Hlavní navigace

Dabingové ceny? Něco mezi olympiádou, paralympiádou a lokálním přeborem

20. 9. 2021
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: HBO
Oceněním za propracovaný multikanálový český dabing se může pochlubit už i Netflix. Jenže jakou prestiž mají ceny, na které řada oceněných ani nedorazí a část trhu se jich neúčastní?

V Přelouči se znovu udělovaly výroční ceny za dabing. Před několika lety je poznamenalo rozhodnutí organizátorů, kteří odvolali z poroty zástupce televizí a některých významných výrobců dabingu. Komerční televize i některá dabingová studia přestaly své tituly do soutěže přihlašovat. Z pomyslného olympijského turnaje se tak stalo spíš lokální mistrovství, na němž část sportovců chybí. To nutně nemusí znamenat, že by se mezi účastníky nevešli ti opravdu nejlepší, ale dokud bude nemalá skupina „sedět na lavičce“, skutečnou pravdu se nedozvíme.

Trochu smutným faktem vypovídajícím o prestiži letošních cen je skutečnost, že si pro ně řada oceněných vůbec nepřijela a chyběli také ti nominovaní. 

Úplně nejvíc to bilo do očí v případě ceny za celoživotní herecké dílo, kde ze čtyř oceněných nepřijel ani jeden, byť aspoň poslali příbuzné či se propojili telefonem nebo videopřenosem. Ale letos se sluší pochválit, že na rozdíl od některých předchozích ročníků byli skutečně oceněni herci, kteří v minulosti dabingu věnovali opravdu hodně času ze své herecké kariéry a jejich hlasy si vybaví i málo všímavý divák. 

Každého z laureátů si můžeme spojit i s ikonickou seriálovou rolí. Jorgu Kotrbovou si vybavíme jako majorku Houlihanovou z M.A.S.H. František Němec byl českým hlasem záludného našeptávače sira Humphreyho z Jistě, pane ministře. Ladislav Frej potěšil diváky jako šéfinspektor Barnaby z Vražd v Midsomeru. A Oldřich Vlach, to byl první z dvojice detektivů z často reprízovaného seriálu Dalziel a Pascoe. 

František Němec v českém znění seriálu Jistě, pane ministře:

Škoda, že režie letos nenabídla žádné ukázky jejich práce, jak tomu tradičně bývalo – určitě bychom si vybavili další známé role.

Za celoživotní dabingovou práci byly oceněny i překladatelka Anna Kareninová a v květnu zesnulá režisérka Jana Semschová. Ve výčtu její práce byly zmíněny hlavně ty umělecky hodnotnější tituly, ale je třeba připomenout, že režírovala i oblíbený sitcom Krok za krokem a úplně první řady seriálů Beverly Hills 90210 a Pan Selfridge.

Herecká cena se neudělovala jen seniorům, ale i těm nejmladším do 15 let věku. U přehrávaných ukázek tahalo za uši, jak špatný výkon podává nejmladší nominovaná – Adéla Habadová (nebo Habachová? V předprogramu a v titulcích dabingu je jiné příjmení) ve filmu Děda, postrach rodiny. Zní opravdu velmi amatérsky a místy jí vůbec není rozumět. Když si všechny tři nominované stouply na pódium, bylo vidět, že má Adéla velký hendikep. Je výrazně mladší než druhé dvě nominované (Karolína Křišťálová a Tereza Jirotková). Možná měla porota v jejím případě pár let počkat, než nabere více zkušeností. 

Vítězná Tereza Jirotková (za dabing Salky ve filmu Bílý bílý den) zněla naopak výborně. Místo Adély měl být v první trojici spíš nějaký kluk. Z přihlášených titulů podal výborný výkon Mikuláš Převrátil v seriálu Mělas to vědět nebo Mateo Klimek v Cestě na měsíc.

Dospělé ceny si rozdělili herci Anna Brousková (Očím skryté – ČT) a Aleš Procházka (Mank – Netflix). Anna Brousková patří k naprosté současné herecké špičce na poli dabingu, žádný její výkon není slabý a v každé roli září. Její ocenění bylo zcela na místě. 

U mužských cen je poněkud zarážející, že u všech nominací (včetně jedné ženské) figuruje stejné jméno režiséra Vladimíra Žďánského, což něco vypovídá o pestrosti přihlášených titulů. Aleš Procházka se v posledních letech více než dabování věnuje rozhovorům na téma, jak je současný český dabing špatný. Jsem rád, že svým výborným výkonem tato tvrzení popřel. Garymu Oldmanovi jeho náročnou roli scénáristy Občana Kanea ve filmu Mank nijak nezkazil. V závěrečné opilecké scéně ho možná i lehce předčil. Škoda, že celý dabing poněkud kazí zkreslení zvuku, které má navodit atmosféru starých filmů. Místy je ale zkreslení příliš silné, hlasy na pozadí tak zanikají a barvy hlasů jednotlivých herců splývají všechny dohromady. Nutno dodat, že podle titulků probíhal mix zvuku v zahraničí. 

