislá nebyla. Proto jsem se rozhodl odejít. Byl to, myslím, dost odvážný krok, ale chtěl jsem toto gesto udělat, aby bylo vidět, že vstupuji do boje jako nezávislý kandidát.
Co to znamená pro Óčko?
Pro Óčko to znamená, že jsem tam k 31. srpnu skončil. Nejsem už jeho výkonný ředitel ani člen představenstva. Více méně mám Óčko uložené jen ve svém srdci.
A z praktického hlediska? Co jste měl na starosti a co po vás museli převzít jiní manažeři?
Všechno převzal generální ředitel Jiří Balvín. Nového člena představenstva majitel nevybral, takže představenstvo Óčka zůstalo dvoučlenné. Veškerou moji práci, tedy výkonnou moc v Óčku, nyní dělá pan Balvín.
Váš projekt je asi nejotevřenější ze všech koncepcí pěti postupujících finalistů konkurzu na ředitele ČT. Neobáváte se, že zveřejněním záměru propustit do tří let pětinu zaměstnanců ČT, celkem 500 lidí, si dopředu znepřátelíte odbory? Ty jsou na Kavčích horách tradičně silné.
Vycházel jsem z několika faktorů. Jednak, že ČT je přezaměstnaná, což je fakt, který znají všichni kandidáti na ředitele. Každý bude muset přistoupil k nějakému zeštíhlovacímu procesu, jen ho nepojmenovali tak, jako já. Druhá věc je, že jsem s odbory ČT jednal. Myslím, že nejsem z kandidátů sám, kdo tak učinil, ale prostě jsme spolu na toto téma mluvili. Podívejte se, jak vypadají plány na zeštíhlování v Českém rozhlase. Z 1500 lidí chce nový generální ředitel Peter Duhan propustit 400, a prošlo mu to. Přitom to je výrazně vyšší procento, než „mých“ 500 zaměstnanců, což zhruba odpovídá 20 procentům všech stálých zaměstnanců ČT.
Říkáte, že jste jednal s odbory. Takže jste řekl jejich předsedovi Antonínu Dekojovi, že propustíte 500 lidí a on vám na to odpověděl: „Dobře“?
Ne, samozřejmě, že takhle konkrétně jsme se nebavili, ale o tom, že bude muset dojít k takovémuto procesu, vědí. Je to naprosto legitimní.
V jakých úsecích ČT je podle vás největší přezaměstnanost?
Vím konkrétně, že začnu managementem.
Ale to jsou jednotliví lidé a vy jich chcete propustit 500.
Ano, jsou to jednotliví lidé, ale nejlépe placení v celé ČT. Potom se musím seznámit s procesem na Kavčích horách. Propouštění zaměstnanců mám naplánované na tři roky, takže to bude postupné a po naprosto jasných úvahách a vždycky po konzultaci s odbory. Půjdeme přirozenou cestou, v ČT pracuje spousta zaměstnanců, kteří už jsou v důchodovém věku, a těm nebudeme prodlužovat smlouvy. Samozřejmě se to bude muset dělat citlivě, nemůže se ochromit chod ČT.
Ale to číslo 500 zaměstnanců jste asi nestřílel od boku, takže musíte tušit, v jakých úsecích ČT byste propouštěl nejvíce.
To nemohu přesně říci. Spíš mi to vychází z celkové ekonomické kalkulace, jak v průběhu tří let vygenerovat mnou deklarovaných 500 milionů pro program, neboť podstatnou část této částky tvoří úspora mzdových nákladů a z toho, jak ČT znám podle vztahů s lidmi z ní.
Stejně jako většina ostatních kandidátů požadujete obnovení funkce programového ředitele ČT, který by vedl i programy ČT 1 a ČT 2. Zároveň ponecháváte samostatného šéfa ČT 24 a ČT 4. Jaký by byl vztah programového ředitele a ředitele ČT 24 a ČT 4? Byli by ve vedení ČT na stejné úrovni, nebo by jeden podléhal druhému?
