Evropa má ambiciózní plány na to, aby se společnost (rozuměj: půl miliardy občanů Evropské unie) tak říkajíc informatizovala. Informační společnost zní technokratům velice příjemně, protože technologiím rozumějí a rádi se jimi zabývají – ať je to kdekoli. Nicméně informační společnost má být něco víc než jen zprovoznění síťových kanálů k jednotlivcům – k nim domů a samozřejmě do podniků. Byť i tento úkol je značně obtížný, finančně i časově náročný a je mnohde nad síly provozovatelů a poskytovatelů služeb a samozřejmě státu a místních úřadů. Nicméně možná právě kvůli složitosti úkolu zbudovat potřebnou infrastrukturu – širokopásmové přístupové sítě – se do pozadí odsouvá prvopočáteční záměr: informovat občany. Protože jsme na technicky zaměřeném médiu, budeme se věnovat souvisejícím typům informací, které by se měly zpřístupnit občanům, konkrétně informace o evropské vědě, výzkumu a vývoji.
Evropská veřejnost, alespoň podle posledního průzkumu Eurobarometru, má zájem o vědu a technologie a vkládá do nich značné naděje. Nicméně v dotaznících statistického úřadu jedním dechem většina respondentů dodává, že se cítí nedostatečně informována. A z toho plynou nepříjemné důsledky: mnohdy se spojuje pokrok ve vědě s negativními dopady a vzniká obtížně odbouratelná nedůvěra ve specialisty, kteří díky znalostem mohou mít rostoucí moc.
Tento neblahý proces, kde na začátku je „jen“ malé opomenutí při informování veřejnosti, má naneštěstí nedozírné následky. Tato veřejnost se totiž začne oprávněně ptát, proč se vynakládají nemalé veřejné prostředky na výzkum a vývoj, jestliže jejich výsledky nejsou obecně pozitivně přijaty?
Science in Society
Proto se do připravovaného sedmiletého rámcového programu pro evropský výzkum a vývoj (FP7, Framework Programme 7; o něm podrobněji někdy jindy), který má být zahájen v příštím roce, dostala priorita „Věda ve společnosti“. Důležité je zdůraznit, že neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, aby všechny objevy a výsledky výzkumu bylo možné přivést na trh. Toto varování se netýká pouze základního výzkumu třeba v biotechnologiích, ale i v informačních technologiích, kde sebelepší technologie může zakrnět nedostatkem zájmu ze strany výrobců, provozovatelů a poskytovatelů, v jejichž business plánu není moc místa pro riskování. Toto varování ale nesmí zavřít dveře veřejným příspěvkům na vědu a výzkum, protože bez těchto prostředků se prostě většina odvětví neobejde a vývoj by se v nich zastavil.
Do priority „Věda ve společnosti“ by se mělo věnovat mnohem více prostředků, protože vtažení veřejnosti do diskuse také o vědě a výzkumu je nejen povinností každé demokracie, ale je zárukou dosažení lepší politiky v této oblasti v rámci EU a lepších výsledků výzkumu. V závěru to neznamená nic menšího než dosažení výsledku typu win-win. Veřejnost ví, nač jde část jejích daní, může vývoj a výzkum „zblízka“ sledovat a do určité míry také usměrňovat, protože i výzkumníci musí pracovat v celkovém společenském kontextu a nemohou si „jen tak bádat“, z čehož je možná část občanů trochu podezírá.
Ke zvýšení důrazu na diskusní platformu pro vzájemnou komunikaci mezi vědci a těmi, kdo rozhodují a tvoří politiku včetně rozvoje vědy a výzkumu, vyzval i druhý ročník World Science Forum, který se na podzim loňského roku uskutečnil v Budapešti. Nové modely financování jsou podle účastníků nutné, protože je věda stále složitější a spoléhá na úzké vazby mezi akademickými a vládními institucemi, podnikovým sektorem a dalšími hráči. Je třeba překonávat kulturní bariéru mezi vědou a podnikáním a posilovat vzájemné porozumění s důrazem na etické a lidské hodnoty.
V rámci programu „Věda ve společnosti“ by se měly dát poprvé prostředky do rukou občanských sdružení na podporu zadávání výzkumných úkolů (outsourcing) univerzitám, aby se rozšířila debata o klíčových oblastech veřejné politiky a zkoumaly se dosud neuchopené problémy. Současně bude program motivovat více mladých, aby se věnovali vědeckým oborům na školách a v rámci dalšího studia.
Na toto téma se sluší dodat, že letos v březnu bylo v Heidelbergu představeno první číslo nového evropského časopisu zaměřeného na výuku vědy/vědeckých předmětů. Tento časopis je určen pro vyučující na středních školách, vědce a další zájemce o toto téma. Časopis je volně k dispozici.
Komunikovat, komunikovat a zase komunikovat
Evropská komise se rovněž v souladu s konečně identifikovaným problémem nedostatku informovanosti a zkreslených představ ve veřejnosti o vědě a výzkumu rozhodla výrazně investovat do komunikačních kanálů mezi vědou a veřejností. Značně proto bude zainteresován tisk a audiovizuální média. Články o výsledcích vědy by se měly propracovat ze zadních stran novin na přední stránky, protože důležitost těchto témat je nezpochybnitelná.
