Když před nějakou dobou Seznam intenzivně a tajemně propagoval brzké spuštění „poslední chybějící služby“, jednu chvíli jsem tiše zadoufal, že to bude to, na co myslím a co opravdu chybí.
(Vyklubala se z toho Jarmara, která se dnes může pyšnit titulem „nejrychleji zapomenutý český web“).
Na setkáních „startupů“ a „investorů“ se předkládá jeden projekt sociální sítě, případně parazitování na dominantní sociální síti za druhým. Investoři zbystří pouze tehdy, když předkládaný projekt má globální rýč, pak si ovšem udělají rychlý skrínink a zjistí, že celosvětově je to už pětadvacátý projekt stejného typu. České vedoucí portály neinovují. Podstatné, významné inovace od Seznamu, Centra, iDnesu jsme se naposled dočkali… nějak si nemůžu vzpomenout. Tiskové zprávy portálů vyčíslují mnoho novinek z poslední doby, ale je to jen přemalování kabátků dávno existujících služeb. Mezitím se světového, a tudíž i našeho Internetu zmocňuje Google, Facebook, Pinterest (atd.) se skutečnými inovacemi.
Přitom, když se blíží jarní víkend a chci se podívat na Internet (neboť kam jinam?) na to, co je zajímavého a nového v nejbližším okolí, v blízkém městě, městečku, jaká akce nebo akcička se kde koná, pohořím. Strejda Google nebo jiný fulltextový vyhledávač nalezne mišmaš, na kterém převládají rozsáhlá zpravodajství z akcí a událostí konaných před rokem, zatímco noticky, krátká oznámení toho, co se bude konat pozítří, se nalézt nedají – možná jsou na pětadvacáté stránce vyhledávání, možná na tisící, možná na žádné. České portály, ba i zpravodajské weby vás informují o tom, jak se vede globálním celebritám (kultura.idnes.cz), jejich regionální odnože – zde tušíme největší naději! – píší o tom, že patnáctiletý hoch uvázl v kontejneru na odpad. Tedy o lokálních celebritách.
Kudyznudy.cz – mezi pochvalou a zatracením
Stát na tuto situaci před pár lety zareagoval vytvořením a provozováním webu Kudy z nudy, ke kterému není možné mít jiný vztah než love-hate, směs pochvaly a zatracení. Pochvaly za to, že se vůbec někdo o něco takového pokusil, pochvaly za to, že se snaží a hledá, jak nejlépe objevovat cesty z nudy. Zatracení za to, že se mu to opakovaně spíše nedaří než daří, zatracení za to, že tam jednu dobu nechal cpát bezbřehou komerci (tzv. „akce“ hotelů a restaurací, spočívající v mimořádných nabídkách „domácí kuchyně“ a podobně), zatracení za to, že namísto navigačně skvěle intuitivního vyhledávače dělá z webu společensko-kulturní magazín, zatracení za to, že tento lokální a cestovatelský web dosud nemá kvalitní mobilní appku a pouze velmi špatnou mobilní verzi.
U Kudy z nudy chvilku zůstaneme, protože web došel na této cestě nejdál ze všech, a přesto je dosud na začátku a ještě stačil párkrát ztratit. Poté, co z něj nová redakce dokázala víceméně odpárat hloupě komerční věci, umísťuje nyní na homepage „atraktivní nabídky“, kdy doporučuje výlet na Karlštejn a na Pražský hrad. Ale my víme, že v Praze je Pražský hrad a že u Berouna je Karlštejn. Co nevíme, jsou, jaké zajímavé a aktuální akce jsou tento víkend, například, v okolí Boskovic. V tom nám bohužel Kudy z nudy nepomůže.
Největší chmury na člověka padají z neschopnosti služeb jako je tato pracovat s mapou. Špatný postup je, když uživatel musí nejdříve za pomoci složitých vyhledávacích formulářů upřesnit místo, termín, druh akce (většinou je to potřeba na několikrát, a pokud se požadované místo nalézá na rozhraní regionů, což je ovšem pro motorizované turisty skoro vždy, tak jste úplně v háji), a pak vám vyjede lineární seznam akcí, kterou musíte jednu po druhé rozkliknout a přes další odkaz se dostat na mapu. Takto postupuje Kudy z nudy.
Správný postup je ten, že aplikace zjistí, kde jsem či o jaké místo mně jde, (a pokud to neví, tak se zeptá stylem „zapíchni kurzor do mapy“), a ihned zobrazí mapu s terčíky nejbližších akcí s možností dalšího jednoduchého filtrování, mouse-over zobrazením detailů a podobně. Takto nepostupuje u webových aplikací nikdo, a u mobilních se to tvůrci začínají učit. (Je mimochodem zajímavé, jak inovativní a invenční dokáží být mobilní aplikace, a jak se „konzervativci“ stávají byvší průkopníci pokroku – tvůrci webů).
