Internet Explorer 10 Preview 6: verze pro Metro středem pozornosti
V třetí a poslední veřejné testovací verzi operačního systému Windows 8, která nese označení Release Preview, se objevila pro změnu šestá veřejná testovací verze prohlížeče Internet Explorer 10. Pozornost na sebe strhává hlavně jeho verze pro nové uživatelské prostředí Metro, která nechce oslovovat pouze uživatele tabletů. Pojďme se na ni podívat trochu podrobněji. Příležitost pro vyčerpávající recenzi však bude až v okamžiku uvedení ostré verze.
Bližší pohled na Internet Explorer 10 Preview 6 pro Metro
Microsoft přiblížil několik novinek a připomněl i dříve zahrnuté funkce, s nimiž se lze setkat v prohlížeči Internet Explorer 10 Preview 6 v prostředí Metro z Windows 8 a Windows RT. Jednou z novinek je listování mezi kapitolami rozdělených článků na webových stránkách. Některé zpravodajské weby mají ve zvyku delší články rozdělovat na kapitoly dostupné vždy na samostatné stránce.
Internet Explorer 10 pro Metro využívá celou plochu displeje k zobrazení webového obsahu. Automaticky se skrývá i spodní nástrojová lišta s řádkem pro zadávání adres a navigaci.
Internet Explorer 10 pro Metro se snaží takové případy zachytit a umožnit uživateli prostým tažením (kurzorem myši nebo prstem na dotykovém displeji) přejít na další část článku. Stejně by měl být Internet Explorer 10 schopný i navigace v katalozích internetových obchodů či ve výsledcích vyhledávání různých vyhledávačů. Zkrátka všude tam, kde je obsah rozdělen na více na sebe navazujících příbuzných stránek, mezi nimiž lze přecházet tam a zpět.
Internet Explorer 10 pro Metro má být nyní lépe připraven na dotykové ovládání prohlížení stránek, které samy o sobě nejsou pro tento způsob ovládání navrženy. V podobě vhodné pro dotykové ovládání se nyní zobrazují formulářové prvky na webových stránkách a kontextové nabídky prohlížeče. Vylepšeno však bylo i ovládání pomocí myši a klávesnice včetně podpory obvyklých klávesových zkratek.
Microsoft doplnil také funkce, které uživatelům v dřívějších testovacích verzích chyběly. Jde o ukládání obrázků z webových stránek, integrovanou diagnostiku síťového připojení či přehrávání videa přes celou plochu displeje. Přidána byla též funkce pro vložení adresy ze systémové schránky a okamžitý přechod na ni. Stejně lze pracovat s textem, který bude použit jako vyhledávací dotaz pro výchozí vyhledávač.
Při vyťukání několika prvních znaků z webové adresy Internet Explorer 10 pro Metro nabídne relevantní dříve navštívené stránky, na které lze přejít jediným dotykem nebo kliknutím.
Zadávání URL do adresního řádku je doprovázeno nabízením souvisejících stránek ve formě navigačních dlaždic nad řádkem pro zadávání webové adresy. Stačí zadat prvních pár znaků z adresy a Internet Explorer 10 pro Metro se již pokusí nabídnout pravděpodobně požadované stránky v podobě těchto navigačních dlaždic opět optimalizovaných pro dotykové ovládání.
Microsoft obecně chce, aby uživatelé při surfování po webu museli co nejméně psát. To bude benefitem hlavně na tabletech, kde práce se softwarovou klávesnicí není zrovna tím nejpříjemnějším zážitkem na světě, přestože Microsoft tvrdí, že jeho softwarová klávesnice má k té hardwarové tak blízko, jak jen to je dnes možné.
Nicméně Internet Explorer 10 pro Metro navrhl i pro běžné počítače bez dotykového ovládání jako minimalistický prohlížeč využívající veškerý dostupný zobrazovací prostor pro zobrazení webového obsahu, na nějž se uživatel může maximálně soustředit bez jakéhokoliv rozptylování samotným prohlížečem či jinými programy. Velké ovládací prvky jsou sice primárně určeny pro snadné dotykové ovládání, ale usnadňují i práci s kurzorem myši. Uživatelé se nemusí trefovat na podstatně menší ovládací prvky známé z klasických desktopových prohlížečů. To platí i o řešení tabbed-browsingu formou velkých tlačítek s náhledy na otevřené stránky.
Internet Explorer 10 pro Metro má i tabbed-browsing přizpůsobený pro snadné dotykové ovládání. Podobný koncept však používá řada současných prohlížečů pro tablety.
Obecně tyto větší ovládací prvky potěší nejednoho majitele přenosného počítače, jehož touchpad přece jen není tak ergonomický a přesný jako klasická myš. Pokud by však některá ze stránek nefungovala ve verzi prohlížeče pro Metro (zejména kvůli závislosti na plug-inech), lze ji jednoduše nechat zobrazit v desktopové verzi prohlížeče.
Není nutné si adresu takové stránky zkopírovat do schránky, opustit prostředí Metro, spustit desktopový Internet Explorer a vložit adresu ze schránky. Toto vše je nahrazeno automatizovaným procesem, kdy stačí dvě kliknutí myší nebo několik jednoduchých pohybů rukou na dotykovém displeji.
Windows 8 budou využívat speciální Flash Player
Microsoft byl konečně trochu sdílnější, pokud jde o podporu technologie Flash v prohlížeči Internet Explorer 10 pro Metro. Testeři Windows 8 Release Preview si již mohou ověřit, že prohlížeč podporuje Flash skutečně jen na vybraných stránkách. Microsoft si vytvořil seznam stránek, u kterých považuje za žádoucí Flash na nich zatím nadále podporovat, a to vzhledem k jejich významu pro podstatnou část uživatelů.
YouTube je na seznamu privilegovaných webů, na nichž Internet Explorer 10 pro Metro nakonec Flash podporuje.
Co mají dělat tvůrci a provozovatelé webu, kteří nemají tu čest být mezi privilegovanými? V zásadě mají dvě možnosti. První je Flash nahradit HTML 5, což nemusí být vždy možné. Do prohlížečů ještě nejsou integrované všechny technologie, které z HTML 5 v zatím v maximální možné míře dělají alternativu za Flash. Navíc v oblasti přehrávání multimediálního obsahu stále HTML 5 trpí soubojem preferovaných kodeků, kdy různé prohlížeče podporují různé multimediální formáty.
Druhou možností je doplnit do hlavičky stránek meta tag, na jehož základě se uživatelům, kteří navštíví dané stránky v Internet Exploreru 10 pro Metro, zobrazí upozornění, že tyto webové stránky potřebují ke svému řádnému fungování plug-iny a je vhodné je proto otevřít v desktopovém prohlížeči. To je pak otázka jednoho kliknutí myší nebo dotyku prstem.
Tvůrci stránek mohou pomocí meta tagu vyzvat uživatele Internet Explorer 10 pro Metro, aby si jejich web otevřeli v desktopové verzi prohlížeče s podporou plug-inů.
Podpora pro Flash byla vyřešena přibalením plug-inu Flash Player, ovšem nejde o jeho klasickou běžně dostupnou verzi. Vývojáři Microsoftu a Adobe vytvořili jeho speciální verzi optimalizovanou pro dotykové ovládání a bez funkcí vhodných výhradně pro desktop. Došlo též k úpravám, díky nimž by Flash Player měl být menším požíračem drahocenné energie z baterie mobilních zařízení.
Flash Player je předinstalovaný i pro desktopový Internet Explorer 10 jako standardní součást systému. Aktualizovat se bude stejně jako samotný Internet Explorer přes Windows Update. Microsoft zkrátka zvolil co nejméně bolestivý kompromis mezi zpětnou kompatibilitou a evangelizací HTML 5, který se jeví jako logická a rozumná reakce na aktuálně panující podmínky.
Aktivní Do Not Track dráždí organizace zabývající se reklamou na webu
Šestá preview verze prohlížeče Internet Explorer 10 jako jednu z mnoha změn přinesla ve výchozím stavu aktivní volbu Do Not Track. Uživatelé tak bez vlastního přičinění sdělují webovým stránkám, že nemá být stopován jejich pohyb po webu v rámci různých analytických, monitorovacích a reklamních systémů. Kritika na sebe nenechala dlouho čekat.
Microsoft je tentokrát papežštější než papež. Pokud se do vydání ostré verze prohlížeče Internet Explorer 10 nic nezmění, tak z něj bude první mainstreamový prohlížeč, který ve výchozím stavu má volbu Do Not Track aktivní. To se nelíbí organizacím Interactive Advertising Bureau (IAB) a Digital Advertising Alliance (DAA), které se angažují na poli internetové reklamy.
Internet Explorer 10 ve Windows 8 Release Preview překvapil přednastaveně aktivní volbou Do Not Track.
Digital Advertising Alliance (DAA) se domnívá, že by využití Do Not Track mělo zůstat volbou uživatele. Tedy, že by funkce neměla být ve výchozím nastavení aktivní. Nicméně nejde o nic bezprecedentního. Například Safari jako jediný mainstreamový prohlížeč blokuje cookies z jiných webových stránek, než které si uživatel právě prohlíží. To také omezuje analytické, monitorovací a zejména reklamní systémy. A reálně, nikoliv jen potenciálně jako Do Not Track.
Volbu Do Not Track totiž nikdo nenutí provozovatele webových stránek respektovat. Ti tak sice mohou obdržet přání uživatele nebýt stopován, ale taktéž jej mohou naprosto legálně ignorovat. Přesto prezident Interactive Advertising Bureau (IAB) tvrdí, že ve výchozím nastavení aktivní volba Do Not Track bude mít negativní dopad na obsah, jenž žije právě z reklamy.
Je logické, že se zmíněné organizace ozvaly a nelze jim to zazlívat. Sdružují subjekty, jejichž hlavním byznysem je internetová reklama, takže je v jejich zájmu se co nejhlasitěji ozvat proti čemukoliv, co by mohlo byť jen potenciálně někdy až příliš volnou ruku při realizaci internetových reklamních kampaní klepnout přes prsty.
Navíc je opravdu trochu podivné, když prohlížeč předává informaci, že si uživatel nepřeje být stopován, aniž by s tím daný uživatel explicitně souhlasil nebo byl o tom alespoň informován. Lze to sice prezentovat jako další posílení ochrany soukromí, ale není to daleko situaci, kdy by si poštovní schránka sama o své vůli na sebe přilepila sdělení, že si majitel schránky nepřeje vhazovat reklamní letáky.
Mozilla Firefox 13: změny v prostředí i nástroje pro řešení problémů
Šest týdnů po vydání prohlížeče Mozilla Firefox ve verzi 12, která byla navzdory svému označení spíše méně významnou aktualizací servisního charakteru, vyšel tento týden čerstvý Mozilla Firefox 13, jehož seznam novinek tentokrát stojí za zvýšenou pozornost. Vedle dalšího všeobecného zvýšení výkonu, které opět pokrývá i rychlejší zpracování kódu v jazyce JavaScript, přinesl mnoho nových funkcí.
Na první pohled zaujme především nová podoba hlavní obrazovky about:home, která nyní obsahuje spodní lištu pro přístup k důležitým funkcím prohlížeče. Uživatelé se jejím prostřednictvím dostanou k uloženým záložkám, historii navštívených stránek nebo staženým souborům. Dále si mohou otevřít nastavení prohlížeče a nechybí ani přístup k synchronizačnímu mechanismu včetně případného zpřístupnění panelů z jiného osobního počítače nebo mobilního zařízení.
Hlavní stránka about:home byla doplněna o praktickou navigační lištu pro rychlý přístup k nejdůležitějším funkcím.
Druhou výraznou novinkou v uživatelském rozhraní je efektivní využití dosud nepoužívaného prostoru nově otevřeného prázdného panelu (tedy panelu, v němž ještě není načítán žádný webový obsah). Nově se zde zobrazují tlačítka s náhledy nejčastěji navštěvovaných stránek, která samozřejmě po kliknutí dané stránky otevřou. Je to vlastně obdoba funkce Speed Dial, kterou proslavila Opera, ale později se objevila i v dalších prohlížečích.
Na rozdíl od Opery se Firefox při pořizování náhledů stránek nesnaží vytipovat logo a zachytit jeho prostor pro snadné vizuální identifikování stránky. Pořizuje náhled od začátku stránky, ovšem vzhledem k velikosti tlačítek při menším okně prohlížeče, resp. na menších displejích náhledu, často dominují reklamní kampaně využívají bannerový formát leaderboard, což celou novou funkci poněkud znehodnocuje.
Uživatelé si mohou nevyhovující odkazy (tlačítka) ze stránky mazat. Jiné si sem naopak mohou natrvalo připnout, takže se budou zobrazovat nehledě na četnost navštívení. Pozici jednotlivých tlačítek je možné snadno měnit prostým tažením myši (klasické drag&drop). Pokud by se někdo chtěl raději vrátit k prázdnému panelu v pravém smyslu slova, kdy jeho prostor vyplňuje pouze bílá barva, tak mu stačí kliknout na nenápadné tlačítko v pravém horním rohu stránky se symbolem devíti kostiček.
Nový panel nyní nabízí funkci typu Speed Dial pro přístup k ručně vybraným nebo nejčastěji navštěvovaným webům.
Konečně také došlo k integraci dlouho očekávaného systému tichých aktualizací. V médiích se objevila mylná informace, že tuto funkci nabídl již Firefox 12, ale ten pouze odstranil pro uživatele Windows Vista a Windows 7 nutnost potvrdit provedení aktualizace v rámci ochranné funkce UAC z těchto operačních systémů Microsoftu. Tiché aktualizace, kdy se Firefox stará o instalaci aktualizací zcela samostatně obdobně jako Google Chrome, přicházejí až nyní. Na rozdíl od konkurenčního prohlížeče však Mozilla Firefox umožňuje v nastavení tiché aktualizace jednoduše vypnout.
Ve výchozím nastavení je nově aktivní podpora protokolu SPDY pro rychlejší přístup zejména k webovým aplikacím, ale i webovým stránkám obecně. Ty jej však musí podporovat (nebo webový server, na kterém běží). Za protokolem stojí Google, takže nepřekvapí, že prozatím jsou to především jeho služby, které jej podporují. Kromě samotného vyhledávače Google a e-mailové služby Gmail by to měly být všechny služby s aktivní podporou SSL šifrování. SPDY ale podporují i další internetoví hráči jako je třeba Twitter.
Další dvě novinky se týkají řešení obtíží s prohlížečem. Pokud nastane problém, který vede k pádu prohlížeče hned po jeho spuštění, tak nový Firefox 13 automaticky uživatele nasměruje do svého nouzového režimu, kde může problém řešit. Jedním z možných řešení je jakási obdoba obnovení továrního nastavení. Na stránce about:support je nové tlačítko, které pomůže v případech poškozené instalace, resp. poškozeného uživatelského profilu. Vytvoří profil nový, ovšem přenese do něj uživatelská data.
Na diagnostické stránce about:support je teď k dispozici funkce pro vyřešení problémů s poškozeným uživatelským profilem.
Uživatel tedy nepřijde o své záložky, historii nebo nastavení jako při manuálním vytvoření nového profilu. Firefox 13 dokonce přenese do nového profilu i nainstalovaná rozšíření, ovšem deaktivovaná. Uživatel si je pak může postupně aktivovat a třeba tak stylem pokus-omyl hledat, které rozšíření mu případně způsobilo problém, kvůli němuž musel sáhnout po nové možnosti obnovy uživatelského profilu.
Obsah stránek v panelech obnovených z předchozí realizace se nově ve výchozím nastavení načítá až při přechodu na konkrétní panel (dříve šlo neaktivní funkci). Obnova relace s větším množstvím otevřených panelů, resp. stránek už tak není spojena se zahlcením prohlížeče, kdy nějakou dobu mohlo trvat, než začne opět reagovat na uživatelské povely.
Závěrem můžeme ještě vzpomenout nově ve výchozím nastavení aktivní plynulý posun stránek (smooth scrolling) či více než sedm desítek úprav v integrovaných nástrojích pro vývojáře. A zapomenout nesmíme ani na skutečnost, že Firefox 13 je první verzí tohoto prohlížeče, která nepodporuje Windows 2000. Zastaralý systém s již minimálním tržním zastoupením tak z nejrozšířenějších prohlížečů podporuje pouze Opera.
Další major verze přijde opět za šest týdnů a tentokrát by měla přinést nového správce stahování integrovaného přímo do hlavního okna prohlížeče (což je známý dluh z minulosti tvůrců prohlížeče vůči uživatelům) anebo zatím zřejmě ve výchozím nastavení deaktivovanou funkci pro spouštění jednotlivých plug-inů až na vyžádání uživatele. Více informací se můžete přečíst v dřívějším článku Co Mozilla chystá pro další měsíce? Prázdniny si dělat nebude.
Potvrzeno: Google Chrome je jedničkou na trhu
V květnu obletěla svět zpráva, že ve statistice generované službou StatCounter předběhl Google Chrome konkurenční Internet Explorer a stal se tržní jedničkou mezi webovými prohlížeči. Jenže šlo o průběžné dílčí výsledky, které se sice nesly v duchu dlouhodobého trendu, ale byly z neděle. A zde je háček. O víkendech se totiž rozložení sil na poli webových prohlížečů mění. Lidé nejsou v práci, nepoužívají firemní počítače.
Naopak více používají své domácí počítače a není neobvyklé, že v práci a doma používají dva různé browsery. To se samozřejmě ve statistice projeví. Prvenství prohlížeče Googlu tak musela potvrdit čísla za celý květen, abychom mohli korunovat nového krále. Naleštěte korunovací klenoty, protože StatCounter za celý květen 2012 uvádí Google Chrome na prvním místě s podílem 32,43 procenta.
Těsně tak předběhl Internet Explorer, který je s podílem 32,12 procenta druhý. Rozdíl se může znát bezvýznamný, ale dospělo se k němu na základě dlouhodobého trendu, kdy Google Chrome vytrvale roste a Internet Explorer kontinuálně ztrácí, což výsledkům dodává na důležitosti. Třetí místo s podílem 25,55 % obsadil Mozilla Firefox. Čtvrté Safari si v květnu 2012 z tržního koláče ukouslo 7,09 procenta. Opera uzavírá první pětku s podílem pouze 1,77 procenta.
Co však říká konkurenční zdroj dat, tedy společnost Net Applications? Její zjištění se již tradičně značně liší. Je to dáno jinou metodikou, jinými monitorovanými weby a různou intenzitou monitoringu v jednotlivých zemích. Jasnou jedničkou podle dat za květen 2012 je i proto Internet Explorer, jenž si v pátém měsíci letošního roku ukousl z tržního koláče 54,05 procenta. Tříměsíční šňůra ve znamení růstu je ale pryč.
Data za březen, duben a nyní i květen ukazují, že jeho podíl opět začíná kolísat. Meziročně si navíc Internet Explorer v květnu pohoršil o 3,1 procentního bodu. Přesto zůstává jasnou tržní jedničkou. Google Chrome je až třetí s tím, že jeho podíl za květen 2012 činí 19,58 procenta a vrací se k trendu kontinuálního růstu.
Mezi první Internet Explorer a druhý Google Chrome se ve statistikách od Net Applications pravidelně vkliňuje na druhé místo Mozilla Firefox. Dlouho tomu tak ale zřejmě již nebude. V květnu 2012 jeho tržní podíl totiž činil 19,71 procenta, což znamená pokračující pomalé vyklízení pozic. Poprvé klesl zpět pod hranici dvacetiprocentního zastoupení na trhu. Zdá se, že Google Chrome jej v nejbližších měsících přeskočí.
Firefox pro Android bude podporovat H.264 a MP3
Dřívější spekulace a úvahy byly potvrzeny. Mobilní Firefox bude schopný při přehrávání multimediálního obsahu přes HTML 5 pracovat s dosud ze zásady odmítanými formáty, resp. kodeky H.264, AAC a MP3. Cílem je zvýšit jeho konkurenceschopnost podporou přehrávání videí z webů, které se přizpůsobily populárním mobilním zařízením Applu.
Jejich výchozí prohlížeč Safari totiž podporuje právě H.264 namísto dosud Mozillou upřednostňovaných otevřených kodeků jako je OGG Theora nebo VP8. Nativní podporu videa v H.264 a audia v AAC a MP3 nabídne i chystaný operační systém B2G pro mobilní zařízení, na kterém pracuje Mozilla, Otázkou zůstává, jestli Mozilla změní názor i pokud jde o podporované formáty / kodeky multimediálního obsahu ve Firefoxu pro osobní počítače.
Na obrázku můžete vidět, které formáty videa vybrané prohlížeče pro Android podporují. Testovací stránka html5test.com u nativního prohlížeče systému Android sice nedetekuje podporu H.264, ale ta je v něm přesto dostupná. (alespoň podle testování podpory HTML 5 na YouTube).
Pokud by Mozilla kompletně přeběhla do druhého tábora, vznikla by silná skupina umožňující další rozvoj využití HTML 5 na úkor technologií Flash a Silverlight. K Microsoftu, Applu a případně i Mozille by se mohl připojit i Google. Ten sice tvrdí, že cesta je v otevřených technologiích, pročež nabídl kvalitní kodek VP8 jako otevřený software. Nicméně ve skutečnosti zatím spíše zůstává ve vyčkávací pozici.
Google Chrome v současnosti podporuje jak H.264, tak VP8. Nativní prohlížeč ze systému Android podporuje jen H.264. Na YouTube se HTML 5 zatím jen testuje a z testů může vzejít cokoliv. Jistotou prozatím na YouTube zůstává Flash a zřejmě to tak zůstane, dokud mezi tvůrci prohlížečů nedojde ke konsensu ohledně podporovaných formátu multimédií při zpracování značek audio a video z HTML 5.
Google řeší, jak v prohlížeči pracovat s velkým množstvím stránek
Experimentální vývojová větev prohlížeče Google Chrome nesoucí kódové jméno Canary přinesla návrh řešení práce s více otevřenými stránkami v jednom okně. Google Chrome v současnosti trpí ze všech prohlížečů zřejmě největšími problémy se zmenšováním ouška karty (panelu) při otevřením velkého množství stránek v jednom okně.
Nová experimentální funkce Stacked Tabs při otevření více stránek v jednom okně část oušek karet (panelů) skládat přes sebe. Při kritickém množství se vytvoří jakýsi shluk přes sebe naskládaných oušek karet (panelů) od jednoho nebo obou okrajů lišty s oušky karet (panelů). Karta (panel), s níž uživatel právě pracuje, dostává vždy pro své ouško více prostoru, aby byl čitelný titulek.
Shrnování karet se zatím nejeví jako efektivní řešení navigace mezi větším množstvím otevřených stránek v jednom okně.
Problémem je však navigace mezi všemi otevřenými stránkami v kartách (panelech). Myší je při velké počtu otevřených stránek navigace prakticky nemožná. Klávesová zkratka Alt+Tab je drbání levou rukou za pravým uchem. Je tedy velmi nejisté, jestli tato funkce v popsané podobě probublá všemi fázemi testování až do ostré verze. Zatím se nejeví jako v praxi použitelná.
Většina uživatelů si podle mnoha průzkumů vystačí s otevřenými panely (kartami, záložkami, listy – dle názvosloví jednotlivých prohlížečů) v řádu jednotek. Tvůrci prohlížečů se však snaží myslet i na uživatele, kteří otevírají i větší množství panelů (karet, záložek, listů). Například aktuální Internet Explorer 9 umožňuje přesun lišty s oušky záložek (jak říká panelům) pod adresní řádek, kde může využít celou šířku okna prohlížeče.
Mozilla Firefox toto řeší horizontálním posouváním obsahu lišty s panely a funkcí Firefox Panorama pro třídění panelů do skupin a přepínání mezi nimi. Oblíbené rozšíření Tab Mix Plus pak přináší další možnosti jako třeba vytvoření víceřádkové lišty s panely s libovolným počtem řádků, po jehož překročení pak dochází k vertikálnímu rolování obsahu lišty s panely.
Opera zase umožňuje stránky v rámci listů (panelů) tzv. stohovat na sebe. Pod jeden otevřený list (panel) lze zařadit více otevřených listů (panelů). U ouška listu se pak zobrazuje šipka, která umožní rozkliknutí stohovaných listů (panelů). Pak na liště vedle ouška hlavního listu (panelu) vyjedou ouška stohovaných listů k němu náležících, čímž odsunou ouška ostatních listů (panelů).
