Hlavní navigace

Doménová revoluce ve veřejné správě?

29. 7. 2002
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Koncem loňského roku se sdružení CZ.NIC rozhodlo svěřit pět domén druhé úrovně (gov.cz, edu.cz, mil.cz, org.cz a int.cz) Úřadu pro veřejné informační systémy. Nyní ÚVIS přichází se standardem, který říká, jak by tyto domény měly být využity. Dojde k přeadresování celé veřejné správy do domény gov.cz?

Současná situace ohledně domén, které používají nejrůznější subjekty státní správy a samosprávy (dohromady: veřejné správy, tj. od ministerstev až po nejmenší obce), rozhodně není uspokojivá. S jistou nadsázkou lze říci, že zde platí pořekadlo „každý pes, jiná ves“ – co subjekt, to odlišná doména, ale hlavně jiná logika tvorby domén a subdomén. Důvod je nasnadě, došlo k tomu historickým vývojem a absencí dostatečně účinných koordinačních snah. Odnáší to ale sami uživatelé Internetu, zejména ti začínající, kteří se v nastalé doménové změti příliš neorientují.

Možnost napravit část výše naznačeného problému se otevřela s loňským rozhodnutím CZ.NIC (správce česká národní domény) uvolnit některé domény druhé úrovně, dosud blokované z ryze technických důvodů. Mezi ně patří i domény gov.cz, edu.cz, mil.cz, org.cz a int.cz, které CZ.NIC „věnovalo“ státu a převedl je na Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS). Ten až do dnešní doby pracoval na pravidlech, jak tyto domény využít, a nyní konečně přichází s řešením – se Standardem ISVS pro tvorbu doménových jmen ve veřejné správě. Návrh tohoto standardu prošel připomínkovým řízením, 19.7.2002 byl schválen a právě dnes, 29.7.2002 by měl být (v definitivní verzi) vyvěšen na webu ÚVIS jako platný standard ISVS.

Proč nový standard?

Základní motivace je vcelku zřejmá a vyplývá z výše naznačených skutečností: zavést jednotnou konvenci pro tvorbu domén používaných ve veřejné správě. Cílem je to, aby uživatel dokázal s její znalostí co nejsnáze odhadnout (odvodit si) jméno domény příslušného subjektu.

Možných konvencí je samozřejmě nepřeberně mnoho, a jistě by šlo vést dlouhé disputace o tom, která z nich je nejlogičtější, nejefektivnější, neintuitivnější apod. Osobně si ale myslím, že to nejpodstatnější je samotná existence nějaké konvence, jasně, srozumitelně a jednoznačně definované a zaštítěné někým, kdo má dostatečnou autoritu či alespoň moc vynutit si její dodržování.

Co standard ÚVIS říká?

Především definuje, jak by měly být tvořeny domény orgánů veřejné správy. Ty by měly být všechny zastřešeny doménou gov.cz, tj. mělo by se jednat o subdomény gov.cz. Pro jednotlivé subjekty veřejné správy pak standard definuje, kterak mají být tvořena jména domén (v terminologii DNS: „labely“) třetí a čtvrté úrovně pod doménou gov.cz. Například:

  • ústřední orgány státní správy (např. ministerstva), soudy a další orgány státu budou mít domény [zkratka].gov.cz, kde [zkratka] je obvyklá zkratka jejich oficiálního názvu. Například Ministerstvo financí bude mít doménu mf.gov.cz. Mimo jiné tak odpadnou dosavadní nadbytečné zkratky „cr“, jako u mfcr.cz
  • kraje budou mít domény [název_kraje>]gov­.cz, obdobně to bude i pro obce, městské obvody a městské části
  • domény třetí úrovně budou přidělovány také „činnostem ústředních orgánů státní správy, soudů a dalších orgánů státu“, například: justice.gov.cz, hasici.gov.cz, knihovny.gov.cz, volby.gov.cz apod.