Výzkumné projekty by měly samy zahrnout do svých cílů potřebnou úroveň efektivní komunikace s veřejností. Jednou z možností je využít jednotný evropský vědecký portál. Dva doplňkové portály již léta existují: jeden pro vědeckou komunitu a druhý (CORDIS, Research and Development Information Service) pro širší veřejnost – ten oslavil již 15. narozeniny. Nicméně nový jednotný portál je žádoucí a měla by se o něj postarat Evropská komise, která je zodpovědná za to, aby veřejnost věděla, kam jdou prostředky z veřejných fondů.
Loňská konference Communications European Research (CER 2005), zorganizovaná CORDIS, zdůraznila nejen nutnost informovat plátce daní o využití daní pro (spolu)financování výzkumu a získání jejich podpory pro nové a rozvíjené výzkumné iniciativy, ale také potřebu komunikace pro uvedení nových technologií na trh. Diskuse, které se účastnili zástupci předních ekonomických magazínů, objasnila rozdílné pojetí informací, které poskytují vědci a které prezentují média zaměřená na podnikatelský sektor. Výstupy výzkumu nejsou tak orientovány na finance a lidi, jak jsou novináři ekonomických médií zvyklí, proto je třeba tyto informace transformovat.
Na jedné straně musí vědci sledovat mnohem více ekonomické informace, tištěná i internetová média, na druhou stranu se musí redaktoři ekonomických a tržně zaměřených médií naučit lépe naslouchat informacím přicházejícím z výzkumu. K posledně jmenovanému úkolu mohou přispět krátkodobé pobyty a zapojení novinářů přímo do výzkumu, aby byli schopni o výzkumných projektech informovat opravdu z vlastní zkušenosti.
Jiná konference, Global Science Forum, pořádaná pod záštitou OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development), se v rámci diskuse nad tematikou poklesu zájmu studentů ve věku 15–19 o vědecké a technické předměty (na základě průzkumu v 18 OECD zemích během období 1985–2003) dotkla podobného tématu. Na světě se vydává celá řada vědeckých a technologických studií, na něž se vynakládají nemalé prostředky, ale jejich účinnost může být minimální, pokud nejsou dostatečně atraktivní pro veřejnost.
Komunikace ale může mít mnoho nejrůznějších tváří, nejen využití tisku a sdělovacích prostředků. Různé státy pro propagaci vědy a výzkumu, na školách i ve výzkumných institucích, dělají různé akce, proto je důležité, aby se mohly státy vzájemně učit. Příkladem může být Rakousko, které je v současné době pověřeno prezidentským úřadem EU a je pro podporu vědy a výzkumu, má také mnoho úspěšných nápadů a zkušeností. Na své cestě k tříprocentnímu GDP na výzkum a vývoj požadovaným podle dohody EU do roku 2010 (ze současných 2,35 procenta) země např. zorganizovala tzv. „Dlouhou noc výzkumu“, kdy se všechna výzkumná centra otevřela veřejnosti. Tato akce se setkala s nebývalým zájmem veřejnosti, a bude se proto každoročně opakovat.
Dalším důležitým úkolem, který slibuje do budoucna silnou základnu pro vědu a výzkum, je motivace již malých dětí pro zájem o nejrůznější vědecká odvětví. Příkladem programu, který se od základů snaží podporovat zvídavost a uvažování mladé generace, je iniciativa pod označením Dětská univerzita. V rámci programu Science and Society sponzorovaného EU v rámci FP6 deset univerzit (LERU, League of European Research Universities) z osmi evropských zemí přivítalo vloni zájemce z řad dětí ve věku 10–12 let. Program vychází z toho, že vedení talentů od raného věku je důležité nejen v oblasti sportu nebo umění, ale i vědy. Tato aktivita směrem k mládeži a dětem není první svého druhu, ale podobné akce se organizují na lokální nebo národní bázi: toto bylo poprvé, kdy došlo k úzké mezinárodní spolupráci mezi univerzitami, výzkumníky a dětmi. Podobné iniciativy nejen přispívají k výchově budoucí generace k porozumění potřebám a realizaci výzkumu, ale dochází také k přímému informování rodičů, kteří jsou prostřednictvím svých zvídavých potomků vtaženi do „průběhu“ rozvoje výzkumu a vědy.
Závěrem
Takže úkolů v oblasti vědeckého a technického rozvoje má před sebou Evropa a každá členská země hodně. Netýkají se pouze výzkumu a vývoje samotného, ale samozřejmě vzdělávání a také potřeby překlenout komunikační bariéry mezi vědci, podnikateli i prostou veřejností. V tomto seriálu na téma výzkum a vývoj v Evropě se budeme věnovat programům budoucích let na podporu výzkumných projektů, možnostem (spolu)financování a návrhům nových institucí, které by měly napomoci vrátit Evropě punc výjimečnosti v mnoha oborech.
Zdroje
Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005 – Směrem ke znalostní společnosti, OECD (shrnutí v češtině [PDF, 494 kB])
Výhledy v telekomunikacích 2005 [PDF, 3,8 MB], OECD
Fakta – ekonomické a sociální statistiky 2006, OECD
program FP7
kancelář CZELO (Czech Liaison Office for Research and Development)
CORDIS (Community Research and Development Information Service) (aktuality)
