Hlavní navigace

DAB nutně potřebuje další rozvoj, aby získal důvěru posluchačů, míní šéf techniky Českého rozhlasu

Lukáš Polák

„Kmitočty pro spuštění Rádia Plus na VKV získáme optimalizací těch, které máme k dispozici. Vypomohou nám v tom všechny stanice. Postupovat ale budeme velmi citlivě,“ říká Karel Zýka.

Doba čtení: 19 minut

Telekomunikační úřad povolil před několika dny Českým Radiokomunikacím možnost spustit experimentální vysílání DAB rozhlasu z vysílače Žižkov velkým výkonem. Mohl byste okomentovat, jak tento krok vnímáte?

Já jsem za to samozřejmě velice rád a asi bych to měl uvést nějakou předmluvou, jak k tomu vlastně došlo. Nevzniklo to pochopitelně samo sebou. Žádost byla od Českých Radiokomunikací, ale projekt je společný. Samotným iniciátorem byl Český rozhlas. Český rozhlas bere digitalizaci velice vážně a účastnil se i první vlny televizní digitalizace. Už v roce 2005 vzniklo několik stanic, které byly určeny pouze pro digitální vysílání, kdy se předpokládalo, že digitální vysílání bude navazovat poměrně rychleji. Tentokrát jsme dokázali ovlivnit i změnu zákona a získali jsme zákonem ukotvené umístění ve veřejnoprávním multiplexu České televize. Šlo o první možnost vysílat digitálně. Vysíláme tam doposud a vysíláme tam rádi.

S dovolením vám do toho skočím. Říkáte, že zde vysíláte rádi… V souvislosti s tím, že se digitální rozhlasový multiplex veřejné služby bude v příštích letech rozšiřovat do dalších lokalit, se nabízí otázka, zdali toto vysílání bude mít ještě smysl. Dlouhodobě se vede diskuse nad tím, zdali toto vysílání má v dnešní době ještě smysl.

DVB-T pochopitelně není rozhlasová platforma. Šlo o první možnost, jak to udělat. Ve chvíli, kdy bude mít DAB penetraci takovou, jakou má, řekněme, DVB-T, tak udržovat obě platformy pochopitelně nebude mít smysl. Je to hudba budoucnosti a ve chvíli, kdy to nastane, se budeme asi bavit o tom, že DVB-T už pro nás není perspektivní. Do té doby bych ale tuto otázku vůbec nepřipouštěl, protože pokrytí je téměř stoprocentní a penetrace je dokonalá díky televizím a set-top-boxům. Platforma je to skvělá, byť víme, že pro poslech rádia je to platforma okrajová. Abych se ale vrátil k vaší první otázce. Rok 2015 jako start experimentálního vysílání se nezrodil sám o sobě. Rozhlas na tom pracoval již v minulosti. Nyní došlo k souběhu řady aktivit, kdy jsme dali dohromady jasnou koncepci. Máme tady tým, kterému říkáme digitým, a jsou v něm lidé, jako třeba Zdeněk Duspiva (bývalý národní koordinátor a stávající šéf Českého rozhlasu Region – Vysočina a České Budějovice, pozn. red.), Pavel Balíček, René Zavoral nebo Alex Pýcha. Tým je velice aktivní a vypracoval koncepci. Z té jsme vypracovali sedm kroků směrujících k digitálnímu vysílání. Jde de facto o jednoduchý akční plán, který představuje a popisuje to, co je třeba udělat, aby se „něco“ stalo. V minulých letech nastalo období jakéhosi bludného kruhu, kdy se čekalo, až budou na trhu posluchači, a posluchači čekali na to, až budou mít pokrytí a budou si moci koupit přijímač. Jeden čekal na druhého a uprostřed byla legislativa, která chybí. Uprostřed kruhu neměl Český rozhlas moc možností, co udělat. Za pokusy, které tu byly, jsme pochopitelně byli rádi. Tyto pokusy považuji za nesmírně cenné, ale vzhledem k tomu, jak dlouho to trvá, DAB to dělá medvědí službu.

Jak to myslíte?

