Švédské politiky čeká rozhodnutí, jak budou vypadat média veřejné služby v letech 2026–2033. A především, kolik peněz by tamní televize a rozhlas měly dostat. Švédové si tedy procházejí stejnou debatou jako my a další evropské státy. Rozdíl je v tom, jak detailní podklady k tomu mají.
Zvláštní výbor švédského parlamentu zpracoval důkladnou analýzu, která má včetně polemických stanovisek 615 stran. Pracoval na ní rok. Za tu dobu zkoumal realitu švédského trhu, bezpečnostní hlediska v informačně rozbouřené době, technický vývoj, programové nároky nebo třeba potřeby jazykových menšin a lidí s různými handicapy.
Hotový dokument předal předseda výboru 13. května ministerstvu kultury. Tím proces nekončí, ještě bude následovat veřejná konzultace s odbornou i laickou veřejností. Po vyhodnocení připomínek vláda připraví návrh zákona. Na podzim 2025 vznikne konečné zadání s platností od 1. ledna 2026.
Názory švédských politických stran se tentokrát oproti předešlým rokům výrazně rozcházejí. Menšinová opozice by například médiím veřejné služby dopřála více peněz, tři strany středopravicové koaliční vlády s podporou nacionalistů naopak prosazují střídmější postoj.
Švédští občané platí od roku 2019 takzvaný příspěvek na veřejnou službu, který je splatný společně s daňovým přiznáním. Je povinný pro každého poplatníka od 18 let se zdanitelnými příjmy. Kdo si za rok vydělá méně než 121 919 švédských korun (zhruba čtvrt milionu v české měně), odvede na veřejnou službu 1 % výdělku. Každý, kdo má příjem nad tuto hranici, uhradí roční příspěvek 1219 švédských korun (v přepočtu 2548 Kč).
Vybrané prostředky pak finanční úřady přeposílají na zvláštní účet mimo státní rozpočet. Z tohoto konta pak čerpá peníze trojice médií veřejné služby – Švédský rozhlas, Švédská televize a Vzdělávací vysílání. Televize využívá přibližně 60 procent sumy, rozhlas 35 procent a zbylých pět procent obdrží vzdělávací vysílání. To je speciální organizace, která vyrábí například výukové materiály pro školy.
Letos všechny tři organizace hospodaří s celkovým rozpočtem přibližně 9,1 miliardy švédských korun. V přepočtu to dělá 19 miliard českých korun.
Výše občanského příspěvku odráží inflaci. V posledních letech se zvyšoval v průměru o dvě procenta ročně, jak předpokládaly dlouhodobé inflační cíle švédské ekonomiky. V letech 2022 a 2023 byla sice inflace výrazně vyšší, než se čekalo, ale žádné mimořádné navýšení se nekonalo. Média tedy musela hledat úspory a propouštět.
Parlamentní analýza doporučuje, aby v dalších letech tempo zvyšování příspěvku zpomalilo. V roce 2026 by se měl sice zvýšit o tři procenta, ale pro roky 2027 až 2030 jen o dvě procenta ročně a v letech 2031–2033 pouze o jedno procento. Švédský rozhlas propočítal, že takto reálně přijde během osmi let o dvě miliardy švédských korun, přičemž potřebuje předělat svou budovu ze 60. let. Když na to nebude mít dost peněz, bude muset šetřit na obsahu.
Podobně se vyjádřila generální ředitelka Švédské televize Hanna Stjärne: „SVT nyní rozsáhle šetří, ale podle současného návrhu to nebude stačit. Řečeno bez obalu, znamená to méně peněz na žurnalistiku a televizní programy, a to v době, kdy jsou potřeba více než kdy jindy,“ upozornila.
Politici se rozcházejí v názorech na to, jestli mají veřejnou službu nadále poskytovat tři samostatné instituce. Předseda parlamentního výboru Göran Hägglund poznamenal, že Švédsko je v tomto ohledu zvláštní. „Skoro v každé zemi je jedna společná instituce,“ poukázal na tiskové konferenci. Výbor vyzval vládu, ať prozkoumá možnost, zda by se média veřejné služby na konci diskutovaného období nemohla spojit. Proti této myšlence se při hlasování vyslovili sociální demokraté, zelení, levice a centristé.