Obecně by měly být domény třetí úrovně pod doménou gov.cz přidělovány:

  • státní správě pro identifikaci
    • jednotlivých úřadů
    • činností
  • soudům
  • krajům
  • obcím

Kromě domén třetí úrovně pod gov.cz standard definuje i domény čtvrté úrovně, a počítá s jejich přidělením:

  • krajům a obcím pro identifikaci
    • úřadů (například: magistrátů, úřadů městských částí, obecních úřadů atd.)
    • organizací
    • činností
  • státní správě a soudům.

Takže např. meu.beroun.gov.cz bude městský úřad v Berouně, umo.brno-město.gov.cz bude úřad městského obvodu Brno-město, umc.praha13.gov.cz úřad městské části Prahy 13, mag.usti-nad-labem.gov.cz bude magistrát Ústí nad Labem, ou.predni-kopanina.gov.cz bude obecní úřad apod. Připadá vám to intuitivní? Pokud se dokonale vyznáte v tom, kde mají magistrát, kde úřad městského obvodu, kde úřad městské části a kde naopak obecní úřad, pak možná ano.

Jestli ne, měla by stále fungovat tzv. centrální adresa (dosud www.centralni-adresa.cz), obsahující mj. tzv. portál veřejné správy. Ten by měl být, podle nového standardu, dostupný také na adresách www.gov.cz a portal.gov.cz. Dalším zdrojem informací a pomoci by se měla stát informační služba, kterou ÚVIS hodlá zprovoznit na adrese nic.gov.cz (kde NIC je zkratka pro Network Information Center).

Jak to bude s přechodem?

Standard definuje také určitá obecná pravidla. Z nich je asi nejzajímavější představa o přechodu na používání nových domén. Sám nestanoví konkrétní termín, do kterého by všechny dotčené subjekty měly přejít na nové domény. Pouze konstatuje, že každý takovýto subjekt má mít doménu ve shodě s daným standardem (ale nepředepisuje striktně, do kdy si ji musí pořídit). Vedle toho připouští i souběžné používání stávajících domén, když říká že

Dále může používat URL adresu platnou před přijetím tohoto standardu.

Pouze jako doporučení (ve formě komentáře) je v dokumentu uvedeno, že stávající domény, resp. URL adresy, by měly být do dvou let zrušeny a již dále nepoužívány.

Naštěstí tedy nejde o žádnou „okamžitou revoluci“, která by nutila dotčené subjekty změnit jejich URL adresy, a také co nejdříve předělat hlavičkové papíry, vizitky, plakáty a všechno možné, co tyto adresy obsahuje. To by nejspíše vedlo i k pořádnému chaosu v samotném Internetu. Přechodné období s doporučeným ale nikoli striktně nařízeným časovým horizontem považuji za rozumnější, byť určitě oddálí zavedení nové jednotné konvence do reálné praxe.

Ostatní domény

Nový standard ÚVIS explicitně a podrobně definuje, co a jak se má dít v doméně gov.cz. Ostatními doménami se zabývá pouze okrajově. Například o doméně edu.cz předpokládá, že bude použita pro celé školství, a předepisuje, jak má být využita u vysokých škol a univerzit. Ty by měly mít doménu [zkratka].edu.cz, kde [zkratka] je jejich dosud používaná zkratka (např. cuni pro Karlovu Univerzitu, muni pro Masarykovu univerzitu atd.). Pokud jde o základní a střední školy, zde se formou komentáře říká, že vše bude nutné konzultovat s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). To samozřejmě souvisí s jedním z problémů projektu Internet do škol, kde se MŠMT a ÚVIS nedohodly na využití domény edu.cz pro nově připojované školy, a tak jim generální dodavatel začal přidělovat subdomény v jeho doméně indos.cz (tj. v doméně vlastněné komerčním subjektem).

