Česká televize může seškrtat rozpočet na příští rok o 350 milionů korun, aniž by to závažně ohrozilo její úkoly. Je to však horní mez, pokud má dál standardně fungovat. Zachovala by už sjednaná sportovní práva, dlouhodobé smlouvy na dramatickou tvorbu i závazky vyplývající z memoranda o veřejné službě.
Vyplývá to z dokumentu generálního ředitele Hynka Chudárka, kterým se ve středu zabývala Rada České televize. Označila ho za realistický a odpovídající současné situaci. Nejde ještě o schválený rozpočet na příští rok, ale o úsporný scénář, který si radní vyžádali na konci června.
„S takto zkráceným rozpočtem nedojde ke skokovému nebo významnému omezení služby, kterou Česká televize ze zákona poskytuje obyvatelům České republiky,“ poznamenal generální ředitel. Rada ve schváleném usnesení konstatovala, že tato varianta pro rok 2027 garantuje plnění veřejné služby a všech závazků z memoranda uzavřeného na podzim loňského roku s ministerstvem kultury.
Úspora má vzniknout především odložením plánovaných investic, snížením mzdových a provozních nákladů a částečným omezením výroby pořadů. Konkrétní počet zrušených pracovních míst na veřejném jednání nezazněl. Personální opatření mají urychlit už dříve schválený plán, podle kterého chce ČT během pěti let snížit počet pracovních míst o 10 až 12 procent.
Česká televize už kvůli nejistému výhledu pozastavila modernizaci budovy zpravodajství na Kavčích horách. Přehodnotit může také rozsah nebo harmonogram přesunu provozů brněnského studia ze Židenic do Líšně. Podle Chudárka nejde o definitivní zrušení investic, ale o jejich odklad do doby, než bude jasné budoucí financování televize.
Pokud by se způsob financování v roce 2027 nezměnil, uspořených 350 milionů korun by zůstalo České televizi ve fondu poplatků jako rezerva. Vedení zároveň zvažuje pronájem nebo prodej některých budov a dalšího movitého majetku.
Radní varují před omezením premiér
Několik členů rady zdůraznilo, že předložený materiál nelze vykládat jako potvrzení, že televize dlouhodobě vystačí s nižšími příjmy. Místopředseda rady Vlastimil Ježek označil návrh vedení za odpovědně zpracovaný, upozornil však na důsledky pro program. „Každé snížení výrobního úkolu znamená snížení počtu premiér,“ řekl.
Za pochopitelné, ale problematické považuje také zmíněné odložení modernizace zpravodajských prostor. Podle Ježka nejde o kancelářské pohodlí, ale o kapacitu studií a jejich technologické možnosti. Současné zázemí ČT24 a dalších pořadů je podle něj na hranici možností a nedovoluje další významné technologické inovace.
Ježek současně kritizoval způsob, jakým se vede veřejná diskuse o financování. Stát by podle něj měl nejprve určit požadovaný rozsah veřejné služby a teprve potom vypočítat její náklady. Debata však začala částkami, které chce politická reprezentace televizi odebrat. Připomněl také přesah hospodaření ČT do české kinematografie a práce stovek externích profesí.
Podobně se vyjádřil radní Tomáš Řehák. Vytvoření finančního polštáře považuje v období nejistoty za správný manažerský krok, odmítl však výklad, že televize 350 milionů korun nepotřebuje. „Není to návrh trvalé úspory 350 milionů. Je to nouzové opatření v kritické situaci,“ zdůraznil.
Řehák v materiálu vidí odložení potřebných investic i omezení výroby. Podle jeho názoru Česká televize vynakládá dostupné prostředky rozumně a neměla by o žádné peníze přijít. Současnou situaci popsal jako období nejistoty, protože konečnou podobu zákona stanoví parlament a změna financování může být předmětem dalšího právního přezkumu.
Radní Ivana Chmel Denčevová rovněž ocenila odpovědné zpracování varianty, varovala však před dlouhodobým odkládáním technické obnovy. Rada totiž ve středu projednávala také zprávu technického ředitele, podle které Česká televize dlouhodobě nemůže plně systematicky obnovovat celé technologické celky. Opakované škrty by postupně oslabovaly schopnost televize plnit její úkoly.
Chmel Denčevová také odmítla, že by rada měla případné snížení financování přijmout bez dalšího odporu. Zdůraznila, že žádná legislativní změna zatím není účinná a budoucí systém musí být předvídatelný.
Na dopad do celého audiovizuálního trhu upozornil radní David Brabec. Česká televize podle něj přispívá ke zdravé konkurenci, která podporuje kvalitní tvorbu také v komerčních médiích. Dlouhodobé oslabování veřejnoprávní televize by proto mohlo narušit rovnováhu mezi oběma částmi televizního trhu. Jednorázové utažení nákladů podle Brabce neznamená, že je možné ve škrtech pokračovat každý další rok.
Rezerva na období nejistoty
Jiní radní zdůrazňovali především obezřetnost navrženého postupu. Petr Brozda připomněl, že Česká televize má dlouhodobé závazky za vysílací práva v objemu přes jednu miliardu korun. Některé smlouvy se vztahují k vysílání za šest nebo sedm let, takže je nelze při náhlém poklesu příjmů jednoduše zrušit.
Brozda proto pokládá vytvoření rezervy v rozpočtu na rok 2027 za rozumný krok. Peníze by neopustily Českou televizi a po vyjasnění situace by mohly znovu posloužit k financování odložených investic nebo výroby. Podobně hodnotil materiál také radní Martin Chalupský, podle kterého jde o první ucelenou přípravu televize na období nejistého financování.
Rada proto doporučila Chudárkovi, aby pokračoval v jednání se zákonodárci.
Rizika vládního návrhu
Navržených 350 milionů korun pokrývá pouze menší část možného výpadku. Vládní návrh zákona počítá od roku 2027 se zrušením televizních poplatků a příspěvkem ze státního rozpočtu ve výši 5,74 miliardy korun ročně. Česká televize přitom letos očekává z poplatků 6,73 miliardy a její dlouhodobý plán pro rok 2027 počítá s výnosem 7,05 miliardy korun.
Přímý rozdíl proti plánu na příští rok tedy dosahuje přibližně 1,3 miliardy korun. Televize v červnu vyčíslila celkový dopad na svůj rozpočet na 1,75 miliardy korun. Do výpočtu zahrnula také 463 milionů korun, které v roce 2024 čerpala z rezerv a které už by v roce 2027 neměla k dispozici. Současná úsporná varianta tedy pokrývá zhruba pětinu televizí odhadovaného dopadu.
Ještě výraznější problémy televize předpokládá od roku 2028. Výpadek by podle jejích propočtů mohl překročit 2,4 miliardy korun kvůli možnému ukončení zvýhodněného odpočtu daně z přidané hodnoty a ztrátě valorizace poplatků podle současných pravidel.
Hlubší pokles příjmů by podle vedení zasáhl výrobu pořadů napříč celou televizí. Ohrozil by také závazky týkající se tvorby pro děti, animovaných pořadů, původních dokumentů a investic. Jednotlivé divize už dříve propočítávaly dopady dvacetiprocentního snížení nákladů.
Rada ČT se samostatně zabývala také požadavkem na personální audit. Generální ředitel jí má do 8. září předat materiály k hloubkovým analýzám nákladů, které v televizi proběhly během posledních pěti let. Radní je následně posoudí a rozhodnou, zda stanoví další parametry pro zadání personálního auditu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU