Hlavní navigace

Cloud v českém podniku? Už je to tady

Petr Kočí

V úterý se v budově České národní banky odehrál sedmý ročník konference Business & Information Forum věnované informačním a komunikačním technologiím jako nástroji pro úspěšné podnikání. Potvrdilo se, že nejvýraznějším trendem v této oblasti je cloud computing.

Cloud computing není jen marketingem vykotlaný pojem, je to trend, který už dnes výrazně zasahuje do každodenního běhu českých podniků. Přesunu firemních dat a výpočetních kapacit „do oblak“ se tak či onak věnovala většina řečníků na středeční konferenci Business & Information Forum určené Chief Information Officerům a IT manažerům, zkrátka všem, kdo u nás rozhodují o podnikové informatice. Co nového jsme se dozvěděli?

Servery se již virtualizují, pracovní stanice méně

Lubomír Karpecki
Autor: Ondřej Hošt

Lubomír Karpecki

Publicista a konzultant Lubomír Karpecki má cenná data přímo z terénu. Od roku 1998 soustavně, obor po oboru a firmu po firmě, mapuje, jak české podniky investují do počítačové a síťové infrastruktury a jaký vliv to má na jejich efektivitu. Zjistil, že zatímco výdaje na ICT ve velkých firmách klesly mezi lety 2002 a 2011 o dvacet procent, jejich efektivita se zdvojnásobila. Finanční krize podle Karpeckiho přesun firemních IT kapacit do cloudu urychlila. Týká se to však zatím především podnikových serverů. Jejich virtualizací mohou IT manažeři dosáhnout snadno vyčíslitelných úspor na hardwaru i na personálních nákladech.

U virtualizace pracovních stanic to tak jednoznačné není – proto zatím vázne. Přesto už dnešní data ukazují prudký pokles investic do nákupu tradičního „krabicového“ software a nárůst výdajů na průběžné služby a interní vývoj vnitropodnikových informačních systémů na míru – ty pak čím dál častěji běží v cloudu. „Technicky je cloud computing jen nová vlna se starým obsahem,“ řekl Lubomír Karpecki. „Novinkou není ani obchodní koncept tarifikace podle využití či flexibilní rezervace zdrojů. Nová je kombinace těchto prvků s využitím virtualizace k přiřazování zdrojů. Tento model již léta reálně – a velmi poučně – provozují operátoři mobilních sítí a banky.“

Velkou brzdou nasazení cloudových technologií ve firmách je podle Karpeckiho obtížná porovnatelnost nabízejících se externích služeb, když má každá z nich úplně jiné parametry. Proto se podle něj rodí nová profese „ICT brokerů“, kteří budou podobně jako finanční poradci vymýšlet a navrhovat nákladově co nejvýhodnější kombinace vícevrstvé ICT infrastruktury – tedy co se firmám vyplatí provozovat na lokální síti, co v privátním a co ve veřejném cloudu.

Tři pohledy z praxe

Cloudu byly na konferenci Business & Information Forum věnovány i tři případové studie. IBM předvedla implementaci svých technologií na příkladu českého zastoupení Raiffeisenbank. Svůj datový sklad, jehož jádrem je účetnictví bankovního domu, využívá především k pokročilým Business Intelligence analýzám. Kvanta snadno dosažitelných dat uložených v cloudu však nejsou samospasitelná. „V praxi jsme zatím schopni využít jen sedm procent všech dat, která máme k dispozici,“ podotkl informační architekt Raiffeisenbank Josef Langmayer. Propojovat komplikované datové struktury navíc není vůbec jednoduché. Integrace datových skladů RB s eBankou, již rakouský bankovní dům pohltil v roce 2006, není ani po pěti letech zcela dokončena.

Václav Štěpán, T-Mobile
Autor: Ondřej Hošt

Václav Štěpán, T-Mobile

Podle Václava Štěpána z T-Mobilu tady cloud „byl, je a bude – a bude růst“. Ne ale explozivně, nýbrž o desítky procent ročně. Budoucnost vidí především v různých hybridních modelech, jako jsou ty používané Newyorskou burzou cenných papírů. Ta svůj informační systém provozuje lokálně na vlastním hardware, ale data zálohuje do cloudu. Český T-Mobile v cloudu provozuje například službu Virtuální ústředna, již mezi jinými používá městský úřad v Sezimově Ústí. Hlavní výhodou pro koncové zákazníky je podle operátora úspora na investicích a správě IT a zjednodušení interních procesů. Neuralgickými body jsou obava zákazníků o bezpečnost dat, nepříjemný pocit, že nad nimi nemá kontrolu. Obojí se naplno projevuje při vyjednávání dohod o garanci nabízených služeb (SLA) – co se stane s mými daty, pokud službu přestanete poskytovat nebo změníte její podmínky, ptají se zákazníci. A poskytovatelé cloudových služeb ne vždy umí přesvědčivě odpovědět. „Přesto tady poptávka po cloudových službách je a postupně sílí,“ řekl Václav Štěpán, "podle našich údajů zhruba o padesát procent ročně.

Dvě dámy českého IT Dana Bérová (Gartner) a Taťána Le Moigne (Google): Cloudové služby pro podniky a jednotlivce se k sobě rychle přibližují.
Autor: Ondřej Hošt

Dvě dámy českého IT Dana Bérová (Gartner) a Taťána Le Moigne (Google): Cloudové služby pro podniky a jednotlivce se k sobě rychle přibližují.