Nevyužité příležitosti a neschopnost pracovat s mapou, jak se má
Trable s lokálním vyhledáváním či obecněji „lokálním obsahem s využitím geo-informací“ ale nezačínají a nekončí u turistického portálu. Zkuste například hledat nejbližšího řemeslníka, když se vám doma něco pokazí. Strejda Google po dotazech na nejbližší sklenáře, topenáře, malíře atd. opět moc nepomůže. Specializované vyhledávače či „portálky“ jsou většinou zoufalé. Řemeslníci.cz jsou zřejmě z roku 1995 a od té doby se neposunuli o milimetr, o kus lepší jsou Nejřemeslníci, ale pořád ne dost dobří. Katalogy na portálech (typu firmy.cz) jsou těžko použitelné vinou zběsilé tvorby kategorií – v oblasti služeb a řemesel například najdeme hlavní podkategorii „Astrologie a numerologie“, ale ke kýženému Sklenářství (též truhlářství, zámečnictví atd.) se musíme opět neintuitivně proklikat, a opět na nás vypadnou seznamy dlouhé jako toaletní papír, ve kterých jsou mezi řemeslníky nacpaní výrobci. Práce s mapou neexistuje, naklikat si současně dva okresy v sousedních krajích je opět dřina. Velkou nevyužitou příležitostí je pak služba Zlatých stránek – jak skvělá aplikace by šla udělat nad jejich databází. A právě tak nevyužitou, přitom velmi nadějnou příležitostí je Lokola, která zase střílí na mnoho vrabců najednou a opět preferuje vyťukávání jakýchsi formulářů před intuitivní navigací s mapou. Kromě toho je obsahově chudá, hlavně v regionech – Lokole se nepodařilo si získat dostatečnou tržní pozici, známost, návštěvnost. Lokola má mobilní appku pro Windows Mobile, ale nemá ji pro iPhone, kterých je u nás padesátkrát více; tomu je také obtížné porozumět.
Snad žádná ze služeb – s čestnou výjimkou právě Lokoly – není schopna zvládnout typickou geo-funkci nazývající se „…a v okolí“. Dnes, když je skoro každý motorizovaný, je po ruce všechno, co je do deseti, dvaceti, třiceti kilometrů; jestli hledám zajímavý koncert, výstavu, akci pro děti v určitém místě, zcela jistě mě bude zajímat totéž v okruhu deseti až třiceti kilometrů – však jsem tam autem za čtvrt hodinky, případně (u řemeslníků) oni ke mě. Zvláštní, jak tato banální funkce – snadno programátorsky zvládnutelná nad mapovými podklady a jejich API, které jsou k dispozici – zcela uniká pozornosti provozovatelům webových služeb. Je to zvláštní situace, které moc nerozumím: na jedné straně stovky start-upů, začínajících z nuly svůj velmi obtížný boj, kde vítězství získá jeden z tisíce, na druhé straně desítky zavedených služeb s jasným, dokonce i jakž-takž fungujícím obchodním modelem, které nejsou schopny inovovat a sáhnout si po vítězství, které je na dosah.
Kde neuspějí lokální hráči – nebo se o úspěch ani pořádně nepokusí – mohli bychom čekat úsilí třeba od takového Googlu, ne? Firma jistě nebude dělat tuto službu jen pro Česko, ale je zvláštní, že se o nic podobného nepokusila ani celosvětově. Až na určité výjimky (například má dobře celosvětově zpracované programy kin – viz www.google.com/movies, v Česku ale opět s naprostou absencí malých a lokálních kin) ponechává Google vše na svém fulltextu. Zde se ovšem chytá do vlastní pasti hodnocení relevance stránek: drobné lokální akce jsou vždy překryty těmi velkými, s obsahově bohatými weby, spoustou zpětných odkazů, facebookových lajků, se slušnou návštěvností. Jenomže potřebné je najít právě tu malou, lokální akci, neboť na tu velkou je stejně u cesty plno billboardů.
Kde nejsou peníze a často ani zájem
Problémů s „malým lokálním obsahem“ je ale vícero. Na straně provozovatelů webů není o tento druh služeb příliš zájem, protože se ví, že v tom „nejsou peníze“. Z lokálního řemeslníka nebo pořadatele výstavy místního malíře se nedají vymlátit žádné peníze za to, že budou v nějaké službě či aplikaci uvedeni. A bývá to ještě horší – tito „drobní“ se často nedokáží ani namáhat, aby si zapsali svou akci či službu i v těch případech, kdy je to pro ně zadarmo. Je to samozřejmě také začarovaný kruh slepice nebo vejce – kvalitní služby (weby) v této oblasti neexistují, jen několik nekvalitních, nejsou navštěvované, takže náš „pan drobný“ po několika zkušenostech docela realisticky vyvodí, že nemá ani cenu někam něco zadávat zadarmo a ztrácet tím čas, když mu to nepřivede ani jednoho návštěvníka či zákazníka. V éře Internetu, chytrých mobilů plných aplikací, přístupu k mobilním datům a s automatickým „geo-zaměřováním“ tak nejčastější formou informace o drobných akcích i službách zůstávají plechové cedulky u hlavní silnice a plakátky nalepené na sloupu veřejného osvětlení – tak jako v dobách, když neexistoval ani Internet, ani ostatně počítače.
Je z toho nějaká cesta ven? Nebo přesněji, je nějaká cesta, jak se „poslední opravdu potřebné a užitečné služby“ dobrat? Myslím, že to není zase tak beznadějné. Především by nesmírně pomohlo, kdyby nejlépe pod velmi známou značku (řekněme kdokoli z prvních pěti internetových „domů“ v ČR) vzniklo rozhraní pro zadávání, vkládání těchto nabídek, s následnou možností využívat této databáze kýmkoli. Tím bychom se vyhnuli dnešní situaci, kdy podnikatel vidí, že existuje deset jakýchsi pseudoportálků, kam by mohl zadat svoji službu či akcičku, v každém vypadá formulář úplně jinak, někde chtějí peníze, jinde složitou autorizaci a podobně; výsledek je takový, že nezadá nikam nic a jde přidrátovat cedulku na nejbližší plot.
A dále pak kvalitní úsilí jednoho z těchto velkých hráčů, vytvořením „aplikace nad mapou“, webové a současně pro obě hlavní mobilní platformy, navigačně intutitivní, nezaplácané ničím, co se ne týká hlavní funkce. Jsem zvědavý, jestli někdo z hlavních hráčů v sobě konečně kus inovátora po letech objeví, nebo zda se jejich veškerá tvůrčí energie bude i nadále vyčerpávat na facelifty existujících služeb; moc optimista ale nejsem.
