Jak jste se dostal k tomu, že pracujete v Google?
Vystudoval jsem matematiku. Vysokoškolský titul jsem získal v interdisciplinárním oboru Komunikace, kultura a technologie, který spojuje byznys a různé komunikační technologie. Začínal jsem studovat v roce 1999, kdy vrcholila internetová bublina – všichni tehdy byli plní nadšení, změníme svět, říkali a zakládali internetové firmy. A pak bublina praskla.
Byla to velice zajímavá doba. Moje diplomová práce se zabývala tématem open source. Psal jsem o tom, že z ekosystému open source může vznikat stejně kvalitní software, jako v tradičních softwarových firmách – nebo dokonce lepší. V době kolem roku 2000 to nebyl úplně obvyklý názor. Moje konzultantka, která nikdy předtím o open source neslyšela, byla k mému tématu velice skeptická. Musel jsem ji, i všechny, se kterými jsem o tom mluvil, neustále přesvědčovat, že je myšlenka open source dobrá. A těší mě, že dnes, po třinácti letech, se z toho stala obecně přijímaná pravda a firmy ve velkém pracují s opensourceovými řešeními.
Po škole jsem začal pracovat v malém startupu, kde jsem měl na starosti kompletní infrastrukturu. Šlo o webovou firmu, která se zabývala řešeními pro online reklamu, a já v ní byl jeden z mála skutečných IT lidí. Po několika letech jsem se chtěl posunout někam dál, chtěl jsem být součástí dění v Silicon Valley, takže jsem se ucházel o práci v řadě společností. Volal jsem i do Googlu, kde jsem se ucházel o místo v jejich skupině pro open source. Ale při pohovoru mi řekli, že právě startují Developer Relations Program, a že bych si měl promluvit i s nimi. A dopadlo to tak, že tam pracuji už nějakých šest nebo sedm let.
Takže jste zastáncem a obráncem open source v podstatě odjakživa.
Když jsem studoval vysokou školu, ani ve snu mě nenapadlo, že nakonec budu pracovat na místě, kde svoje vzdělání skutečně využiju. Řekněte sám – diplomová práce v oboru Komunikace, kultura a technologie na téma open source – jak na něčem takovém chcete vydělávat peníze? (smích) A pak jsem se dostal do Googlu, kde každý den komunikuju s lidmi, používám technologie a zkoumám jejich dopad a všechno do sebe prostě zapadá.
O open source technologiích se před lety říkalo, že mají potenciál zcela změnit svět. Povedlo se to?
Myslím, že ano, jen se to nestalo přesně tak, jak kdysi jeho první propagátoři předpokládali. Na opensourceových řešeních je dnes postavena naprostá většina infrastruktury. Open source ušetřil obrovské množství práce a peněz a umožnil novým technologiím mnohem rychlejší vývoj a usnadnil jim cestu k uživatelům. Lidé si dnes možná často ani neuvědomují, že open source používají, ale je skoro ve všem, s čím se denně setkají.
Infrastruktura Googlu by nebyla tam, co je dnes, bez využití open source, na každé úrovni jsme opensourceové komunitě velmi zavázáni a proto se ji snažíme všemožně podporovat. A z pohledu vývojářů přinesl snad ještě větší změny. Už jen dostupnost zdrojového kódu, díky kterému se mohou učit, jim pomáhá stát se lepšími vývojáři. A lepší vývojáři píší lepší software. Kolem něj se dnes točí celý svět, takže když vylepšíte software, vlastně tím zlepšíte svět.
Ale zdá se, že největší změny posledních let, jako byl příchod dotykových zařízení, smartphonů, tabletů, přišly spíš ze stáje uzavřeného systému firmy Apple.
I tyto systémy ale vycházejí z opensourceových řešení – iOS je například založen na Unixu. V Googlu kromě otevřeného softwaru propagujeme také filozofii otevřeného vývoje – transparentní data, otevřené výměny dat atd. Tam, kde to dává smysl, to podle nás přináší lepší produkty pro uživatele, které z dlouhodobého pohledu vedou také k lepším ekonomickým výsledkům. Vždycky bude existovat více modelů, jak může někdo produkovat software. A Google je zastánce otevřeného přístupu.
