Hlavní navigace

Es vrstva: v Česku hrají opět tisíce kilometrů vzdálené vysílače

21. 5. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Fascinující jev, který se vyskytuje v letních měsících a je aktuální právě v těchto dnech a týdnech, přináší na přijímací soustavy signály ze Španělska, Itálie, Turecka i dalších zemí.

Co je Es vrstva

Konec jara, a poté celé léto, je obdobím jednoho velice neobvyklého úkazu zvaného Es vrstva (někdy se také označuje jako sporadická vrstva E). Vzhledem k tomu, že v posledních dnech byl výskyt její opravdu mohutný, rozhodli jsme se mu věnovat samostatný článek. Na DigiZone.cz už jsme o něm psali sice několikrát, ale nikdy v takové podobě, aby si běžný čtenář, který v podstatě netuší, o co jde, udělal jasnou představu. Es vrstva je jev, který se vyskytuje povětšinou v období od května do srpna a fascinoval DX-ery, tedy lovce vzdálených signálů, už před desítkami let. Svědčí o tom ostatně i článek, který vyšel v Radioamatérském zpravodaji v roce 1979. V elektronické podobě ho najdete zde.

O co vlastně jde? Během „Es-ky“ se na přijímací sestavu dostávají stanice ze stovek až tisíc kilometrů vzdálených vysílačů. Tato vzdálenost je přibližně minimálně 700 km, ale běžně jde o lokality, které se nacházejí například dva tisíce kilometrů od vašeho bydliště, respektive místa, kde se nacházíte. Stanice zachycené přes Es vrstvu jsou rozpoznatelné poměrně snadno. Trpí většinou velkými úniky. Může dojít ale pochopitelně i k výjimkám, kdy poslech sice výpadky má, ale je poměrně stabilní a v extrémních případech, děje se to ale opravdu málokdy, hrají tyto stanice v kuse i několik minut. Celý jev trvá vždy několik desítek minut, maximálně pak hodiny.

Tuner Sony XDR-F1 HD je v oblasti dálkového přijmu špičkou, ale pro lov Es vrstvy, pokud máte štěstí, postačí i úplně obyčejné rádio.

Tuner Sony XDR-F1 HD je v oblasti dálkového přijmu špičkou, ale pro lov Es vrstvy, pokud máte štěstí, postačí i úplně obyčejné rádio.

Jak „Es-ka“ funguje

Jak připomíná Radioamatérský zpravodaj z roku 1979, Es vrstva je v podstatě souvislá vrstva mraků různé velikosti, jejichž tloušťka dosahuje až několik kilometrů a mohou se rozkládat na ploše od stovek metrů až po přibližně 120 km. Tyto mraky, které se většinou pohybují z východu na západ, jsou schopny odrážet vysoké kmitočty, a to v řádech desítek MHz, stává se občas ovšem i to, že díky Es vrstvě hrají signály daleko za hranicí 100 MHz. Letos už byl například potvrzen díky tomuto jevu i příjem na 250 MHz. VKV pásmo, které se používá pro šíření veřejnoprávních a komerčních rádií (FM), je od 87.5 do 108 MHz.

Lovcům vzdálených signálů pomáhají kromě Es vrstvy i jiné úkazy, které nelze s touto anomálií zaměňovat. Na diskusních fórech jsem se setkal s některými uživateli, kteří v oblasti dálkového příjmu byli absolutně „nekovaní“, a pak jsme si mohli přečíst takové nesmysly typu: Dneska bylo super tropo, slyšel jsem stanice ze Španělska a Řecka., nebo: To byla pěkná Es vrstva. Dneska jsem chytil ve středních Čechách i několik stanic ze Slovenska. Nesmysl! Jak již bylo uvedeno výše, Es vrstva je minimálně ze vzdálenosti 700 km a má svá jasná specifika. Stejně tak je nesmysl, abyste díky tropu slyšeli signály například ze vzdálenosti 1500 km… Krom toho jsou tu pak ještě podzimní inverze, což je ale kapitola sama o sobě.

Co je možné slyšet?

Es vrstva, tak jak ji znají lovci vzdálených signálů, se může v pásmu VKV vyskytovat klidně po celé jeho délce, tedy v rozsahu od 87.5 MHz do 108 MHz. To platí v případě, že jsou slyšet například signály ze Španělska, Itálie, Řecka nebo Turecka. Toto jsou čtyři země, se nimiž se můžete setkat asi nejčastěji. Zavítat ale na vaši anténu mohou i signály například z Ukrajiny nebo Ruska. V tomto případě ale není řeč o VKV CCIR, tedy právě výše uvedeném rozsahu, ale o VKV OIRT, což je o něco níže, 65 až 74 MHz. V případě extrémně silné Es vrstvy můžete narazit i na některé rarity. Například jeden z top DX-erů Československého DX klubu (CSDXC) zachytil o uplynulém víkendu signál až ze vzdáleného Libanonu.