Lidé začali považovat DAB za ne úplně kvalitní platformu. Posluchači posuzují technologii na základě současného stavu, a to jsou třeba stowattové výkony. Když si člověk navíc koupí přijímač, může se mu stát, že vůbec nemá L pásmo a on de facto nemůže digitální rozhlas v některých lokalitách vůbec naladit. Tento stav nám připadá velmi nebezpečný, proto jsme hledali možnost, jak z této situace ven. Zrodil se tedy proto tento nápad. Nápad se rodil velice pomalu. Nejprve mělo jít o jakýsi DAB point, prezentační místo, které by ukázalo veřejnoprávní multiplex v té programové nabídce a ukázalo, že připraveni jsme a stisknutím tlačítka jsme připraveni dodávat signál. Začali jsme jednat s Českými Radiokomunikacemi, které k tomu přistoupily velice aktivně a za to jsme velmi rádi. České Radiokomunikace nabídly, že v nekomerčním režimu nám dají k dispozici Žižkovský vysílač. Zrodilo se tedy řešení, že z miniaturního nápadu se stal DAB v plné síle. Jde o projekt, kterému dnes říkáme DAB Praha. Jde o společný projekt Českého rozhlasu a Českých Radiokomunikací. S tímto projektem jsme oslovili Český telekomunikační úřad, protože jediná možnost, jak něco takového spustit, byla formou experimentálního vysílání. Proto bych rád poděkoval telekomunikačnímu úřadu a zvlášť jeho předsedovi Jaromíru Novákovi za podporu a i za to, že povolení umožňuje vysílání šířit nejen plnohodnotně technicky, ale i časově. Ještě bych rád dodal, že vysílání je postaveno tak, že se jedná o technologické testy a experimenty. V žádném případě to nebereme na lehkou váhu. Roční povolení pro experimentální vysílání vidíme ve dvou rovinách. Chceme udělat řadu testů a porovnání teoretického stavu ve srovnání s reálným stavem v husté městské zástavbě. Rádi bychom pochopitelně vyzkoušeli tuto technologii i v jedoucích automobilech. Velice zajímavý a senzitivní test… Nemluvím příliš dlouho?

Trošku jste se rozpovídal, ale je to stále k věci. Tak řekněte ještě něco k těm technickým testům.

Testy jsou nesmírně zajímavé, ale nebudou určitě posluchače nijak obtěžovat. Jednou z klíčových věcí je nastavení datových toků pro jednotlivé programy. Určitě je to něco, čím se chceme zabývat tak, aby posluchači byli spokojeni a i my jsme vyzkoušeli určité hranice. Pro nás to má i druhou rovinu, kterou je de facto symbolický start digitalizace. Na toto vysílání budeme chtít a musíme navázat. Ve chvíli, kdy odstartujeme s tímto výkonem, je to pro nás symbolický start digitalizace a je to propagační role pro celou společnost.

Co dále chcete vyzkoušet? Budete testovat nějaké doplňkové služby?

Určitě. Od začátku bychom chtěli, aby posluchači měli k dispozici stoprocentní kvalitu.

Přiznám se, že nevím, co si představit pod pojmem stoprocentní kvalitu. Přijde mi to jako označení digitální kvalita, což je technicky nesmysl.

Stoprocentní kvalita znamená, že by posluchači měli dostat plnohodnotné programy a v kvalitě, která bude použitelná. Budeme naplňovat celý multiplex a část datového toku bychom chtěli vyčlenit pro uvedené testy. Většinu chceme vyčlenit pro standardní programy.

Znamená to, že zvuková kvalita bude natolik dobrá, že posluchači budou mít důvod pořizovat si digitální přijímače?

