Zatímco na zavádění elektronické evidence tržeb (EET) do restaurací a ubytovacích zařízení mohly být názory různé a rizika byla zřejmá, u provozovatelů internetových obchodů se objevily problémy, se kterými zřejmě nepočítali. A reálné technické problémy se tak začínají řešit už teď, necelý půlrok před druhou vlnou rozjezdu evidence.
Představa, že EET je povinná především pro ty, kdo operují s hotovostí, se totiž ukázala jako mylná. Do evidence podle platné legislativy spadne každý obchod, který poskytuje platbu kartou.
„Platba platební kartou, která zakládá rozhodný příjem, je obecně evidovanou tržbou, ať už je placeno přes platební terminál či platební bránu online. Takto je nastaven zákon o evidenci tržeb,“ potvrzuje Michal Žurovec z ministerstva financí. Stejně tak tomu je podle něj i u plateb prostřednictvím systémů typu PayPal nebo PayU.
Pokud by se tak menší obchody chtěly administrativě EET vyhnout, musely by v blízké budoucnosti vsadit jen na převod na účet nebo na dobírku. Ani ta ale není úplně “bezpečná”.
„Klasická dobírka, kdy doručovatel nevystupuje jako zástupce podnikatele (prodejce), ale pouze zajišťuje službu inkasa peněz a předání zboží, nepodléhá evidenci tržeb pouze v případě, kdy jsou peníze následně doručovatelem poukázány na bankovní účet podnikatele,“ vysvětluje Žurovec.
„Pokud by však podnikatel inkasoval prostředky od doručovatele v hotovosti, platební kartou či obdobně, pak by měl podnikatel (nikoliv doručovatel) zákonnou povinnost evidence tržeb od zákazníků,“ dodává.
To by do jisté míry kopírovalo aktuální popularitu platebních metod, ale dalšímu rozvoji těch nových to moc nepomáhá. „I kdyby si nechávali majitelé e-shopů posílat od přepravce peníze za dobírku převodem na účet, stále to znamená, že přibližně třetina objednávek a plateb podléhá EET. Ministerstvo tak pravděpodobně stejně moc detailní přehled o činnosti e-shopů nezíská a online prodejcům přibude zbytečná administrativa navíc,“ tvrdí šéf Shoptetu Miroslav Uďan s tím, že podle něj by menší e-shopy mohly situaci vyřešit tím, že budou nabízet pouze ty platební metody, které EET nevyžadují. „Jedná se však o krok zpátky a navíc může znamenat ztrátu zákazníků,“ dodává.
Nové povinnosti
Stejně jako teď v případě restaurací si i obchodníci musí požádat o autentizační údaje na portál, kde následně zaevidují své provozovny a vygenerují certifikáty pro svůj e-shop.
„Následně je třeba příslušným způsobem nastavit vhodné nástroje pro komunikaci s portálem správce daně – pro řadu malých e-shopů se bude jednat například pouze o přístup z klasického počítače,“ vysvětluje povinnosti APEK s tím, že konkrétní technická řešení nejsou zákonem stanovena a každý obchodník si má systém obstarat sám.
A právě v úpravě systémů bude zřejmě vznikat plno zlé krve. „Jelikož v mých firmách používáme větší množství pokladních systémů, budeme situaci řešit na různých místech různě. Investice budou od desítek až po stovky tisíc korun na jednu firmu. V kamenných lékárnách očekávám spíše vyšší stovky tisíc za hardware, software a náklady na práci lidí při implementaci celého řešení,“ komentuje situaci Martin Kasa z Pilulka.cz.
A náklady už počítají i další e-shopy. „Prostudovali jsme Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb z 31. 8. 2016 a plánujeme v našem interním systému vše nastavit s předstihem. Úpravy, respektive vývoj IS, v tuto chvíli odhadujeme v řádu desítek tisíc korun,“ dodává hlavní účetní Alza.cz Jaroslav Kříž.
V reálném čase? To by mohl být problém
Evidence účtenky totiž není tak snadná, jak by mohlo na první pohled vypadat.
Velké diskuse se na posledním setkání APEKu se zástupci Finanční správy ČR a ministerstva financí vedly kolem plateb kartou. Paragraf 18 zákona totiž tvrdí, že obchodník má povinnost vydat příkaz k provedení tržby vždy ihned (potažmo v reálném čase) poté, co k platbě a jejímu ověření dojde.
„Technicky však zde narážíme na úskalí dané formulace, přesněji řečeno na problematické vystavení účtenky v reálném čase. Ať už jsou informace ze strany brány přenášeny obchodníkovi skrze napojení, potažmo konkrétní API, nebo si je obchodník stahuje ručně ve svém správcovském přístupu, ani v jednom případě si platbu není schopen ověřit ihned v okamžiku platby,“ tvrdí na svém blogu Martin Kuchař ze Shopsysu.
Nejasnosti ale podle něj nejsou jen v tomto případě. Kromě diskutované dobírky na přetřes přišlo třeba i zboží vrácené do čtrnácti dnů po nákupu. „V tom případě musí obchodník po vrácení platby stornovat smlouvu i v systému elektronické evidence tržeb. Storno se pak provede odesláním záporné částky v novém hlášení, které nemusí být navázáno na hlášení původní. Vše je třeba učinit nejpozději v okamžiku předání tržby zpět zákazníkovi,“ dodává Kuchař.
Jestli se případné změny stihnou upravit do konce letošního roku, není jisté. Ze strany obchodníků tlak samozřejmě existuje, otázkou je, jak se k nim postaví ministerstvo. „Zástupci jednotlivých odvětví e-commerce (platební brány, poskytovatelé e-shopových řešení, e-shopy atd.) z řad členů APEK mají za sebou pracovní schůzku se zástupci MFČR a Finanční správy v průběhu října. Nadále probíhá komunikace, v současné době je míč spíše na straně státní správy, která si musí poupravit pohled a přístup k internetovým obchodům s ohledem na rozpor mezi představami a realitou všedního dne. Co se týká výsledků, tedy například doplnění metodického pokynu a upřesnění požadavků na e-shopy, očekáváme nové informace ke konci měsíce listopadu,“ vysvětluje aktuální situaci ředitel APEK Jan Vetyška.
