Smart TV představují přirozenou evoluci televizorů, ovšem přínos chytrého televizoru ve srovnání s televizorem klasickým není zatím tak markantní jako přínos chytrého mobilu oproti mobilu běžnému. Hlavní problém je v tom, že každý větší výrobce televizorů přichází s vlastní platformou, která není kompatibilní s konkurencí, což přináší nepříjemnou fragmentaci trhu.
Aplikace je třeba připravovat pro každou značku chytré černé elektroniky zvlášť. Problém pak ještě prohlubují změny v těchto proprietárních platformách, které zapříčiňují, že nová aplikace často nemůže být zpětně kompatibilní s modelovými řady z předchozích let. Snižuje se tak potenciální uživatelská základna nejen na majitele elektroniky od konkrétního výrobce, ale ještě z konkrétní produktové řady.
Často jde přitom o umělé překážky, protože zejména evropský trh televizorů je saturovaný, takže výrobci televizorů v podpoře jednotlivých aplikací hledají prodejní argumenty pro své nové modely z nových produktových řad. Z určitého úhlu pohledu je to logické, protože bublina 3D televizorů splaskla (nebo se přinejmenším smrštila) a Extra HD alias 4K po obsahové stránce zůstává hudbou vzdálenější budoucnosti.
Z výše uvedeného vyplývá druhý zásadní problém, kterým je velmi omezená nabídka aplikací. Vývoj je drahý a neperspektivní. Třetím problémem je pak slabý až poddimenzovaný výkon chytrých televizorů pro spouštění a provoz aplikací. Výrobci sice chtějí díky aplikacím zvyšovat prodeje, ale hardware televizoru tomu mnohdy neodpovídá. Něco jako uživatelsky akceptovatelný multi-tasking zůstává zatím jen snem.
Řekněme si upřímně, že počátky chytrých mobilů se moc nelišily. Není však důvod čekat minimálně několik let, než chytré televizory vyspějí. Progresivní platforma Android totiž nabízí alternativu. Přicházejí tzv. chytré se-top-boxy, respektive multimediální centra s tímto velmi úspěšným systémem, která po připojení k televizoru vedle klasických multimediálních funkcí přinášejí přístup ke stovkám tisíc aplikací a potažmo i nejrůznějším službám.
Dotykové aplikace pro mobil na televizní obrazovce?
Otevřený systém Android, za nímž stojí internetová společnost Google, doslova opanoval trh s nově prodávanými chytrými mobily a již si usurpuje i nadpoloviční část trhu nově prodávaných tabletů. Jenže chytré mobily a tablety jsou zařízení s relativně malým dotykovým displejem. Jak pro ně určený systém a aplikace mohou fungovat na velké televizní obrazovce bez dotykového ovládání?
Překvapivě dobře. Televizní obrazovka je sice velká, ovšem její rozlišení nikoliv. Současné televizory běžně podporují FullHD, tedy rozlišení 1920×1080 pixelů. Displej mnohých tabletů pracuje v ještě vyšším rozlišení, takže zde se žádný problém neobjevuje. Navíc Android je již několik let vyvíjen tak, aby přes HDMI mohl být mobil či tablet snadno propojen s televizorem či monitorem, takže se televizorem počítá jako se zobrazovacím zařízením.
Navzdory všeobecnému přesvědčení, že Android je ryze mobilní systém, ve skutečnosti jde velmi flexibilní platformu. Ostatně již nějakou dobu se prosazuje na poli Mini PC, ke kterým lze připojit běžné počítačové periférie včetně klávesnici a myši. Jejich využití samozřejmě není vyloučeno ani v případě chytrých multimediálních center, ale pro potřeby těchto zařízení se vyrábějí jiné periférie.
K těm lepším multimediálním centrům se systémem Android je již dodáván dálkový ovladač jako ke každé černé spotřební elektronice, ovšem optimalizovaný právě pro Android. Dále pak existují i samostatně prodejné periférie ušité na míru právě podobným zařízením. Prsty z dotykového displeje nahrazuje kurzor myši na televizní obrazovce. Ovšem bezdrátové myši pro chytrá multimediální centra jsou velmi vzdálenými příbuznými myší počítačových.
Říká se jim air mouse či fly mouse, tedy vzdušná, resp. létající myš. Optický nebo laserový senzor nahrazuje gyroskop a akcelerometr, díky nimž taková myš nepotřebuje pevnou podložku. Kurzor na televizní obrazovce lze ovládat pohyby ve volném prostoru – ve vzduchu. Pro chytré multimediální centrum je velmi atraktivní Mele F10 Fly Mouse kombinující funkci létající myši s klasickou kompaktní hardwarovou klávesnicí.
Mele F10 Fly Mouse
Je však pravda, že při delší době používání nejsou tyto speciální myši z ergonomického hlediska optimální. Navíc je třeba nejdříve trochu cviku, než se s nimi uživatel naučí pracovat. Sice méně efektní, ale o to více efektivní a ergonomické řešení představuje Rii Mini Wireless Keyboard, což je miniaturní klávesnice s podsvícenými klávesami rozšířená o klasický touchpad.