Určitě ano. Je to téma, které chceme v reálu vyzkoušet. Vede se debata o tom, jaké toky jsou v reálu dostatečné, jaké jsou vysoké a jaké jsou nízké. DAB+ je natolik výkonný, že například i relativně nízké datové toky okolo 88 až 96 kb/s zajišťují dostatečnou kvalitu zvuku. Kompresní algoritmus ale není takový, že s rostoucím datovým tokem se stále úměrně zvyšuje i zvuková kvalita. Od určité míry komprese se tento stav zastaví a na čistý, lineární stav, se nedostaneme nikdy. Tím chci říci, že zlepšení zvukové kvality se od určitého datového toku již neprojeví a nemá cenu jej na toto čerpat. Budeme od začátku chtít dodávat naše programy posluchačům v takové kvalitě, aby to byla jedna z výhod. Samozřejmě, máme-li DAB nějakým způsobem propagovat a má-li být generačním nástupcem, měl by přinést i tuto výhodu. Klíčovou výhodou DAB není ale zvuková kvalita, nýbrž rozšíření programové a žánrové nabídky. Degradace zvukové kvality nízkým datovým tokem je škodlivá a škodí DAB jako takovému. My jsme rádio a rádio je zvuk. To má nejvyšší prioritu.

Jak by mělo vysílání ze Žižkova po obsahové stránce vypadat? Předpokládám, že již máte o podobě tohoto multiplexu jasno.

Nechal bych to jako překvapení. Na druhou stranu to tak velké překvapení nebude. Zcela určitě zde budou obsaženy všechny stanice, které pro digitální rádio vznikly, tedy D-dur, Jazz nebo Rádio Wave a Junior. Budou tam určitě zařazeny i speciální projekty jako Rádio Retro a tak dále, a pochopitelně i Plusko. Určitě budeme chtít prezentovat i celoplošné stanice, aby byla nabídka kompletní. Máme i některé plány, které se budou postupně v tomto multiplexu objevovat. Nebude to pravděpodobně hned od prvního spuštění, ale postupně budeme zařazovat jak doprovodnou datovou nabídku, tak máme v plánu některé projekty k prezentaci. O jednom projektu už jsme mluvili, a to je Sport Rock. Jde o velmi náročný projekt, který určitě nebudu v tuto chvíli nějak časově zařazovat. Český rozhlas pojímá toto řešení jako multikanálovou strategii, kterou může začít od této chvíle reálně rozvíjet. V první chvíli budeme tedy velice rádi, když budeme moci veřejnosti představit stanice, které za tímto účelem vznikly.

V DAB multiplexu budou tedy celoplošné stanice, tematické stanice. Co s regiony?

Zvažujeme řadu možností. Tohle bych nechal na programových expertech. Máme ještě pár týdnů na přípravu. Multiplex nebude od první chvíle zafixován donekonečna a co do obsahu bude mít nějakou náběhovou fázi. Když jsem říkal stoprocentní kvalita, tak jsem myslel, že bude nabízet plnohodnotně nejen technicky, ale i programově tyto služby. Rozsah se bude postupně rozvíjet a naplňovat.

Nové projekty, jako je například stanice Sport Rock, byste připravili, předpokládám, až pro pilotní fázi.

Ano.

Přejděme tedy k doplňkovým službám, které chcete v tomto multiplexu nabídnout.

Je zde celá škála možností. Určitě budeme pracovat s elektronickým programovým průvodcem a se službami  k jednotlivým pořadům jako je DLS, obdoba radiotextu, nebo slideshow atd.

Máte na mysli grafiku, nebo radiotext?

Toto bude určitě předmětem našich testů, abychom našli řešení, které dává smysl. U každé stanice to bude určitě jiné. Budeme hledat míru, jak to využít. To, co mě velice láká, je TPEG (funkce dopravního zpravodajství umožňující mimo jiné komunikaci s navigací, pozn. red.). Vidím v tom velmi silnou přidanou hodnotu DAB, pokud by se toto podařilo rozjet. Toto ale záleží pochopitelně i na dodavatelích dat. TPEG je stále ve stádiu vývoje a stejně tak i přijímače pro tuto funkci se budou vyvíjet. Určitě budeme chtít vyzkoušet všechny možnosti, na které jsou již přijímače připraveny. Bude olympiáda a celá řada dalších příležitostí, kdy bude možné toto využít. Chceme začít testovat a hledat míru optimálního nastavení.

Budete tento experiment nějak propagovat, nebo počkáte až do příštího roku, kdy by mělo testovací vysílání přejít po schválení a přípravě legislativy do ostrého provozu?