Co se týče kolegia generálního ředitele, které bude devítičlenné, tam bude jejich vztah rovnocenný. Budou mít plnou odpovědnost za obsah „svých“ kanálů. Ale co se týče vzájemných synergií a cross proma, a odstranění programové konkurence, která teď mezi kanály ČT funguje, tam bude mít vyšší výkonnou moc programový ředitel. Taky bych chtěl, aby na pravidelných programových poradách byl vždycky přítomen zástupce ČT 24 a ČT 4. Nemusí to být přímo jejich ředitel, ale nějaký jeho zástupce, aby se rovnou domlouvaly různé vazby na tyto programy. Aby nedocházelo k antiprogramování, kdy bychom si nějakým super zajímavým sportovním přenosem vytloukli sledovanost na jiných kanálech. To by bylo špatně.
Programový ředitel tedy bude mít na starost třeba i určování, které pořady půjdou souběžně na dvou kanálech najednou?
Určitě ano. Naprogramování všech kanálů musí vyjít tak, abychom pokrývali různé cílové skupiny a abychom jedním silným kanálem nabídli alternativu divákům komerčních televizí.
Takže chcete zcela vyloučit možnost vzájemné konkurence jednotlivých programů ČT.
Určitě, to ale chceme všichni kandidáti a je to logické.
ČT 1 je všeobecně považována za největší programový oříšek České televize. Opět to zmiňují ve svých projektech všichni kandidáti. Co podle vás dělá současná Jednička špatně a co by naopak měla dělat?
Jednička má naprosto špatně nastavenou strukturu, ale to nesouvisí jenom s ní, ale s celým programem České televize. Na ČT 1 se to ale odráží nejvíce, protože u ní klesá původní tvorba, klesají prostředky na výrobu pořadů pro děti a mládež, což jsou špatné signály. To se musí zlepšit, program se musí zlepšit a musí se navýšit výroba.
Navrhujete, aby se do vlastní tvorby „nalilo“ během prvních tří let půl miliardy korun navíc. Kde byste je vzal?
Jak už jsem řekl, za prvé tou zeštíhlovací kúrou ČT, a potom samozřejmě úsporou v nákladové oblasti. Zaměříme se i na výnosy, výběr televizních poplatků a jeho zkvalitnění. V minulém období došlo k poklesu výnosů z koncesionářských poplatků o 18 milionů korun, což si myslím, že je nešťastné. Graf, který ukazuje vývoj výběru poplatků, má klesající tendenci. Oddělení výběru TV poplatku tedy asi nepracuje tak, jak by mělo. Odtud ale bude rozhodně menší příjem než v úsporách z režijních a osobních nákladů.
Jiří Janeček chtěl původně vyvést výběr televizního poplatku z ČT na externí firmu, ale Rada ČT mu to zakázala. Co si o takovém řešení myslíte? Janeček tvrdil, že externí firma by výběr zvládala lépe a ČT by navíc ušetřila náklady.
Ten tendr byl nešťastný.
A samotná myšlenka vyvedení výběru poplatků mimo ČT?
Bál bych se toho vyvést výběr poplatků stoprocentně mimo ČT. V minulosti existovaly na Kavčích horách modely, kdy se o výběr poplatků starala ČT, ale měla najaté právní kanceláře, které jí pomáhaly. Nemůžete vytvořit oddělení velké jako hrom. Ale vyvést to celé ven, toho nejsem příznivcem.
Když se ještě vrátíme k oné ušetřené půlmiliardě korun, kterou chcete věnovat na původní tvorbu, do jakých typů pořadů by tyto peníze měly jít prioritně?
Určitě prioritně na ČT 1, tedy do původní tvorby a dětského vysílání. To jednoznačně, protože takové pořady na Jedničce chybí. Chybí tam rodinné filmy, televizní filmy, velký rodinný seriál. Věci, které se dříve dělaly, třeba seriál typu Arabela, který přitáhne mladého diváka, děti a s nimi celou rodinu a každý z nich se bude těšit na další pokračování za týden. Takového diváka bychom měli v podstatě jistého.