Rii Mini Wireless Keyboard
Podobných zařízení je na trhu více, takže určitě je z čeho vybírat. Aplikace pro chytré mobily a tablety s dotykovým displejem lze tedy ovládat i bez dotykového displeje. Jedinou, leč významnou výjimku představují hry, které často využívají vlastní virtuální ovládací prvky na dotykovém displeji, takže na dotykovém ovládání jsou bytostně závislé.
Nabídku aplikací mohou Smart TV jen závidět
Pro Android je na Google Play k dispozici přes 800 tisíc aplikací. Většina zdarma. I při odečtení převažující části her a aplikací svým zaměřením určených pro mobilní, resp. přenositelná zařízení, lze stále vybírat ze stovek tisíc nejrůznějších aplikací včetně kvalitních webových prohlížečů a různých multimediálních přehrávačů. Zastoupeny pak samozřejmě jsou i aplikace všemožných služeb.
Namátkou lze zmínit aplikace českých video-on-demand služeb iVysílání, Topfun, Prima Play či Voyo. Hudbu je možné přehrávat díky aplikacím služeb Deezer a Google Music. Kdo by však raději přehrával multimediální obsah uložený v počítači nebo síťovém úložišti, může si pořídit třeba aplikaci BubbleUPnP UPnP/DLNA, která do systému Android přináší podporu DLNA.
Pochopitelně ale nic nebrání přehrávání multimediálního obsahu z flash disku, externího disku či paměťové karty. Při troše námahy lze zprovoznit i externí optickou mechaniku. Kouzlo chytrých multimediálních center je ale v tom, že nenabízí jen přehrávání filmů, seriálů a hudby či prohlížení fotografií a obrázků.
Například přes bezdrátovou technologii Bluetooth lze připojit head-set a díky USB pak webovou kameru. Rázem pak lze bez problémů využívat Skype či Hangouts na velké televizní obrazovce. Podpora různých sociálních sítí a komunitních serverů je samozřejmostí. Facebook, Twitter, Google Plus, YouTube, LinkedIn, Instagram, Pinterest a další.
Přidává se snadný přístup k e-mailu a instant-messagingovým službám jako je ICQ, Facebook Chat, Google Talk a spousta jiných. O nabídce kvalitních webových prohlížečů již řeč byla. Opomenout nelze ani aplikace pro přístup k datům v internetových úložištích jako je Google Drive, SkyDrive, SugarSync, Copy.com a podobné služby.
Fakticky může chytré multimediální centrum fungovat jako další osobní počítač v domácnosti, protože k dispozici jsou i relativně vyspělé sady kancelářských aplikací zahrnujících přinejmenším textový editor, tabulkový kalkulátor a nástroj pro práci s prezentacemi. Dokumenty, tabulky a prezentace lze snadno synchronizovat s osobními počítači a mobilními zařízeními.
Díky aplikaci Google Cloud Print a stejnojmenné službě pak je možné v případě potřeby i jednoduše tisknout. Většina vyspělých multifunkčních tiskáren pracujících nezávisle na PC tuto službu podporuje. Multimediální centrum a multifunkční tiskárnu není třeba vzájemně propojovat, tisk probíhá „oklikou“ přes Internet, což je překvapivě praktičtější než pokusy o přímé propojení.
Chytré multimediální centrum vs. HTPC
O HTPC a jeho návrhu jste si zde nedávno mohli přečíst celý seriál. Připomeňme si alespoň jednou větou, že jde speciální typ multimediálního osobního počítače, který má nahrazovat a rozšiřovat funkcionalitu hned několika jednodušších zařízení spadajících do kategorie černé spotřební elektroniky.
Chytré multimediální centrum je koncepcí někde na půl cesty mezi klasickou černou elektronikou a HTPC. Zatímco HTPC si lze vlastnoručně či na objednávku nechat sestavit dle nejrůznějších požadavků a rozmarů, chytré multimediální centrum je z hardwarového hlediska hotový produkt, ke kterému lze maximálně připojovat periférie. Nicméně softwarová variabilita je u obou zařízení podobná.
V praxi se však aplikace pro Android na velké televizní obrazovce z pohodlí křesla nebo pohovky ovládají mnohem lépe než klasický software pro HTPC, respektive osobní počítače obecně. Chytrá multimediální centra mohou tasit další esa z rukávu. Kvalitní zařízení z této kategorie vyjde zhruba na desetinu pořizovací ceny kvalitního HTPC, tedy cca 2 500 až 3 000 Kč.
Díky tomu, že chytrá multimediální centra využívají hardwarovou architekturu a technologie chytrých mobilů a tabletů, nabízejí i další benefity: nulový provozní hluk, miniaturní rozměry a zanedbatelná spotřeba energie. Občas si někdo posteskne, že chytrým multimediálním centrům chybí podpora nahrávání televizního vysílání. Jak to tedy je?
Pro zařízení se systémem Android existují externí televizní tunery jako je třeba USB DVB-T Dongle značky Point of View. V balení je redukce pro připojení běžného koaxiálního kabelu, takže není nutné spoléhat se na jednu z dvojice přibalených malých antén. Nicméně TV tunery pro Android jsou teprve na svých začátcích. Uvedený model například podporuje pouze MPEG-2.
