Hlavní navigace

Do vosího hnízda

15. 2. 2001
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Pokud jste již někdy spadli do vosího hnízda, určitě víte, jak nekonečné je čekání na první žihadlo a ještě delší "lízání ran". Podobný pocit mají s největší pravděpodobností i autoři internetových periodik. Napíšou článek, o kterém si myslí, že nažhaví spoustu čtenářů, a před zveřejněním čekají několik hodin, jaká bude reakce.

Někdy nulová a někdy se žihadel nedopočítají. Zkusím si tedy píchnout do vosího hnízda znovu po 10 letech (tehdy to bylo to pravé). Lupu prý dělají diskuze, rýpněme si proto do diskuzí.

Každý papírový časopis či noviny musí neskutečně závidět Internetu blízkost čtenářů – každodenní diskuze a okamžitou odezvu do papíru nikdy nedostanete. Proto taky na mnoha webech už nemůžeme oddělovat články a diskuze – autor jen dá podání a čtenáři sami ve hře pokračují (podrobněji viz článek Ladislava Zajíčka Jak opravdu proměnit záběr a diskuse Lupy?, a hlavně neoddělitelnou diskuzi k němu).

Mezi autory a přispěvateli do diskuzí však většinou zůstává jeden obrovský rozdíl – autor je jednoznačně identifikovaný jako reálná osoba, čtenář může svou identitu utajit (leda že by někdo poslal z mého emailu článek ke zveřejnění a podepsal se k němu mým jménem, ne že by to kvůli času vadilo :-) Pokusme se proto trochu poodhalit, ne jací jsou internetoví autoři, ale internetoví čtenáři, i když za autory můžeme považovat všechny. (Rozdělení je provedeno podle skupin čtenářů v diskuzích a podle jejich iniciativy. Za diskuze přitom beru hlavně ty odborné, kde je nutné často znát argumenty, pomiňme diskuze „seznamkové“.)

Kdopak to píše

Jádro

Tvoří jej především hlavní tvůrci webu a „staří mazáci“, počet proto nemusí být vyšší než deset. Znají se mezi sebou často osobně a ví, co od druhého čekat (mohou za tím být i vzájemné tvrdé přestřelky v diskuzích z před pár lety). Nemusí se vyjadřovat příliš často, zato jejich příspěvky mají mezi ostatními vysokou váhu (ačkoli mohou jejich autora považovat za pitomce). Musí si stále hlídat vysokou odbornost svých názorů.

Příznivci a rýpalové

Dvě naprosto protikladné skupiny, přesto si odpovídající četností příspěvků. Rýpalové zahajují přestřelky, fanoušci je odvracejí. Dochází hodně k emotivním reakcím, při kterých jsou ochotni jejich autoři „mlátit se do krve“. Tyto přestřelky jsou velmi nebezpečné pro autory článků, neboť mohou vyznít pro něj značně negativně. Argumenty nemusí mít vždy nejvyšší váhu, mohou je přebít tzv. „tos' ho perfektně setřel(a)“. Pustit se do těchto diskuzí znamená strávit na Internetu dlouhé hodiny.

Neviditelní čtenáři

Hlavní čtenářstvo podle počtu, které o sobě nedává příliš vědět. Diskuze může zcela ignorovat, když preferuje styl „číst časopis“. Jejich neviditelnost může být způsobena „nepotřebuji se vyjadřovat/in­troverze/nedos­tatek času“. Pro provozovatele serveru mají však cenu zlata, neboť tvoří důležitou základnu čtenářů, měl by se proto snažit přetáhnout je na aktivní stranu alespoň anketami a dalšími nenáročnými „průzkumy“.

Náhodní návštěvníci

Největší masa, která buď přijde jednou a nikdy více, nebo zakotví nastálo. Hodně záleží na webu, jak dokáže ty správné (tj. potenciální čtenáře, lidi z oboru) rychle oslovit. Zapojují se do diskuzí, ale ne každý vydrží rychlé odstřelení (často rýpalové odzkouší nového protivníka, kolik vydrží).

Greenhorni

Internetoví zelenáči, pro které však kdokoliv na webu může mít velkou autoritu. Přečtou si proto bezelstně vše a bez velkého hodnocení si udělají „správný“ obrázek. Chováme se tak všichni, je to podobné vyvozování závěru po shlédnutí televizních zpráv (po 30 sekundách jsem „na beton“ přesvědčen, že… je naprostý idiot). Mohou proto příliš dát na „haló efekt“ z prvního dojmu.

KL24

Anonymové

Mohou si buď chránit soukromí (a být náhodnými návštěvníky nebo greenhorny), nebo neuvádět jméno záměrně. Vezměme druhou část. Existuje pro ně poznávací znamení „mám dobře informovaný zdroj“ nebo „znám se s autorem velmi dobře“. Hodně nevyzpytatelní lidé s nejasnými pohnutkami – jejich příspěvky znějí velmi zasvěceně, přitom mohou (ale nemusí) být úplně zcestné. Nedokážete posoudit, s jakým záměrem (soukromí/poškodit druhého) je píšou. Nebezpečí skrývají také podpisy – anonym nemusí být nutně nepodepsaný. Osobně jsem se již několikrát spálil, kdy po dlouhé výměně názorů sepíšete dlouhý e-mail, který se Vám vrátí jako nedoručitelný, nebo Vám někdo odpoví, že nic takového nikam nepsal.

Na závěr se nabízí několik otázek. Tu klasickou „A kam patříte vy?“ úplně vynechám, neboť se sem nehodí. Raději proto uvedu jedinou a nechám článek otevřený: Co považujete na Lupě za důležitější, články nebo diskuze?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracuje na mikroplatebním projektu I LIKE Q společnosti Villusion, kterého se účastní Sun Microsystems. Dlouhodobě se věnuje elektronickému obchodu, pracoval na řadě studií pro bankovní sektor.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).