DVB-T2 – zní to moc hezky, ale kdo to zaplatí?

13. 11. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jan Potůček
Autor: 115393
Jan Potůček
České Radiokomunikace mají nový evergreen. U každé zprávy o digitálním vysílání nyní nezapomenou dodat, že dokončením přechodu z analogového na digitální televizní vysílání pro ně proces digitalizace nekončí, protože se soustředí na projekt digitální televize druhé generace DVB-T2 a pozemní vysílání televize ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). A že jsou připraveny příští rok v létě zprostředkovat dvěma třetinám Čechů letní olympijské hry z Londýna v HD kvalitě na jejich televizní anténu.

Obojí zní moc hezky, ale je to čirý idealismus. Už přede dvěma lety, kdy se u nás začalo vážně mluvit o standardu DVB-T2 a pozemním vysílání HD programů, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) upozorňoval, že se o kmitočtových přídělech pro toto vysílání hodlá bavit až po vypnutí všech analogových televizních vysílačů v Česku. A že zájemci o provozování multiplexů DVB-T2 rozhodně nemají počítat s tím, že by mělo jít o stejný proces jako se zaváděním DVB-T, který koordinoval stát a částečně ho i finančně hradil.

DVB-T2 je čistě komerční záležitost, na které mají vydělat provozovatelé sítí, výrobci a prodejci digitálních přijímačů. U poskytovatelů obsahu to už je na pováženou. Vždyť se podívejme, co jim České Radiokomunikace jako jediný vážný zájemce o DVB-T2 vysílání u nás nabízejí: ceny za distribuci HD programů srovnatelné s cenami za šíření standardních televizí v dnešních sítích DVB-T. To ale znamená, že by třeba Nova zaplatila dvojnásobek peněz za to, že vysílá tentýž program pozemní cestou ve standardním i vysokém rozlišení obrazu, aniž by si tím nějak mohla zvýšit sledovanost, protože diváci jí tím žádní nepřibudou.

Kdo chtěl mít Novu HD, už si ji pořídil prostřednictvím satelitu, digitálního kabelu nebo IPTV. Těžko si představit, že by kvůli tomu někdo čekal na zavádění DVB-T2 a kupoval si zase nový set-top-box nebo úplně novou televizi s T-2 tunerem. Leda tak až ve chvíli, kdy jejich cena klesne na úroveň jiných Full HD přijímačů, přes které lze Novu HD přijímat už nyní. Stále ale není jasné, proč by Nova měla chtít v DVB-T2 vysílat a ještě za to Českým Radiokomunikacím platit. A to samé se dá říct o České televizi, Primě, Barrandovu a dalších. Potenciálních klientů multiplexu DVB-T2 mnoho není.

Leda že by České Radiokomunikace počítaly s modelem placené služby, případně s kombinací části volně šířeného, bezplatného obsahu a části placených programů. Tedy s takovým pozemním Skylinkem nebo CS Linkem. U těch si volně šířené programy hradí satelitní kapacitu samy, u placených ji za ně platí operátor služby. Představme si tedy teoretickou možnost, že by České Radiokomunikace nějakým způsobem přesvědčily Českou televizi, aby ze svého platila vysílání svého jednoho (od jara už dvou) HD programů v multiplexu DVB-T2, které by plnily jakousi roli lákadla pro příjem této sítě, a komerční televize by v ní byly zpoplatněny.

Ano, to by už dávalo větší smysl. České Radiokomunikace by se pak mohly chovat jako kabelová společnost: nejen že by jim provozovatelé zpoplatněných programů neplatili za distribuci signálu, ale naopak Radiokomunikace by platily jim za každého zákazníka, který by si koupil dekódovací kartu pro příjem placených služeb. Náklady na distribuci signálu by zaplatil koncový zákazník, tedy divák. A u těch volně šířených televizí jejich provozovatelé. Jenže vycházelo by to ekonomicky? Těžko říct. Vysílání přes pozemní vysílače je přeci jenom tím nejdražším způsobem distribuce signálu a ekonomické modely jiných vysílacích platforem u něj nemusí fungovat.

Jisté je, že představa o celoplošné síti DVB-T2 „nabušené“ pěti HD programy, které vysílají volně a divák je může přijímat zdarma, přičemž jejich provozovatelé Českým Radiokomunikacím platí těžké peníze za distribuci signálu, je hodně naivní. Takhle to nemůže fungovat, vždyť Česká republika stěží udržuje při životě tři celoplošné sítě DVB-T, přičemž ta třetí je poloprázdná. A i když jsou první dva multiplexy DVB-T plné, vesměs je obsadily televize, které tu vysílaly už za dob hlubokého analogu – jen zmnožily počet svých programů. Jediným skutečným nováčkem je televize Barrandov.

CIF25 SE debata

Bylo by bláhové si myslet, že Nova s Primou a ČT budou chtít po mohutných investicích do nových digitálních programů znovu platit za něco „navíc“, když jim to nepřinese žádný ekonomický efekt. Výrobci přijímačů a prodejci by DVB-T2 jistě hlasitě tleskali, ti mají z konce digitalizace strach – diváci už „přezbrojili“ na digitální příjem televize a prodeje přijímačů budou už jen klesat. Nastartovat je může zase jen nový vysílací standard a něco „navíc“, tedy onen příslib opravdu kvalitního HD obrazu. Jenže ten si diváci opravdu mohou zajistit už teď a jinak.

DVB-T2 tak zatím skýtá více otázek než odpovědí. České Radiokomunikace čeká ještě hodně těžké vyjednávání, protože jak říká šéf projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš: DVB-T jsme museli, DVB-T2 můžeme. A v tom je setsakramentsky velký rozdíl.

Jaký obchodní model DVB-T2 by podle vás měl šanci v Česku?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).