Nebudu vás dlouho napínat. Aktuální podoba zmíněného grafu vypadá takto:
Na stránkách AMS-IXu najdete jeho zcela aktuální podobu. Během února a března vykazuje tradiční nic-moc provoz, pak se ovšem cosi zlomilo a křivka začala rychle a soustavně šplhat vzhůru. Z nějakých 30 Mbit/s na současných více než 600 Mbit/s je to dvacetinásobek. Navíc trend je velmi soustavný a trvá už půl roku. Rozhodně se nejedná o nevýznamnou fluktuaci.
Pokud mi něco neuniklo, v prezentaci ani v diskusi k ní nikdo nenabídl možné příčiny, které by k tomuto nárůstu vedly. Netroufám si spekulovat. Před časem jsem předpovídal, že do objemu IPv6 provozu by mohly výrazně promluvit Windows Vista, a má předpověď se nenaplnila. Nicméně důežité je, že se snad ledy konečně hnuly a nový internetový protokol se začíná reálně používat.
Samozřejmě, na IPv4 stále ještě ztrácí tři řády – aktuálně protéká AMS-IXem bezmála 400 Gbit/s. Nicméně snad poprvé v historii roste IPv6 rychleji než jeho předchůdce. Ten za stejné období nabobtnal zhruba z 250 Gbit/s na současných 380 Gbit/s, tedy asi o 50 %.
Graf vykazuje podobný lineární nárůst, ovšem začíná o čtyři měsíce později a vůči výchozím hodnotám není tak razantní. V tom samozřejmě hraje svou úlohu i skutečnost, že začínat z malých čísel je z hlediska nárůstu v procentech vždy výhodnější.
Podobné statistiky s železnou pravidelností vyvolávají diskuse o věrohodnosti výsledků. Zejména s přihlédnutím k různým způsobům tunelování, které způsobují, že tunelované IPv6 pakety jsou započítány jako IPv4 provoz. Google, který se poslední dobou v této oblasti velmi silně angažuje, proto zkusil jinou metodu. Chtěl znát nejen základní statistiku – kolik uživatelů má IPv6 připojení – ale i doprovodné údaje. Zejména jak velké či malé problémy může v praxi nový protokol způsobit.
Jakožto poskytovatel obsahu dal před měřením paketů procházejících sítí přednost cílenému experimentu s koncovými uživateli. Dočtete se o něm v prezentaci Lorenza Colittiho [PDF, 942 KB]. Hrubá čísla jsou následující: IPv6 připojení využívá zhruba čtvrt procenta uživatelů, jedna desetina procenta má nefunkční (ale preferované) IPv6 připojení. Čili pokud by jejich služby byly poskytovány koncepčně po IPv6, staly by se nedosažitelnými pro jednoho uživatele z tisíce. Google to samozřejmě považuje za neakceptovatelné, takže dál svůj vyhledávač nabízí pod dvěma jmény – jako www.google.com (IPv4) a ipv6.google.com (IPv6).
Ale pracuje na změně. V prezentaci A Strategy for IPv6 Adoption [PDF, 181 KB] představil stejný autor zajímavý pokus Google o kontrolovaný přechod na nový protokol. Zavedl program nazvaný IPv6 Trusted Tester, v němž se sítě mohou přihlásit k odběru Google služeb po IPv6. Funguje to tak, že DNS servery Google poskytují do těchto sítí odpovědi obsahující záznamy typu AAAA, zatímco jinam pro stejná jména zájemce dostane jen A. Požadují, aby daná síť měla dobré IPv6 spojení s Googlem, produkční IPv6 infrastrukturu a zavázala se hlásit a opravovat zjištěné problémy. Myslím, že se podařilo vymyslet rozumný kompromis mezi pokrokem a zpětnou kompatibilitou.
Vraťme se ale ještě ke statistikám. Špatnou zprávou je, že podle měření Google je průměrné IPv6 připojení o poznání pomalejší (konkrétně o 0,15 s). Nepochybně na tom mají podíl různé tunely a v jejich důsledku pak směrování, které má k optimu opravdu daleko.
Pro mě velmi překvapivé bylo rozšíření IPv6 v jednotlivých zemích. Největší podíl má překvapivě Rusko (0,76 %). Také USA, tradičně považované IPv6 komunitou za zpátečnickou zemi, se mohou pochlubit výrazně nadprůměrným zastoupením (0,45 %). Naproti tomu tradiční výkladní skříně protokolu skončily v šedi průměru (Čína 0,24 %) či dokonce hluboko pod ním (Japonsko 0,15 %).
Naprostá divočina panuje ve způsobech připojení. Podle Google jsou zhruba dvě třetiny realizovány pomocí automatického tunelování 6to4. Ve statistikách jiných autorů ovšem figurovala radikálně odlišná čísla, například podíl přímého připojení někde přesahoval 80 %. Ostatně samotný Google zjistil obrovské rozdíly ve způsobu připojení podle regionů – Severní Amerika využívá téměř výlučně 6to4, Francie je naproti tomu připojena až na výjimky nativně.
Samozřejmě, čtvrt procenta není nijak oslňující číslo. Ovšem graf z AMS-IXu i iniciativy Googlu dávají naději, že se snad konečně podaří pohnout s letitým problémem slepice versus vejce. IPv6 má málo uživatelů, protože v něm nejsou aplikace. Ale kdo by poskytoval aplikace pro málo uživatelů? Teď to vypadá, že uživatelé i služby konečně začínají přicházet.
ČLÁNKY DO MAILU