Nebere toho mladého diváka programu ČT 1 televize Barrandov, která zavedla úspěšné večerní pásmo pro děti Animáček? To sledují s dětmi i jejich rodiče. Nezaspala v tomto případě Česká televize?
To se musíte ptát ČT. To, co udělal Barrandov, je docela šikovné. Všichni víme, jak jim díky tomu vyletěla sledovanost. Převálcovali všechny ostatní, takže je vidět, že tudy vede cesta.
O tom, že b se ČT měla více zaměřit na mladší publikum, píšete přímo ve svém kandidátském projektu. Váš protikandidát Petr Dvořák dokonce navrhuje vznik pátého programu ČT zaměřeného na děti a vzdělávací pořady. Co si o tom myslíte?
Já s tím nesouhlasím. Všichni hovoříme o úsporách, někteří z nás také o tom, že ČT v horizontu tří let nebude mít dostatek prostředků, což souvisí s nezvyšovaným koncesionářským poplatkem. Když budeme zavádět nový kanál a platit jeho terestrické šíření, navíc budeme muset plnit ČT 1 nějakým novým obsahem místo pořadů pro děti, které jí vezmeme, znamenalo by to další náklady. To si myslím, že je špatně. Nejsou na to peníze. Ani si nedovedu představit, čím by se takový kanál plnil. Budeme tam dávat původní tvorbu? Ta je velmi drahá a nemůžeme jí naplnit celý kanál. Navíc kvalitní původní tvorba pro děti má jednoznačně místo na ČT 1. Tím posílíme její bonitu. Co bychom tedy dávali na dětském kanálu? Archiv? Nevím, kolik dětských pořadů je v archivu ČT, kdy začaly být barevné a kolik jich je ještě černobílých. Takže k tomu bych se moc nepřikláněl a nakupováním akvizic by z toho vznikl nějaký nový Disney Channel, což rozhodně není služba veřejnosti. Tímto směrem bych určitě nešel.
Takže byste spíše omladil program ČT 1.
Určitě.
Má vůbec v dnešní době smysl zachovávat plnoformátový televizní kanál jako je ČT 1, když i váš bývalý kolega z Óčka Jiří Balvín už před lety na odborných konferencích o digitalizaci říkal, že plnoformátové televize jsou odsouzeny k zániku?
Něco jiného je veřejnoprávní a komerční televize. U České televize má plnoformátový kanál svoje jednoznačné místo, protože plní jinou roli než komerční televize. Myslím, že budovat teď novou plnoformátovou komerční televizi je opravdu hazard. Nakonec televize Barrandov se s tím utkává, a tím nemyslím její program, ale ekonomiku. Pro další novou plnoformátovou televizi na českém trhu určitě není místo. Ale rozhodně si myslím, že by ČT neměla model plnoformátového kanálu opouštět.
Veřejnoprávní televize tedy podle vás má udržet plnoformátovou hlavní stanici, ať se mění priority diváků, jak chtějí, zatímco komerční televize se přizpůsobí vkusu většinového diváka?
Komerční televize se zachovají na základě výsledků sledovanosti. Když ji udrží, mají vyhráno. ČT má prostředky na to, aby udržela plnoformátový program především kvalitou pořadů. Obsah jejího plnoformátového programu by se měl odlišovat od komerčních televizí.
V projektu počítáte se založením „Poradní skupiny generálního ředitele pro programovou strategii“. Co si pod tím mám představit?
Je to dost stěžejní část mého projektu. Podívejte se, jak teď ČT 2 vytvořila svoji dramaturgickou radu. Výkonný ředitel Dvojky Jan Mrzena představil dvanáctičlennou radu, což je vlastně typický příklad toho, jak spolu jednotlivé programy ČT nespolupracují. Proč by měla mít dramaturgickou radu jedna stanice, ke všemu jen ČT 2, a zbytek ne? To je důkaz nekomunikace. Po všech těch jednáních, které jsem vedl s profesními a uměleckými svazy, jsem pochopil, že v ČT je potřeba takovýhle mezičlánek, aby měl generální ředitel přehled. Z Óčka jsem zvyklý mít přehled naprosto o všem. Óčko je malá televize, tam jsem dosáhl až dolů, ale v ČT to jednoznačně nejde, navíc role generálního ředitele je spíš vystupovat navenek než dovnitř televize. Přesto považuji za velmi důležité, aby neztratil kontakt s realitou, mít ho prostřednictvím tvůrců. V poradní skupině bych chtěl mít jak zástupce Filmového a televizního svazu (FITES), tak Asociace režisérů a scénáristů (ARAS) a další umělce, kteří k tomu mají co říct, případně mediální odborníky.
