Hlavní navigace

Doménový nacionalismus

18. 1. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
Pojem "evropské domény" je poměrně široký. Je otázkou, máme-li do této skupiny zahrnout pouze domény představující národní koncovky jednotlivých států, nebo i domény reprezentující určitý region (např EU domény) či jazykovou komunitu (např. .CAT - katalánskou).

Evropské domény – ccTLD/geoTLD

Většinu domén, které můžeme nějakým způsobem spojovat s územím Evropy, tvoří skutečně domény nejvyšší úrovně odpovídající národním koncovkám příslušných států, tedy ccTLD (country code TLD). Vzhledem k tomu, že ICANN, jako nejvyšší správce domén, delegoval správu národních domén nejvyšší úrovně jednotlivým registrům, které mají často svá vlastní pravidla odpovídající daným regionálním zvyklostem a jurisdikci, existují mezi registračními systémy evropských domén značné rozdíly. V tomto článku se zaměřím především na ccTLD států západní (a zčásti střední) Evropy.

Do samostatné kategorie bych zařadil doménu nejvyšší úrovně EU, neboť tato neodpovídá jednomu státu, ale celému území Evropské unie. Vzhledem k tendenci organizace ICANN otevřít doménový prostor novým doménám, odpovídajícím určitým komunitním a regionálním celkům, bych doménu .EU spíše zařadil mezi tzv. geoTLD (geographic TLD). Počet nových domén v této skupině pravděpodobně bude v nejbližších letech rychle narůstat.

Mapa ccTLD domeny

Zdroj: Domain Wire (CENTR), číslo 1/2005 [PDF, 2,4 MB]

Registrace evropských domén a jejich regulace

Co jsem měl konkrétně na mysli titulkem „doménový nacionalismus“? Jak bylo výše uvedeno, správa národních domén v rámci Evropy byla přidělena jednotlivým doménovým registrům konkrétní země, které často mají specifické podmínky registrace. Příkladem může být požadavek, aby vlastník či jeho kontaktní osoba měl sídlo v dané zemi (platí např. pro .SK, .FR, .DE, .NL, .EE domény) nebo sídlo v rámci EU (např. .HU, .IT domény). Dále je často vyžadována další dokumentace či důkazy o vztahu k dané zemi a osobní údaje pro registraci (např. .IT, .IE, .SE domény), což protahuje dobu registrace a znemožňuje její automatizaci. Specifickým příkladem zbytečného zdržování registračního procesu jsou .HU domény, jejichž registrace je vždy otázkou týdnů, neboť žadatel je nejprve na „čekací listině“. Pokud pomineme politické a administrativní překážky, velká většina doménových registrů má také velmi striktní technické podmínky – především jde o konfiguraci DNS, bez kterých dokonce často nelze doménu ani zaregistrovat (především jde o .AT, .DE, .NL, IT, .IE, .HU domény). Jde např. o čas vypršení záznamu – tzv. TTL, které musí být vyšší než limit definovaný registrem, podmínku, že DNS servery nesmí být na stejné síti, NS záznamy musí odpovídat DNS serverům v registru, ostatní DNS záznamy musí splňovat pravidla registru, anebo dokonce již při registraci musí být nakonfigurovaný SMTP server dle MX záznamu, který přijímá poštu dané domény (tj. specifikum domén .HU).

Tip: hledáte kompletní přehled domén nejvyšší úrovně? Najdete jej v naší doménové centrále na Lupě.

Jako registrátor zprostředkovávající registraci i mnohých ccTLD se často setkáváme s tím, že např. český vývozce vyváží své zboží do zahraničí a chce pro své cílové zákazníky propagovat svou firmu webovými stránkami v rámci doménového prostoru příslušné země. Administrativní podmínky mu v tomto ale kladou zbytečné překážky do cesty.

Statistika registrací evropských ccTLD

Obecně lze říci, že velkého počtu domén dosahují především doménové registry, které vytvořily automatizovaný systém otevřený pro více registrátorů s možností rychlé registrace, přechodu mezi registrátory a dalších změn u domén. Tímto podpořily konkurenční prostředí a výrazně přispěly k rozvoji internetového podnikání s využitím daného ccTLD. Nesmíme ovšem zapomínat na další faktory, kterými je penetrace Internetu a dosavadní rozvoj vzdělanosti a podnikání prostřednictvím internetových technologií v dané zemi. Následující statistika je rozdělena na dvě části. V první tabulce je pět nejúspěšnějších evropských ccTLD dle počtu domén, druhá tabulka tyto doplňuje o některé významné členy EU a nové členské státy.

Mezi nejúspěšnější ccTLD na evropském trhu (dle počtu domén) patří:

Nejúspěšnější ccTLD na evropském trhu
Pořadí doména správce registru domén (mil.) registrátorů obyv. (mil.) domén/obyv.
1. .DE DENIC 10,5 200 82,5 0,127 (1)
2. .UK Nominet 5,5 2800 59,7 0,092 (4)
3. .NL SIDN 1,8 1600 16,3 0,110 (2)
4. .IT NIC.IT 1,3 500 57,9 0,022 (8)
5. .BE DNS Belgium 1,1 500 10,4 0,106 (3)
6. .FR AFNIC 0,7 600 59,9 0,012 (12)
7. .AT NIC.AT 0,7 600 8,1 0,086 (5)
8 .PL NASK 0,56 50 38,2 0,015 (11)
9. .CZ CZ.NIC 0,28 18 10,2 0,027 (6)
10. .HU Hungarian ISP Council 0,26 100 10,1 0,026 (7)
11. .SK SK-NIC 0,1 2500 5,4 0,019 (9)
12. .IE IEDR 0,07 80 4 0,018 (10)

Pozn: počet registrátorů je u některých TLD spíše orientační. Zdroj počtu registrátorů a domén: stránky příslušných správců ccTLD.

Vztah počtu domén k počtu registrátorů není zcela jednoznačný, spíše bychom našli souvislost obecně mezi počtem domén a mírou deregulace. Zajímavé je ale srovnání s počtem obyvatel dané země. V tomto smyslu se např. ccTLD .BE posouvá z 5. místa mezi tři nejúspěšnější. Správci národní domény Belgie se podařilo dramatického nárůstu počtu domén dosáhnout ve velice krátké době. Díky masivní mediální kampani a ve spolupráci s jednotlivými registrátory se během tří měsíců na přelomu let 2005–2006 podařilo zvýšit počet domén o 580.000, z toho 56 procent tvořily fyzické osoby – koncoví uživatelé. Opačným příkladem jsou domény s koncovkami .IT či .FR, které nedosáhly zdaleka tak dobrých výsledků, jak mohly, a domnívám se, že v obou případech jde i o důsledek administrativních (byrokratických) překážek registrace (registrace prostřednictvím manuálního zpracování faxového formuláře v případě .IT domén, nutnost sídla v rámci Francie pro žadatele o .FR domény). Politika registrace .IE domén je natolik restriktivní, že tato jinak vyspělá západoevropská země se čtyřmi milióny obyvatel čítá pouhých 70 tisíc domén (tedy méně než např. Slovensko).

Total domain name registrations

Zdroj: Verisign

Relativně dobré výsledky v počtu .CZ domén těží z deregulace registračního systému a otevřenosti jakémukoliv žadateli bez omezení země původu a spolu s plánovaným snižováním registračního poplatku pro sdružení CZ.NIC lze předpokládat, že tento trend bude posilovat.

BRAND24

Nutno podotknout, že v uvedené statistice nefigurují .EU domény, kterých bylo pouze za první rok registrováno již 2,5 milionu, což nelze označit jinak než jako ohromný úspěch. Pro srovnání, .COM a .NET domén je dohromady 65 milionů, .ORG domén 4,5 milionu, .INFO domén 2,6 milionu a .BIZ domén 1,4 milionu.

Pro úplnost je třeba dodat několik poznámek. Především na počty národních domén evropských států by šlo pohlížet i dle jiných kritérií, jako např. kolik registrovaných domén je skutečně aktivních a kolik pouze parkovaných, kolik žadatelů je původem z dané země, jaké procento žadatelů tvoří fyzické osoby, resp. firmy, jak dlouho je konkrétní ccTLD aktivní a jaké jsou jeho roční přírůstky atd.

Pořídili jste si .EU doménu?

  • Ano.
    21 %
  • Ne, mám jiné.
    50 %
  • Ne, nemám doménu.
    29 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je doménovým specialistou technické podpory společnosti Ignum.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).