Do tohoto týdne jsme vstoupili elementární nedohodou o výši provizí, které dostanou ISP od Českého Telecomu za provoz, jež vygenerují. ISP zveřejnili tiskovou zprávu, která popisuje Český Telecom jako brzdu rozvoje českého Internetu, Český Telecom naopak vydal prohlášení navozující dojem, jak dobře se ti ISP mají. Odhlédněme od emotivního náboje obou zpráv a zkusme rozebrat čísla, která nám Český Telecom předkládá ve své tiskové zprávě – jiný oficiální zdroj není k dispozici, na www.telecom.cz (nyní, 20.9. 21:00) ospale zívá stará verze dokumentu o provizích. Komunikace s tiskovým odborem přinesla několik odpovědí na sporné otázky, nicméně číselnou motanici nevyřešila.
Pro jednoduchost zavedeme pojem „jednotka“, který bude odrážet hodnotu provize. Počítáme také s tím, že se nezměnilo časové rozložení.
Tisková zpráva Českého Telecomu má nadpis: „Český Telecom zvýšil provize na více než dvojnásobek“. Kde se onen dvojnásobek vzal? Opticky je v tabulkách sice na koncích dvojnásobné číslo (25 namísto 12 procent), ale nezapomeňme, že se jedná o kumulovaná čísla. Vezměme si dva modely. Jedním bude větší ISP, který má celoplošné rozdělení (a plné pokrytí) a vygeneruje standardně kolem 10 miliónů minut měsíčně – z toho v Praze cca 60%. Druhým bude poskytovatel pro koncové uživatele (zadarmo), který „natočí“ každý měsíc kolem 50 miliónů minut, z toho v Praze 80% – lze najít subjekty, které se těmto číslům velmi blíží.
--
První ISP by v Praze vygeneroval 6 miliónů minut, z nichž by dostal původně 15% (tj. 0,9 miliónu jednotek). Nyní by dostal z oněch 6 miliónů 18% (tj. 1,08 miliónu jednotek). Tím jsme vyčerpali provizi I.
Provize II se bude počítat z celku, tj. 10 miliónů jednotek. Díky kumulativnosti výpočtu dostal (ve starém modelu) ISP za první dva milióny minut (pásmo 0 – 2) nula jednotek. Za další tři milióny minut (pásmo 2 – 5) dostal 5% – tj. 0,15 miliónu jednotek. V pásmu třetím (5 – 10) získal za pět miliónů minut celkem 0,35 miliónu jednotek. V novém modelu dostane za první dva milióny stejnou hodnotu (nula), za druhé pásmo 0,18 miliónu a za třetí 0,4 miliónu jednotek.
Součtem provize I a provize II dostáváme, že původně dostával ISP provizi ve výši 1,4 (0,9 + 0,5) miliónů jednotek, zatímco nově dostane 1,66 (1,08 + 0,58) miliónu jednotek. Nacházíme rozdíl cca 20%, nikoliv 100%.
--
A co druhý ISP? V Praze vygeneruje 40 miliónů minut. Původně by za ně dostal 6 miliónů jednotek. Nově dostane 7,2 miliónu jednotek. Provize II by se počítala analogicky kumulovaně jako u prvního ISP. Ve starém systému provize II to znamenalo 5 miliónů jednotek, zatímco v novém to znamená 7,33 miliónu jednotek.
Součtem dostáváme, že v původním výpočtu byla provize 11 miliónu jednotek, zatímco dle nových pravidel je to 14,53 miliónu jednotek. Rozdíl je něco kolem 30% – nikoliv 100%.
--
Je skutečně možné, že Český Telecom opravdu našel nějaký matematický model, u kterého nastane zvýšení o 100%, ale vzhledem k omezujícím podmínkám není jeho provoz reálný. U ISP se 100 milióny minut a 80% vytížeností v centru činí čísla 23 a 34,23 miliónu jednotek – to je již 50% nárůst.
K dalšímu tvrzení. Český Telecom tvrdí, že se provize I a provize II sčítají. Celkové procento by však NIKDY nedosáhlo 43% z celého objemu. Tato skutečnost je způsobena kumulací u provize II. Celková provize se bude spíše blížit 20% a až s výrazným přesahem peněz přes 50 miliónovou hranici budou čísla jiná (10 miliónů minut znamená cca 16% provizi, 50 miliónů minut znamená 29% a při 100 miliónů minut je provize na 34% – platí pro výše uvedené příklady). Český Telecom tvrdí, že v optimálním případě může provize dosáhnout 43%. Takový případ by měl Český Telecom dokladovat.
V celém systému provizí navíc zůstávají všechny další penalizační momenty pro ISP:
- Tarifikace v IMPULSECH, ale výpočet provize v MINUTÁCH (viz. předchozí článek).
- Množstevně omezující kritéria pro výplatu (500.000 minut u provize I a 2.000.000 minut u provize II) – diskriminuje menší ISP.
- Počítání provizí pouze z UTO, kde má ISP PoP – jasná diskriminace celonárodního čísla.
- Počítání provozu pouze počnutého i ukončeného v síti Českého Telecomu – tento problém je však řešen tím, že Český Telecom vyplácí provizi alternativním operátorům, kteří ji dále distribuují. Jde spíše o problém s přehledností takového procesu, díky kterému je obtížné vyčíslit skutečné dopady na výši provize.
Celkovou výši provizí (samozřejmě směrem dolů) ovlivnilo také rozšíření nejslabšího pásma. Zlevnění pro koncové uživatele tak šlo částečně i na vrub ISP.
Co říci na závěr?
Opravdu má Český Telecom zapotřebí provádět takovou ekvilibristiku s čísly? Jisté vylepšení zde objektivně je. Proč ale zbytečně nadsazuje? Těžko říct. V každém případě na demonstraci uvedených problémů stačila velmi chabá matematika, kterou autor disponuje. Předpokládám, že důkazy, že dané řady konvergují k nějakému číslu, budou záležitostí prvního semestru matematické analýzy (kterou autor již dávno zapomněl).