Existuje ale riziko, že s takovou skupinou k ničemu nedospějete, protože umělecké svazy jsou různě rozhádané, každý má svoje vlastní zájmy.
Skupina samozřejmě nebude sloužit k tomu, aby si v ní jednotlivé svazy prosazovaly svoje vlastní zájmy. Nebo aby v ní seděl nějaký autor, který by říkal, že nejlepší bude, když ČT bude hrát jeho díla. To by bylo špatně. Je to ale podle mě správný krok směrem ke kultivaci programu, navíc půjde o názorovou skupinu.
Takže bude mít spíš doporučující charakter.
Přesně tak. Skupina nás může třeba upozornit, že se program ČT začíná ubírat jiným směrem, než by měl. Mělo by to být něco mezi poradním orgánem a radou na téma program.
Jak často by se scházela?
Tak jednou měsíčně.
Výstupy z jejího jednání by byly veřejné?
Určitě by mohly být. Pro Radu ČT stoprocentně, protože bych chtěl radní informovat daleko více a kontinuálněji, než se to děje teď. Dnes se rada zaměří na jeden problém a ten potom řeší. Třeba řeší televizní studio v Brně a nic jiného ji nezajímá. Jindy zase na financování pořadů ČT. Já bych chtěl tyto oblasti zpracovávat průběžně a předkládat informace radě.
Už jste zmínil, že zamýšlíte zúžit nejužší vedení ČT ze současných 17 na devět ředitelů. Je v současném vedení ČT někdo, koho byste si ve vedení Kavčích hor ponechal?
Ano. Všichni se mě ptají, koho bych měl ve svém týmu, ale to samozřejmě ani já, ani moji protikandidáti nikomu neřekneme. Bylo by to špatně jak pro nás, tak pro ty lidi, s nimiž počítáme. V každém případě nechci mít svůj tým kompletně složený z lidí, kteří přijdou zvenku. Mám to nakombinované, počítám i s lidmi z ČT. Je tam řada lidí, kterých si vážím a opřel bych se o to, co umí. Nemůžu také dnešní oddělení ČT rozbít tak, aby se stala nefunkčními, takže nelze všechny vyměnit.
Máte už všech devět funkcí na prvním stupni řízení „obsazeno“?
Mám představu.
Když říkáte, že byste některé lidi ze současného vedení ČT ponechal, a váš management by měl devět míst, kolik z nich by připadlo na lidi zevnitř ČT a kolik by jich přišlo zvenčí?
Bylo by to tak půl napůl.
Je pravda, že ředitelem ČT 24 a ČT 4 byste chtěl mít Zdeňka Šámala, zakladatele zpravodajské ČT 24?
Se Zdeňkem Šámalem se znám, ale toho znají asi všichni finalisté konkurzu. Nesmírně si ho vážím a myslím si, že to je člověk, který by zpravodajství ČT zvládl výborně. Ale zatím s ním nemám dohodu o tom, že by ho vedl.
Ale nevylučujete to.
Nevylučuji.
S kandidátským projektem vám měl údajně pomáhat František Lambert, bývalý vrchní, finanční a programový ředitel ČT za prvního funkčního období Jiřího Janečka. Do jaké míry jste využil jeho zkušeností s řízením ČT?