Jak často se vás vývojáři ptají: jak můžu získat práci v Googlu?
Zatraceně často.
A co odpovídáte?
Google všechny své pracovní nabídky uvádí na webu, určitě se zkuste o nějakou ucházet. Pořád někoho hledáme, na pozice napříč celou firmou, od vývoje, přes obchod, finance… A hledáme také v oddělení Developer Relations. Firma neustále roste, ať už se to týká množství produktů, nebo geografického rozšiřování. A víme, že ne všichni nejlepší vývojáři jsou v Silicon Valley, takže se je snažíme hledat tam, kde jsou, po celém světě.
Takže proto jste přijel také do České republiky?
Přesně tak. Pořád hledáme nové talenty a snažíme se porozumět místnímu ekosystému. Dnes jsem byl ve skvělém inkubátoru Node5 a viděl jsem některé výborné věci, které české startupy a čeští vývojáři dělají. Rád jezdím po světě a sbírám inspiraci z toho, jak různí vývojáři přistupují k podobným problémům odlišným způsobem.
Jsou vývojáři v různých zemích něčím specifičtí? Dá se třeba paušálně říct, že nejlepší vývojáře najdete třeba v Indii? Existují nějaká regionální specifika?
Výborní vývojáři jsou všude. Podle mých zkušeností se ale většinou nejlepší vývojáři soustředí kolem univerzit. Když se třeba podíváte na příčiny velkého úspěchu Silicon Valley, zjistíte, že jedním z důvodů je blízkost Stanfordu a Berkeley. A podobné je to v okolí velkých univerzit v celém světě. A nejen u nich. Vývojáři dnes mohou využívat sílu Internetu. Díky němu mají kdekoli přístup k nejlepšímu vzdělání, dokumentaci a vývojářské komunitě. A to je stejné, ať jste v centru New Yorku nebo uprostřed Afriky.
Neustále opakuji, že nikdy v historii neexistovaly lepší podmínky pro vývojáře, než jaké jsou dnes. Nikdy dříve neměli k dispozici tak skvělé komunikační nástroje, nikdy neměli takový přístup k otevřenému softwaru, ze kterého se jednak mohou řadu věcí naučit a také díky open source mají k dispozici nepřeberné množství infrastrukturních nástrojů a nemusí začínat úplně od nuly. Stačí spojit všechny ty skvělé věci, které byly za uplynulá léta vyvinuty, vytvořit si tak pevné základy a pak na nich vybudovat svůj projekt, který přinese tu správnou přidanou hodnotu. A není tu jen jedna platforma, můžete si dokonce vybírat.
A další věc – nikdy neexistovaly lepší možnosti, jak své nápady zpeněžit. Ještě před několika lety platilo, že když jste chtěli na svém softwaru vydělávat, měl jste v podstatě jen jednu možnost: mohli jste ho prodat – a měli jste dost omezený okruh potenciálních kupců. Tuto možnost samozřejmě máte i dnes, a zároveň máte mnohem více uživatelů, kterým můžete svůj software prodat – dnes má skoro každý svůj počítač a utrácí na něm peníze. Kromě toho ale přibyla řada dalších obchodních modelů – můžete vydělávat na reklamě, můžete využívat model předplatného, možností je zkrátka mnohem více.
Myslím, že to není tak jednoduché, jak to popisujete. Zároveň totiž přibylo také vývojářů, je větší konkurence a není jednoduché se se svým produktem prosadit.
Nikdy to není procházka růžovým sadem. Ale stále si myslím, že podmínky jsou nejlepší, jaké kdy byly, vývojáři prožívají něco jako „zlatý věk“.
A umějí toho využít? Často se říká, že vývojáři umějí postavit skvělé aplikace, ale neumějí z nich udělat použitelné služby pro uživatele a neumějí je dobře prodat.