V kategorii Nejlepší zvuk se už klasicky v první trojici utkaly dva televizní stereo mixy se zvukově velmi propracovaným multikanálovým dabingem Netflixu, který je navíc vyšperkovaný mnoha česky zpívanými hudebními party. Podílelo se na něm nepoměrně větší množství lidí a nejspíše měli mnohem více času i peněz. Nepřekvapivě tento dabing k filmu Až na Měsíc se zvukem Filipa Mošnera (organizátoři byli nedůslední a jeho jméno v ukázce zkomolili na „Mošna“) vyhrál. Ale soutěžit s takovými soupeři, to je jako by si dal olympijský šampion závod s paralympioniky. Tím ovšem nechci nijak snižovat pečlivě propracovanou práci na tomto titulu, která mu musela dát opravdu zabrat.

Přehmaty organizátorů

Internetový přenos provázely výpadky, moderátorův mikrofon naopak zůstával zapnutý i během ukázek. Avšak největším trapasem večera bylo udílení ceny za překlad a úpravu dabovaného audiovizuálního díla.

Úpravce dialogů, který by měl být jejím polovičním držitelem, byl z této ceny z nepochopitelných důvodů vymazán. Při vyjmenování tří nominací byla zmíněna jen jedna autorka úpravy ze tří a jméno autorky vítězné úpravy dialogů, Pavlíny Vojtové, nezaznělo vůbec. Bylo jen napsané v titulku pod ukázkou celých pár vteřin (vymazáno je i na oficiálních webových stránkách soutěže). Přitom je dotyčná plnohodnotnou autorkou výsledného textu. 

Pokud to tedy znamená, že Vojtová nedostane ani sošku a podíl z peněžité odměny, pak je to pořádné faux pas. Organizátoři se možná inspirovali dabingovými titulky předrevolučních snímků, kde to bývalo obráceně a mnohdy byl překladatel úplně vynechán jako nedůležitý a text byl připisován naopak jen úpravci dialogů. To dnes určitě neplatí. Obě profese by měly být vnímány stejně důležitě. 

Vítěznou překladatelkou je Zuzana Josková, dcera zesnulého překladatele Jiřího Joska, který sám získal tyto ceny dvě. Uspěla s překladem filmu Očím skryté (ČT), který vypráví o složitém osudu sester Brontëových. Proti spolunominovanému Vojtěchu Kostihovi jí dal historický titul z lepší společnosti výhodu využít krásnou květnatou, vznosnou mluvu, navíc rozšířenou o několik básní. Kostiha byl nominován hned dvakrát, za seriál Fargo (ČT) a film Mank (Netflix), opět chybí ta pestrost.

Nejlepší dabingy seriálů

Ceny za nejlepší dabingy byly letos trestuhodně zredukovány jen na osobu režiséra, jakoby ostatní profese k výslednému výkonu nijak nepřispěly. Sami ocenění své kolegy aspoň částečně zmínili. Lze dohledat, že v kategorii Dabing TV seriálu byly jen 4 přihlášky, to se pak nesnadno vybírají první tři místa. 

Martin Velda režíroval vítězný dabing psychologicko-kriminálního seriálu Mělas to vědět (HBO, úvodní snímek tohoto článku). Na dabingu je trochu slyšet, že místy chyběl při natáčení čas na propracování některých replik. Český text je místy až příliš doslovný. Přesto má dabing bezvadný synchron a nabízí vynikající výkony herců, zejména Petra Pospíchala a Vandy Hybnerové ve vedlejších rolích. U posledního dílu si lze povzdechnout, že postava vraha mohla do hlasu lépe promítnout šílenství. I tak je to slušný dabing, který seriál nijak nekazí a do jisté míry si cenu zaslouží.

Do budoucna je velkým problémem pro organizátory těchto cen, že se značně rozevírají nůžky mezi tím, kolik času a peněz je vyhrazeno na ten který dabing. Vznikají tak vedle sebe dvě kategorie dabingů, zjednodušeně řečeno „televizní“ a „kino“ kvalita. A bylo by spravedlivé, kdyby byly všechny přihlášené tituly rozděleny na tyto dvě skupiny a neporovnávaly se navzájem. Problém je, že mnohdy i jeden stejný výrobce produkuje dabingy obojího typu. Zejména je to vidět třeba na Netflixu, ale do jisté míry to platí i u České televize. A rozřazení do těchto dvou kategorií by tudíž bylo velmi náročné. I u těch méně štědře dotovaných titulů mnohdy vzniknou výborné dabingy a do soutěže určitě patří, ale pokud by se měly porovnávat zcela objektivně s těmi druhými, nemohly by nikdy vyhrát – a to by byla škoda. Tento fenomén by si zasloužil nějaký hlubší rozbor.

Lucie Petra Svobodová režírovala vítězný dabing detektivky Na nože, která má velmi pestré herecké obsazení a štiplavé dialogy ve velkém tempu. Dialogy jsou místy strojové („Můj názor je… to je můj názor“), ale práce je to jinak propracovaná s dobrým výsledkem, i když se stěží jedná o úplně nejlepší dabing roku. I sama režisérka byla vyhlášením svého vítězství očividně zaskočená, o to víc, že cenu získala i před rokem. Tak snad už se jí další rok uleví a příště vyhraje někdo jiný.

