Pokud si pozorně pročtete studii Self-Censorship on Facebook (PDF, 710 KB)), kterou zpracovali Sauvik Das a Adam Kramer, narazíte na zajímavé informace. Pocházejí ze vzorku pěti milionů uživatelů Facebooku. Das a Kramer, jeden stážista a druhý zaměstnanec Facebooku, se ve studii zaměřili na příspěvky, které tito lidé napsali, ale nakonec se rozhodli je na sociální síti nezveřejnit.
Das a Kramer se analýzou příspěvků pokoušeli zjistit, proč k tomuto jevu dochází a jaká témata jsou samotnými uživateli cenzurována nejvíce.
Studie tak vlastně mimoděk prozrazuje, že Facebook sleduje i to, co na něj napíšete, ale neodešlete. Jak upozorňuje Slate, dochází k tomu prostřednictvím kódu v prohlížeči, který analyzuje vámi psané příspěvky a komentáře a poté Facebooku sděluje metadata. Prozatím tedy nikoliv celé nedokončené příspěvky, ale pouze údaje o nich.
Článek na Slate správně upozorňuje, že Facebook není jediný, kdo se zabývá nedokončenými texty. Něco podobného dělá například i Gmail, který uchovává rozpracované verze e-mailů. Gmail to ale dělá proto, aby vám pomohl. Zprávu můžete dopsat později, může vám spadnout prohlížeč, můžete chtít zprávu dopsat na jiném zařízení. Navíc se tím nikterak netají. Naproti tomu Facebook to dělá skrytě, bez vašeho vědomí a nikoliv ve vašem zájmu.
Nejzábavnější, ale zároveň také extrémně nebezpečná, je myšlenka z analýzy, která tvrdí, že řešit, co uživatelé nenapíší, je důležité, protože „Facebook ztrácí hodnoty vlivem nedostatku obsahu generovaného (uživateli)“. Což svým způsobem ukazuje na přístup Facebooku k uživatelům – ti jsou pro něj produkt či nástroj. Žije z jejich podstaty (samotný Facebook žádný obsah nevytváří a je závislý na uživatelích) a nezajímá ho nic jiného, než jak z nich vyždímat maximum.