Troufale si věříme, že na tento experiment se nám podaří navázat řádným vysíláním, a dokonce to považujeme za nutnost. Neděláme to jako samoúčelný akt, ale jde pro nás o první krok.

Měl jsem teď na mysli směrem k posluchačům.

Odpověď je: Ano, budeme to propagovat. Považujeme to za první krok v rámci digitalizace, kterou máme rozdělenou na tři fáze. Prvním krokem je experiment a experimentální vysílání, které nám umožní přejít na pilotní vysílání. Tento kanál a výkon už zůstane a je mezinárodně zkoordinován. Fází druhou je budování řádného vysílání. Máme rok na to, abychom dokázali přesvědčit politiky, aby vznikla digitální novela, která by předběhla přípravu celé digitální legislativy a umožnila nám za rok přeměnit experiment na řádné vysílání.

Z již několikrát nastíněné koncepce Českého rozhlasu pro rozvoj DAB v Česku je patrné, že chcete v následujících letech expandovat do Plzně, Brna a do Ostravy. Co ale další lokality? Kdy se dočkají zájemci o DAB rozhlas tam?

V tuto chvíli máme hlavní starost, aby se podařila alespoň tato čtyři města. Když budeme mít diginovelu, můžeme začít budovat tato čtyři města. Jde o lokality, kam dohlédneme v rámci našich finančních možností. Další postup bude záviset na rozhodnutí na úrovni státu. Tedy jestli dojde k něčemu, čemu se říká digital switchover nebo analog switch-off, tedy k přechodu z analogové na digitální platformu, nebo jestli obě tyto platformy pojedou vedle sebe hodně, hodně dlouho.

Vy očekáváte jaký vývoj?

Propagujeme DAB a věříme mu. Na druhou stranu bych nechtěl tvrdit, že na VKV je něco špatného. Ta platforma je naprosto funkční. Bohužel, v tuto chvíli je naprosto vyčerpaná a není možné zde vytvořit nějakou novou stanici. Pokud by mělo dojít k nějaké změně, regulační orgán by musel velmi obtížně tento problém řešit, případně to zakonzervovat tak, jak to je. U DAB násobně vzroste kapacita pro nové stanice a může dojít k tomu, k čemu došlo u televizní digitalizace, kdy pro vysílání vám postačí pouze formální akt a zaplacení poplatku. Odhaduji, že platformy pojedou dlouhodobě vedle sebe. Pokrytí čtyř měst bychom měli být schopni vybudovat a financovat z vlastních prostředků, zatímco provozování celé sítě tak, aby měla pokrytí 95 % obyvatel, je několikanásobně vyšší, protože už se řeší dokrývače a spoustu dalších věcí. Chceme vytvořit něco, co můžeme nazvat referenční platformou, kde si budou mít posluchači mimo jiné možnost vyzkoušet tuto technologii. Zdali se analog vypne, nebo ne, není na nás. Není to otázka Českého rozhlasu. Co bude dál, řeknou politici.

Na poslední konferenci Digimedia mě zaujalo, že byste chtěli do roku 2017 pokrýt digitálním signálem i hlavní dálniční tahy. Můžete přiblížit, jakým způsobem a jakou technologií byste to chtěli učinit?

Plán vychází i ze Strategie správy spektra, kterou již schválila vláda. Dálnice jsou takovou třešinkou na dortu. Je to pochopitelně složitější proces, než je pokrývání samotných měst. Není to ale neřešitelné. Jde o takzvané stuhové pokrytí.

Jakým způsobem se to provádí?

Pokud by šlo čistě o pokrytí dálnic, šlo by o směrové antény, které míří podél dálnice, a jelikož DAB je šířen v synchronní jednofrekvenční síti, odpadá problém s kmitočty. Je to otázka vybudovat stožáry nebo použít stožáry, které jsou k tomu blízké. Prozatím to nemáme zkalkulováno, ale rádi bychom to realizovali v rámci našeho plánu.

Už máte jasno v tom, co bude s regionálními stanicemi Českého rozhlasu? Jaký pro ně máte připravený model?

