Evropský soud rozhodl, že sociální sítě nemůže nikdo nutit k instalaci monitorovacích systémů zabraňujících stahování nelegálních kopii autorsky chráněného materiálu. Jinými slovy, boj proti pirátství nemůže být založen na tom, že sociální sítě budou povinně instalovat filtrovací a monitorovací software.
V odůvodnění je citováno vytváření „komplikací“ a „nákladné“ zátěže provozovatelů s malým či žádným výsledkem. Soud rovněž zmínil otázku soukromí uživatelů. Soudní rozhodnutí v češtině najdete zde.
S ohledem na předcházející je třeba konstatovat, že soudní příkaz, aby poskytovatel hostingových služeb zavedl sporný systém filtrování, by tomuto poskytovateli ukládal povinnost aktivního dohledu nad takřka veškerými údaji všech uživatelů jeho služeb za účelem předcházení jakémukoliv budoucímu porušování práv duševního vlastnictví. Z toho vyplývá, že uvedeným soudním příkazem by byla poskytovateli hostingových služeb uložena obecná povinnost dohledu, která je ustanovením čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31 zakázána (viz obdobně výše uvedený rozsudek Scarlet Extended, bod 40)
Takový soudní příkaz by tudíž vedl k závažnému zásahu do svobody podnikání poskytovatele hostingových služeb, neboť by mu ukládal povinnost zavést výlučně na vlastní náklady a natrvalo složitý a nákladný počítačový systém, což by ostatně bylo v rozporu s podmínkami stanovenými v čl. 3 odst. 1 směrnice 2004/48, který vyžaduje, aby opatření potřebná k zajištění dodržování práv duševního vlastnictví nebyla nadměrně složitá nebo nákladná (viz obdobně výše uvedený rozsudek Scarlet Extended, bod 48).
Kromě toho by se účinky takového soudního příkazu neprojevily jen u poskytovatele hostingových služeb, neboť sporný systém filtrování může porušovat i základní práva uživatelů služeb tohoto poskytovatele, totiž jejich právo na ochranu osobních údajů chráněné článkem 8 Listiny a jejich svobodu přijímat a rozšiřovat informace chráněnou článkem 11 Listiny.
A na druhé straně by uvedený soudní příkaz mohl představovat zásah do svobody informací, neboť by hrozilo, že tento systém nebude dostatečně rozlišovat mezi protiprávním a legálním obsahem, takže by v důsledku jeho využití mohlo docházet k blokování sdělení s legálním obsahem. Není totiž sporu o tom, že odpověď na otázku ohledně legality přenosu závisí také na uplatnění zákonných výjimek z autorského práva, které se v jednotlivých členských státech liší. V některých členských státech navíc mohou být určitá díla volná nebo je mohou dotyční autoři zdarma uveřejnit na internetu (obdobně viz výše uvedený rozsudek Scarlet Extended, bod 52).
Je vhodné připomenout, že soud podobně rozhodl vloni v listopadu a týkalo se to totožného problému u poskytovatelů internetového připojení. Aktuální soudní rozhodnutí je výsledkem žaloby na sociální síť Netlog NV podanou belgickým správcem práv, společnosti SABAM. Ten tvrdil, že Netlog umožňuje uživatelům přístup k pirátskému obsahu.