Celkem jasná je situace kolem domény mil.cz, kde standard pouze říká, že by měla sloužit pro účely subjektů spojených s ministerstvem obrany a armádou. Doména org.cz pak má být pro nevládní, nestátní a nevýdělečné organizace, sdružení, nadace – ovšem bez toho, že by standard nějak podrobněji rozváděl, jak konkrétně se tak má stát (kdo přesně může získat subdoménu pod org.cz, za jakých podmínek, jakým postupem atd.).

Ohledně zbývající domény int.cz se v komentáři říká, že se v současnosti neuvažuje o využití této domény.

Slabiny standardu

Na celém standardu nacházím i nepříjemná slabá místa. Standard například zavádí určitá obecná pravidla nakládání s doménami, která jsou očividně šita na míru doméně gov.cz, ale nevyplývá z nich (alespoň podle mého názoru), zda se vztahují na všechny domény nebo jen na doménu gov.cz. To může být podstatné například kvůli tomu, že tato obecná pravidla definují ÚVIS jako správce domén druhé úrovně, který sice přiděluje příslušným subjektům domény třetí úrovně, ale tyto nemají plnou volnost ve vytváření dalších subdomén – ty jim musí schválit ÚVIS. V případě domény gov.cz a snahy dodržet na čtvrté úrovni určitou jednotnost (viz výše citované zkratky meu, mu, mag, ou apod.) to asi má svou logiku, ale u ostatních domén, např. edu.cz, by to bylo nesmyslné a proti duchu koncepce DNS. Například by to znamenalo, že kdyby Karlova univerzita přešla z používání stávající domény cuni.cz na doménu cuni.edu.cz, musel by jí ÚVIS schvaloval subdomény pro všechny její fakulty, pracoviště atd. Spíše si myslím, že autoři zapomněli na rozlišení toho, na co se která část obecných pravidel vztahuje.

Ještě podstatnější výhradu ale mám k věcným aspektům celého standardu. Ten se totiž zabývá pouze jmény domén, a nikoli (až na konkrétní výjimky, kde hovoří o rezervovaných URL adresách) symbolickými doménovými jmény uzlů Internetu. V tom se ostatně rozchází v chápání pojmu „doménové jméno“ se standardy Internetu, na něž se ale přesto odvolává.

Jinými slovy: Standard ÚVIS se zabývá tím, že doména ministerstva financí má být mf.gov.cz, ale už se nezaobírá tím, jaké má být symbolické (doménové) jméno webových stránek (zda www.mf.gov.cz), elektronické podatelny tohoto ministerstva (zda e-podatelna.mf.gov­.cz) či adresářové služby (zda ldap.mf.gov.cz) apod. Stejně tak se stará pouze o pravidla pro tvorbu jmen jednotlivých domén včetně syntaxe, ale už nikoli o pravidla pro tvorbu celých symbolických doménových jmen, tj. včetně jmen konkrétních uzlů.

BRAND24

Nechci zde volat po tom, aby standard explicitně předepisoval všem orgánům veřejné správy, jak si mají pojmenovat své veřejně přístupné servery. Očekával bych pouze, že si vynutí určité povinné minimum (alespoň ono „www“ pro hlavní webový server) a řekne něco ve smyslu: „každý subjekt musí ve své doméně zprovoznit uzel se jménem www“ tak, aby vždy existovala adresa www.[doména].gov­.cz. Kromě toho, jako službu a projev vstřícnosti uživateli, bych vítal požadavek typu: „pokud uživatel zadá ve svém browseru adresu typu [doména].gov.cz, musí být efekt stejný, jako kdyby uživatel napsal www.[doména].gov­.cz.“ A dále: Pokud příslušný subjekt používající konkrétní doménu ještě nezřídil vlastní WWW server, na kterém by byl nějaký obsah, měla by se uživateli zobrazit stránka se zprávou typu „doména je určena subjektu XY, který ji ale dosud nepoužívá“. Společnost Globe Internet, které ÚVIS svěřil technickou správu domény gov.cz, by něco takového dokázala zařídit jistě velmi snadno.

Žádné takovéto obecné požadavky ale ve standardu nejsou.

Považujete navržený standard za optimální?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).