Co se komu nelíbí na Technickém plánu přechodu?

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v pátek zveřejnil připomínky k Technickému plánu přechodu zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání (TPP) [DOC, 739 kB]. Pět dokumentů je veřejných, stanoviska společností Barrandov Studio (TV Barrandov), CET 21 (TV Nova) a Stanice O (Óčko) jsou považována za důvěrná. Provozovatelé mobilních sítí, T-Mobile a Telefónika O2, se zabývají otázkou televize pro přenosná zařízení (DVB-H), která stojí stranou hlavního záběru TPP. V dnešním článku se podíváme proto na výtky České televize, Televize Febio (Febio TV) a První zpravodajské (Z 1), jež se soustředí na digitalizaci zemského vysílání. Připomeňme, že TPP je aktuálně ve druhé verzi, když letos v srpnu první variantu Rada ČTÚ dala svému úřadu k přepracování. Důvodem byl především nesouhlas s textem ze strany televizí Nova a Prima.

Nevyhovující multiplex veřejné služby

Veřejnoprávní Česká televize zatím vysílá v přechodné digitální vysílací síti A, kterou provozují Radiokomunikace. ČT společně s Český rozhlasem (ČRo) tu zabírají a platí přibližně 85 procent datového toku, zbytek obhospodařuje televize Nova. V rámci procesu digitalizace čeká ale ČT i ČRo přesun do multiplexu veřejné služby, který je označený číslem 1. Jeho parametry i vznik definuje právě TPP. Způsob řešení otázky veřejnoprávního multiplexu se ČT ale ani trochu nelíbí.

Proč? Vysílací síť pro šíření multiplexu veřejné služby je tvořena následujícími rádiovými kanály: 29, 31, 33, 34, 36, 37, 39 a 51, píše se v TPP. Podle České televize je naprosto nutné podrobně specifikovat vysílací síť pro multiplex veřejné služby podle vysílacích kót a výkonů. Nic takového dokument neobsahuje. Televize podotýká, že seznam kmitočtů nelze použít k libovolnému sestavení sítě, ale jen s dodržením závěrů Regionální radiokomunikační konference (RRC-06) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

Budování multiplexu 1 musí být synchronizováno na celkový postup digitalizace a nelze ho řešit izolovaně. Použitý způsob je pro ČT diskriminační a znemožňuje jí efektivně plánovat další postup. To zároveň činí zásadně nestabilním i celý předkládaný TPP. ČT nemá žádné zákonné zmocnění stanovovat parametry sítě, a je tedy v podstatě v neřešitelné situaci z hlediska výstavby sítě MPX 1, uvádí ČT v odůvodnění své připomínky. Obává se také vzniku klamného zdání, že televize může vypsat nezávislé výběrové řízení na provozovatele veřejnoprávního multiplexu. Realita je však taková, že z hlediska stavu současného analogového a digitálního vysílání, technických parametrů, ekonomiky provozu sítě i zájmu diváků je síť zcela determinována a žádná variantní řešení neexistují, píše Česká televize.

Připomínka ČT obsahuje i radu pro další postup ČTÚ. Regulátor by mohl veřejnoprávní televizi prohlásit za telekomunikačního operátora, který multiplex 1 provozuje. Pak by si Česká televize mohla stanovit parametry sítě podle svého uvážení a na základě standardních zákonných postupů. Taková deklarace v TPP však uvedena není, upozorňuje ČT a podtrhuje závažnost věci: Tuto připomínku považujeme za naprosto zásadní, a pokud nebude uspokojivě vyřešena, nelze TPP v podstatě realizovat.

Diskriminující kmitočty, nejednotné členění a separátní řešení

Česká televize má k multiplexu veřejné služby i další výhrady. Vybraný příděl kmitočtů považuje za diskriminační. Podle veřejnoprávního vysilatele je nelogické, aby ČT a ČRo, které v současném multiplexu A dominují, přecházely do přechodné sítě. ČT by tak neustále měnila vysílací kmitočet a diváci by museli přelaďovat svá přijímací zařízení, či dokonce přeorientovávat své anténní systémy, zmiňuje Česká televize a dodává: Právě to by televizi veřejné služby zásadním způsobem znevýhodňovalo oproti komerčním vysilatelům. Považujeme proto za vhodnější, aby veřejnoprávní vysilatelé přešli přímo do definitivní sítě, s minimem přechodů.

