Hlavní navigace

Hlasy a ohlasy na "převod" domény blansko.net

1. 12. 1998
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Skutečně dlouho jsme v českém Internetu neměli nějakou tu aférku (asi týden) a chyběla nám natolik, že jsme si prostě museli něco najít - a našli jsme poněkud záhadně převedenou doménu blansko.net. Na můj včerejší článek přišly některé ohlasy, z nichž si některé dovolím vybrat a doprovodit komentářem.

Skutečně dlouho jsme v českém Internetu neměli nějakou tu aférku (asi týden) a chyběla nám natolik, že jsme si prostě museli něco najít – a našli jsme poněkud záhadně převedenou doménu blansko.net. Na můj včerejší článek přišly některé ohlasy, z nichž si některé dovolím vybrat a doprovodit komentářem.

Petr Souček: Obávam se, že titulek Vašeho článku na Lupě je velmi nešťastný, implikuje totiž, že vše je naopak – a ono není. Jedna věc je, že se podnikatelé nedohodnou. To se stává velmi často. A rovnež často je to spojeno s tím, že není uzavřená jasná smlouva. A pak je nutné, aby rozhodnul soud.

Ovšem přesměrovat nečí emaily na sebe a cenzurovat je, když pominu ostatní problémy, je trochu silnější káva. Podle mě takový Eugene E. Kashpureff se provinil podstatně méně a stejně bručí v USA v base.

Podle mě je nutné podobné praktiky jenoznačně odmítnout.

M.S. (autor této reakce neuvedl, zda jej mohu citovat, proto se neovažuji uvádět jeho plné jméno):
Ten pripad je s domenami intell.cz a blansko.net je temer neuveritelny. Popis udalosti je celkem jasny, historicke vztahy mezi ucastniky zamlzene. Jedine, co me udivuje je fakt, ze jste zalezitost zhodnotil – pravda je nekde uprostred.

Podle mne to tak neni, protoze pravda o pravu na domenu blansko.net vubec neni v teto cause podstatna. Spor o vlastnictvi te domeny mel (a mozna jeste bude) resit soud. Postup, ktery pan Krivanek zvolil, je podle meho soudu naprosto neprijatelny. V mych ocich se naprosto deklasoval, protoze prekrocil pravni normy a zneuzil duvery tretich osob mimo spor. I kdyby bojoval za lidska prava v Cine, nelze prekrocit normy, jez jsou stanovene zakony a etickymi zvyklostmi.

Pokud spolecnost pana Krivanka zaplatila za registraci domeny, jak uvadi ve svem stanovisku, mela se napravy domahat pravni cestou a ne podvodem. Fraze o brani zakona do vlastnich rukou neobstoji.


Tolik dva nejzajímavější příspěvky od čtenářů. Podobně jako včera si nechám obecnější úvahy o změně pravidel registrací v naší národní doméně na poněkud méně vzrušenou dobu, teď tedy k aktuálnímu případu.

Oba vážení pánové říkají jednu podstatnou věc, se kterou musím souhlasit: i kdyby byla společnost pana Křivánka v právu, dopustila se ve své snaze získat „svou“ doménu doopravdy za svou podvodného jednání. To je jasná věc, kterou jsem sice napsal již včera, ale zřejmě ne dost důrazně. To, že se dopustili podvodu, ostatně nepopírá ani sám pan Křivánek. Druhou podstatnou věcí, kterou zmiňuje druhý pisatel, je fakt, že strana pana Křivánka zneužila důvěry a benevolence třetích osob mimo spor, to jest správce domény cz Ing. Orsága a potažmo EUnetu, který se o registrace stará. To se mně osobně zdá ještě závažnější a skutečně se to dá jen těžko obhajovat.

Aniž bych chtěl mírnit označení popsaného jednání jako podvodného, musím současně přiznat, že jaksi lidsky bych toto jednání chápal v situaci, kterou pan Křivánek popsal – samozřejmě je to tvrzení proti tvrzení, ze kterého se dá těžko vycházet. Přestože bych to jako člověk s jistým stupněm právního vzdělání říkat neměl, v našich současných podmínkách je svémoc jedna z nejúčinnějších možností, jak něčeho dosáhnout. I když tedy s jednáním pánů Křivánka a Hanzlíka nesouhlasím, zdá se mi nezodpovědné a sám bych ve stejné situace takto zřejmě nepostupoval, dokážu si představit, že vidina roky se vlekoucího soudu je nenaplnila blahem. Než to je lepší raději zaplatit, na což u nás spoléhá kde kdo. Anebo to zkusit jinak.

Obávám se ale, že celá věc rozhodně neskončila a ani skončit nemůže, a aktéři této aférky se nakonec u soudu přeci jen potkají. Nemusí se přitom jen soudit mezi sebou o doménu – odbojníci, kteří nepříliš čistým postupem získali vládu nad zmíněnou doménou, totiž klidně mohli naplnit skutkovou podstatu hned několika trestných činů, podvod nevyjímaje. A to není legrace.

Včera jsem napsal, že pravda je někde uprostřed. Ona tam v podobných případech bývá a bude tam nejspíš i tentokrát – jak to bylo doopravdy ví nejspíš jen pánové Zachata s Křivánkem a Příroda nad námi. Ale přátelé, až vás někdy napadne někomu prodávat doménu za sto tisíc, nebo až vás někdy napadne přesměrovat na sebe cizí poštu a zmocnit se tak nějaké domény, radši na to zapomeňte. Je to nejen nečestné a nesportovní a Mirek Dušín by to nikdy neudělal, je to taky nelegální, neseriózní a dokonce nebezpečné.

A příště snad zase o veselejších tématech.

Marek Antoš

ebf - partner 1


Starší, související články:

* Jak se u nás kradou domény aneb Kdo je vlastně zloděj?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je někdejším šéfredaktorem serveru Lupa. V současné době už se psaní věnuje pouze v míře menší než malé, a to zásadně pro radost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).