Náš cíl je, že Český rozhlas by měl přidělený jeden celoplošný multiplex, o kterém mluvíme, a k němu by ještě měl přidělené místo v regionalizovatelném multiplexu. Stanice by tedy nevysílaly celorepublikově, ale v rámci svých územně správních celků.

„Veřejnoprávní rozhlas by neměl mít vlastní multiplex, aby nebyl zvýhodňován,“ uvedl na nedávném zasedání volebního výboru prezident Lagardère Michel Fleischmann. Co tomuto názoru říkáte?

Na volebním výboru jsem byl, ale budu se muset pana Fleischmanna zeptat, co tím myslel. Většina evropských států, nebo států Evropské unie, to takhle řešené má. Některé dokonce mají k dispozici více multiplexů, kam patří například Belgie, což je země, která rozhodně nepatří mezi velké země. Zpracováváme na to rešerši, abychom mohli argumentovat fakty. Ve všech zemích, kde se DAB rozvíjí, je snad s výjimkou Francie multiplex veřejné služby ve správě veřejnoprávního média. Ověřovali jsme si to a je to fakt. Přesná čísla a přesnou mapu vytvoříme, abychom ji v rámci procesu mohli prezentovat. Evropská unie jasně deklarovala, že veřejnoprávní média jsou nezbytnou součástí mediální krajiny. Ve vší úctě k panu prezidentovi bych si tedy dovolil takto argumentovat.

Co se stane se stanicemi Českého rozhlasu u stávajících operátorů, jako je Teleko nebo RTI cz, poté, co začnete vysílat ve vlastním multiplexu?

Řešíme to s našimi techniky. Určitě toto pole nechceme vyklidit. Tam, kde budeme nově šířit plnohodnotný signál DAB, jako bude nyní Praha, je pravděpodobné, že původní síť opustíme. To je příklad multiplexu Českých Radiokomunikací ze Strahova. Nedává smysl, aby ve dvou sítích bylo totéž. Strahovský multiplex vysílá výkonem mnohonásobně nižším, než se bude vysílat ze Žižkova. Tam, kde se pokrytí střetne, to určitě takhle uděláme. V případě ostatních lokalit rozhodně nebudeme chtít posluchače ochudit o signál, který mají. Budeme proto postupovat maximálně opatrně. Jedním z takových kroků, který bychom mohli udělat, je změna identifikátorů, aby při ladění nebyl přijímač zmaten a mohl s tím pracovat. Naším cílem je, aby posluchač byl obohacen a nikoliv ochuzen. Udržovat v Praze dvojí vysílání ale pochopitelně smysl nemá.

Ještě než budeme pokračovat na téma digitální rozhlas, rád bych se alespoň na chvíli zastavil u Rádia Plus, které je také velkým technologickým tématem pro následující měsíce. Už máte v tuto chvíli jasno, jak bude projekt vypadat, případně alespoň jaké jsou na stole možnosti?

Budu muset být trošku obecnější, protože jsme ve stádiu příprav. Základním východiskem je to, že všechny kmitočty jsou již rozdány. Žádné další nejsou. Museli jsme tedy vystačit s tím, co máme. I rozdělení kmitočtů mezi soukromý a veřejnoprávní sektor je pevně stanoveno. Nové kmitočty nám bohužel nikdo nedá.

Takže se bude ukrajovat…

Můžeme hledat a hledáme dokrývače nebo kmitočty, které jsou nebonitní, které můžeme získat. To znamená dokrývače s výkonem padesát, sto wattů, které nám mohou pomoci. Na tom se ale pochopitelně nová síť postavit nedá. Budeme tedy muset vyjít z toho, co máme. Nešli bychom do toho, kdybychom si nebyli jisti, že se to postavit dá. Využijeme kmitočty, které máme k dispozici, což se bude týkat všech stanic. Postupovat ale budeme maximálně citlivě a tak, aby se případné zásahy stávajícího vysílání dotkly jen minimálně.   

Všem znamená celoplošným okruhům, nebo i regionálním studiím?