PoV USB DVB-T Dongle připojený k tabletu (zprava)
Ovšem není problém pořídit si síťové úložiště a s ním kompatibilní TV tuner, kde nabídka je výrazně pestřejší oproti nabídce zařízení pro Android. Nahrávání pak obstará síťové úložiště a chytré multimediální centrum poslouží jen jako přehrávač díky technologii DLNA a domácí počítačové síti. V danou chvíli je to lepší řešení než experimentovat s TV tunery pro Android.
Minix Neo X5: od teorie k praxi
Nyní si představme jedno chytré multimediální centrum spadající mezi ta nejpovedenější. Po prvotních pokusech, které byly spíše pro technologické nadšence, jsou k dispozici zařízení pro širokou spotřebitelskou obec. Jedním takovým je Minix Neo X5, které lze pořídit zhruba za 2 500 Kč včetně veškerého příslušenství, tedy dálkového ovladače, HDMI kabelu, kabelu pro napájení z USB portu televizoru či adaptéru pro napájení přímo z elektrické sítě.
Jedná se o nenápadnou elegantní krabičku o rozměrech 128 × 128 × 20 mm, která váží pouhých 192 gramů. Zařízení je dodáváno se systémem Android ve verzi Ice Cream Sandwich (4.0.4), ale výrobce uvolnil aktualizaci pro přechod na novější a hlavně rychlejší verzi systému Android, tedy Jelly Bean (4.1.1). Aktualizace je velice jednoduchá. Bez obav se do ní podle pokynů může pustit kterýkoliv uživatel.
Minix Neo X5
Výkon je srovnatelný s tablety střední třídy, protože uvnitř zařízení se skrývá dvoujádrový procesor značky Rockchip (Cortex A9) s taktovací frekvencí 1,6 GHz, kterému sekunduje grafika MALI 400. K dispozici je 1 GB RAM. Kapacita interního úložiště činí celkem 16 GB. K dispozici je slot pro klasické velké karty SD, SDHC a MMC (do 32 GB).
K propojení s televizorem slouží HDMI rozhraní ve verzi 1.4a. Po přechodu na výše zmíněnou novou verzi systému zařízení televizoru poskytuje obraz v plném vysokém rozlišení (1080p). K dispozici je též optický digitální výstup S/PDIF pro připojení samostatné reproduktorové soustavy nebo připojení zařízení k domácímu kinu.
Minix Neo X5
Minix Neo X5 nabízí také analogový výstup na sluchátka. Díky vstupu pro mikrofon lze připojit vedle klasických sluchátek také analogový head-set. Bezdrátová sluchátka či head-set je možno připojit přes Bluetooth stejně jako jiná zařízení. Krom podpory WiFi (a/b/g/n) zařízení nabízí i klasický LAN port pro připojení k síti kabelem, jak se pro stacionární zařízení sluší a patří.
Webovou kameru, externí disk, flash disk či jiné přídavné zařízení lze připojit díky trojici klasických portů USB 2.0 (dva vzadu, jeden zboku). Těm ještě sekunduje microUSB port pro servisní účely (OTG), ale díky přibalené redukci jej lze použít jako čtvrtý port USB 2.0. Redukce na funkčnost připojovaných zařízení nemá vliv.
Přibalený dálkový ovladač pro základní obsluhu stačí i díky tomu, že výrobce používá speciální grafickou nadstavbu pro snadný přístup k multimediálnímu obsahu či webovému obsahu. Toto rozšíření uživatelského rozhraní lze ovšem opustit a přejít do systému Android v jeho klasické podobě. I zde se dálkový ovladač uplatní, ale lepší je dokoupit některou z výše zmiňovaných periférií.
Plusem je, že zařízení se dálkově ovládá prostřednictvím IR technologie, takže je kompatibilní se sofistikovanými universálními programovatelnými dálkovými ovladači, o kterých jste si zde také mohli nedávno přečíst. Některá konkurenční zařízení využívají jiné bezdrátové technologie, takže kompatibilitu s těmito ovladači nabídnout nemohou.
Zařízení Minix Neo X5 se během dlouhodobého každodenního několikahodinového používání osvědčilo. Funguje přesně tak, jak výrobce slibuje. Chod systému a aplikací je svižný a spolehlivý. Žádné zamrzávání systému, žádné pády aplikací. Vytknout lze jen (zatím?) nedostupnou oficiální aktualizaci na Android 4.2 s podporou uživatelských účtů, které by se na podobném zařízení mohly hodit.
Android má v chytrých multimediálních centrech zjevně světlou budoucnost, přestože už existuje dost předsudků kvůli podobným, ovšem nekvalitním asijským výrobkům. Minix je však americko-hongkongský start-up založený v roce 2008 s vizí vyrábět počítače další generace a produkty pro chytrou domácnost. I multimediální centrum Minix Neo X5 se během testování osvědčilo jako extrémně levná alternativa za PC.
Za zapůjčení zařízení děkujeme obchodu KV-Mobil.cz a firmě Point of View
ČLÁNKY DO MAILU