Jak lze stanice identifikovat

Způsobů, jak k úspěšné identifikaci stanic přistoupit, je v dnešní době celá řada. Základem je poznat, odkud signály přichází. Tady je řeč o identifikaci jazyka. Stanic z dané země se objeví většinou celá řada, takže bezpochyby uslyšíte, jak se na daných rozhlasových programech mluví. V dnešní době má již snad každý tuner, případně autorádio, RDS. Jde o sadu funkcí zobrazitelných prostřednictvím displeje, jako jsou například název stanice, Radiotext, druh programu a podobně. V případě, že jsou signály přicházející z dálky opravdu silné, na vašem přijímači se tedy jejich název objeví. Vzhledem k tomu, že signál je ovšem kolísavý, nelze na to spoléhat stoprocentně. Ne vždy RDS data naběhnou…

Rozhlasové stanice přicházející na váš přijímač prostřednictvím Es vrstvy, si můžete v dnešní době identifikovat také díky internetovým streamům. Naprostou samozřejmostí při lovu vzdálených rádií je použití FM listu, viz: http://www.ukwtv.de/fmlis­t/index.html. Je dobré, pokud se zaregistrujete, abyste mohli využívat plně jeho funkce. Pokud ale nejste zalogovaní, i přesto vám zde může pomoci jedna z pomůcek, a to identifikace PI kódu. Jde o unikátní kód, který má každá rozhlasová stanice rozdílný, čili by se nemělo stát, že narazíte na dvě rádia, která ho budou mít stejný. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z funkcí RDS, která naskakuje na displeji jako jedna z prvních, je velice užitečná.

Na FM listu si pak můžete seznam tisícovek rozhlasových stanic zúžit přesně na frekvenci, jež vás zajímá, další selekce pak probíhá pomocí země. Následně můžete začít kontrolovat s internetovými streamy  o kterou stanici vlastně jde. Může ale samozřejmě mezitím dojít k tomu, že daný program vám přestane hrát a místo něho se objeví úplně jiný. I to je ale kouzlo Es vrstvy. Nikdy v podstatě dopředu nevíte, co uslyšíte. Pokud se ptáte na to, zdali se dá výskyt tohoto zvláštního a velice zajímavého jevu předpovědět, pak to lze bohužel určit nelze. Například v sobotu byly dešťové přeháňky, v neděli se pro změnu blížily mohutné bouřky. Es vrstva je dost často spjatá právě s jejich výskytem.

BRAND24

Užiteční pomocníci

Ačkoliv nikdo ještě nepřišel na to, jak lze výskyt Es vrstvy 100% předpovědět, víme tedy pouze to, ve kterých měsících ji lze očekávat, doporučuji sledovat DX mapy, které ukazují aktuální situaci, jaká právě ve VKV éteru vládne. V dolní části obrazovky vidíte barevná čísla, která symbolizují jednotlivá pásma, a pokud přibližně na půl cesty mezi Českou republikou a Španělskem se vyskytuje například oranžová barva, tedy Es vrstva na pásmo 90 až 110 MHz, máte vyhráno. Stejným způsobem lze tuto metodu aplikovat například i v případě, že se tato barva nachází například na půl cesty mezi vámi a Tureckem, případně vámi a Itálií. Mapa je interaktivní, neustále se tedy mění.

Naprostou špičkou mezi tunery pro příjem rozhlasového signálu v pásmu VKV je Sony XDR-F1 HD. Tento přijímač jsem poměrně nedávno popsal na svém blogu, bylo to konkrétně v březnu, takže už se k němu zbytečně nebudu příliš vracet, nicméně jde o opravdovou špičku, kterou lze pro DX příjem použít. Ve spolupráci s propojeným počítačem se lze můžete pohybovat bleskově například v rozsahu od 87.5 do 108 MHz a udělat tak ze sebe v podstatě VKV jejich pána. V pásmu FM můžete přepínat po neuvěřitelných 5 kHz a v mžiku vám nabíhají i funkce RDS. Pochopitelně v případě, že signál je dostatečně kvalitní. Přeji dobrý lov a doufám, že příště už vás výskyt vzdálených stanic v éteru nepřekvapí.

Setkali jste se někdy s jevem, který je popisován v článku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).