Celoplošným i regionálním stanicím. Princip je takový, že se berou pouze redundantní kmitočty, tedy pouze kmitočty, které se překrývají s jiným kmitočtem. Neznamená to ale, že do té doby by Rozhlas hospodařil nějak nerozumně. Překrytí není samoúčelné. Je to o robustnosti sítě. Odejmutím kmitočtu nedojde k tomu, že by signál zmizel. Dojde k tomu, že síť nebude v daném místě tak robustní a posluchač bude nucen posunout přijímač nebo vytáhnout anténu. Pro posluchače to tedy bude znamenat určitou míru nepohodlí, ale nepůjde o nic závažného. Typickým příkladem je stav, kdy bude velký vysílač, který pokrývá velkou oblast, a v dané oblasti je ještě městský dokrývač, který zajišťuje to perfektní pokrytí ve městě. V některých lokalitách docházelo k duplicitnímu pokrytí i ze dvou stran a v takovém případě jsme přistoupili k takovéto optimalizaci. Udělali jsme si i certifikovaný výpočet, jaký dopad to bude mít a co přesně se změní. S výsledkem jsme spokojeni. V některých případech dokonce pokrytí o trochu vzroste. V tuto chvíli opravdu nemohu být konkrétnější. Bereme téměř všem, ale bereme tak citlivě, aby to naši posluchači pokud možno nepoznali, a pokud to poznají, aby to byla přiměřená nebo přijatelná daň za to, že zde vznikne stanice, která bude mít pokrytí až padesát procent populace.

Zeptám se na velmi citlivou otázku posledních týdnů a měsíců, kterou je přecházení do mono režimu u původně šířených stereo stanic. Bude Rádio Plus vysílat v monu?

Přesně tak. To je to kouzlo, proč můžeme při takto velmi citlivém odejmutí kmitočtů dosáhnout takového pokrytí.

Bude to pouze otázka Rádia Plus?

V případě Českého rozhlasu to bude pouze otázka Rádia Plus. Rád bych ale upozornil na skutečnost, že v případě Rádia Plus nebude mít tento krok vliv na degradaci zvukové kvality. Vyjma znělek se jedná v podstatě čistě o stanici mluveného slova. Pokud chceme pracovat s VKV, kde už prostor není, toto je daň, kterou jsme ochotni zaplatit a je to přijatelná daň. Rádi to uděláme a pokrytí se k 50 % populace blížit bude. Pokud jde o ostatní naše VKV sítě, dovedu si představit, že ve výjimečných případech v místech, kde je signál slabý a my máme k dispozici malý dokrývač, mohli bychom jej pustit v režimu mono, protože ten jeho dosah v podstatě zdvojnásobí. Robustnost je po celé ploše a neklesá se vzdáleností od toho centra. Je to něco, co by posluchači mohli ocenit. Rozhodně nebudeme sahat k tomu, že celou síť bychom pustili do mona. V rámci jednotlivých, atomizovaných míst, kde bychom mohli zajistit zlepšení a dodání signálu do míst, kde není, bychom toto mohli udělat. Je to ve stádiu testů a úvah a budeme k tomu přistupovat velmi konzervativně.

Co se týká nebonitních kmitočtů, ty by měly posloužit pouze Rádiu Plus, nebo je využijete i pro stanice, kterým jste právě kvůli této stanici kmitočet sebrali?

Řekl jste to přesně. Udělali jsme revizi všech našich vysílacích sítí. Důkladně jsme vše rozebrali a v rámci toho jsme pak připravili VKV síť pro Plus. Dokrývače budou sloužit jak pro darující stanice, tak i pro Plusko, kde by mohly dokrýt místa, která není možné řešit hlavními kmitočty. Snažíme o to, aby toto řešení bylo maximálně citlivé a aby nám dokrývače mohly pomoci v tom, že stanice bude v daném městě dostupná, a my můžeme efektivněji použít vysílač, který se například překrývá ze tří stran.

Kdy by mělo být finální řešení jasné a kdy ho chcete představit veřejnosti?

To je otázka na generálního ředitele a netroufám si za něho hovořit. Když to vezmu aproximativně, někdy na podzim by měla stanice začít hrát, takže několik měsíců předtím bude třeba technická příprava a bude muset být jasno. Během prázdnin, troufám si říci, budou známy podrobnosti, ale opravdu to není otázka na mne. Je to spíše otázka na programové šéfy a generálního ředitele.