Konzultoval jsem s panem Lambertem, protože si myslím, že to je největší odborník na ekonomiku ČT. Když se mě novináři ptají, co je v ČT nejdůležitější změnit, ekonomiku vidím až jako poslední. Protože ta je od doby působení Františka Lamberta zavedena, jsou tam zavedeny procesy a systémy, on to tam dal do pořádku, nastavil tam určitá pravidla. Šikovný finanční ředitel si s tím už dokáže poradit, protože už má tu platformu hotovou. Je to spíš o úspoře nákladů a sledování výnosů, ale ne o tom, že by se tam musely nastavovat procesy.
Je pravda, že ona pravidla hry jsou nastavena od doby působení Františka Lamberta, ale ne vždy se dodržují.
Ano, ale nicméně si myslím, že tento úsek je v ČT ošetřen nejlépe. Daleko větší problém má ČT v programu.
Využil byste Františka Lamberta, pokud byste se stal generálním ředitelem ČT? Ať už jako interního člena svého týmu, nebo externího poradce?
Uvnitř ČT bych s ním nepočítal, jako s externím poradcem ano.
Všechny čtyři programy ČT prošly za Jiřího Janečka redesignem, získaly nová loga, ale hlavní změnu, nasazení nového korporátního loga, Janeček nikdy neuskutečnil. Jste připraven na tento krok, nebo byste ponechal stávající logo ČT?
Tuto otázku budu samozřejmě řešit, ale k návratu původního loga, jako třeba Petr Dvořák, se nepřikláním. Nepovažuji to ani za hlavní prioritu.
Petr Dvořák sice ve svém projektu požaduje návrat ke starému logu, ale to Česká televize jako instituce nikdy nepřestala používat. Změnila se pouze loga jednotlivých kanálů ČT. Jde ale o to, že existuje i návrh nového korporátního loga, které bylo součástí redesignu celé ČT, a které Jiří Janeček nezavedl, i když to sliboval. Zavedl byste ho?
Myslím si, že bychom ho mohli zavést. Nová loga programů se mi líbí, jsem s nimi souzněný a myslím si, že v rámci udržení společného grafického designu by to tak mohlo být.
„Mohlo být“ znamená, že počkáte na jednání s lidmi uvnitř ČT?
Ne, to znamená, že to nepovažuji v tomto okamžiku za to stěžejní, na co bych se měl soustředit, abych se stal ředitelem ČT.
Když se podíváte na své protikandidáty a jejich projekty, koho považujete za nejtěžšího soupeře?
To je neustále opakovaná otázka. Velmi silným kandidátem je určitě Petr Dvořák, odpovídá tomu i 12 hlasů, které dostal v první volbě. Kdybyste to vzal podle hlasů, můžete si šance jednotlivých kandidátů seřadit.
Překvapilo vás, že Petr Dvořák dostal tolik hlasů?
Očekával jsem, že jich bude mít nejvíc.
A čekal jste, že vy sám postoupíte tak hladce do finále? Společně s Radomírem Šimkem jste dostal druhý největší počet hlasů a postoupil jste už v prvním kole.
To bych byl moc namyšlený, kdybych si to myslel.
Co budete dělat v případě, že v konkurzu nezvítězíte? Vrátíte se do Óčka?
Ne, nepočítám s tím, že bych se vracel do Óčka. Určitě bych se někde uplatnil. Nemám z toho strach.
Kdybyste nevyhrál a případný nový generální ředitel ČT by vám nabídl manažerskou pozici na Kavčích horách, přijal byste ji?
Uvažoval bych o tom. Záleželo by na tom, kdo by mi ji nabídl. Myslím, že se to nevylučuje. Určitě existují dobré projekty a dobří kandidáti, s nimiž bych byl schopen spolupracovat, a rád.
Asi neřeknete s kým.
Ne. Ale to samé bych asi udělal já v případě, že bych se stal generálním ředitelem. Určitě bych oslovil některé své protikandidáty.
Kdybyste nebyl generálním ředitelem a dostal nabídku na funkci v managementu ČT, na jakou oblast byste si troufal?
To je opravdu strašně předčasné, nechci říkat, že vezmu nějaké místo v managementu, když se ucházím o post generálního ředitele. Ale vy víte, co je moje parketa: výkonná moc, finance, obchod. Rozhodně bych se necítil na to být třeba programovým ředitelem.
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz