Hlavní navigace

Internet do škol: změna ve financování?

26. 2. 2002
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Úřad pro veřejné informační systémy navazuje spolupráci s MŠMT na vzdělávacích projektech. Jedním z konkrétních důsledků je významná změna ve způsobu financování projektu Internet do škol. Vydělají na tom školy, nebo naopak školství ze svých prostředků zadotuje projekty Akčního plánu, na které nejsou peníze?

Včera jsem zde na Lupě psal o pátečním setkání ÚVIS s novináři, jehož hlavním mottem bylo „zveřejnění koncepčních návrhů ÚVIS“. Celé setkání však mělo ještě jednu hlavní náplň, a tou bylo oznámení aktivnější spolupráce mezi ÚVIS a MŠMT v oblasti projektů SIPVZ (Státní informační politiky ve vzdělávání). Kvůli tomu také byl na setkání přítomen za MŠMT pan Rajniš (kterého považuji za autora stávající koncepce projektu III, alias Internetu do škol).

Konkrétně byly zmíněny tyto dvě oblasti, ve kterých chtějí oba subjekty blíže spolupracovat:

  • Projekt Internet do škol (Projekt III SIPVZ)
  • Provozování portálů – konkrétně jde o spolupráci při provozování portálu veřejné správy a školského portálu v rámci školského intranetu. Mělo by se jednat o „sjednocení technologické základny“, ale nic bližšího nebyli přítomní schopni či ochotni sdělit.

Generální dodavatel už nebude tak generální

Nejvýznamnější je zřejmě avizovaná spolupráce na realizaci projektu Internet do škol, konkrétně v oblasti jeho financování. Dosud byl celý projekt stavěn na zásadě, že stát jako zadavatel platí jednorázově pouze za vybudování místních sítí LAN na jednotlivých školách, a pak již platí pouze průběžné měsíční paušály za provoz jednotlivých počítačů (resp. tzv. standardních klientských pracovišť). Tyto průběžné paušály tedy měly pokrývat jak jednorázové, tak i průběžné náklady, a to jak na počítače na školách, tak i na celý školský intranet a jeho provoz, včetně centrálního připojení k Internetu. Stát tedy měl mít jen jediného partnera (generálního dodavatele), a za vše měl platit pouze jemu.

Podle toho, co v pátek na setkání zaznělo, dochází k následující změně: konektivita (připojení) a služby páteřní sítě mají být z výše uvedeného modelu s jediným generálním dodavatelem vyjmuty a řešeny samostatně – samostatnými smluvními vztahy a samostatným placením. Dodavatelem služeb konektivity a páteřní sítě samozřejmě zůstává Český Telecom, který je ale současně i provozovatelem budované KI VS (Komunikační infrastruktury veřejné správy) – tedy v zásadě stejného privátního intranetu, jaký má být budován i pro školy.

V případě KI VS ale stát (prostřednictvím ÚVIS) uzavřel s Telecomem Rámcovou smlouvu, na kterou navazují dílčí prováděcí smlouvy. Služby konektivity a páteřní sítě, realizované pro školství a „odebrané“ generálního dodavateli, mají nově být zahrnuty právě pod tuto Rámcovou smlouvu mezi ÚVIS a ČTc a hrazeny samostatně, resp. mimo generálního dodavatele. Totéž se pak má týkat škol, které si objednají něco ze síťových služeb v rámci nadstandardu – také ony to budou platit přímo Telecomu.

Po technické stránce vše nasvědčuje tomu, že obě celostátní privátní sítě (školská i veřejné správy) budou tak jako tak realizovány na jedné přenosové infrastruktuře patřící Telecomu, a pokud vůbec budou odděleny, pak jen logicky (jako samostatné virtuální privátní sítě). Jaký význam pak ale má tato rošáda ve způsobu financování školské sítě? Co se změní tím, když peníze nepůjdou přes generálního dodavatele (konsorcium ACOIL a ČTc), ale přímo Telecomu?

Jak to vysvětluje ÚVIS?

Na pátečním setkání vysvětlovat náměstek ÚVIS, pan Šiška, změnu výhodnějšími podmínkami – Rámcová smlouva ÚVIS a ČTc má o něco delší platnost než smlouva s generálním dodavatelem (do října 2006) a skýtá prý lepší vyjednávací možnosti ve vztahu k dodavateli síťových služeb (tj. možnost dojednat nižší ceny a příznivější podmínky).

K tomu si dovolím podotknout, že princip generálního dodavatele byl veřejnosti zdůvodňován právě tím, že umožňuje dosáhnout nejlepších vyjednávacích podmínek ve vztahu k dodavatelům – a nyní se ukazuje, že zase až tak nejlepší nejsou a lze dosáhnout podmínek natolik lepších, že stojí za to „přeorat“ dosavadní systém financování projektu III?

Jak to vysvětluje generální dodavatel?

Požádal jsem o stanovisko i generálního dodavatele a dostal následující odpověď:

Podobná změna se plánovala dlouho, vzhledem k tomu, ze ČESKÝ TELECOM bude zároveň budovat komunikační infrastrukturu veřejné správy. Bylo by nelogické, aby stát nepožadoval sdružení investic na oba projekty. Částečně k tomu již došlo a je to součástí 1. dodatku 1. dílčí smlouvy, kdy na základě prvních změn způsobu financování došlo ke zvýšení počtu škol realizovaných v první etapě o 120 na 3 620 a počet počítačů se zvýšil z původních 24000 SKP na 25400. Došlo tak k úspoře mezi 100 až 200 miliony korun.

… První dílčí smlouva s tímto tedy počítá, je záležitostí právníků, jak bude celá smlouva se státem v detailech dořešena .....

To už zní logičtěji. Když už se stát zachoval tak, jak se zachoval – tedy rozhodl, že je třeba vybudovat privátní celorepublikové sítě jak pro veřejnou správu, tak pro školství (a nehledě na způsob přidělení konkrétních zakázek) – má sdružování prostředků svou logiku. Proč se ale s touto myšlenkou přichází teprve nyní, když už je dlouhou dobu známo, že obě infrastruktury bude budovat a provozovat stejný subjekt (Český Telecom), a požadavek na integraci školské infrastruktury s infrastrukturou veřejné správy byl explicitně obsažen již v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na generálního dodavatele? Proč bylo veřejnosti, dotazující se po výhodách generálního dodavatele, tak dlouho vtloukáno do hlavy, že stát bude platit jen jeden průběžný paušál a to za služby, a naopak nebude sám nic investovat?

Navíc ani není známo, jak bude budovaná infrastruktura vlastně vypadat – tedy do čeho se bude investovat. Alespoň zde se snad blýská na lepší časy, neboť generální dodavatel již pozval novináře na setkání, kde hodlá poodhalit roušku tajemství a prezentovat konkrétní informace o celé páteřní síti a konkrétním způsobu připojování škol.

CS24 tip temata

Hlavně ale: dojde-li k avizovanému sdružení investic na oba projekty, bude nejspíše vybudováno něco společného, co bude sloužit oběma zúčastněným stranám. Jakou částkou ale přispěje každá ze zúčastněných stran?

Přesnou částku na straně školství neznám, ale odhaduji ji na stovky milionů. Na straně veřejné správy mohu být přesnější: NULA korun! V letošním státním rozpočtu totiž není ani koruna na realizaci centrálně řízených projektů Akčního plánu, mezi které patří i projekt jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy.

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).