Zpět k DAB. Určitě se shodneme na tom, že veřejnoprávní rozhlas je chápán jako průkopník celého procesu a měl by být i jeho lídrem. Jak tedy čtete rozhodnutí rakouské ORF, kdy se instituce odmítla zúčastnit vídeňského experimentu, a jako jeden z argumentů de facto jinými slovy uvedla, že analogový rozhlas tu bude ještě dlouho a na celý proces ještě nepřišel vhodný čas?

Nechtěl bych být na kolegy z Vídně příkrý, ale myslím, že je to krátkozraké. Digitalizace je dlouhodobý proces. DAB existuje v podstatě přes dvacet let a nějakým způsobem se tím stále zabýváme. První pokusy byly už na konci osmdesátých let. Nemyslím si, že by tedy bylo příliš času. Postavení veřejnoprávního rádia v Rakousku je trochu jiné než v Česku, případně jiných zemích. Oni mají v podstatě tři čtvrtiny trhu z hlediska posluchačů a tímto by si vyráběli konkurenci a postavení si snížili. Z pohledu subjektu je to logický krok, z pohledu veřejnoprávního média je to velmi krátkozraké, protože digitalizace přináší nejen to, že se rozšíří trh, ale jde o dlouhodobý proces, kdy se musí celý průmysl okolo vytvořit. V rámci společenské odpovědnosti je podle nás důležité začít se zabývat digitalizací intenzivně a seriózně a doopravdy. Trhu to chce dát čas na to, aby si mohl technologii ozkoušet. Na konferenci Digimedia padala řada dotazů, které nejsou dořešeny. My jako Český rozhlas bychom chtěli na tyto otázky pomoci nalézt odpověď. Aby nešlo o teoretické otázky, proč to neudělat, ale aby se na ně dalo odpovědět tím, pojďme si to vyzkoušet, jak to doopravdy funguje. I pro mě je postoj rakouského veřejnoprávního rozhlasu překvapivý, na druhou stranu je jejich postoj vzhledem k postavení na trhu pochopitelný. Naše postavení je zcela jiné.

NMI18_Urban

Proces digitalizace rádia by měl být ukončen v roce 2025, kdy stávajícím komerčním vysílatelům končí analogové licence pro VKV vysílání. Fáze digitalizace, kterou jste představili vy, by měla ale skončit již v roce 2017. Jaký tedy předpokládáte vývoj v tomto mezidobí a jaká bude po dobu oněch přibližně osmi let role Českého rozhlasu?

Český rozhlas by chtěl do konce roku 2017, pokud nám budou přát okolnosti, mít tento „nový vlnový rozsah“ jako plnohodnotnou platformu, která by dokázala zásobit alespoň padesát procent populace veřejnoprávním programem digitálního vysílání DAB. Pak přijde křižovatka. Můžeme pokračovat dál a udržovat stávající stav a velice pomalu, tak jak bude Český rozhlas disponovat finančními prostředky, toto vysílání rozšiřovat. Druhou, rozhodně lepší možností je národní koordinace přechodu na digitální rozhlasové vysílání. Ministerstvo kultury by mělo na základě přijaté strategie kmitočtového spektra vypracovat koncepci digitálního vysílání. Koncepce by tedy na tuto otázku měla dát mnohem lepší odpověď, než kterou mohu v tuto chvíli dát já, protože oni budou ti, kdo stanoví, jaké budou tyto kroky. Podle našeho názoru by měla být ustavena národní koordinační skupina, která by zahrnovala regulátory, vysílatele ze zákona, vysílatele s licencí, operátory sítí a tak dále, která by společně vytvořila jasný plán, technický plán přechodu, kde by byly jasné parametry a jasně stanovené měřitelné milníky a kritéria, která se sledují, a když by byla naplněna, stanovil by se termín vypnutí. Něco takového by mělo být vedle legislativy stanoveno ze strany ministerstva kultury a případně i ČTÚ, aby mohl tento proces proběhnout. Týkalo by se to pochopitelně vysílatelů ze zákona i vysílatelů s licencí.

Našli jste v článku chybu?