UVNITŘ DOKUMENT Co je televizním divákům jasné už od začátku digitalizace, nyní oficiálně přiznává i Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Rozdílné termíny startů dvou hlavních celoplošných digitálních multiplexů ve stejných lokalitách odvádí diváky k jiným způsobům přijmu digitální televize, především satelitu. ČTÚ to uvedl ve své průběžné zprávě o naplňování Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání.
Z hlediska divácké veřejnosti je rychlý postup digitalizace přijímán pozitivně, avšak negativně je přijímána velmi dlouhá prodleva mezi termíny zahájení digitálního vysílání v sítích 1 a 2 v jednotlivých územních oblastech, což má za následek častý přechod diváků k jiné platformě příjmu, většinou satelitní,
konstatuje ČTÚ. Rozdílné termíny startu obou multiplexů ze stejného vysílače vysvětluje nedostatkem kmitočtů, na kterých dosud probíhá analogové vysílání.
K TÉMATU: Pozemní příjem televize v Evropě stále vede, ale jenom díky analogu
Rychlejší rozvoj vysílací sítě 1 umožnila především ochota České televize vypínat zpravidla bez souběhu analogové vysílání programu ČT 2 a takto uvolněné rádiové kanály okamžitě využít pro zahájení digitálního vysílání všech svých programů. Z technického hlediska se v podmínkách České republiky tento postup ukázal jako správný a jediný realizovatelný,
píše úřad ve své zprávě, která hodnotí průběh televizní digitalizace v tuzemsku do 30. června letošního roku.
ČTĚTE TAKÉ: Češi mají největší zájem o DVB-T, potom o satelit a kabel
ČTÚ upozorňuje, že lhůty pro souběžné analogové a digitální televizní vysílání z pozemních vysílačů, stanovené nejméně na šest měsíců, jsou příliš dlouhé a „z hlediska realizace přechodu spíše kontraproduktivní“. Nejenže vyžaduje značné finanční náklady na straně provozovatelů vysílání, ale současně prodlužuje celý proces přechodu, který je zejména z důvodů časové prodlevy mezi zahájením provozu digitálních sítí 1 a 2 vnímán veřejností jako zbytečně zdlouhavý,
stojí ve zprávě ČTÚ.
Mnoho diváků pak tento stav řeší přechodem na družicovou platformu příjmu vysílání, což výrazně snižuje počet uživatelů zemské platformy. Pokud by tento trend pokračoval, může v blízké budoucnosti vyvolat úvahy provozovatelů o ekonomické rentabilnosti zemské platformy digitálního televizního vysílání,
varuje úřad. Pro zajímavost: celoplošné zemské digitální vysílání jednoho televizního programu ve standardním rozlišení obrazu vyjde na 60 až 80 milionů korun ročně, na satelitu desetkrát méně. Zásah obou platforem je přitom podobný.
ČLÁNKY DO MAILU