„Zastánci sloučení argumentují, že by to mohlo zefektivnit provoz a uvolnit zdroje pro redakční činnost. Odpůrci tvrdí, že by fúze pravděpodobně nepřinesla žádné výrazné úspory, snížila by rozmanitost obsahu a upozadila rozhlas, který má v současné době významnou pozici. Komise doporučuje, aby byla tato otázka důkladně prozkoumána, včetně analýzy dopadů na regionální aktivity,“ stojí v dokumentu.
Napříč stranami panuje shoda, že média veřejné služby mají důležitý význam pro celou švédskou společnost. Parlamentní výbor se shodl, že různorodý obsah poskytovaný médii veřejné služby podporuje zapojení obyvatel do veřejného dění, přispívá ke společenské soudržnosti a rozvíjí vzdělanost.
„Kvalitní zpravodajství na národní, regionální a lokální úrovni je klíčovou součástí našeho demokratického systému a mělo by být chráněno. Zpravodajství Švédského rozhlasu a Švédské televize je důležité zejména v nedostatečně pokrytých oblastech, a to jak v geografickém smyslu, tak tematickém,“ konstatuje zpráva.
Politici souhlasí také s tím, že programová nabídka musí být dostatečně rozmanitá, od pořadů pro nejširší vrstvy obyvatel až po specifičtější formáty. Televizní vysílání by mělo sloužit jako referenční rámec, jako něco, co švédská společnost sdílí v dobách dobrých i zlých. Produkce by však měla mít vysokou kvalitu, být inovativní a nabízet jasnou přidanou hodnotu v kontextu celého švédského mediálního trhu.
„Je zásadní, aby programová činnost byla vykonávána nestranně a věcně, s ohledem na širokou svobodu projevu a právo na informace. To je základní předpoklad pro důvěru veřejnosti ve veřejnoprávní vysílání,“ shodli se politici. Švédská televize se může pochlubit velmi vysokou důvěryhodností: jejímu obsahu důvěřuje 75 procent obyvatel a jen osm procent jí nevěří. Švédský rozhlas má důvěru 73 procent lidí.
Parlamentní výbor se vyslovil také pro technologickou neutralitu veřejné služby, online platformy mají být její přirozenou součástí a obsah má být univerzálně dostupný různými distribučními kanály. „Slova rozhlas a televize mají dnes širší význam než ten tradičně chápaný. Zahrnují vysílání a poskytování programů veřejnosti, které obsahují zvuk nebo pohyblivý obraz, bez ohledu na to, jakým způsobem posluchač nebo divák programy přijímá,“ píše se ve zprávě.
Bez ohledu na formu obsahu musí veřejná média dodržovat všechny zásady objektivity, nestrannosti a etické redakční práce. „Například příspěvky na sociálních sítích budou podléhat podmínkám nestrannosti a objektivity, zákazu reklamy a nepřiměřeného komerčního zvýhodňování,“ zdůrazňuje zpráva.
„Technologická neutralita však neznamená, že se z veřejnoprávních společností stávají multimediální subjekty. Jejich hlavní činností zůstává produkce, vysílání a poskytování programů se zvukem nebo pohyblivým obrazem. Doplňkové činnosti by měly podporovat a rozvíjet tuto hlavní činnost,“ upřesňuje výbor. Text by měl být jen doplňkovou složkou zvuku a obrazu.
Televize a rozhlas mají upřednostnit šíření obsahu na digitálních platformách, které samy provozují a mají je pod kontrolou. Pokud nabídnou pořady přes nějakou službu třetí strany, například na sociálních sítích, musí vyhodnotit přínosy a rizika. Online nabídka musí zohlednit férovou hospodářskou soutěž na mediálním trhu.
Švédská televize ve své reakci uvedla, že v posledních letech už 74 procent jejího webového zpravodajství tvoří video, takže pro ni důraz na videozáznamy nepředstavuje problém.
Analýza se dále zaměřila na budoucnost DAB vysílání. Momentálně jsou ve Švédsku v provozu dvě veřejnoprávní sítě a dva komerční multiplexy, přičemž veřejnoprávní digitální vysílání je dostupné asi pro 42 procent populace. Současné DAB licence Švédského rozhlasu a Vzdělávacího vysílání vyprší na konci roku 2025.
„Ponecháváme na úvaze obou institucí, zda zachovají pokrytí v současném rozsahu, anebo se rozhodnou vysílání rozšířit. Rozhodnutí, zda v DAB pokračovat, by mělo být založeno na analýze vývoje trhu, posluchačských zvyklostí a vlivu na švédský mediální trh,“ konstatoval výbor.
Chci odebírat newsletter