Obchodní ředitel společnosti Asseco Petr Hampl prezentoval případovou studii informačního sytému, který jeho firma vyvinula pro mezinárodní auditorskou a poradenskou společnost Mazars. Ani ona zatím nenašla odvahu přesunout veškerá citlivá data o svých klientech i o vlastním podnikání do cloudu a zvolila hybridní model, kdy dvě z aplikací tvořících její informační systém běží ve výpočetním oblaku, těžiště podnikové informatiky ale zůstává „on premise“. Výhodou cloudové části je, že k ní mohou snadno a odkudkoli přistupovat nejen zaměstnanci firmy a její klienti. Také zde ale rozlet do mraků zbrzdila psychologická bariéra na straně klienta. „Když se zákazník takto vystaví cloudu navenek, velmi výrazně sází na dodavatele. Rozhoduje důvěra v partnera,“ řekl Petr Hampl. Cloudová řešení se podle něj ve velkých firmách výrazněji zhruba za pět let, až se do rozhodovacích pozic dostanou dnešní čerství absolventi, kteří již tak velkými obavami ohledně bezpečnosti cloudu netrpí. 

Právní aspekty cloud computingu

Jana Pattynová, Pierstone
Autor: Ondřej Hošt

Jana Pattynová, Pierstone

Kde chybí důvěra, tam musí přijít právník. Zvlášť když se v případě cloud computingu opět ukazuje, že právo dokáže na překotný vývoj technologií reagovat – v lepším případě – s několikaletým zpožděním. Právním problémům vyvstávajícím v cloudu se na Business & Information Foru věnovali Pavel Hejl z Bird & Bird a Jana Pattynová z advokátní kanceláře Pierstone. 

Ve smlouvách o provozování cloudových služeb se podle prvně jmenovaného chybuje nejčastěji v odstavcích popisujících následný vývoj a aktualizace cloudové aktualizace. Odběratel by si měl podle Pavla Hejla například ohlídat, aby měl smluvně zajištěné právo aktualizaci cloudové aplikace odmítnout – pro případ, že se dodavatel pokusí zneužít vlastností této technologie k neúměrnému zvýšení vlastního zisku.

Nepřesně bývá definován rozsah licence, kterou dodavatel cloudové služby poskytuje svému klientovi: Nezapomnělo se v ní na to, že zaměstnanci mohou systém používat i z domova? Že některé části systému budou moci využívat i dodavatelé klienta či jeho koncoví zákazníci?

„Smlouva musí být detailní, precizně formulovaná a srozumitelná,“ řekl Pavel Hejl. V SLA podle něj často chybí sankce pro dodavatele, pokud službu neposkytuje v takové kvalitě, jakou slíbil, takže je pak garance úrovně poskytovaných služeb vlastně zbytečná. Mělo by být také jasně stanoveno, jaké jsou priority při řešení případných problémů, nebo kdo konkrétně a do jaké výše zodpovídá za případnou ztrátu dat.

Jana Pattynová ve své prezentaci zaměřené na regulaci cloud computingu a ochranu dat vysvětlila, že jediný způsob, jak aplikovat právo na nový fenomén, je rozdělit ho na části, z nichž se skládá, a na ně potom aplikovat příslušné normy. „Je to sice velké zjednodušení, ale z hlediska práva můžeme cloud computing rozdělit na poskytnutí licence a hosting,“ řekla.

Nová éra je tu, ale

Hned tři řečníci během celodenní konference upozornili, že po prvotní marketingové masáži a mediálním humbuku je nyní cloud computing na Gartnerově křivce na nejnižším bodu, totiž v „údolí rozčarování“ a nyní ho čeká pozvolný vzestup po „svahu prozření“ na „plošinku produktivity“, kde se nové technologie stávají užitečnou a běžně užívanou součástí našich životů.

EBF17_Cupr

Souhrnná přednáška Jana Šedivého z FEL ČVUT poukázala na silné i slabé stránky této koncepce. „Ne každému se cloud vyplatí,“ zdůraznil. Zejména náročné úlohy, které nelze účinně sdílet a virtualizovat, by se podle něj do cloudu převádět neměly, protože se jejich výkonnost a správa spíše zhorší.

„Může to znít nabubřele, ale cloud skutečně je nová éra v IT. A vlastností nové epochy je, že ji na rozdíl od jednotlivých produktů nebo technologií nemůžete řídit. Ta jde sama,“ řekl ve své závěrečné přednášce o cloudu IT analytik Petr Koubský. Tou hlavní otázkou, na kterou nyní musí poskytovatelé cloudu i jejich uživatelé hledat odpověď, je podle něj „exit strategie“, tedy co se stane s našimi daty, až se provozovatel služby rozhodne tuto službu ukončit nebo až se klient bude chtít s daty vydat jinam. „O tomhle žádný provozovatel cloudu příliš ochotně nemluví. Až to začnou jasně říkat, tak se celá věc posune dál. Dokud nebude mít v této otázce absolutní jistotu, žádný rozumný podnik ani jednotlivec do cloudu na plno a se vším co má nepůjde.“

Našli jste v článku chybu?