Několik vln koronavirové epidemie nemělo jen zásadní dopad na fungování médií, ale také na stížnosti diváků a posluchačů. Už při první vlně na jaře loňského roku začaly na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání proudit podněty a stížnosti na údajné porušení zákona.
„Rada dostávala velké množství stížností reflektujících zpravodajství o nemoci covid-19, přijímaných restriktivních opatřeních, vakcinaci, ekonomických dopadech pandemie apod. Mnozí diváci a posluchači ostře kritizovali zpravodajství veřejnoprávních i soukromých provozovatelů. Obsah stížností se ovšem často znatelně odlišoval, mnohdy dokonce vyjadřoval zcela protichůdné postřehy,“ potvrzuje ve výroční zprávě za loňský rok předseda vysílací rady Ivan Krejčí.
Diváci a posluchači se rozdělili na dva velké tábory. Ten první si stěžoval, že média šíří paniku a dopady onemocnění přehánějí. Ten druhý zastával přesně opačný postoj: média prý nebrala situaci dost vážně a popírači onemocnění měli příliš velký prostor.
„Bylo tak možné více než za standardních podmínek pozorovat, nakolik subjektivně je zpravodajství veřejností vnímáno. Mnozí stěžovatelé projevovali tendenci hodnotit kvalitu zpravodajství v závislosti na tom, zda konvenovalo jejich osobním postojům a názorům,“ pokračuje Krejčí.
Diváci se například domnívali, že dochází ke zpochybňování vládní politiky, neboť moderátoři vystupují vůči vládním představitelům příliš kriticky, apod. Rada proto v odpovědích stěžovatelům musela vysvětlovat i některé základní principy. „I v době nouzového stavu je úkolem médií klást i nepříjemné otázky, jejichž cílem je prověřovat správnost postupu odpovědných orgánů, včetně vlády. Kritické dotazy na představitele výkonné moci v souvislosti s ochranou zdraví obyvatel nelze považovat za porušení nestrannosti, ale naopak za jednání ve veřejném zájmu,“ upozorňuje vysílací rada.
Úřad stěžovatelům vysvětloval, že zástupci vlády s ohledem na břímě odpovědnosti za přijímané kroky musejí být připraveni na větší míru kritiky než opozice. Tato situace je však kompenzována značným informačním prostorem, který je vládě poskytován, aby veřejnost seznamovala se situací a přijímanými opatřeními a aby tato opatření mohla adekvátně vysvětlovat a obhajovat.
Množství odvysílaných pořadů a příspěvků na toto téma bylo bezesporu zcela mimořádné a bezprecedentní, vzhledem k tomu, že epidemie stále probíhá, a vše je tak stále aktuální. Vysílací rada si nechala udělat vzorkovou analýzu vysílání ČT24 za šest dnů v dubnu 2020. Vyhodnotila také to, jaké zprávy o pandemii se dostávají k dětem. K tomu jí posloužil rozbor pořadu Zprávičky na dětské stanici Déčko od března do května 2020.
Obstálo zpravodajství pro dospělé i pro děti
V případě ČT24 nešlo radě o to, jestli bylo koronaviru na obrazovkách moc, nebo málo, ale hlavně o vyvážené zastoupení politických mluvčích. „Stopáž promluv a frekvence výskytu zástupců konkrétních politických stran a dalších skupin poskytuje jen dílčí informaci o redakčním přístupu provozovatele. Důležité jsou i jiné faktory, jež nelze kvantitativní analýzou plně obsáhnout. Úkolem monitoringu bylo zejména přispět k debatě o tom, jaký prostor a komu Česká televize ve svém vysílání dávala, a zejména pak, zda prokazatelně určité politické či společensky relevantní subjekty nefavorizovala jejich přehnanou reprezentací, nebo zda naopak nedocházelo k defavorizaci jiných subjektů jejich ignorací,“ vysvětluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Monitoring ukázal, že nejvíce prostoru veřejnoprávní televize dala politikům (850 vyjádření), potom různým zástupcům veřejného, občanského a neziskového sektoru (702 vyjádření), podnikatelům a dalším lidem ze soukromého sektoru, běžným lidem a expertům.
Analýza pokrývala období od 24. do 30. dubna 2020, vyhodnocováno bylo vždy vysílání mezi 9.00 a 23.00.
Nejčastěji ve vysílání hovořil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, dále premiér Andrej Babiš, ministr průmysl a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, ministr školství Robert Plaga, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ministr vnitra Jan Hamáček, ministryně financí Alena Schillerová či opoziční politici Marian Jurečka, Vojtěch Filip a Petr Fiala. Ve vysílání dostali prostor představitelé všech stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. Souhrnná stopáž promluv politiků z vládních stran činila ve sledovaném úseku 14:30:28 hodin, představitelé opozičních stran mluvili celkově 10:02:35 hodin.
„S přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě lze vždy předpokládat, že se na obrazovce budou nejdéle a nejčastěji objevovat vládní strany. Jde o fenomén tzv. vládního bonusu, který souvisí s rozhodovací pravomocí a odpovědností vlády. Veřejnoprávní médium logicky dávalo velký prostor hostům, kteří rozhodovali o dalších opatřeních proti šíření nového typu koronaviru a občanům poskytovali potřebné informace, tedy mj. ministrům vlády České republiky,“ podotýká vysílací rada.
Žádné pochybení u ČT24 nalezeno nebylo. A obstálo také zpravodajství pro děti: „Rada na základě analýzy konstatovala, že Zprávičky v době pandemie splnily své poslání, poskytovaly cílové skupině relevantní informace vhodnou, srozumitelnou a přiměřenou formou,“ uvedl předseda rady Ivan Krejčí.
Reportáže na dětském programu týkající se koronavirové pandemie byly – s ohledem na cílovou skupinu diváků pořadu – zaměřeny především na informování o uzavření, případně následném znovuotevírání škol. Dále se příspěvky týkaly omezení volného pohybu osob, omezení sportování, uzavření zájmových kroužků a uměleckých škol. „Bylo zaznamenáno velké množství reportáží, které obsahovaly návod, jak trávit volný čas vzniklý uzavřením škol – byly představeny různé vzdělávací projekty, soutěže, návody, jak doma sportovat, apod., tedy byl kladen velký důraz na motivování dětí, jak vhodně trávit domácí karanténu,“ zjistila analýza.
Tématu koronaviru jako takovému bylo ve sledovaném období věnováno celkem 39 % celkové stopáže odvysílaných příspěvků (kdy 14 % tvořily reportáže přímo pojednávající o daném tématu, 25 % pak reportáže související s koronavirem okrajově).
„Zpravodajství (v pořadu Zprávičky) bylo vždy věcné, bez zbytečných emocí či vyvolávání strachu. Nákaza byla přirovnávána k chřipce se silnějšími projevy. Jakkoli na tuto otázku mohou existovat mezi odborníky i názory odlišné, rozhodně není nezbytné děti seznamovat i se zneklidňujícími teoriemi, které nejsou schopny kriticky posoudit. Připomeňme v daném kontextu, že pro zdravý psychický vývoj dítěte je zcela zásadní pocit bezpečí,“ uzavírá vysílací rada své hodnocení.