Ačkoli TPP na většině míst operuje s ucelenými oblastmi a definuje v rámci nich jednotlivé termíny přechodu, pro veřejnoprávní multiplex má zvláštní tabulku. Místo jedenácti oblastí je jejich tu pouze šest, do nich je rozčleněno 14 krajů České republiky a každý řádek obsahuje nejzazší termín zahájení DVB-T. Podle České televize není odlišné členění dobrým krokem a i veřejnoprávní multiplex by měl mít termíny určené na základě ucelených oblastí, které jsou všude jinde. ČT varuje: Výstavba multiplexu 1 musí být synchronizována na celkový postup digitalizace a nelze ji řešit izolovaně. Multiplex 1 je součástí přechodu na digitální vysílání a bez jeho výstavby nelze přechod uskutečnit.

Závěrečné stanovisko České televize upozorňuje na nedostatečnou garanci přechodových termínů. Úspěch digitalizace podle ČT záležení na shodě zúčastněných subjektů a eliminaci krizových stavů, případně minimalizaci jejich následků. Termíny a rovněž pořadí vypínání jednotlivých vysílačů musí být odvozeny od realizačních možností řešení krizových situací souvisejících s úplnými či částečnými výpadky příjmu televizního vysílání, nedostatkem finančních prostředků i technických zdrojů na rekonstrukci stávající analogové sítě nutné pro souběžné vysílání a výstavbu nových digitálních sítí, nedostatku odpovídajících zařízení či služeb pro jednotlivé skupiny obyvatelstva apod., říká odůvodnění, za kterým čtenář tuší racionalitu šéfa digitalizace ČT Pavla Hanuše.

ČT má v záloze ale i krizový plán. To pro případ, že by se mediální subjekty působící v České republice nedohodly na společné realizaci přechodu na digitální vysílání. Ve světle událostí posledních měsíců je zásadní nesoulad jistě možný. Pokud některé společnosti TPP odmítnou, vyhrazuje si ČT právo realizovat vlastní krizovou varantu přechodu k digitálnímu televiznímu vysílání ve standardu DVB-T. Česká televize by pak začala jednat s ČTÚ na podobě a realizaci svojí separátní digitalizace.

100.000 korun ve prospěch digitálních televizí za každý den zdržení

Technický plán přechodu definuje pojem celkového souběžného vysílání. Je to období od zahájení vysílání DVB-T v ucelené oblasti do termínu dokončení přechodu z analogového na digitální vysílání tamtéž. Febio TV navrhuje, aby se do TPP zakotvila i maximální délka celkového souběhu, a to v délce šesti měsíců. Důvod ilustruje společnost na příkladu Prahy, kde je zahájení digitálního vysílání stanovené na září 2007 a konec základního souběhu na leden 2008, tedy pět měsíců poté. Termín ukončení celkového souběhu je ale stanovený na listopad 2008, což je podle Febio TV neúměrně dlouhá doba.

Když se start digitalizace někde zpozdí, může se podle TPP základní souběh zkrátit, ale nesmí klesnout pod tři měsíce. Febio TV souhlasí, ale přidává také vlastní podmínku. V ucelené oblasti nesmí kvůli zdržení dojít k prodloužení celkového souběhu o více než půl roku. Například ze čtyř měsíců celkového souběhu, se kterými by počítal TPP, se nesmí stát víc než deset apod. Za každý den v tomto bodě uvedeného zpoždění uhradí ČTÚ každému držiteli licence na vysílání v DVB-T sítích sumu ve výši 100.000,– Kč (slovy: jednostotisíc korun českých) jako náhradu za vzniklou škodu způsobenou tímto zpožděním, a to převodem celkové sumy, odpovídající počtu dní zpoždění, na účet vysilatele do 30 dnů od uvedení vysílače pro šíření zemského digitálního vysílání do trvalého provozu, určuje zpozdné Febio TV.

