ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, včera oficiálně představilo kampaň s názvem Superúředník, která má upozornit na skutečnost, že Česko v oblasti využití informačních a komunikačních technologií zaostává za průměrem zemí EU. Česko podle ICT Unie dostatečně nevyužívá potenciál ICT v zájmu občanů, firem i celé společnosti. Podstatný díl odpovědnosti za tento stav má podle představitelů ICT Unie vláda. ICT nemá prioritu ve vládní politice a s nezájmem vlády se potýká také oblast eGovernmentu.
V době, kdy veškerá světová ekonomika zdůrazňuje rozvoj ICT technologií, jsme v České republice svědky neustálého přešlapování na místě, či dokonce regresivních kroků. Jde např. o jinak záslužné projekty eGovernmentu, jejichž realizace a financování se však potýká s mnoha úskalími, včetně minimálního zájmu vlády. Nebo situace v oblasti ICT průmyslu, který nemá v podstatě žádnou prioritu ve vládní politice pro posílení mezinárodní konkurenceschopnosti země,
uvedl Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.
ICT škodí nepovedené státní projekty
Vnímání ICT oboru u veřejnosti škodí nepovedené či špatně zrealizované projekty jako Centrální registr vozidel. U státních ICT projektů je na začátku dobrá myšlenka, ale realizace se bohužel často vydá špatným směrem. Z průzkumu, který si nechala v srpnu ICT Unie zpracovat, vyplývá, že jen čtvrtina ze 450 oslovených respondentů se domnívá, že o zavádění ICT technologií rozhodují odborníci. Jen 3 procenta respondentů si vybavilo ICT projekt, který se v minulosti vládě povedl.
Je potřeba odstranit punc nepovedených projektů, protože těch povedených je mnohem více,
prohlásil Svatoslav Novák. Jako příklad povedených vládních ICT projektů uvedl CzechPoint nebo Datové schránky.
Právě nepovedené projekty přitom mohou u některých politiků vyvolat přesvědčení, že implementace ICT projektů je riziková a může ohrozit jejich pozici, a proto se jim budou snažit vyhýbat. Už dnes prý podle Svatoslava Nováka cítí úředníci, kteří se věnují realizaci eGovernmentu, mizivou podporu shora.
Česko zaostává za průměrem EU
Právě neaktivní přístup vlády podle ICT Unie vede k tomu, že Česko v mezinárodním srovnání výrazně zaostává nejen za vyspělými státy, ale i za průměrem Evropské unie. V žebříčcích, které porovnávají státy v oblasti ICT a konkurenceschopnosti se postavení Česka v posledních letech zhoršuje. V některých ukazatelích se Česko pohybuje až za sousedním Slovenskem.
Podle ročního srovnávací přehledu výsledků v tzv. Digitální agendě, „akčním plánu“ strategie Evropa 2020 pro oblast ICT, zaostává Česko za průměrem EU a za sousedním Slovenskem například ve využívání online bankovnictví, v počtu lidí, kteří využívají elektronickou komunikaci při hledání zaměstnání. V Česku je také procentuelně více lidí, kteří nikdy nepoužili Internet.
Penetrace pevného broadbandu v Česku dosáhla v lednu 23 procent, což představuje meziroční nárůst o 1,6 procent, stále je to ale necelých 5 procent pod průměrem sedmadvacítky. Slovensko má sice nižší penetraci pevného broadbandu – 17,8 procent, nicméně 15 procent internetových přípojek na Slovensku nabízí rychlosti 30 až 100 Mbit/s, v Česku takovou rychlost nabízí jen 5 procent přípojek. Na druhou stranu v Česku 71,4 procent internetových přípojek nabízí rychlost vyšší než 10 Mbit/s, na Slovensku je takových přípojek 46,2 procent, zbytek připadá na přípojky s rychlostí 2 až 10 Mbit/s.
V Česku je podle statistik EK podíl „uživatelů internetu“ 5 procent pod průměrem EU, u „každodenních uživatelů internetu“ pak 15 procent pod průměrem.
Ostatní zavádí eGovernment rychleji
Ačkoli ICT Unie kritizuje vládu za to, že nepřikládá oblasti eGovernmentu odpovídající prioritu, Evropská komise v ročním srovnávacím přehledu výsledků tzv. Digitální agendy Česko vyzdvihuje jako stát, ve kterém došlo meziročně k největšímu nárůstu v poskytování a používání služeb v oblasti elektronické veřejné správy. Komise chválí Česko za to, že učinilo v roce 2011 značný pokrok v zavádění online veřejných služeb pro občany. V roce 2010 využívalo online veřejné služby 23 procent Čechů, o rok později jejich počet stoupl na 42 procent a dostal se tak v podstatě na úroveň průměru EU.
ICT Unie ale upozorňuje, že Podle OSN v rámci srovnání eGovernmentu se Česko ze 193 zemí umístilo na 46. místě a oproti roku 2010 si tak pohoršilo o 13 příček. Znamená to tedy, že existují země, které v zavádění eGovernmentu nasadily mnohem rychlejší tempo než Česko.
Na podporu výzkumu a vývoje ICT jde podle statistik Evropské komise v Česku méně financí, než je průměr EU. Přitom podle ICT Unie je ICT průmysl pro českou ekonomiku klíčový. Export ICT průmyslu během posledních 10 let předstihuje výrazně průmysl automobilový – v posledních pěti letech exportuje Česko ročně v ICT přibližně o 120 miliard korun více. Na druhou stranu ICT táhne hlavně výroba, resp. montáž hardware, což není ze strategického hlediska do budoucna úplně nejlepší. ICT podle Nováka nepotřebuje finanční podporu, ale spíše odstranění bariér, které brání jeho přirozenému rozvoji.
ICT Unie zformulovala tři hlavní strategické priority pro ICT v Česku:
1. Pomoc občanům i firmám prostřednictvím fungujícího eGovernmentu
ICT jako nástroj efektivního výkonu státní správy a samosprávy, který skutečně pomáhá občanům, podnikatelům i firmám v ČR.
2. Priorita ekonomické strategie České republiky
Definice ICT průmyslu jako strategického odvětví pro rozvoj konkurenceschopnosti Česka. Vytvoření strategie rozvoje ICT průmyslu, která bude prakticky naplňována.
3. Podmínky pro další rozvoj
Vytvoření vhodných podmínek pro pokračující rozvoj a využití ICT v ČR, zejména rozšíření vysokorychlostního internetu a informačních služeb.
Naplnění uvedených priorit má být společným úkolem vlády, resp. v širším smyslu politické reprezentace (shoda by měla jít napříč politickým spektrem a nebýt závislá na střídání vládních garnitur), všech relevantních oborových sdružení a odborné veřejnosti. Důležitým aspektem by měl být podle ICT unie i dialog s veřejností, tedy občany, podnikateli a firmami.