Ano, vývojáři byli historicky vždy spíš technické typy, soustředili se na technologie. A proto se i my v Developer Relations v posledních letech soustředíme na to, abychom je propojili s lidmi z marketingu a obchodu. Ti mohou pomoci „přeložit“ jejich nápady do výsledku, který pak mohou používat miliony uživatelů. Potkávání těchto dvou skupin je klíčové. To se děje i tady v České republice, kde se Filip Hráček, zdejší pracovník v Developer Relations, snaží propojit „technické“ a „obchodní“ lidi dohromady.
Vývojáři často netuší, jaké problémy je při monetizaci jejich produktů čekají, a na druhé straně obchodníci nerozumějí technologiím. Když tyto dvě skupiny propojíte, pomůžete tyto potíže vyřešit. Ale zároveň je důležité učit technology, aby přemýšleli i o věcech za jejich kódem – jak můžu změnit svůj produkt, aby se zákazníkům lépe používal? Jak jej budu distribuovat? Jak na tom budu vydělávat? Většina vývojářů tvoří z jednoduchého důvodu – prostě chtějí něco postavit. Ale když sestrojíte něco, co ve výsledku nikdo nepoužívá, není to k ničemu.
Kolik vývojářů budeme mít a jak budou dobří, ovlivňují hlavně školy. Jak jste spokojený s výukou programování, a kdy by s ní podle vás měly děti začít?
Brzy, velmi brzy. Už v dětech ve věku tří nebo čtyř let můžete vzbudit zájem o vědu a technologie. Jen jim je musíte podat správným způsobem. Pokud budeme se vzbuzováním zájmu o matematiku, technologie a počítačové vědy čekat až na vysoké školy, bude na to s největší pravděpodobností příliš pozdě, v tu dobu už je získáte jen velmi těžko. Tento problém je podobný na celém světě. V Silicon Valley je cool být vývojářem, rád bych, kdyby se tento přístup rozšířil po celém světě.
Nadějné je, že se dnes s technologiemi – mobily, tablety, počítači – běžně setkává mnohem více lidí než dřív. Už to nejsou věci, které jsou skryté někde v nedostupných vývojářských odděleních, ale máme je denně na očích. Z toho plyne moje naděje, že se lidé budou o vědu a technologie zajímat stále víc.
Google dnes hodně spolupracuje s vysokými školami, ale do budoucna chceme více pracovat s mladšími dětmi. Pro vysokoškoláky pořádáme akci nazvanou Google Summer of Code. Vznikla před několika lety, kdy náš CEO přišel za šéfem open source oddělení a řekl: „Máme hodně mladých lidí, kteří studují IT a programování, ale pak přijdou letní prázdniny a úplně z toho vypadnou. Můžeš s tím něco udělat?“ Vznikl z toho Google Summer of Code, který propojuje opensourceové skupiny pracující na nějakém projektu se studenty, kteří mají zájem na nich pracovat.
Studenti napíšou své návrhy, může jít o naprogramování nějaké funkcionality, vývoj aplikace, prostě jakýkoli způsob, jak opensourceové komunitě přispět svým dílem. A pokud je jejich návrh přijat, dostanou na něj grant. Takže to pro ně může být alternativa k jiným letním brigádám, které by jinak vzali – v USA spousta studentů v létě pracuje třeba ve fast foodech, knihovnách a podobně. Obvykle to není žádná moc povznášející práce, ale vydělají si tak nějaké peníze. A my jim nabízíme možnost, jak přes léto získat nové zkušenosti v oboru, naučit se něco nového o technologiích a vývoji, zapojit se do open source komunity a přitom si ještě něco málo vydělat.
Mimochodem, pokud vím, tak se Summer of Code za posledních 8 let zúčastnilo taky 76 českých developerů a 135 českých lektorů. Nedávno jsme tento program zpřístupnili také středoškolákům – nemusejí zrovna programovat, jsou i jiné způsoby, jak se zapojit: psát dokumentaci, navrhovat design, pomáhat s organizací a další. Chceme, aby se studenti co nejdříve zapojili do open source komunity, protože je to může inspirovat, aby se technologiemi a vývojem více zabývali.