Rychlejší vypínání analogu v Praze a Ostravě, ASO už 9. září 2009

Televize navrhuje změnu termínů pro vysílací sítě 2, 3 a 4. Ve všech by měla být jednotná data pro Prahu i Ostravu. Jaká? V Praze je to zahájení vysílání DVB-T v září 2007, čtyřměsíční doba základního souběhu s termínem ukončení v prosince téhož roku, v únoru 2008 pak i skončení souběhu celkového. Pro Ostravu chce Febio TV start DVB-T v listopadu 2007, rovněž základní souběh čtyř měsíců s koncem v únoru 2008. Na duben ve stejném roce pak připadá konec celkového souběhu. Televize připomínku zdůvodňuje: Je nezbytné začít nejen s vysíláním DVB-T v těchto oblastech (vždyť zde šíření televizního signálu prostřednictvím DVB-T už léta běží), ale hlavně právě v těchto oblastech zcela vypnout analogové vysílání v co nejkratším čase, jinak by dosavadní vysílání DVB-T v těchto oblastech nemělo smysl. Tyto oblasti jsou životně důležité pro nové vysilatele, jelikož jsou to největší aglomerace s největší koupěschopností.

TPP datuje konec analogového vysílání (ASO) v Česku k 10. říjnu 2010, Febio TV ho chce dřív – už 9. září 2009. Navrhovaný termín úplného vypnutí analogového vysílání na 10. 10. 2010 je pro celkový proces přechodu nepřijatelný, protože doba přechodu v délce 4 roky je příliš dlouhá. Česká republika provozovala dostatečně dlouho plotní projekty, má dostatečně dlouho v provozu přechodové DVB-T sítě. To vše mělo smysl jedině tehdy, pokud závěr celé etapy, tj.definitivní přechod na DVB-T, bude co nejkratší, uvádí Febio TV.

Televize varuje před krachem nových projektů v důsledku průtahů: Celý proces přechodu je závislý na ochotě a motivaci lidí ke koupi digitálního přijímače, a záleží tak zejména na atraktivní nabídce nových digitálních televizí, kterou DVB-T přinese. A aby touto motivací noví vysilatelé mohli být, musí především ‚přežít‘. Doba 4 let celkového přechodu na DVB-T je však dobou, kterou ‚přežije‘ málokdo a možná dokonce žádný nový vysilatel..

TPP chybí soulad s existujícími předpisy a přesné definice

Připomínky k Technickému plánu přechodu od První zpravodajské se soustředí na legislativní a pojmovou stránku dokumentu. Je nutné navázat terminologii a postupy zakotvené v TPP na terminologii zákona o elektronických komunikacích (ZEK) a zákona o vysílání, píše se ve stanovisku společnosti. První zpravodajská přišla i s výkladem ZEKu, podle kterého je možné omezit dosavadní držitele oprávnění a umožnit vynucený přechod na digitální vysílání. Firma proto míní: TPP by měl tuto zákonem danou skutečnost doplnit a jednoznačně dořešit konkrétní detaily. První zpravodajská připomíná i problematiku neefektivního využívání kmitočtů, kterou řeší stejný zákon.

Závěrečné stanovisko První zpravodajské je následující: Jako zásadní problém vnímáme, že se plán zabývá především technickými aspekty problému a (v rozporu s posláním a zákonnou definicí opatření obecné povahy) neřeší právní aspekty celého procesu. Zároveň podle naší analýzy ani terminologicky nenavazuje na odpovídající instituty ZEK, popř. zákona 231/2001 o vysílání. Chybné je podle našeho soudu i to, že TPP neobsahuje popis, nebo alespoň návrh postupu, jak bude ze strany ČTÚ řešen klíčový problém, který nastane v případě, že některý ze subjektů (operátor, provozovatel) nesplní povinnosti vyplývající z TPP.