Tak si to vyzkoušíme a za měsíc to rozjedeme naostro. Především restauratéři už ukrajují poslední dny, během nichž mohou ještě fungovat v režimu, který se neměnil desítky let. Kdo je na změnu připraven víc, jestli úřady nebo hospodští, ukáže až prosinec.
Ministerstvo je celkem logicky z prvních vlaštovek nadšeno. "Mám radost, že podnikatelé mají o testovací prostředí zájem a hned první den se jich přihlásilo 254,“ tvrdil včera na tiskové konferenci Andrej Babiš. Prvních 254 z více než čtyřiceti tisíc subjektů, kterých se to dotkne už za měsíc. Do konce včerejšího dne se počet zapojených vyšplhal na necelou pětistovku.
Data firem zatím ale hovoří jinak. „Zájem zákazníků o službu roste, ale testovací provoz EET nevyužívají, spíš si zkoušejí funkce aplikace ePokladna,“ tvrdí Veronika Exnerová z Vodafonu. Operátoři budou zřejmě jedněmi z největších poskytovatelů pokladen a už dnes rozjíždějí ofenzivu nejen na poštách, ale třeba i prostřednictvím pivovarů.
„Zaznamenali jsme větší nárůst prodejů našich zařízení pro EET, nicméně to nemusí mít souvislost s testovacím provozem, ale jen s blížícím se termínem spuštění první vlny,“ popisuje situaci Anna Hroudová z T-Mobile. A podle ohlasů z firem to vypadá, že k samotnému účtování se podnikatelé ještě nepropracovali.
„Od začátku listopadu registrujeme o čtyřicet procent víc dotazů na fungování v EET,“ dodává Luboš Lukasík z eKasy, která řeší pokladny pro O2. „Podnikatelé se na nás často obracejí s úplně základními dotazy, je vidět, že je pro ně problematika EET obtížná,“ dodává Hroudová.
„Zvýšil se i provoz na straně současných klientů, kteří si pomalu zvykají na (pro ně většinou nový) pokladní systém. Zatím však ne všichni klienti vyplnili vše potřebné k EET, nejčastěji jde o certifikáty,“ tvrdí Marcel Jäger z projektu Tvoje Pokladna. Podnikatelé navíc naráží i na to, že se na trhu vyrojily desítky nových firem, které službu slibují poskytovat.
Po Chorvatsku zkouší se softwarem pro EET štěstí v Česku i německý podnikatel Klaus Hornitschek. Podle něj situaci tuzemští restauratéři podceňují. „Stále vyčkávají. Značné jsou i rozdíly v regionech. Například na Liberecku se zdají podnikatelé spokojeni s úrovní informací, ptají se na povinnosti, ale často o potřebě certifikátu nic nevědí. V Ostravě je diskuze již konkrétnější, např. na téma hardware. V Českých Budějovicích zase zatím jen sbírají letáky a informují se. Ano, možná se takové porovnání zdá povrchní, ale realita je taková, že všude se jen čeká. Instalace se do konce listopadu jednoduše nestihnou,“ tvrdí Hornitschek s tím, že chorvatská zkušenost připomíná i to, že v lednu může přijít vlna problémů u „hyperlevných“ systémů.
Vývojáři se ale snaží své klienty do testovacího provozu zapojit. „Pro některé uživatele je matoucí již samotný proces získání certifikátu ze serveru Finanční správy ČR, s postupem jim tedy momentálně radíme my,“ dodává provozní ředitel Storyous Petr Filipec. Ten si dosud vyzvedlo jednadvacet tisíc podnikatelů. Počet dotazů se u Storyous tento týden ztrojnásobil.
Samotný provoz systému ale podle Filipce jede bez větších komplikací. „Odezva serverů Finanční správy ČR je dobrá a zatím jsme žádné výpadky nezaznamenali,“ dodává Filipec praktickou zkušenost po prvních dnech testovacího provozu s tím, že zatím se zapojilo do testu pět procent jejich klientů.
