Hlavní navigace

Co znamená konec GEMMA.IXu?

14. 12. 1999
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Jak jsme včera informovali, plánovaný alternativní peeringový uzel GEMMA.IX nebude zřízen a jeho provozovatelé tuto aktivitu ukončili. Důvodem byl nedostatečný zájem ze strany poskytovatelů připojení. Jde nepochybně o významnou událost, pokusím se proto k této události připojit krátký komentář.

O GEMMA.IXu se na Lupě psalo od jeho oficiálního oznámení několikrát. Pravidelní čtenáři si možná vzpomenou, že můj osobní názor na GEMMA.IX za tuto dobu prošel určitým vývojem. Zpočátku jsem byl k možnému úspěchu této aktivity spíše skeptický a navíc z mého pohledu nepřinášela nic nového. Když se však Gemmě podařilo získat deset minimálně požadovaných podpisů pod dokument, nazvaný Memorandum of Understanding, jehož signatáři z řad poskytovatelů připojení se víceméně zavázali GEMMA.IX podporovat a při splnění určitých podmínek užívat jeho služeb, nabyl jsem dojmu, že GEMMA.IX nakonec asi skutečně vznikne a bude se o „klienty“ přetahovat s NIXem, kde část poskytovatelů zůstane. Tento model však zřejmě ani Gemmě nevyhovoval, a proto se snažila přesvědčit členy NIXu, aby byly jeho peeringové aktivity přeneseny právě do GEMMA.IXu. To však bylo zamítnuto a Gemma na to po několika týdnech reagovala ukončením této aktivity: GEMMA.IX, který měl být původně na světě do konce tohoto roku, tak zůstane pouhou vzpomínkou.

NIX po dobu své existence zažil několik různých etap, měl už několik předsedů (Gruntorát, Lorman, Bělousov) a ne vždy fungoval optimálním způsobem – z větší části i díky tomu, že je pouhým spolkem poskytovatelů a nemá žádné profesionální vedení, které by se mu věnovalo na plný úvazek a s příslušnou motivací. Boris Bělousov, který byl duchovním otcem GEMMA.IXu, se již v dobách svého šéfování pvt.netu netajil názorem, že by peering v Čechách měl jít cestou komercializace a „odspolkování“. Paradoxně však hlavně zásluhou jeho usilovné činnosti začal NIX poté, co se stal předsedou, fungovat lépe a bylo například zrealizováno druhé peeringové centrum NIXu u Dattelu, což odstranilo do té doby poněkud arogantní nadvládu Českých radiokomunikací. Projekt GEMMA.IXu pak přišel právě do tohoto období, kdy bylo vlastně zbytečné něco měnit. To je alespoň můj názor, poskytovatele připojení samozřejmě mohly k odmítnutí předání peeringu do GEMMA.IXu vést i další důvody, které jsou u každého poskytovatele jiné.

GEMMA.IX měla být z hlediska mateřské společnosti přísně nezisková aktivita: vybrat od poskytovatelů by se smělo jen tolik, kolik by se skutečně na výdajích utratilo. Hlavním přínosem měla být propagace vlastní značky; Gemma je sice zřejmě hlavním partnerem BAANu u nás, ale mnoho lidí ji neznalo. Jak to kdysi lapidárně vyjádřil právě Bělousov, její snahou bylo, aby si ji „lidé přestali plést s nějakým výrobcem stanů“. Z tohoto hlediska byl jistě pro společnost projekt GEMMA.IXu alespoň částečně úspěšný, přestože se ho nepodařilo dovést do konce.

Zamítnutí GEMMA.IXu jednoznačně prospěje asi jedině Dattelu, který před časem s velkým úsilím vyhrál v interním výběrovém řízení NIXu na umístění druhého peeringového uzlu a vzápětí to začalo vypadat, že mu to beztak nebude nic platné, protože se peering přesune úplně jinam. V současné době má podle našich informací Dattel.NIX zhruba kolem pěti klientů a dá se předpokládat, že tento počet bude nyní dále růst. Ostatně o Dattel.NIXu jsme před nedávnem slíbili zvláštní článek a ještě do konce roku bychom tento slib rádi splnili.

wt100 2024 EARLY

Marek Antoš


Starší, související články:

Autor článku

Autor je někdejším šéfredaktorem serveru Lupa. V současné době už se psaní věnuje pouze v míře menší než malé, a to zásadně pro radost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).