První místo v kategorii Animovaná a dětská tvorba režíroval Jiří Balcárek – kinodabing filmu Vzhůru za sny. Všechny tři nominované tituly této kategorie byly vyrobeny v produkci Josefa Petráska. Bylo tedy od začátku jasné, kdo je jasným vítězem této kategorie z hlediska výrobců dabingu. Je znovu patrné, jak moc porotu trápilo množství přihlášených titulů. Možná by porotci mohli více využívat svého práva přihlásit titul do soutěže, méně se spoléhat na výrobní subjekty a trochu se rozhlédnout, co dalšího v dané kategorii mělo v loňském roce dabingovou premiéru.

Čas zapomenout na křivdy

Slavnostnímu udílení cen předcházel pro internetové diváky poněkud problematicky pojatý program. Zachránila ho jenom účast hereckých matadorů Libuše Švormové a Dalimila Klapky a jejich šarm i ostrovtip. Údajně byl improvizovaný, jelikož novinářka, která ho měla původně uvádět, nedorazila. 

Celý předprogram začal rozhovorem moderátora slavnostního večera Ondřeje Kepky s předsedou poroty Jaroslavem Černým. Oba pánové neopomněli zmínit, že jsou zároveň i prezidentem Herecké asociace, resp. předsedou Českého filmového a televizního svazu FITES, tedy nejvyššími představiteli dvou hlavních pořádajících subjektů. To mnoho vypovídá o celých cenách a možná je to i kamenem úrazu. 

V rozhovoru filozofovali nad tím, zda v budoucnu přežije dabing, ale spíš by se měli zamyslet nad tím, co mohou z pozice organizátorů udělat pro přežití Cen Františka Filipovského. Určitě se dá najít nějaký způsob, jak z nich zase udělat „olympiádu“. 

Jistě se dají soutěžní kategorie lépe přizpůsobit situaci na trhu. Také by se mohla nějak restrukturalizovat porota, aby byli všichni spokojení. Asi do ní není potřeba vracet zástupce televizí, spíš je potřeba se pojistit, že v ní ani na pódiu už nebude nikdo, kdo by vyvolával rozbroje, a rozhodovat se bude jen podle kvality, ne podle toho, s kým kdo kamarádí a pro koho pracuje. 

Zajímavým organizačním tahem byla už podruhé nominace rozhlasového režiséra Jaroslava Kodeše mezi porotce. Díky tomu, že v dabingu nikdy nepracoval, nemá žádné vazby na lidi z branže (kromě herců). Jeho práce má přitom k dabingové velmi blízko, a určitě tak dokáže posoudit spoustu aspektů studiové práce. Takových lidí by to chtělo najít do poroty co nejvíce. Ideálně posílit sekci zabývající se zvukem a češtinou, tam to dlouhodobě pokulhává a jeden zástupce opravdu nestačí. 

Stejně tak je zvláštní účast herců v porotě. Herec si odehraje svou roli a tím jeho úloha končí. Již loni jsme se pozastavovali nad dlouhodobou účastí Jaroslava Černého v porotě, a ještě v pozici předsedy. Nic se nezměnilo. V rozhovoru s Ondřejem Kepkou hodinu před samotným předáváním neopomněl známou skutečnost, že se potřebuje s někým radit. V tom případě by Cenám Františka Filipovského jako porotce vůbec nechyběl.

V rámci vyšší transparentnosti je třeba zlepšit informování o všech změnách. Letos nebyla udělena Divácká cena. Během předávání o tom raději zcela pomlčeli. Není to poprvé, kdy byla nějaká kategorie bez vysvětlení pominuta. Na oficiální facebookové stránce se na to někdo z diváků ptal a dostalo se mu odpovědi, že jde o „organizační důvody“. Později byla odpověď rozšířena na dokonce jednu celou větu, že to souvisí s malým počtem hlasujících. 

KL21

I toto vysvětlení je vzhledem k historii ceny stále nedostačující. Diváci si určitě zaslouží, aby se k tomu organizátoři postavili čelem, vysvětlili to obšírněji a ideálně také navrhli, jak cenu diváků do příštího roku oživit. Bylo by to zajímavé porovnání s rozhodováním poroty.

Je nejvyšší čas, aby televize i organizátoři zapomněli na staré křivdy a usmířili se. Uplynula nějaká doba, i v řadách organizátorů se mnozí lidé obměnili. Organizátoři by mohli pozvat televize k jednacímu stolu. Právě televize v minulosti vyhrávaly spoustu cen, teď se ale nemají čím prezentovat. A na druhé straně organizátory určitě mrzí, že televize ze svého zpravodajství vymazaly jakoukoliv zmínku o dabingových cenách. Dobrým signálem určitě je, že se soutěže účastní dabingy kabelové televize HBO, která přitom také přišla o svého zástupce v porotě.

Autor článku

Milovník kinematografie a příležitostný recenzent.