Nejprve historka: Přestože druhá světová válka uplatnila svůj rovnostářský vliv, establishment Spojených států padesátých let minulého století byl založen na příležitostném antisemitismu, rasismu, sexismu a tisíci jiných tichých překážek, jež blokovaly vstup těm, kdo neměli správný původ. Když si chtěl senátor Barry Goldwater zahrát golf v klubu v Chevy Chase na předměstí Washingtonu, řekli mu, že vstup do klubu je omezený. Říká se, že odpověděl: „Jsem žid jen napůl, nemohl bych si zahrát aspoň devět jamek?“ Tento příběh jsem již použil v úvodu nějakého staršího článku, ale líbí se mi a navíc výborně ilustruje situaci, ve které se bude správce národní domény, sdružení CZ.NIC, nacházet v případě, že schválí nový návrh stanov.
Patrně nejviditelnějším podnětem ke změně stanov je požadavek, aby každý potenciální člen měl doporučení dvou členů stávajících, a to takových, kteří jsou v CZ.NIC déle než rok – jako ve staroanglickém klubu. Přiznám se, že toto pravidlo mi paradoxně přijde nejméně logické ze všech navrhovaných, protože již v prosinci došlo ke změně v tom smyslu, že o přijetí či nepřijetí člena nerozhoduje splnění či nesplnění podmínek (jako tomu bylo dříve), ale valná hromada. Proč tedy ještě doporučení, mající nepochybně nižší status? Je však docela dobře možné, že u návrhu, který vzešel z pera představenstva CZ.NIC, se již dopředu počítá s jistým odporem na straně stávajících členů a některé věci jsou v něm zakotveny pouze z toho důvodu, aby později bylo kam ustoupit.
Pokud se však přece jen někomu či něčemu do CZ.NIC vstoupit podaří, ještě nemá vyhráno. Celý jeden rok totiž bude trvat, než bude mít na valné hromadě hlasovací právo. Zbrusu novou částí stanov je pak pokuta. Ta může představovat až milion korun a může být udělena tomu členovi, který „zvlášť závažným způsobem porušuje stanovy sdružení, nebo poškozuje dobré jméno sdružení,“ což v podstatě může znamenat cokoli, třeba i veřejnou kritiku poměrů. Členem CZ.NIC se navíc nově může stát pouze ta právnická osoba, která „podniká a poskytuje na území České republiky služby v oblasti informačních technologií a telekomunikací [dříve Internetu]“ (tučně jsou vyznačeny novinky). Nejsem si jist, zda tato formulace nevylučuje např. internetové vydavatele.
Když jsem žádal o vyjádření ředitele CZ.NIC Jiřího Dohnala, byl evidentně rozladěn skutečností, že se mi návrh nových stanov dostal do rukou a řekl, že mi nic neřekne. To už mi však přijde mírně přitažené za vlasy. Jaký je vlastně smysl existence CZ.NIC? Domníval jsem se (naivně), že zastupuje zájmy internetové komunity při správě doménového prostoru, který ostatně nepatří CZ.NIC, ale všem. Proto by mělo být maximálně transparentní. Již nyní je CZ.NIC neprůhledné a já nevidím jediný důvod, proč by tomu tak mělo být. V minutě schválení tohoto návrhu však bude situace ještě horší, protože z (relativně) otevřeného sdružení bude sdružení uzavřené, zastupující jen a pouze podnikatele – viz výše.
Bylo by jistě zajímavé zjistit, jak na celou věc nahlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Patrně však nijak, protože v minulosti obyčejně na iniciativu CZ.NIC, nechat si podobné dokumenty prověřit, reagoval konstatováním, že předběžnou kontrolu neprovádí a záležitostí se bude zabývat až v okamžiku, bude-li si někdo stěžovat. A zřejmě si dosud nikdo nestěžoval. Jisté je pouze jedno: Předběžnou prověrkou prošly původní stanovy CZ.NIC a k těmto původním stanovám se ÚOHS vyjádřil v tom smyslu, že CZ.NIC musí být otevřené novým členům a nesmí svévolně rozhodovat o jejich přijetí či nepřijetí. Jedná se koneckonců o monopol na správu doménového prostoru.
Protože se mi nedostalo oficiálního vyjádření CZ.NIC, mohu o podnětech vzniku návrhu nových stanov jen spekulovat. Příčinou byl patrně nedávný incident, kdy na adresu CZ.NIC dorazilo deset či více žádostí o přijetí a všechny byly odeslány z téže pošty – evidentní pokus o přistoupení ve zlém úmyslu. Formulaci pravidel to sice neodporuje, protiřečí to však jejich duchu. Ovšem, ovšem. Už nikdo se nepozastavuje nad tím, že kupříkladu taková společnost GTS má po různých akvizicích v CZ.NIC asi čtyři hlasy, což je nepochybně rovněž proti duchu pravidel. Technickou správou národní domény si navíc přijde téměř na 100 milionů korun ročně. Ať mi tedy někdo vysvětlí, oč jsou její úmysly čistší, než úmysly tajemného odesilatele.