Čínská technologická společnost Huawei v Česku expanduje do energetiky. Chce tím nahradit významné výpadky tržeb způsobené americkými embargy nebo bezpečnostním varováním Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost – loni Huawei na našem trhu tržby spadly o polovinu, Ericssonu naopak vyrostly. Firma zároveň chce využít prostoru, který v Evropě nabízí Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal).
Huawei také může zúročit vývoj energetických technologií, které dlouhá léta používá v mobilních sítích. Obecně to lze shrnout tak, že operátoři chtějí s co nejmenší spotřebou přenést co největší množství dat. Vybavení Huawei je podle techniků operátorů energeticky nejefektivnější ze všech hráčů na trhu.
Číňané na tuzemský trh začínají dodávat technologie spojené s fotovoltaikou nebo elektronabíječkami. Jde například o invertory. Huawei se podařilo získat několik zdejších partnerů a podle ohlasů z trhu má tolik nového byznysu, že nyní v energetice nepotřebuje dělat hlasité akce a spíše se drží „low profile“.
Dobrá kvalita s přívětivou cenou
Jedním z těchto partnerů je startup Olife Energy, který vyvíjí nabíjecí stanice pro elektromobily a provozuje nabíjecí síť v rámci Česka.
Olife Energy naposledy zvítězila v tendru na dodávku řešení pro AC dobíjení elektromobilů pro Letiště Praha. Poskytuje třiatřicet nabíjecích stanic včetně spolupráce na napojení na centrální energetickou správu. Olife Energy také zajišťuje nabíjecí infrastrukturu pro podniky jako ČEPS, Moneta Money Bank, Řízení Letového provozu ČR a další.
Moduly od Huawei podle zástupců Olife Energy „dosahují prvotřídních parametrů a kvality zpracování za přijatelné ceny“. Podle informací Lupy také inženýři v Číně nemají problém dělat změny na míru českého trhu, pokud to zákazníci či regulace vyžadují. Jde o podobný aktivní přístup, kterým se Huawei podařilo uspět u operátorů a dalších IT zákazníků.
Huawei se u nás rovněž zaměřuje na podporu energetických startupů. Poskytuje jim technologie nebo bezplatnou podporu. Přímé investice zatím neřeší.
Expanze Digital Power z Maďarska
Čínský podnik s energetikou expanduje také v dalších zemích, a to skrze sekci Digital Power. V Evropě aktivity řídí z Budapešti. Čínské společnosti si Maďarsko často volí jako místo pro své investice, jedním z hlavních důvodů je přívětivost tamní vlády.
„Nejmodernější technologie jsou dnes často postavené na čínských firmách. Nebudeme diskriminovat žádné společnosti na základě jejich země původu. Firmy, které u nás chtějí investovat, jsou vítány,“ uvedl například na konferenci Innovation Day maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó. Tato otevřenost má své výsledky, na rozdíl od česko-čínského družení se z Hradu.
Čínský podnik CATL například v Debrecínu otevře výrobu baterií do elektrovozů za 7,3 miliardy eur. V Maďarsku jde o největší přímou zahraniční investici v historii. BYD u města Komárom vyrábí tisíc elektrických autobusů ročně a v obci Páty pro Huawei provozuje největší logistické a montážní centrum mimo Čínu, které obsluhuje i české operátory.
Výrobu má v zemi od letoška Lenovo. Dále zde působí producent baterií Semcorp či výrobce senzorů a konektivity PEX Automotive. Huawei má v Budapešti nové R&D centrum pro umělou inteligenci. Společnost East-West Intermodal Logistic Service v oblasti Fényeslitke na 140 hektarech postavila moderní vlakový terminál, který má Čínu propojit se starým kontinentem. Využívá privátní 5G či smart energy od Huawei.
Maďarští politici mluví o tom, že čelí mezinárodnímu tlaku, aby země omezila či zakázala Huawei. Maďaři se k tomu nechystají, naopak spolupráci rozvíjí. Země je kvůli této politice některými označovaná za trojského koně Číny v Evropě, podobně jako Srbsko.
Velké projekty
Ambice Huawei v celoevropské energetice jsou značné. „Chceme hrát aktivní roli v dosažení cílů Evropské unie v energetice, například v dekarbonizaci,“ sdělil Marco Xu, viceprezident Huawei pro veřejný sektor ve střední a východní Evropě a severských zemích. Krize energetiky na starém kontinentu dle jeho slov ukázala nutnost diverzifikace zdrojů.
Zde se ale ozývají varovné hlasy. Podle nich se Evropa snaží vyvázat z energetické závislosti na Rusko a telekomunikační závislosti na Huawei. Přechod na fotovoltaiku a další obnovitelné zdroje ale může vytvořit další závislost na Číně, protože jsou to právě čínské firmy, které řadě těchto nových oborů dominují.
„Pod tlakem Green Dealu a energetické krize se hrneme do instalace těchto zařízení a na Číně vytváříme závislost v jiném oboru,“ upozornil výkonný ředitel Asociace kritické infrastruktury Michal Moroz. Bude zajímavé sledovat, zda se české orgány na působení Číny v české energetice zaměří. NÚKIB v minulosti zatím pouze vydal varování před chytrými elektroměry z nedůvěryhodných zemí.
Huawei má v zahraničí několik velkých energetických projektů. Společnost třeba finišuje největší střešní elektrárnu na světě. Dodává technologie turecké ocelárně Tosyali Holding Company s tím, že konečná instalace bude mít výkon 142,5 megawattu a ročně vyprodukuje 250 milionů kWh elektřiny.
Huawei získala zakázku od dubajské vlády, které dodá datové centrum využívající solární panely. V Saúdské Arábii zase běží projekt u Rudého moře, kde chce vláda vybudovat bezemisní město poháněné obnovitelnou energií. Huawei má dodat technologie na skladování elektřiny.
